Um die anderen Arten von Veröffentlichungen zu diesem Thema anzuzeigen, folgen Sie diesem Link: Výzkum interpretace.
Zeitschriftenartikel zum Thema „Výzkum interpretace“
Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an
Machen Sie sich mit Top-43 Zeitschriftenartikel für die Forschung zum Thema "Výzkum interpretace" bekannt.
Neben jedem Werk im Literaturverzeichnis ist die Option "Zur Bibliographie hinzufügen" verfügbar. Nutzen Sie sie, wird Ihre bibliographische Angabe des gewählten Werkes nach der nötigen Zitierweise (APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver usw.) automatisch gestaltet.
Sie können auch den vollen Text der wissenschaftlichen Publikation im PDF-Format herunterladen und eine Online-Annotation der Arbeit lesen, wenn die relevanten Parameter in den Metadaten verfügbar sind.
Sehen Sie die Zeitschriftenartikel für verschiedene Spezialgebieten durch und erstellen Sie Ihre Bibliographie auf korrekte Weise.
1
Vlčková, Kateřina, und Kateřina Lojdová. „Když čísla a slova spolupracují: smíšený design v ukázkách z výzkumu moci ve školní třídě“. Pedagogická orientace 26, Nr. 3 (15.10.2016): 482–511. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-3-482.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem naší studie je představit metodologii smíšeného designu výzkumu na konkrétním příkladu. Zvolily jsme si tříletý výzkum moci ve školních třídách studentů učitelství, financovaný Grantovou agenturou ČR. Propojení kvantitativní a kvalitativní metodologie ilustrujeme na úrovni teorie, formy smíšeného designu, výzkumné otázky, vzorku, sběru dat, analýzy dat a jejich interpretace. Ukazujeme také konkrétní příklady možných podob integrace výsledků kvalitativní a kvantitativní analýzy dat, které přispívají k odhalení další dimenze jevu, míry odlišnosti perspektiv aktérů či nuancí ve zjištěních. V úvodní části studie se zabýváme rozdíly kvantitativního a kvalitativního výzkumu a jejich dekonstrukcí. Ukazujeme historický vývoj smíšeného výzkumu, co je a co není smíšeným výzkumem a jaké jsou jeho základní formy. Diskutujeme o integrovaném designu výzkumu, paralelizaci a integraci jako základním principu smíšeného výzkumu a na závěr studie otvíráme také některé kritické otázky smíšené metodologie.
2
Kubátová, Helena, und Michal Malacka. „Výkon činnosti mediátora z pohledu zapsaných mediátorů“. Časopis pro právní vědu a praxi 28, Nr. 3 (29.09.2020): 469–502. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-3-9.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem článku je odpovědět na výzkumnou otázku, jak zapsaní mediátoři reflektují obecný a specifický výkon mediace v ČR. Přestože má výkon mediace svá kodifikovaná pravidla daná zákonem o mediaci, náš výzkum se nesoustředil jen na zákonnou úpravu, ale také na zkoumání praxe mediace v rámci úpravy tohoto zákona. Data byla získána empirickým kvalitativním výzkumem pomocí hloubkových rozhovorů se zapsanými mediátory. Článek se kromě úvodu a závěru skládá ze dvou částí. V první části popisujeme metodologii kvalitativního výzkumu. Zaměřujeme se v ní na výzkumnou otázku, cíl výzkumu a použitou metodu, dále seznamujeme s konstrukcí a strukturou vzorku případů a také s metodikou sběru a analýzy kvalitativních dat. Ve druhé části prezentujeme model zakotvené teorie výkonu mediace, který byl vytvořen na základě analýzy a interpretace dat.
3
Soukup, Petr. „Užívání statistické a věcné významnosti v časopise Pedagogická orientace a Pedagogika v posledních deseti letech: pohled statistika“. Pedagogická orientace 26, Nr. 2 (01.07.2016): 182–201. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-2-182.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem příspěvku bude poukázat na problémy při využívání koncepcí statistické a věcné významnosti v posledním desetiletí ve dvou předních pedagogických časopisech, konkrétně v časopise Pedagogika a Pedagogická orientace. Text po stručném představení tématu obsahuje popis provedené obsahové analýzy dvou pedagogických časopisů a poté přechází k výsledkům provedeného výzkumu ve třech oblastech: nesprávná použití statistické analýzy, její nesprávná interpretace a používání měr věcné významnosti (effect sizes). V závěru autor kromě tradičního shrnutí výsledků a diskuse jejich limitů nabízí možná zlepšení pro publikační i vzdělávací praxi v české pedagogické komunitě. Provedený výzkum ukázal, že kvantitativně zaměřených textů je poměrně málo (ve dvou pedagogických časopisech bylo publikováno 84 textů za 10 let). Více než polovina těchto textů používá koncepci statistické významnosti, i když to prezentovaná data neumožňují. Poměrně málo častá jsou pochybení při interpretaci statistické významnosti, mezi nejrozšířenější patří mechanická práce s daty (nejčastěji užívání hvězdiček). V rozporu se současnými doporučeními se ve zkoumaných časopisech užívá poměrně málo měr věcné významnosti, nadto se užívají jen nejjednodušší míry věcné významnosti. Alarmující je též, že zhruba ve třetině analyzovaných článků chyběla věcná interpretace výsledků.
4
Soukup, Martin. „Margaret Mead, Derek Freeman a Samoa“. Anthropologia integra 6, Nr. 2 (15.12.2015): 33–43. http://dx.doi.org/10.5817/ai2015-2-33.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Předmětem studie je analýza a interpretace kontroverze Freeman versus Mead. V českém prostředí je uvedený spor prezentován výjimečně a vždy v obecné poloze. Do sporu o výzkum Margaret Mead se dosud zapojily desítky akademiků, což svědčí o významu sporu pro antropologii. Cílem studie je přetlumočit podstatu sporu, shrnout a prezentovat hlavní argumenty a uvést spor do kontextu vývoje americkéhoantropologického myšlení.
