Academic literature on the topic 'Učenie bez učiteľa'

Smatrajući korisnim i potrebnim materijalom za razmišljanje u ovom radu će biti riječ o međusobnim odnosima zainteresovanih osoba na putu sticanja nauke. Osnovni likovi i pojmovi koji se mogu susresti na tom polju su učitelji – podrazumijevaju se sva zvanja osoba koje pružaju znanje – i učenici – sva lica koja primaju znanje. Treća važna karika koja ih međusobno povezuje je nauka. Da bismo bili konkretniji, ovdje će biti riječ o međusobnim odlikama i vrlinama osoba koje se vezuju za nauku. Cilj nam iznijeti viđenje ove tematike očima jednog alima iz vremena procvata naučnih disciplina u islamskom svijetu. Također, željeli bismo svojim komentarima ukazati na trajne vrijednosti u svim vremenima, i zbog čega je Gazalija „čitan“ i „tumačen“ skoro čitav jedan milenij. Konkretnije rečeno, ove godine se obilježava devetstota (900) godišnjica od smrti ovog plodnog alima (umro 1111. godine). U ovom radu dat je jedan osvrt na pedagoške metode koje je Gazalija kroz formu 'uvjeta za uspjeh' ponudio i učenicima i učiteljima (nastavnicima, profesorima i predavačima). Ono što veže učenike i učitelje je nauka, odnosno spona koja ih moralno i naučno uzdiže. Gazalijevi savjeti učenicima su dati u deset tačaka, od kojih svaka ukazuje na svoju važnost i bitnost. Bez primjene uvjeta koje je Gazali postavio, došao bi u pitanje i sam uspjeh učenika, a ta upitnost bi pogotovo bila izražena u njenom prihvatanju kod Allaha, dž.š. Međutim uvjetima koje on iznosi učeniku je i zahtjev da vodi računa o duhovnoj i tjelesnoj čistoći; da se ne uznosi iznad svog učitelja; da izbjegava besplodne rasprave; da zna šta mu je cilj u izučavanju određenih nauka, itd. U osam uvjeta za uspjeh učitelja, Gazali je na prvo mjesto stavio ljubaznost i prisnost sa učenicima. Pored toga naveo je još i potrebu za slijeđenjem uputstva Poslanika, s.a.v.s., te davanje korisnih savjeta i skladnost riječi i djela u procesu učenja. Analizom Gazalijevih savjeta upućenih učenicima i učiteljima otkrit ćemo da one u sebi nose trajnu vrijednost, kao i to da je traženje Allahove blizine i zadovoljstva suština ljudskog života, pa tako i naukovanja.

U ovom radu autori analiziraju sadržaj pravnog zahtjeva dužne pažnje (pozornosti) učitelja skijanja (instruktora) prema polaznicima škole skijanja i predlažu uključivanje učenja o dužnoj pažnji u programe za licenciranje učitelja skijanja. Autori postavljaju hipotezu da postupanje učitelja skijanja odgovara pravnom zahtjevu pojačane dužne pažnje dobrog stručnjaka koja se razradom teme nastoji potvrditi. Protuargument postavljenoj hipotezi jest činjenica da je učiteljima skijanja gotovo bez iznimke skijaška poduka tek dodatna aktivnost uz neko drugo kao primarno (često ne sportsko) profesionalno zvanje ili djelatnost. Provedeno istraživanje i analiza navode nas da ustrajemo na postavljenoj hipotezi, a posebno uzevši u obzir zahtjeve za licenciranje učitelja skijanja i karakteristike odnosa učitelja skijanja i polaznika (učenika). Stoga smo odlučili nadalje istražiti izvore dužne pažnje učitelja skijanja, konkretne pojavne oblike ove pažnje i pravne posljedice njenog propusta. Rezultati rada imaju izravni utjecaj na povećanje svijesti samih učitelja skijanja (kao i njihovih udruga) o razumijevanju dužne pažnje, potrebi stalne nadogradnje znanja i vještina (cjeloživotnog učenja) te utjecaju propusta u ispunjavanju obveze postupanja s dužnom pažnjom na pravni položaj instruktora (prije svega mogućnost odštetne odgovornosti). Rezultati dokazuju opravdanost predloženog uključivanja spoznaja o dužnoj pažnji prema polaznicima u programe za edukaciju učitelja skijanja.

