Academic literature on the topic 'Stupeň reakce'

V předkládané studii jsme se zaměřili na užívání angličtiny učiteli ve výuce němčiny jako dalšího cizího jazyka (po angličtině). V teoretické části je představeno naše chápání jazyka a jazykového jednání ve vztahu k mnohojazyčnosti a jazykové politice. V této studii pojímáme jazyky ve smyslu jazykových repertoárů, mnohojazyčnost pak jako schopnost užívat (na různé úrovni) tři a více jazyků. Pod pojmem jazyková politika (policy) rozumíme jak procesy státní politiky („top-down“), které mají tendenci podporovat aditivní pojetí mnohojazyčnosti, tak procesy jazykové politiky ve školní třídě („bottom-up“), která je založena na jazykovém jednání (především učitelů) a zahrnuje (mimo jiné) legitimizaci jazyků prostřednictvím jejich užívání. Hlavní výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou organizovány situace ve výuce německého jazyka, ve kterých učitel užívá anglický jazyk? Výzkumný vzorek tvoří 28 videonahrávek hodin německého jazyka na druhém stupni základní školy a jejich transkripty. Před představením metody analýzy – konverzační analýzy – a jejím teoretickým ukotvením je popsána jednotka analýzy – výuková situace – a postup, jak jsme ji identifikovali. V následující části studie jsou prezentovány výsledky. Z hlediska struktury byla v identifikovaných situacích patrná struktura iniciace–odpověď–zpětná vazba (IRF) v různých modifikacích. Z analýzy vyplývá, že učitelem užitá angličtina je patrná ve výuce německého jazyka v komentářích a nápovědách. Pokud byla angličtina užita v komentáři, pak se často jednalo o rozšíření zpětné vazby na předešlou žákovu odpověď, nebo komentář sloužil jako výklad, ve kterém bylo podporováno metalingvistické povědomí. Nápovědy, ve kterých byl patrný anglický jazyk, byly užity jako reakce na problém či chybu (často nesouvisející s angličtinou) v žákově odpovědi. V takovém případě byla v nápovědách přítomna metalingvistická vodítka, která měla vést žáky k sebeopravě. Z výsledků studie sice vyplývá, že užívání anglického jazyka je přirozeným jazykovým jednáním učitelů, které má vést k rozvoji německého jazyka, ale nebylo možné identifikovat ucelený přístup učitelů k užívání anglického jazyka a k podpoře mnohojazyčnosti.

Tento text je reakcí na diskusní příspěvek Jiřího Mareše věnovaný rozboru námi realizovaného výzkumného projektu, který v roce 2012 kulminoval publikací monografie Komunikace ve školní třídě (Šeďová, Švaříček & Šalamounová, 2012). Nešlo o výzkum komunikačních struktur – jak sugeruje název předchozího příspěvku –, nýbrž o obecněji zaměřené etnografické (tedy popisné) šetření zaměřené na to, jak probíhá komunikace mezi učiteli a žáky na druhém stupni základní školy, a to ve vybraných předmětech humanitního typu.Jiří Mareš vznáší vůči našemu výzkumu mnoho kritických připomínek a klade řadu otázek. Pokusíme se je utřídit do několika problémových okruhů, jimž se budeme dále věnovat. Uvádí, že: 1. výzkum měl metodologické nedostatky v oblasti sběru dat; 2. v analýze jsme se přehnaně koncentrovali na IRF strukturu, která je navíc podána zjednodušujícím způsobem; 3. nezkoumali jsme mnohé významné otázky, které s výukovou komunikací souvisejí.

This diploma thesis deals with the thermodynamic design of a backpressure steam turbine. The mass flow of steam through the turbine is determined based on the required heat output, which is transferred in a heat exchanger at the turbine outlet. The governing stage of the turbine is in form of an impulse stage, with optimization of degree of reaction included. During the optimization, a suitable rotor blade was chosen as well as its size. The governing stage is followed by fifteen stages of reaction blading with the stage loading coefficient in the range of 2,75 to 2,80. The governing stage and the reaction blading both meet the mechanical strength requirements. Balancing piston, sealing system and bearings are also designed. Finally, a turbine characteristic is created as well as a longitudinal section. The designed turbine has a speed of 10 000 rpm. While supplying the required heat output, it has a terminal power output of 5 863,4 kW and a thermodynamic efficiency of 84,69 %.

This chapter looks at mobility and the term government to describe influencing factors for the process of designing mobile government. A detailed review of perspectives on mobility and a subsequent examination of the government term is given to reach a better understanding of what mobile government can be. Furthermore, four questions are refined which are aimed at helping to first justify and assess a possible m-government service and second to classify this service in a given context. By focusing on mobility as a key component of mobile government, the author hopes to aid developers and researchers alike with designing new and better mobile services within the public sector.

This chapter looks at mobility and the term government to describe in?uencing factors for the process of designing mobile government. A detailed review of perspectives on mobility and a subsequent examination of the government term is given to reach a better understanding of what mobile government can be. Furthermore, four questions are re?ned which are aimed at helping to ?rst justify and assess a possible m-government service and second to classify this service in a given context. By focusing on mobility as a key component of mobile government, the author hopes to aid developers and researchers alike with designing new and better mobile services within the public sector.

Females choose mating partners for three main reasons: direct benefits, indirect benefits, and compatibility, either genetic or social. In this chapter I am not trying to look at all angles of mate choice, but to give a short overview of female choice to provide a basis for a comparison with male choice. This will highlight what studies are needed to reach a more complete picture of sexual selection. I would summarize the chapter like this: it’s the ecology, stupid.