5
Labischová, Denisa. „Možnosti využití metody eyetrackingu ve výzkumu kompetencí historického myšlení na příkladu analýzy ikonografického materiálu“. Pedagogická orientace 25, Nr. 2 (20.05.2015): 271–99. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-2-271.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Empirická studie pojednává o perspektivách využití metody eyetrackingu, založené na sledování očních pohybů při percepci verbálního a ikonického textu, a přináší výsledky předvýzkumu z roku 2014, jehož cílem bylo ověřit výzkumný nástroj pro zkoumání vlivu konkrétního způsobu strukturace analýzy historické karikatury na kvalitu její interpretace respondenty. V první kapitole jsou vymezena teoretická východiska (význam historických pramenů v procesu rozvíjení kompetencí historického myšlení) a jsou zde uvedeny možnosti uplatnění eyetrackingu v pedagogickém výzkumu. Ve druhé kapitole jsou popsány použité metody sběru a zpracování dat. Zvolen byl smíšený výzkumný přístup, zahrnující analýzu audiozáznamů slovních odpovědí studentů a statistických i vizualizovaných dat získaných elektronickým měřením. Testováno bylo 23 studentů učitelství z Moravskoslezského kraje. Ve třetí kapitole jsou prezentována výzkumná zjištění – návrh kategoriálního systému pro interpretaci karikatury, vizualizace dat v podobě heatmap, gaze opacity map a gaze plots a nejvýznamnější kvantitativní data (rozdíly v četnosti a délce očních fixací v průběhu testu). Předvýzkum ukázal, že eyetracking může poskytnout jinými metodami obtížně zjistitelné informace o percepčních strategiích uplatňovaných při interpretaci textu. Výsledky naznačují, že v případě didakticky strukturované analýzy historické karikatury dosahují respondenti vyšší úrovně interpretace než při analýze nestrukturované, kdy se slovní odpovědi omezují převážně na zobrazené osobnosti a jsou opomíjeny důležité symboly, obrazové kódy i širší historický kontext.
6
Šmídová, Iva. „Otcovství u porodu: Re-konstrukce genderových vztahů v rodině“. Sociální studia / Social Studies 5, Nr. 1 (02.02.2008): 11–34. http://dx.doi.org/10.5817/soc2008-1-11.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Text analyzuje současné české otcovství na empirickém podkladu rozhovorů s páry, jimž se narodilo první dítě. Interpretace se soustředila na událost porodu, na níž dokumentuje genderové aspekty fáze přechodu k rodičovství a mechanismy re/produkce genderových vztahů. Teoretická východiska analýzy jsou rámována sociologickými genderovými studii, genderovou analýzou společnosti, její reprodukcí a změnami. Výzkum na pozadí odráží i současné debaty na politické scéně, jež se týkají “slaďování práce a rodiny”, “rovných příležitostí v rodině” a “podpory aktivního otcovství”. Výsledky nedávno dokončené empirické studie relevantní pro analytická uchopení jako budoucích rodičovství tak prvních okamžiků této etapy života nabízí autorka k diskusi a kritické reflexi.
7
Kobert, Martin. „Změny v právní úpravě výzkumných organizací v souvislosti s novými evropskými předpisy“. ERGO 10, Nr. 3 (01.09.2015): 30–35. http://dx.doi.org/10.1515/ergo-2015-0007.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Výzkumná organizace je klíčovým pojmem v oblasti práva veřejné podpory týkající se financování výzkumu a vývoje. Jedná se o problematiku na evropské úrovni vycházející z článků 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie, ale v případě České republiky také na úrovni národní. Definice výzkumné organizace a povaha její činnosti vyvolává řadu nejasností a úprava na evropské i národní úrovní dané situaci rovněž nepomáhá. Navíc změna pravidel veřejné podpory v roce 2014 vyvolala další nové otázky a obnovila diskusi nad otázkami původními. Pokud totiž dojde k nesprávné interpretaci, hrozí riziko existence veřejné podpory a tím pádem nemožnost stoprocentního financování. Pro pochopení úpravy výzkumné organizace je zapotřebí nejprve rozdělit problematiku do dvou tematických okruhů a po jejich postupném prověření by měla být otázka stoprocentního financování zodpovězena. Jsou jimi jednak samotná definice a dále povaha činnosti výzkumné organizace. Následným rozborem se ukazuje, že v důsledku změn obou těchto otázek se riziko přesahu do oblasti existence veřejné podpory zvýšilo, a to dokonce i v případech některých typových subjektů, jako jsou vysoké školy.
8
Šeďová, K., und R. Švaříček. „Jak psát kvalitativně orientované výzkumné studie. Kvalita v kvalitativním výzkumu“. Pedagogická orientace 23, Nr. 4 (16.09.2013): 478–510. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-4-478.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem této metodologické studie je definovat základní pravidla dobré kvalitativně orientované empirické studie, to znamená výzkumné zprávy prezentující výsledky kvalitativního výzkumného šetření, která je určena k publikaci v odborném vědeckém časopise. Sdílíme přitom odstup vůči jednoznačně formulovaným kritériím kvality kvalitativního výzkumu, která mohou omezovat autonomii výzkumníka v rozhodování o vlastních postupech. Naše pravidla je proto třeba vnímat jako rámcová doporučení, která umožní autorovi udržet kontrolu nad kvalitou vlastního výzkumu. Uváděná pravidla se vztahují ke čtyřem klíčovým oblastem výzkumné zprávy: věnujeme se (1) teoretickému rámci studie, (2) popisu plánu a průběhu výzkumu, (3) výstupům z analýzy a interpretaci dat a (4) jazyku a stylu psaní výzkumné zprávy. Postupně definujeme 16 základních pravidel kvalitativního psaní, která vykládáme za pomoci metodologické literatury a komentovaných příkladů z publikovaných i nepublikovaných kvalitativních studií. Domníváme se, že uvedená pravidla lze doporučit začínajícím autorům odborných vědeckých textů určených pro recenzované pedagogické časopisy jako základní vodítka.
9
Rozehnalová, Naděžda. „Interpretace smluvních ujednání a jednostranných prohlášení stran v prostředí mezinárodního obchodu“. Časopis pro právní vědu a praxi 26, Nr. 3 (18.09.2018): 381. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2018-3-1.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Interpretace smluvních ujednání má v mezinárodním obchodním styku zásadní význam. Rozdílné představy stran o výkladu konkrétních prohlášení či ujednání mohou komplikovat obchodní jednání a vést až k soudním sporům. Zajímavá je tato otázka v souvislosti s použitím Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, neboť existence jednotného práva nezaručuje stejný výsledek rozhodnutí. Naopak, možné rozdíly v interpretaci a následně i aplikaci unifikované normy snižují jeho význam. Článek se zabývá analýzou pravidel interpretace jednání stran obsažených v Úmluvě OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a uchopením některých zvláštních doložek či principů, kterými disponuje mezinárodní kontraktační praxe. Pozornost je rovněž věnována problematice včlenění obchodních podmínek do smlouvy z pohledu pravidel obsažených v úmluvě. Autorka dospívá k závěru, že interpretace smluvních ujednání vykazuje v mezinárodním prostředí řadu specifik. Zdůrazňuje nutnost ad hoc přístupu založeného na posouzení okolností konkrétního případu.