U radu autor osvetljava osnovnu ideju, koja se nalazi u temelju didaktičkog sistema J. A. Komenskog, a to je ideja prirodnosti. Nju je Komenski izrazio čuvenom formulacijom omnia sponte fluan, absit violenitia rebus (u slobodnom prevodu: neka sve teče spontano, bez nasilja). Ideja prirodnosti ima svoje korene u Komenskijevom panharmonijskom shvatanju celokupne stvarnosti i njegovim svepopravnim nastojanjima: popravljanju svakog pojedinca i celokupnog društva pomoću istinskog, pansofijskog obrazovanja. Komenski odbacuje svaki oblik nasilja, uključujući ono u didaktici – veštini poučavanja svih u svemu. Obrazovanje i učenje su sastavni deo celokupnog prirodnog toka, a učitelj je sluga, a ne gospodar prirode. U skladu s tim, dobra metoda je prirodna, nenasilna, radosna. U radu autor osvetljava dublje kulturno-istorijske korene ovakvih Komenskijevih shvatanja (husitska tradicija, ali i uticaji F.Bekona, T. Kampanele, M. F. Kvintilijana) i ukazuje na svežinu i aktuelnu vrednost Komenskijevih didaktičkih pogleda, koji su uticali na reformnu i progresivističku pedagogiju 20. veka, ali i dan-danas deluju inspirativno u naučnim i praktičnim traganjima za humanim pristupom u nastavi i učenju, koji poštuje i podstiče samoodređenje, samoaktivnost, slobodu i kreativnost dece.

Hodnotenie má výrazný vplyv na osobnosť žiaka, na proces jeho učenia sa a v konečnom dôsledku i na vytváranie jeho vzťahu k obsahu vyučovacieho predmetu. Národná správa PISA 2015 (NÚCEM, 2017) poukazuje na pokles výkonu žiakov v prírodovednej gramotnosti, pričom najväčšou rizikovou skupinou žiakov sú práve žiaci základných škôl a stredných odborných škôl bez maturity. Pred pedagógmi tak stojí otázka, ako tento stav pozitívne ovplyvniť. Jednou z možností sa javí, na základe mnohých výskumov, formatívne hodnotenie, ktoré má kvalitatívny charakter. Autorky príspevku sa zamerali na zistenie aktuálneho stavu využívania nástrojov hodnotenia vo vyučovaní prírodovedných predmetov. Ako metódu kvantitatívneho výskumu využili dotazník. Príspevok prezentuje čiastkové výsledky výskumu, ktoré poukazujú na značnú prevahu využívania nástrojov sumatívneho hodnotenia nad nástrojmi formatívneho hodnotenia. Respondentmi boli učitelia prírodovedných predmetov základných a stredných škôl na Slovensku.

Upoznavanje učenika s likovno-umjetničkom djelom značajan je cilj predmeta likovne kulture. Utjecaj likovno-umjetničkog djela na dječju percepciju, moć uočavanja kao i razvoj estetskih vrijednosti iznimno je važan za daljnji razvoj i napredak učenika ne samo u likovnoj kulturi, već i u ostalim odgojno-obrazovnim područjima. Znanstvena teorija drži da ni jedan nastavni sat likovne kulture ne bi trebao proteći bez prikaza likovno- umjetničkog djela. Cilj istraživanja je bio utvrditi učestalost upotrebe likovno-umjetničkog djela u nastavi likovne kulture u nižim razredima osnovne škole. Uspoređeni su odgovori 80 učitelja s područja Splitsko-dalmatinske županije i 80 studenata četvrte i pete godine Učiteljskog studija u Splitu koji u okviru studija održavaju ispitne satove iz likovne kulture. Svrha je istraživanja bila utvrditi koliko učitelji ili studenti koriste likovna djela na nastavi likovne kulture i na koji način ih predstavljaju učenicima. Istraživanje je pokazalo da većina navedenih varijabli ide u korist studentima, izuzev pitanja koja se odnose na pokazivanja figurativnih djela na nastavi likovne kulture i pokazivanje djela domaćih umjetnika na nastavi likovne kulture, kod kojih ne postoji statistička značajnost. I učitelji u studenti se u podjednakoj mjeri odlučuju za figurativna djela i djela domaćih umjetnika.

