Academic literature on the topic 'Soubor doporučení'

Studie seznamuje čtenáře s tím, jak napsat kvalitní přehledovou studii, která by shrnula soudobé poznatky o zvoleném výzkumném tématu. Cílem studie je předložit typologii přehledových studií; charakterizovat různé funkce, jež mohou jednotlivé typy přehledových studií plnit; ukázat, jak se má postupovat při výběru témat, při přípravě podkladů a při vlastním sepisování přehledové studie. V první části je představeno 11 typů přehledových studií, jak těch obecně známých, tak i méně známých. Ve druhé části je podán stručný přehled žánrů, které nepatří do kategorie přehledových studií. Třetí část charakterizuje rozdílné funkce, které přehledové studie plní (usnadňují porozumění předkládanému výzkumu, jsou přínosem pro autora studie, pro vývoj oboru, pro ostatní badatele). Čtvrtá část textu přibližuje problémy, před nimi stojí autor při volbě tématu pro přehledovou studii a nabízí možná řešení. Pátá část shrnuje postup při přípravě podkladů pro přehledovou studii (rešerše literatury, zúžení prvotního výběru prací, kritické čtení, analýza textů, tvorba přehledových tabulek). Šestá část nabízí rady, jak postupovat při samotném sepisování přehledové studie. Tam, kde je to účelné, jsou vedle doporučení, jak správně postupovat, zmiňovány i typické chyby, jichž by se měl autor vyvarovat. Ve vyspělých zemích mají zájemci k dispozici tři typy materiálů, které učí studenty a mladé vědecké pracovníky, jak mají psát přehledové studie. Jsou to doporučení, která lze nalézt na webových stránkách univerzit (obvykle v rámci tzv. Writing Centres), jsou k dispozici časopisecké články na toto téma anebo vycházejí obsáhlejší příručky. V České republice zatím takový soubor doporučení nebyl k dispozici. Předkládaný přehled se snaží tuto mezeru zaplnit. Kromě obecných rad a doporučení je přehled doplněn konkrétními ukázkami.

Cílem studie je zhodnotit postoje studentů pedagogicky orientovaných studijních programů k homosexualitě a zjistit, čím jsou ovlivněny. V příspěvku je argumentován význam tématu v rámci pedagogiky, podán přehled závěrů vybraných českých a zahraničních výzkumů vztahujících se k problematice postojů heterosexuálů k homosexualitě. Dále jsou prezentovány cíle, metodologie a poznatky z vlastního výzkumného šetření. V závěru jsou prezentována doporučení pro pregraduální vzdělávání budoucích pedagogů a podány návrhy pro další výzkum. Cílem výzkumu bylo zjistit postoje studentů pedagogicky orientovaných studijních programů k homosexualitě. Použitým výzkumným nástrojem byl dotazník Kiteové a Deauxové – Homosexuality Attitude Scale (Cronbachovo alfa = 0,91). Sběr dat proběhl v říjnu a listopadu 2014. Výběrový soubor je tvořen 1 140 respondenty. Studenti pedagogických studijních programů mají v průměrném hodnocení k homosexualitě poměrně pozitivní postoje (průměrné skóre HAS = 88,77 z teoretického rozmezí 12–105, nižší hodnota indikuje negativnější postoj k homosexualitě). Signifikantně negativnější postoje k homosexualitě byly zjištěny u mužů, studentů nižších ročníků studia a příslušníků římsko-katolické či jiné církve nebo náboženské společnosti. Z poznatků vyplývá potřeba formování postojů budoucích pedagogů k homosexualitě kombinací kognitivně-afektivních intervencí v rámci formálního vzdělávání.

Cílem předkládané studie je poukázat na možnosti utváření profesního sebepojetí studentů v afektivní složce, jež se projevuje v sebehodnocení. Koncept profesního Já v dimenzi hodnoticí (self-esteem) se stal inspirací pro aplikaci autonomního a heteronomního hodnocení v reflektivním modelu profesní přípravy učitelů. V první části se autorky vyjadřují k pojetí rozvoje profesních kompetencí a profesního sebepojetí v kontextu reflektivního modelu učitelské přípravy. Druhá část je věnována charakteristice praktické přípravy studentů učitelství prvního stupně ZŠ na PdF MU na souvislé pedagogické praxi. Následuje pojednání o výzkumném šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí profesní sebepojetí studentů v průběhu dvou etap souvislé pedagogické praxe z pohledu studentů a cvičných učitelů. Výzkumný soubor tvořilo 71 studentů 4. ročníku studijního oboru učitelství prvního stupně ZŠ prezenční formy studia. Ke zjišťování sebepojetí byl použit hodnoticí arch vlastní konstrukce, který vyplňovali cviční učitelé a studenti. Výsledky výzkumu potvrzují potřebu vést studenty i jejich vzdělavatele k pochopení hodnoty reflexe i procesu její facilitace. V závěru studie jsou uvedena doporučení pro zkvalitnění způsobu práce s (auto)evaluačním nástrojem všemi zainteresovanými účastníky.

Metodologicky orientovaná studie syntetizuje základní požadavky na velikost a reprezentativitu výběrového souboru v kvantitativně orientovaném pedagogickém výzkumu. Prezentuje základní výběrové postupy, jejich parametry a dopad na požadovanou velikost výběru a také dopad na možnosti zobecnění výsledků. Kromě standardních designů náhodného výběru (prostý, vícestupňový, skupinkový a stratifikovaný) je pojednán i dopad velikosti pro nenáhodné výběry. Studie uvádí postupy pro stanovení síly testu a shrnuje základní doporučení statistiků pro velikost výběru s ohledem na sílu testu. Pozornost je věnována také otázce reprezentativity výběru. Součástí studie jsou příklady dobré i špatné praxe z oblasti mezinárodních pedagogických výzkumů.

The aim of this thesis is to create a set of recommendations for the selected engineering enterprise. The purpose of these recommendations is to increase the enterprise effectivness and its adaptability quotient. In the first part of this thesis, based on a literature search, the management systems of successful Czech and foreign entrepreneurs are described. In the next part the most appropriate managerial approach is chosen on the basis of the performed qualitative research and this section also describes the current situation of the selected engineering enterprise. In the last part are given individual recommendations and steps to achieve their implementation.

Name and surname: Bc. Iveta Kovářová Supervisor: Mgr. Alice Oktábcová Thesis title: Summary of Principles and Recommendations for Stroke Patients and their Families after Discharge from Acute Stroke Units Background: Stroke is a very serious and common disease with a high mortality. It is important for patients to start rehabilitation as soon as possible. Early discharge allows stroke patients return home to continue rehabilitation in familiar surroundings. The responsibility for continued rehabilitation is in the hands of patients and their families and the main aim is to adjust to everyday life. Objective: The aim of this work is to create an educational material "Summary of Principles and Recommendations for Stroke Patients and their Families after Discharge from Acute Stroke Units", to help patients in the stroke problematics. This Summary includes information about stroke issues, stroke epidemiology, consequences and risks, practical advices, compensatory aids, possibilities of rehabilitation and information on social counseling, speech therapy and outpatient rehabilitation with relevant contacts. A case report in the practical part of this work tries to summarize possibilities of home occupational therapy and get a feedback on the educational material. Methods: This research work summarizes...