10
Malaník, Michal. „Empirické zkoumání metodologie interpretace práva“. Časopis pro právní vědu a praxi 27, Nr. 2 (08.07.2019): 169. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2019-2-1.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Tento článek se zaobírá možnostmi empirického zkoumání v oblasti metodologie interpretace práva. Stručně pojednává o úrovni zkoumání ve světové i tuzemské odborné literatuře a informuje o nejpodstatnějších zahraničních výzkumech na toto téma. Přestože je primární zájem kladen na interpretaci práva v rámci aplikačního procesu, tedy zejména jakým způsobem se dají zkoumat interpretační postupy soudců, článek nezapomíná i na fázi právotvorby, kde je nutno o chápání interpretačních metod uvažovat také. Článek také nabízí vybrané výsledky z pilotního výzkumu, který byl proveden s několika soudci Nejvyššího soudu.
11
Wiśniewski, Mateusz. „O konceptu zkoumání turcismů v českém jazyce“. Slavica Wratislaviensia 174 (06.05.2021): 83–92. http://dx.doi.org/10.19195/0137-1150.174.7.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek ukazuje různé koncepce výzkumu tureckých výpůjček v současném českém jazyce ve srovnání s polským přístupem. Vnímá spíše nevelký zájem jazykovědné bohemistiky o tuto problematiku a popisuje některé problémy s porozuměním pojmu turcismus a řadí ho mezi výrazy, které mají význam širší, například orientalismus nebo dokonce arabismus. Uvádí též příklady interpretace slov tureckého původu ve slovnících. Příspěvek naznačuje také možné přímé i nepřímé cesty slov z turečtiny do češtiny a formuluje otázku jazyka zprostředkovatele v kontaktech mezi tureckými jazyky a češtinou a polštinou.
12
Numerato, Dino. „Promýšlení Weberova konceptu odkouzlení: Výzkum opětovného okouzlení jachtingem v post-komunistické České republice“. Sociální studia / Social Studies 8, Nr. 1 (10.01.2011): 37–52. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-1-37.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Význam sportu jako sociální praktiky zůstává ukryt na okraji sociologického zájmu. Tento článek se snaží reflektovat sociální význam sportu skrze sociologickou interpretaci transformace jachtingu v Československu (a později v České republice) po Sametové revoluci. Na tyto se sportem spjaté proměny je nahlíženo jako na důsledky širších socio-kulturních, ekonomických a politických transformací. Autor vychází z etnografického výzkumu a konstatuje, že během komunistické éry v Československu, kdy byl jachting pokládán za ‘buržoazní sport’, ve skutečnosti zažíval ‘zlatý věk’ okouzlení. S oporou ve Weberově konceptu odkouzlení a následném vývoji v soudobé sociologii článek ukazuje, jak došlo k ohrožení tohoto dřívějšího kouzla procesem odkouzlení, který nastal po roce 1989, a kterak v současnosti můžeme sledovat opětovné znovuokouzlení.
13
Svobodová, Silvie, und Roman Kroufek. „Možnosti využití škály MSELS pro testování environmentální gramotnosti na základních školách v České republice“. Scientia in educatione 9, Nr. 2 (31.12.2018): 80–101. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1210.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Příspěvek prezentuje výsledky verifikace využitelnosti výzkumného nástroje MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey) na základních školách v České republice. Testovány byly vybrané psychometrické vlastnosti škály jako celku i jejích jednotlivých segmentů. Zjištění byla konfrontována s výsledky prvního použití nástroje při národním výzkumu environmentální gramotnosti v USA (McBeth & Volk, 2010; McBeth et al., 2011), který probíhal u žáků šestých a osmých tříd. Cílovou skupinou výzkumu představovaného v tomto příspěvku byli žáci 6.–9. tříd základních škol v regionu Žatec. Důkazy pro validitu interpretace získaných dat byly hledány ve všech oblastech doporučovaných Standardy pro pedagogické a psychologické testování (AERA, APA & NCME, 2014). Ve většině případů se podařilo předložit uspokojivý soubor dokladů, které podporují využití škály u žáků druhého stupně ZŠ. Reliabilita škál Postoje, Jednání a Senzitivita dokládaná koeficienty jejich vnitřní konzistence dosáhla akceptovatelných hodnot (α > 0,75) a tyto škály je možné doporučit pro realizaci výzkumů. U škály Znalosti byla zjištěna nízká reliabilita (α = 0,55).Její aplikace je možná, avšak zjištěná data musí být vzhledem k reliabilitě interpretována obezřetně.
14
Hašek, Vladimír, Jiří Šindelář und Josef Unger. „Nedestruktivní archeologie při výzkumu hrobek v Čechách“. Anthropologia integra 4, Nr. 2 (01.06.2013): 15–28. http://dx.doi.org/10.5817/ai2013-2-15.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Komplex nedestruktivních metod se v Čechách stal v průběhu posledních několika let i přes určité komplikace v jejich zavádění do praxe, již nedílnou součástí komplexně pojatého archeologického výzkumu i stavebně-historického průzkumu při řešení různých otázek spojených zejména s lokalizací hrobek, hrobů, krypt a reliktů zdiva ze starších snesených objektů v interiérech středověkých i novověkých církevních staveb. Ve spojení geofyzikálních metod s vizuálním průzkumem a dokumentací, případně sondáží zabezpečuje tento postup optimální řešení požadovaných úloh a to jak z hlediska získání velkého počtu informací, tak z hlediska časového a v neposlední řadě i ekonomického. Z uváděných praktických příkladů výsledků dosavadní prospekce na lokalitách Praha-Hradčany, Vyšší Brod a Želiv se jeví jako optimální pro lokalizaci hrobek, hrobů a dalších struktur v interiérech kostelů metoda půdního radaru, případně i mikrogravimetrie s následnou prohlídkou a dokumentací kamerovým systémem. Optimální případ nastává tehdy, když je hrobka vyzděná, dutá a má větší rozměr. V tom případě jsou odrazy elektromagnetických vln nejvýraznější, respektive dochází k úbytku hmot a tento objekt je pak velice dobře detekovatelný. Při jeho zavalení může při výkladu docházet k nejednoznačné interpretaci, kdy jej lze přiřadit k větším plošným kumulacím kamenů, litologickým změnám v zásypu antropogenní vrstvy, nebo reliktům zdiva ze starší snesené stavby. Zde jsou potom velmi užitečné další doplňující informace o stavbě, jako například případné polohy náhrobních kamenů, umístění těchto prvků v sakrální stavbě, průběhy inženýrských sítí apod. Při existenci zásypu prostých hrobů obdobného litologického složení, respektive zhutnění jako v okolním prostředí je jejich interpretace vlivem nevýrazných změn fyzikálních parametrů zemin velmi problematická a mnohdy lokalizace i nezjistitelná.