Systematic monitoring of students’ achievements as well as encouraging and improving the development of their knowledge, skills and abilities is one of the basic tasks of school. Apart from monitoring the progress of students during the teaching process, monitoring and evaluation of their independent work at home is also considered. A new approach to curriculum planning emphasizes the importance of formative evaluation, which implies monitoring and feedback about the learning process. A well-designed homework task can be an excellent indicator of progress in a student’s independent work outside of school. Creating and evaluating constructivist homework enables monitoring the development of students’ research skills as one of the two key evaluation elements in Science and Social Studies.The aim of the paper was to determine the frequency of homework evaluated by teachers and the ways teachers evaluate homework in Science and Social Studies classes. In addition, the aim was to identify the sources of homework which are mostly evaluated. A sample study included 83 primary school teachers, whose assignment, assessment and evaluation of student homework was observed by the students of the Faculty of Education in Osijek and Slavonski Brod during their professional-pedagogical practice. The study analysed 343 Science and Social Studies lessons in which homework was assigned. The results show that teachers did not evaluate a large amount of homework, or they only marked it as reviewed without any feedback about students’ progress and achievement. Therefore, the study reflects the importance of planning, creating and evaluating homework assignments in Science and Social Studies classes.Key words: curriculum; formative evaluation; homework assignments; learning outcomes; sources of homework---Sustavno praćenje učeničkih postignuća, kao i poticanje i poboljšanje razvoja njihovih znanja, vještina i sposobnosti, jedna je od osnovnih zadaća škole. Osim praćenja napretka učenika tijekom procesa poučavanja, također smo razmotrili praćenje i evaluaciju samostalnoga rada učenika kod kuće. Novi pristup planiranju kurikula naglašava važnost formativne evaluacije, što obuhvaća praćenje i davanje povratnih informacija o procesu učenja. Dobro osmišljena zadaća može biti odličan pokazatelj napretka u samostalnom radu učenika izvan škole. Kreiranje i evaluacija konstruktivističke domaće zadaće omogućuje praćenje razvoja učeničkih istraživačkih vještina kao jednog od ključnih elemenata evaluacije u predmetu Priroda i društvo. Cilj ovoga rada bio je utvrditi koliko često učitelji evaluiraju domaće zadaće i načine na koje to čine u nastavi Prirode i društva. Osim toga, cilj je bio utvrditi koje izvore zadaće učitelji najviše evaluiraju. Uzorak studije obuhvatio je 83 osnovnoškolska učitelja čije zadavanje domaćega rada, procjenu i evaluaciju zadaća učenika promatrali su studenti Fakulteta za odgoj i obrazovne znanosti u Osijeku i Slavonskom Brodu tijekom profesionalno-pedagoške prakse. U istraživanju su analizirana 343 sata Prirode i društva na kojima je zadana domaća zadaća. Rezultati pokazuju da učitelji nisu evaluirali veliki broj domaćih zadaća ili su ih samo označili kao pregledane bez povratnih informacija o učeničkom napretku i postignuću. Stoga, istraživanje ukazuje na važnost planiranja, osmišljavanja i evaluacije zadataka domaćega rada u nastavi Prirode i društva.Ključne riječi: formativna evaluacija; ishodi učenja; izvori domaće zadaće; kurikul; zadatci za domaći rad

Vážení čtenáři Vítáme nové číslo Envigogiky, a začínáme pohledem na to, co se zrovna děje. Příroda si hraje na přírodu; přirozené děje se už skoro nedějí. Chtěla by být sama sebou – ale jak, a především kde? Ráda by svůj part odehrála v přírodě, kterou ovšem pro tento účel marně hledá. Zbyla jí energie, chybí však výrazové prostředky. A tak působí – ne už skrze svá jemná stvoření, ale prostřednictvím hrubé síly. Tisíce jemných působků se slily do temné masy; namísto přediva jejich vzájemné řeči, zušlechťující všechny, kdo jí hovořili, slyšíme jen dunění moci. Touhy (znovu) vládnout; řev poraženého tvora, který kdysi nade vším panoval (pak se ale zkultivoval). Působí teď výhní, jasem, vichrem, hromem, deštěm, žízní, zalykavou plností či usychavým nedostatkem; hraje hru smrti rozprostírající se nad životem jako tma nad propastí. Duch, který by rozlišoval, členil, zjemňoval významy a formoval jejich viditelné projevy/manifestace, se pomalu vytratil. Zůstalo dusno, které se stále víc zhmotňuje. Příroda přišla o svou přirozenost; nahradila ji spontaneita. Co se rodilo ze vzpomínek, okamžiku a předzvěsti budoucnosti, stalo se vyjádřením momentální nevole. Zmizel čas, který spojuje minulé s budoucím, a takto tvoří nové. Zůstal čas nevyhnutelnosti a zákonitého propadu do nicoty. Vše, co přichází, se teď rodí z účelově nastavených okolností. Tvorba, která se klenula nad generacemi, zkolabovala do přítomného okamžiku – ten je jejím cílem i bodem zániku. Budoucnost už v přítomné chvíli neklíčí. Přišli jsme o ni. A tak je třeba znovu hledat. Činí tak sama příroda (jak se snažíme rozmyslet v článku rekapitulujícím letošní Ekologické dny Olomouc), a pokoušíme se o to spolu s našimi autory. Až ke kořenům vztahu člověka k ostatnímu Božímu stvoření sestupuje Jiří Nečas; provádí nás biblickými texty i veškerými problémy životního prostředí, a díky tomuto nadhledu či vhledu můžeme vidět svět vcelku. Trápí nás otázky, které bychom si jinak nepoložili: Je nepochopení všeobecné výzvy ke zdrženlivosti, úctě a vděčnosti za vše, co nám příroda (zdarma) poskytuje, pouze výsledkem naší lenosti, nebo je snad toto základní poselství křesťanského učení dokonce nějak účelové zatemňováno (protože naše chtivost je přece jedním z motorů dnešní ekonomiky.) V pokusu Viery Novanské a Alexandry Platkové naopak vidíme, že pohled vědy přináší dílčí, zato ověřenou a na vědeckých principech postavenou informaci. Autorky takto analyzují vztah člověka k jiným (nelidským) bytostem; věnují přitom pozornost širším souvislostem poznávacího procesu, v němž snad přetrvávají jisté atavismy. Jaké jsou současné možnosti pro pochopení a studium přírody a jejích problémů, se nám ukazuje i v dalších textech: jejich autoři uvažují nad novými způsoby interpretace přírodního dědictví (Jan Činčera, Michal Medek a Miroslav Lupač), či dnes vyhledávanými žánry odborných textů a učebnic (Eduard Petiška), s jejichž pomocí se naše vjemy a myšlenky stále více přesouvají do virtuálního prostředí. Zdá se, že bytí online je již druhou naší přirozeností, a svět se bude muset hodně snažit, aby byl (takto) nám všem přístupný. A pak je tu několik časových i nečasných úvah a inspirací. Salim Lardjane a Françoise Laveuve zkoumají vzájemné vztahy mezi Cíli udržitelného rozvoje OSN (využívají přitom též exaktních metod síťové analýzy), a jejich potřebnost dokládají četnými příklady z celého světa. Z hlediska této potřebnosti doplňují Cíl č. 18: Péče o uprchlíky, k níž vyzývají vysocí představitelé OSN, a její Mezinárodní organizace pro migraci nabízí pomoc při tvorbě migračních politik a strategií. Jak se k těmto otázkám postavíme my sami, je součást každodenního rozhodování, a to často nejde bez zásadního (znovu)rozmyšlení svého stanoviska. Jak říká Jiří Olšovský: „V určité chvíli je třeba jednat, proměnit i svůj postoj – skočit do proudu dění a snažit se ho ovlivnit.“ Tuto proměnu, jež se nejdříve musí odehrát v osobní rovině, poodhaluje Jade Starr, která na vlastní zkušenosti, či spíše ve své osobní zpovědi, popisuje závazek k udržitelné spotřebě (SDG 12). a nakonec inspirace, jak všechny tyto nové poznatky a podněty vtělit do programu celoživotního učení: Kateřina Jančaříková a její příklad dobré praxe ve vzdělávání učitelů. Nezbývá, než doufat, že tento a podobné programy jsou opravdové, což obecně pro vysokoškolské vzdělání u nás rozhodně neplatí (takže někteří z nás trpí Zoufalstvím z vejšky). A to je pro tentokrát vše. Když toto píšu, všude kolem je nemocná země. V horečkách. Není naděje, že se vypotí, není čím. Vláha odešla – ale kam? Můžeme hádat, co se stalo. Snad jsou příčiny hlubší. Ztratil se bytostný vztah k tomu, co je. Nikde nevzniká nic nového, není z čeho. Nikdo nemůže nic ovlivnit. Všechno je jenom jako. Dokonce ani kapky, které teď právě přicházejí, klepou, a vlastně buší na moje okna, z přirozenosti nepramení. Jsou projevem zoufalství, nebo hněvu – mají původ v tom, co přírodou není, a ztělesňují naše viny. Jsme tu bezradní – řetězec příčin je příliš složitý. Cesta osobní proměny tudy nevede. Snad, když budeme pěstovat vhled (dávno zapomenutý, protože nepotřebný vztah ke skutečnosti), se nám podaří (sami sobě) porozumět – a pak (si) též pomoci… Prozatím si pomáhejme navzájem O což se snaží Jana Dlouhá a redakce Envigogiky