15
Rendl, M., und N. Vondrová. „Kritická místa v matematice u českých žáků na základě výsledků šetření TIMSS 2007“. Pedagogická orientace 24, Nr. 1 (28.02.2014): 22–57. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-1-22.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem empirické studie je popsat kritická místa matematiky základní školy, jak je lze vysledovat z výsledků našich žáků 8. ročníků v TIMSS 2007, a identifikovat pravděpodobné příčiny jejich obtížnosti. V první části je stručně uveden kontext výzkumu – mezinárodní srovnávací výzkumy v matematice a možnosti sekundární analýzy jejich dat. Ve druhé části podrobně popisujeme metodologii výzkumu. Analyzovali jsme data z tzv. almanachů TIMSS (výsledky našich žáků na úrovni konkrétních úloh a odpovědi učitelských dotazníků). K interpretaci možných příčin jsme používali také kurikulární dokumenty a analýzu zřejmě nejpoužívanější řady učebnic matematiky pro základní školy. Stanovili jsme kritérium, podle něhož je možné rozhodnout, zda je výkon našich žáků u dané úlohy pod jejich standardem, přičemž jsme vycházeli z porovnání jejich průměrné úspěšnosti s průměrnou úspěšností mezinárodního souboru. Tak byly identifikovány tzv. slabé a velmi slabé úlohy. Ty byly rozděleny do tří oblastí, které tedy můžeme považovat za místa, která jsou v matematice pro české žáky kritická: Algebra (s podoblastmi Funkce, Substituce, Rovnice a nerovnice, Výrazy), Posloupnosti, Obrazce a tělesa. U každé z těchto oblastí jsou prezentovány slabé a velmi slabé úlohy spolu s nástinem povahy obtíží, které při jejich řešení čeští žáci zřejmě měli, a jejich možných příčin. Ukazuje se, že je nutné získat ještě hlubší vhled do problematiky pomocí klinických rozhovorů přímo se žáky. To bude předmětem dalších článků.
16
Gabrhel, Vít. „Test struktury zájmů (AIST-R): Recenze metody“. TESTFÓRUM 4, Nr. 6 (13.07.2015): 53–58. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-6-87.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Současnou podobu metody lze jen obtížně hodnotit. Důvodem je skutečnost, že chybí informace pro posouzení naprosté většiny klíčových charakteristik psychodiagnostické metody. Nedozvíme se nic o validitě, o stabilitě měření v čase, o standardizačním vzorku. Uvedené míry reliability ve smyslu vnitřní konzistence pak nedosahují dostatečně uspokojivých hodnot pro individuální diagnostické účely. Metoda tedy nemůže být použita jako standardizovaný psychodiagnotický nástroj. V současném stavu je jediné myslitelné využití to pro výzkumné účely. A přestože je teoretickému zázemí AIST-R věnována značná pozornost (tvoří přibližně dvě třetiny celkového rozsahu manuálu, který má celkem 30 stran), i zde lze identifikovat určité nedostatky či bílá místa. Manuál kromě relativně obsáhlého vstupu do teoretického zázemí AIST-R představuje rovněž interpretační model NemaCode, který má procesu interpretace dodávat novou dynamiku a větší srozumitelnost či vzbudit zájem klienta o proces karierního vývoje (Mezera et al., 2005). Bohužel není řečeno, nakolik se tento systém promítá do systému interpretace v rámci AIST-R, resp. zda neslouží spíše pro zpestření či doplnění informací. Zároveň je nutné dodat, že Hollandova teorie není jednohlasně přijímána, což metoda nereflektuje. Někteří výzkumníci (Spokane, Meir, & Catalano, 2000) např. poukazují na skutečnost, že kongruence mezi pracovním prostředím a osobností sice souvisí s uspokojením z práce a s úspěchem, nicméně síla tohoto vztahu je slabá. A zároveň na základě existujícího výzkumu není možná kauzální interpretace tohoto vztahu, tedy že kongruence vede k pracovní spokojenosti a k úspěchu (Young, Tokar, & Subich, 1998). V neposlední řadě sám Holland přiznává, že jeho teorie ve své orientaci na jednotlivce pomíjí strukturní prvky typu vzdělávací instituce či pracovní trh (Holland, 1997). Navzdory jejich neoddiskutovatelnému vlivu na učiněné karierní volby. Stačí zde poukázat např. na vzdělanostní či profesní reprodukci společnosti (Katrňák, 2004). Absence kritiky je ale překvapivá i proto, že je v manuálu zmíněn jeden z představitelů postmoderních přístupů v karierním poradenství Vance Peavy, sám velmi kritický k expertním přístupům v karierním poradenství (Peavy, 2013). Tedy k přístupům, k nimž je s většími či s menšími výhradami právě Hollandovu teorii zařadit.
17
Soukup, Václav. „Jazyk, myšlení a kultura“. Anthropologia integra 6, Nr. 2 (15.12.2015): 15–32. http://dx.doi.org/10.5817/ai2015-2-15.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Předmětem studie je teoretická analýza lingvistické antropologie jako vědy zkoumající vztah jazyka myšlení a kultury. Cílem studie je popsat a analyzovat jak ideové zdroje a základní tematické okruhy lingvistické antropologie, tak výzkumy věnované vlivu jazyka na myšlení a interpretaci světa. Zvláštní pozornost je věnována konstituování lidského jazyka v průběhu evoluce člověka a kultury.
18
Lacinová, Lenka. „Dotazník rodičovského přijetí a odmítnutí/kontroly: Recenze metody“. TESTFÓRUM 3, Nr. 4 (24.09.2014): 14–17. http://dx.doi.org/10.5817/tf2014-4-22.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Jedná se o nástroj s uspokojivými psychometrickými vlastnostmi, s jednoduchým způsobem administrace a vyhodnocování. Interpretace výsledků se může opírat o dobře propracované teoretické zázemí, což lze považovat za jednu z nejsilnějších stránek tohoto nástroje z hlediska použitelnosti jak ve výzkumu, tak v psychologické praxi. Adekvátní využití tohoto nástroje předpokládá standardní vzdělání v oboru psychologie a výhodou je jistá zkušenost z práce v oblasti dětského, rodinného či výchovného poradenství/terapie.