Vážení přátelé, příznivci Envigogiky, na přelomu roku znovu silně vnímáme, jak se všechno zrychluje. Pouze Envigogika v roce 2020 zpomalila. Na rozdíl od předchozích let jsme připravili pouze jedno číslo. Utěšujeme se, že tato pomalost je přednost, pokud je spojena s pečlivostí, a právě tou chceme přispívat do všeobecně se stupňujícího publikačního ruchu. Naším dlouhodobým cílem je udržet slow-publishing, takové trochu rukodělné nakládání s metodickými úvahami a názory našich autorů, jež nám laskavě svěřili. Zůstáváme jejich laskavými průvodci, ve vzájemné důvěře procházíme spolu s nimi procesem publikování, nastavujeme vztahy vstřícné pozornosti s recenzenty a všemi dalšími, kdo mají k textu co říci. Jsme malým (stále se zmenšujícím) ostrůvkem v moři hodnocení, uznaných výsledků, budování sfér vlivu – drobných vítězství a ztrát na bojišti moci, která se nyní rozpíná i do okruhu našich sdílených myšlenek a složitě dojednaných východisek vědeckého poznání. Hrozí, že je ovládne. My tuhle hru ale chceme hrát podle pravidel, která si (vědecká i ta obecně lidská) pravda zaslouží. Co je totiž pomalé: růst, zrání, vývoj druhů, ... Čtení jedné knihy od začátku do konce; proces učení, pokud má vést k vnitřní proměně. Láska a vztahy, které přinášejí trvalou hodnotu (i když trvalé samy o sobě nebývají). A taky psaní – to, které si složitě utváří vztah k popisované skutečnosti. Co je naproti tomu rychlé: krize, zánik, smrt, ... Úspěch, když závisí na oblibě a přízni davu. Zázračné vyléčení beze změny zvyklostí, zbohatnutí bez práce. Náhodné štěstí, výhra v hazardu. A co tvorba? Může rychle vzniknout i to, co potom přetrvá – bez přípravy, jen na základě okamžitého vnuknutí? My zde pokládáme vznik za pouhý vnější projev dlouhodobě běžících procesů: přemýšlení, dialogu, vzájemného kritického posuzování. Do těchto procesů se spolu s Envigogikou aktivně zapojujeme, což ostatně můžete i vy. Například se tentokrát nad textem Mikuláše Huby zamyslet, jak se za posledních 30 let vyvinula ochrana přírody na Slovensku, jakou roli v tom hráli jednotliví aktéři (a co na to řekla slovenská veřejnost), a k čemu to nakonec vedlo. Uvažovat spolu s Evou Pechočiakovou Svitačovou a Tomášem Pechočiakem o tom, jak může myšlení budoucích ekonomů formovat kromě jiného koncept ekogramotnosti. O tvorbě odborných textů dostupných online, a možnostech jejich využití ve vysokoškolské výuce vypovídá široce pojatá analýza kvality otevřených vzdělávacích zdrojů (prováděná na zdrojích Univerzity Karlovy); jsou zde představeny fungující wikisystémy využívané s větším či menším zájmem například lékaři, přírodovědci, nebo filosofy a knihovníky. Základem pro využití tématu odpovědné