19
Konopíková, Michaela, und Martin Soukup. „Anthropology of Tourism: From Morocco to Papua New Guinea“. Anthropologia integra 5, Nr. 2 (01.06.2014): 35–47. http://dx.doi.org/10.5817/ai2014-2-35.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Studie se zabývá teoreticko-empirickou analýzou a interpretací antropologie turismu se zvláštním zřetelem ke dvěma lokalitám. Na základě terénních výzkumů jsou při výkladu předmětu brána v úvahu empirická data, jež autoři získali v Maroku a na Papui-Nové Guineji. Studie si klade za cíl analýzu sociokulturních mechanismů, s jejichž pomocí se lokální komunity adaptují na turistickou poptávku.
20
Nechvátal, Bořivoj. „K interpretaci archeologického výzkumu baziliky sv. Petra a Pavla na Vyšehradě“. Archaeologia historica, Nr. 2 (2015): 639–59. http://dx.doi.org/10.5817/ah2015-2-15.
Der volle Inhalt der Quelle
21
Hlaváčová, Lucie. „Výuka evoluční biologie na základních a středních školách“. Scientia in educatione 6, Nr. 2 (13.12.2015): 104–20. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.223.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Hlavním cílem výzkumu bylo ověřit biologická témata, jež se na základních a středních školách pojí s výukou evoluční teorie a přírodního výběru, dále způsoby výuky, které jsou při interpretaci evolučních témat aplikovány. Na výzkumu se podíleli učitelé ze všech krajů České republiky, celkem participovalo 213 učitelů základních škol a nižších ročníků gymnázií a 137 učitelů středních škol a vyšších ročníků gymnázií. Data byla získávána pomocí online dotazníku. V rámci statistického zpracování byly samostatně vyhodnoceny odpovědi učitelů nižšího a vyššího sekundárního stupně vzdělávání. Z výsledku výzkumu vyplývá, že nejčastěji se na školách v rámci evoluce vyučuje téma Evoluce člověka a Vznik života. Obecně jsou mnohá evoluční témata na středních školách a vyšších ročnících gymnázií rozebírána výrazně podrobněji. Nejčastěji aplikovaný způsob výuky v rámci evolučních témat je výklad, diskuze s žáky a sledování filmu. Některé sledované způsoby výuky se uplatňují častěji na základních školách a nižších ročnících gymnázií.
22
Cyhelský, Lubomír, und Vladimíra Valentová. „Importance of the basic classification of indicators for the correct interpretation of the mutual differences between their values“. Politická ekonomie 54, Nr. 4 (01.08.2006): 542–48. http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.573.
Der volle Inhalt der Quelle
23
Vráblíková, Lenka. „Negativita ve studování na umělecké škole“. Sociální studia / Social Studies 9, Nr. 3 (19.07.2012): 51–64. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-3-51.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Ačkoli umění v rámci binárních protikladů většinou stává na straně feminity, moderní umělectví je v zásadě šité na míru maskulinnímu subjektu a tak vylučuje existenci jiného - umělkyně. Stejně tak „stávání se umělcem“, které je institucionálně rámováno studiem na vysokých uměleckých školách, ženám aspirujícím na umělkyně nenabízí možnost stát se umělkyní, aniž by nedošlo k popření zásadních aspektů jejich jedinečné a ženské identity. Práce interpretuje několik dílčích událostí provázející diplomovou práci „Feministický akční výzkum – Jak studovat na umělkyni?“ realizovanou na Fakultě výtvarných umění FaVU VUT v roce 2010. Rámcem pro interpretaci těchto událostí jsou práce post-Lacanovských feministických autorek a jejich čtení teorie objektních vztahů Melanie Klein. Tato práce ukazuje, že elementem, který strukturuje zkušenost studování na umělkyni, je především přístup a vztah k negativitě.
24
Voda, J. „Manažerské rozhodování při řízení kvality školy“. Pedagogická orientace 22, Nr. 3 (16.06.2012): 428–51. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-3-428.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V textu je představena metodologická aplikace design-based research při zjišťování závislosti manažerského rozhodování a kvality školy. S oporou o teoretické principy rozhodování a koncept kvalitní školy bilancujeme reálné výsledky rozhodovacích procesů ve fázi zakládání školy a tvorby školního kurikula. Jedná se o soukromou bilingvní základní školu s prvním stupněm. Východisko kvality této školy je spatřováno v kvalitě rozhodovacích procesů. V rozpětí čtyř let sledujeme, jak v cyklickém procesu analýza-návrh-evaluace-nový návrh dochází k posunům a přehodnocování původních rozhodnutí. Na základě získané procesní zkušenosti nabízíme interpretace, které mohou zpětně přispět k rozšíření poznání rozhodovacích procesů managementu škol. Současně zužitkováváme výsledky výzkumu k vytříbení praktického řešení ve prospěch zkoumané školy.
25
Gottfried, Jaroslav. „Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé: Recenze metody“. TESTFÓRUM 4, Nr. 5 (25.02.2015): 20–25. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-5-35.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
BDI-II představuje jednoduchý a psychometricky kvalitní nástroj pro zjišťování závažnosti deprese. V případě české adaptace však nejsou k dispozici důkazy o validitě ani reliabilitě a při interpretaci výsledků se používají zahraniční normy. Dokud neproběhne důkladnější standardizace, odhad validity a reliability, stanovení lokálních norem a zjištění senzitivity a specificity, je tento nástroj lepší používat pouze pro výzkumné účely.
26
Cendelín, Dušan, und Pavel Bolina. „Význam reliktů dopravního pohybu při interpretaci velkomoravského hradiště u Bojné (okres Topoľčany)“. Archaeologia historica, Nr. 1 (2015): 247–65. http://dx.doi.org/10.5817/ah2015-1-14.
Der volle Inhalt der Quelle
27
Pabian, Petr. „Alternativní příběh české sekularity“. Sociální studia / Social Studies 10, Nr. 3 (25.07.2013): 85–105. http://dx.doi.org/10.5817/soc2013-3-85.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek je pokusem o historicko-komparativní studii české sekularity. Základní analytický rámec tvoří dvojice dnes už klasických konceptů. Prvním z nich je chronologický rámec, jehož autorem je komparativní historik Hugh McLeod; jádrem tohoto chronologického rámce je „věk náboženské polarizace“ vymezený zhruba obdobím 1790-1960. Druhým konceptem je rozlišení různého průběhu sekularizace v odlišných nábožensko-politických konfiguracích, jehož autorem je sociolog David Martin, přičemž pro české prostředí je klíčový jeho vzorec „katolického monopolu“ s dominantním katolicko-sekulárním konfliktem. Článek nabízí komplexní sociálněvědní historicko-komparativní interpretaci české sekularity zasazující jednotlivé historické události a data do komplexního obrazu; a současně zasazuje českou sekularitu do evropského kontextu, čímž přispívá k revizi dominantních modelů původně vycházejících z výzkumů západoevropských zemí.
28
Macků, Pavel, und Veronika Pilná. „Vrcholně středověký nánosník z mobiliárního fondu státního zámku Kozel jako příklad prvních archeologických výzkumů a možnosti jeho interpretace“. Archaeologia historica, Nr. 1 (2020): 391–402. http://dx.doi.org/10.5817/ah2020-1-18.
Der volle Inhalt der Quelle
29
Birx, H. James. „Pierre Teilhard de Chardin: Critical Reflections“. Anthropologia integra 6, Nr. 1 (09.06.2015): 7–22. http://dx.doi.org/10.5817/ai2015-1-7.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Geopaleontolog a jezuitský kněz Pierre Teilhard de Chardin se směle pokusil sloučit osobního Boha a kosmickou evoluci do unikátního filozofického světonázoru, jenž uznává hodnotu vědy i teologie. Vycházeje ze svých vlastních zamyšlení a zkušeností, nabídl obsáhlou a sjednocenou interpretaci skutečnosti založenou na čtyřech základních myšlenkách: pronikající duch, zákon komplexity-vědomí, kritické hranice, a budoucí Bod Omega. Výsledkem je dynamický panenteismus, který v rámci planetární historie přikládá lidské existenci zvláštní význam a zároveň obhajuje mystickou jednotu našeho druhu s Bohem-Omega na konci lidské evoluce na Zemi.
30
Kubrická, Jana. „„Time to talk“ aneb Čas mluvit o tom, komu patří angličtina v české učebnici“. Pedagogická orientace 25, Nr. 2 (20.05.2015): 168–87. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-2-169.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V tomto příspěvku se věnujeme identitám postav zobrazeným v české učebnici anglického jazyka Time to talk. Hlavním cílem studie je popsat jak různé aspekty identit postav, tak způsoby omezování možností interpretace kulturních sdělení v textech a úlohách. V první části textu představujeme koncept identity v oblasti cizích jazyků a výzkumy, které jsou na něm založeny. Pomocí obsahové analýzy, kritické analýzy diskurzu a konceptu uzavřených a otevřených textů se v empirické části textu pokoušíme odhalit, jakou představu společenství mluvčích cílového jazyka autoři učebnice vytváří. V analýze textů, ilustrací a úloh dokládáme, že učebnice reflektuje současný interkulturní diskurz, ve kterém jsou prezentována a konfrontována různá kulturní prostředí, zároveň však v textech poukazujeme na dominantní roli britské kultury a autoritu britských rodilých mluvčích. Zobrazené postavy patří k etnické majoritě, jsou často genderově stereotypní a mají střední až vyšší sociokulturní status. V učebnici je však patrný i vliv tzv. diskurzu kulturní inkorporace, kde prostor získávají dříve opomíjené sociální skupiny.
31
Malaník, Michal. „Důvodové zprávy a úmysl zákonodárce: teoreticko-empirický pohled“. Časopis pro právní vědu a praxi 29, Nr. 2 (23.06.2021): 325–43. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2021-2-6.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Tento článek se zaměřuje na přiblížení pojmu důvodová zpráva z teoretického a empirického pohledu, se speciálním zaměřením na koncept „úmysl zákonodárce“. Jeho cílem je připomenout, co důvodová zpráva je, ale zejména k čemu může sloužit v právní praxi (v rámci legislativního procesu a dále při interpretaci práva soudy). Zaměřuje se také na problematiku úmyslu zákonodárce, kdy upozorňuje na možná chápání, přístupy a východiska práce s tímto konceptem v kontextu důvodových zpráv. Krom tohoto teoretického rozměru však článek přichází i s originálními empirickými zjištěními vycházejícími z informací, které byly získány v rámci výzkumu tvorby práva českými legislativci. Článek se ale neomezuje pouze na poznatky vyplývající z tuzemského prostředí, ale srovnává je s vybranými názory zahraničních autorů. Tento článek tedy má potenciál obohatit povědomí o důvodových zprávách, napomoci s uchopením konceptu „úmysl zákonodárce“ a podat pomocnou ruku v otázce jejich pochopení na teoretické úrovni i v rámci jejich praktického využití.
32
Půtová, Barbora, und Václav Soukup. „Umění království Benin“. Anthropologia integra 5, Nr. 2 (01.06.2014): 55–71. http://dx.doi.org/10.5817/ai2014-2-55.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Předmětem studie je deskripce, klasifikace, analýza a interpretace funkcí a významů uměleckých artefaktů, které se dochovaly z období rozkvětu království Benin. Studie prezentuje konkrétní umělecké předměty v kontextu dlouhodobé historické kontinuity starých nigerijských kultur. V ohnisku analýzy je zejména problematika výroby bronzových artefaktů, jejich typologie, význam a funkce v rámci beninského kulturního systému. Interpretovány jsou různé typy uměleckých děl – bronzové desky, pamětní hlavy, slonovinové artefakty, oltáře předků, oltáře rukou nebo rituální tyče. Opomíjeny nejsou ani šperky, dřevěné řezby užitných, dekorativních i rituálních předmětů a zvířecí skulptury. Cílem studie je také upozornit na skutečnost, že beninské artefakty, které se v důsledku britské invaze do Beninu roku 1897 ocitly ve sbírkách předních světových muzeí, změnily svoji původní funkci a dnes jsou vnímány jako svébytná třída uměleckých děl.
33
Beran, Karel. „Výklad právních jednání a interpretace soukromoprávních předpisů: co mají společného, čím se liší a jaký to má význam?“ AUC IURIDICA 2019, Nr. 2 (20.06.2019): 117–31. http://dx.doi.org/10.14712/23366478.2019.20.