spotřeby ve vzdělávání na nižších stupních pak může být článek Udržitelná spotřeba a životní styl jako vzdělávací téma; představuje vzdělávací cíle, které by učitelé měli sledovat, pokud chtějí (spolu se svými žáky a studenty) působit na společenské změny dosažitelné v běžném životě každého z nás. Učitelům mohou sloužit i další texty z kategorie inspiračních – Plýtvání potravinami ve školních jídelnách autora Zdeňka Talácka, a dvě (stručné a podrobnější) rešerše Moniky Janákové: Krajina k ochutnání týkající se regionální kuchyně a léčitelství, či přehled současných metod zážitkové pedagogiky ve vzdělávání dospělých v zahraničí. Představme si nyní svět, kde všichni vsadí na rychlý úspěch a vzájemně se v této víře podporují. Sdílejí snadno dosažené výsledky, poskytují si navzájem adekvátní odměny. Ochota investovat do výjimečnosti či alespoň jinakosti všeobecně klesá, vždyť naopak zájem mnohých je mírou uznaného přínosu. Kvantita nahrazuje kvalitu a v nastalém shonu, snaze naplnit očekávání, uniká cosi podstatného. Mezery, které si uvědomuje stále méně lidí, se ovšem rychle plní náhražkami. Není už jasné, co nahrazují, a vlastně o to ani nejde. Všichni jsou zahlceni (předměty, informacemi), a kdesi nad hlavami klinkají rolničky, že to je konečně svět dostatku. Otevírá bezpočet nových možností – jen ne tu jedinou. Být sami sebou a hledat si svou vlastní cestu a vyjádření. Envigogika se pokouší tuto příležitost již 15 let přinášet. I proto nevstupujeme do běžných komerčních vztahů a za svou práci nepožadujeme žádnou odměnu. Na začátku jsme nastudovali pravidla, jak správně publikovat, a přijali etické závazky. Těmi se řídíme a jinak zůstáváme nezávislí – s jediným cílem, a tím je prošlapávat cestu tomu, co je nové. A co by se jinde třeba neuplatnilo. Až do toho spolu s námi nepůjdete, až cílem nebude samo sdělení, ale jen jeho impakt, pak tady pro vás už nebudeme. Už teď jsme ale vděčni za ty společně strávené roky, i za debatu, která se na našich stránkách postupně rozvinula. Co si přát do nového roku 2021? Zpočátku budeme šetřit energii, nabírat síly; víme, že to budeme potřebovat. Možná svět bude ještě zpomalený, může se ale najednou zrychlit ještě více – tak, aby dohonil všechny ztráty. Netušíme, ve kterém z těchto dvou případů bychom se mohli ztratit, a který naopak bude příležitostí k novému rozvoji. Možná to ale necháme na vás. V tomto případě můžete klidně hlasovat perem, vlastně klávesnicí. Psát, zůstávat v kontaktu, „on board“. Za všechny vaše podněty, výzvy, i nové texty budeme rádi – a dle svých sil se jim budeme (co nejlépe, a samozřejmě i co nejrychleji) věnovat. Už teď se na ně těšíme Jana a Jirka Dlouzí Za redakci Envigogiky