Der volle Inhalt der Quelle
34
Lorenz-Meyer, Dagmar. „Jak v praxi ovlivnit spory o hranice? Proč se nepodařilo přírodovědce přesvědčit o významnosti genderu“. Sociální studia / Social Studies 9, Nr. 3 (19.07.2012): 65–83. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-3-65.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Feministické bádání jako analytická tradice a intervencionistický projekt již dlouho zkoumá hranice, jež jsou hluboce vepsány do západního myšlení a pojetí racionality. Tento článek vychází z myšlenky, že schopnost v praxi destabilizovat hranice pokulhává za důmyslností analýz opakovaného utváření hranic. Jádrem feministické praxe je zájem zpochybňovat nákresy hranic a měnit to, co je považováno za přirozené, normální či skutečné. Mimo svůj vlastní „okrsek“ však feministé a feministky mohou být při tvoření těchto interferencí do přijímaných způsobů myšlení a jednání méně úspěšní. Článek se hlásí k feministické výzvě přijmout „neúspěch“ výzkumné intervence a prozkoumat to, jak „se může stát zdrojem nebo příležitostí pro nové (ač ne nutně účinnější) strategie, modely, interpretace a způsoby bytí“. Na příkladu prezentace o příležitostech a nebezpečích vědecké excelence autorka přezkoumává své vlastní intervence a intervence svých diskusních partnerů. Analýza je vedena úvahami o tom, jak lépe hovořit o genderu a genderování, jak ho pojmenovat, aniž bychom ho zredukovali na něco pevného a jednotného a zkoumané znovu vepsali do dominantních reprezentací.
35
Rabas, Martin. „Spor o smysl lidských dějin a dějiny člověka jako boj o smysl“. FILOSOFIE DNES 7, Nr. 2 (10.08.2016): 48–78. http://dx.doi.org/10.26806/fd.v7i2.208.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Studie předkládá interpretaci souboru článků, které Jan Patočka uveřejnil na počátku své filosofické kariéry a v nichž programově vyložil vlastní stanovisko k problematice historického poznání a smyslu dějin. Na základě výkladu Patočkových statí studie konstatuje, že soubor ve svém celku připravuje předložení ucelené filosofické koncepce a že jeho prostřednictvím Patočka přispěl k soudobé diskusi, „sporu o smysl českých dějin“. Studie nejprve nabízí představení tohoto sporu a jeho dobového kontextu a argumentuje, že tato souvislost má podstatný význam pro porozumění Patočkovým textům. Na základě toho poté studie shrnuje Patočkovu interpretaci hlavních zainteresovaných argumentačních pozic a kritiku, kterou vůči nim snáší. V následujícím kroku studie předkládá interpretaci Patočkova vlastního pojetí dějin. Na závěr představuje východisko tohoto pojetí, Patočkovu koncepci člověka. The paper proposes an interpretation of a set of articles published by Jan Patočka at the beginning of his philosophical career, in which he programmatically sets forth his point of view of the problem of historical knowledge and the meaning of history. Based on the reading of the texts the paper arrives at the conclusion that this collection as a whole anticipates a comprehensive philosophical concept and that by means of these texts Patočka contributed to the discussion of the day, “the dispute over the meaning of Czech history”. The paper begins by presenting the dispute as well as its contemporary context and argues that this link bears essential significance to the understanding of Patočka’s texts. On this basis it then summarizes Patočka’s interpretation of the different parties of the argument and the critique to which he submits them. In the next step the paper presents Patočka’s interpretation of his own conception of history. It concludes by an exposition of the basis of this conception, Patočka’s concept of man.
36
Minaříková, Eva. „Profesní vidění studentů učitelství anglického jazyka: jak vidí studenti výukové situace zachycené na videu?“ Pedagogická orientace 24, Nr. 5 (15.12.2014): 753–77. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-5-753.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Předkládaná studie si klade za cíl popsat povahu profesního vidění u studentů učitelství anglického jazyka a změny, které nastanou po jejich práci s elektronickým učebním prostředím, které využívá analýzy videopřípadů (IVŠV VideoWeb pro studenty učitelství anglického jazyka). Výzkumný vzorek tvořilo 37 studentů Katedry anglického jazyka a literatury PdF MU, kteří absolvovali volitelný jednosemestrální kurz VideoWeb. Data byla sbírána pomocí tzv. diagnostických modulů IVŠV VideoWebu, které se skládaly z videosekvencí reálné výuky a úloh k elicitaci komentářů studentů. Písemné odpovědi byly analyzovány pomocí dvou kategoriálních systémů (pro zachycení uvažování založeného na vědění a pro zachycení celkové struktury jejich komentářů). Pro ilustraci výběrového zaměření pozornosti byly z komentářů vybrány výroky vztahující se k zadávání instrukcí žákům a induktivně analyzovány. Výsledky naznačují, že v komentářích převažuje popis, značně je zastoupena i interpretace a hodnocení. Změny v profesním vidění studentů učitelství po práci v IVŠV VideoWebu nastaly v několika oblastech. Studenti více popisovali a méně hodnotili. V oblasti zadávání instrukcí si všímali více detailů (kvalitativně i kvantitativně). Jejich komentáře byly více strukturovány dle času místo dle témat. To naznačuje posun v jejich profesním vidění a způsobu promýšlení výukových situací zachycených na videozáznamu.
37
Krejčová, Lenka. „Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice – recenze metody“. TESTFÓRUM 7, Nr. 12 (14.09.2019): 13–16. http://dx.doi.org/10.5817/tf2019-12-12448.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Celý proces vývoje testu pokládám za ukázkovou diagnostickou a psychometrickou práci. Autoři metodu koncipovali velmi systematicky, veškerá data velmi komplexně zpracovávali, všechny výsledky v manuálu detailně prezentují a současně interpretují, k čemu a proč dospěli. S daty pracují velmi zodpovědně, přesně specifikují, za jakých okolností je vhodné diagnostický nástroj užít a kdy je naopak jeho administrace nevhodná. Rozhodně se domnívám, že je vhodné test dále šířit mezi odborníky v praxi. Oceňuji, že autoři uvažují i o variantě, že metodu budou administrovat proškolení učitelé, nejen psychologové či speciální pedagogové. Toto bezpochyby zajistí mnohem širší využití testu. Na druhou stranu v této souvislosti pokládám za důležité připravit skutečně velmi podrobné školení, na němž si potenciální uživatelé ze školní praxe osvojí postupy zpracování a interpretace výsledků. Metoda je po psychometrické stránce velmi důkladně zpracovaná, což se promítá i do výstupů získaných její administrací. Pro „nepsychology“ může být náročné se orientovat ve způsobu práce s takovým typem informací, což by mohlo vést k dezinterpretaci, či dokonce poškození probandů. Toto pokládám za nutné pečlivě ošetřit způsobem školení uživatelů testu.Jedná se diagnostický nástroj s unikátním zaměřením. Doposud v České republice obdobná metoda nebyla k dispozici. Je proto nanejvýš žádoucí, aby byl šířen a v maximální možné míře využíván v poradenské, školní i výzkumné praxi.