Goal of this master's thesis was in cooperation with the company Avast to design a system, which can extract knowledge from a database of graphs. Graphs, used for data mining, describe behaviour of computer systems and they are anonymously inserted into the company's database from systems of the company's products users. Each graph in the database can be assigned with one of two labels: clean or malware (malicious) graph. The task of the proposed self-learning system is to find clusters of graphs in the graph database, in which the classes of graphs do not mix. Graph clusters with only one class of graphs can be interpreted as different types of clean or malware graphs and they are a useful source of further analysis on the graphs. To evaluate the quality of the clusters, a custom metric, named as monochromaticity, was designed. The metric evaluates the quality of the clusters based on how much clean and malware graphs are mixed in the clusters. The best results of the metric were obtained when vector representations of graphs were created by a deep learning model (variational  graph autoencoder with two relation graph convolution operators) and the parameterless method MeanShift was used for clustering over vectors.

The purpose of this work has been to describe some techniques which are normally used for cluster data analysis process of unsupervised learning. The thesis consists of two parts. The first part of thesis has been focused on some algorithms theory describing advantages and disadvantages of each discussed method and validation of clusters quality. There are many ways how to estimate and compute clustering quality based on internal and external knowledge which is mentioned in this part. A good technique of clustering quality validation is one of the most important parts in cluster analysis. The second part of thesis deals with implementation of different clustering techniques and programs on real datasets and their comparison with true dataset partitioning and published related work.

Master´s thesis is focused on cluster analysis. Clustering has its roots in many areas, including data mining, statistics, biology and machine learning. The aim of this thesis is to elaborate a recherche of cluster analysis methods, methods for determining number of clusters and a short survey of feature selection methods for unsupervised learning. The very important part of this thesis is software realization for comparing different cluster analysis methods focused on finding optimal number of clusters and sorting data points into correct classes. The program also consists of feature selection HFS method implementation. Experimental methods validation was processed in Matlab environment. The end of master´s thesis compares success of clustering methods using data with known output classes and assesses contribution of feature selection HFS method for unsupervised learning for quality of cluster analysis.

The aim of this thesis is to explore clustering algorithms of machine unsupervised learning, which can be used for image database classification by similarity. For chosen clustering algorithms is written up a theoretical basis. For better classification of used database this thesis deals with different methods of image preprocessing. With these methods the features from image are extracted. Next the thesis solves of implementation of preprocessing methods and practical application of clustering algorithms. In practical part is programmed aplication in Python programming language, which classifies the database of images into classes by similarity. The thesis tests all of used methods and at the end of the thesis is processed searches of results.

This diploma thesis deals with the use of some methods of cluster analysis on the ECG signal in order to sort QRS complexes according to their morphology to normal and abnormal. It is used agglomerative hierarchical clustering and non-hierarchical method K – Means for which an application in Mathworks MATLAB programming equipment was developed. The first part deals with the theory of the ECG signal and cluster analysis, and then the second is the design, implementation and evaluation of the results of the usage of developed software on the ECG signal for the automatic division of QRS complexes into clusters.

Zapisovač letových údajů je zařízení určené pro zaznamenávání letových dat z různých senzorů v letadlech. Analýza letových údajů hraje důležitou roli ve vývoji a testování avioniky. Testování a hodnocení charakteristik letadla se často provádí pomocí testovacích manévrů. Naměřená data z jednoho letu jsou uložena v jednom letovém záznamu, který může obsahovat několik testovacích manévrů. Cílem této práce je identi kovat základní testovací manévry s pomocí naměřených letových dat. Teoretická část popisuje letové manévry a formát měřených letových dat. Analytická část popisuje výzkum v oblasti klasi kace založené na statistice a teorii pravděpodobnosti potřebnou pro pochopení složitých Gaussovských směšovacích modelů. Práce uvádí implementaci, kde jsou Gaussovy směšovací modely použité pro klasifi kaci testovacích manévrů. Navržené řešení bylo testováno pro data získána z letového simulátoru a ze skutečného letadla. Ukázalo se, že Gaussovy směšovací modely poskytují vhodné řešení pro tento úkol. Další možný vývoj práce je popsán v závěrečné kapitole.

The aim of the project was to create an experimental environment for solving the children puzzle shape sorter . This environment serve as a testbed for various learning tasks of cognitive nature with image feedback. This puzzle is a demonstrator of the EU project COSPAL, IST-004176. The industrial robot CRS A-465 with six degrees of freedom and its control system is used. The scene is observed by one static camera. The system processes the images from the camera and the further robot movement is based on the reinforcement learning.