38
Janko, Tomáš. „Srovnávací analýza typů nonverbálních prvků v současných českých a německých učebnicích školní geografie“. Pedagogická orientace 25, Nr. 2 (20.05.2015): 225–48. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-2-225.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Studie usiluje o porovnání aktuálních českých a německých učebnic školní geografie z hlediska zastoupení typů nonverbálních prvků a interpretaci zjištění vzhledem k cílovému zaměření daného vyučovacího předmětu. Nejdříve je v obecné rovině poukazováno na okolnosti, s nimiž se učebnice školní geografie musejí vypořádávat v souvislosti s transformováním stále komplexnějších geografických poznatků. Následně je v teoretické rovině objasňována pozice, již v tomto ohledu zaujímají nonverbální prvky (obrazová složka učebnic). Výklad se opírá o teorii učebnic a koncept reprezentace učiva. Představeny jsou také cílové domény školní geografie, které současně slouží jako interpretační rámec pro výzkumná zjištění. Studie byla realizována jako obsahová analýza 2 českých a 2 německých učebnic školní geografie (ISCED 2), ve kterých bylo analyzováno celkem 1140 nonverbálních prvků. Výsledky studie naznačují, že v českých učebnicích školní geografie stále dominují obrazové typy nonverbálních prvků. Naproti tomu v německých učebnicích školní geografie lze zastoupení typů nonverbálních prvků hodnotit jako vyvážené. Ukazuje se tak, že v aktuálních českých učebnicích, na rozdíl od německých, i nadále převažují především nonverbální prvky, které jako didaktické prostředky odkazují spíše k afektivní cílové doméně. Žáky motivují k emocionálním prožitkům, ale samy o sobě nemusejí vybízet k hlubšímu interagování se vzdělávacími obsahy.
39
Mareš, Jiří. „Pro výzkumy komunikačních struktur ve výuce neplatí: Jak prosté, milý Watsone!“ Pedagogika 66, Nr. 3 (21.07.2016). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2016.288.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Autor polemizuje s takovým pojetím českých výzkumů výukové komunikace, které jsou založeny primárně na komunikační struktuře IRF/IRE. Předkládá čtenářům dvě tvrzení: 1. výběr zahraničních badatelů a interpretace jejich názorů na strukturu výukové komunikace učitel-žáci je v řadě domácích prací zjednodušující, 2. používání struktury IRF/IRE jako hlavního deskriptivně-analytického nástroje při zkoumání výukové komunikace redukuje bohatství dění, jež se ve skutečnosti ve výuce odehrává. Výklad nejprve popisuje, jak jsou v českém prostředí reflektovány výsledky výzkumů Sinclaira, Coultharta a Mehana. Poté charakterizuje empirické výzkumy pracovníků Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Všímá si metodologických aspektů těchto výzkumů a závěru jejich monografie, v němž se konstatuje, že většina komunikačních struktur na 2. stupni českých základních škol začíná otázkou učitele, pokračuje odpovědí žáka a končí zpětnou vazbou od učitele (komunikační struktura IRF/IRE). Polemická studie končí 11 otázkami, které upozorňují, že tento badatelský přístup s sebou přináší rizika výrazného zjednodušení reálné výukové komunikace.Klíčová slova: výuková komunikace, komunikační struktury, struktura IRF/IRE, pedagogický výzkum, polemika
40
Pavlasová, Lenka, Jana Stará, Naďa Vondrová, Magdaléna Novotná, Jarmila Robová und Klára Uličná. „Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací“. Pedagogika 68, Nr. 1 (02.05.2018). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2017.625.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Profesní vidění je důležitým spojníkem mezi profesním věděním a profesním jednáním. Článek představuje výsledky výzkumu profesního vidění studentů učitelství jednak pro 2. a 3. stupeň a jednak pro 1. stupeň ZŠ, a to na počátku studia obecné didaktiky i didaktik oborových. Pomocí analýzy písemných refl exí (n = 211) na videu zhlédnuté vyučovací hodiny zkoumá výběrové zaměření pozornosti a to, do jaké míry a jak studenti zaznamenané jevy popisují, hodnotí a interpretují. Významové jednotky byly kódovány kategoriálním systémem podle Sherinové a van Esové (2009) a modifikovaným systémem podle Stockerové (2008). Výroky kódované jako teoretizace, predikce a alterace byly analyzovány kvalitativně s cílem postihnout jejich povahu. V oblasti výběrového zaměření pozornosti výzkum potvrdil některé výsledky získané u studentů učitelství matematiky v předchozích výzkumech, poukázal však i na rozdíly. Studenti učitelství 1. stupně si více všímají žáka, zatímco výroky studentů učitelství 2. a 3. stupně jsou zaměřeny stejnou měrou na učitele i žáka. Studenti obou skupin komentují spíše obecné pedagogické jevy na úkor oborových a oborově didaktických, velmi málo interpretují (studenti učitelství 1. stupně ještě méně než studenti druhé skupiny) a jejich poznámky mají spíše obecný charakter. V jejich komentářích je patrný důraz na žákův aktivní přístup k učení. Zjištěné výsledky mohou přispět k inovacím obsahu didaktických disciplín v učitelské přípravě a k rozvoji spolupráce mezi didaktiky.Klíčová slova: profesní vidění, všímání si, student učitelství, interpretace viděného, přípravné vzdělávání učitelů.
41
Šmejkalová, Martina, Naďa Vondrová, Irena Smetáčková und Martin Chvál. „Gramotnosti ve vzdělávání – na cestě k vymezení jazykové gramotnosti“. Pedagogika 71, Nr. 2 (30.07.2021). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2021.1944.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Tato teoretická studie se zabývá tématem definování funkční jazykové gramotnosti pro jazyk mateřský (první). Důvody jsou následující: (1) Téma gramotností je v současné době aktuální a dochází k propracovávání celé řady definic pro různorodé gramotnosti více či méně vázané k tradičním obsahům školního kurikula. (2) Definice funkční jazykové gramotnosti pro jazyk mateřský (první) nebyla dosud v domácí odborné komunitě významněji diskutována. (3) V oblasti vzdělávání v mateřském (prvním) jazyce je v posledních letech pod vlivem mezinárodních výzkumů akcentována gramotnost čtenářská; z perspektivy neredukovaně pojaté komunikace zůstává definice jazykové gramotnosti poněkud stranou. Definice funkční jazykové gramotnosti v této studii byla navržena jednak s oporou o etablovaná vymezení gramotností matematické a čtenářské, jednak s oporou o analýzu domácí i zahraniční literatury zabývající se snahou o definici funkční jazykové gramotnosti v mateřském (prvním) jazyce. Výsledkem studie je návrh definice funkční jazykové gramotnosti jako komplexu znalostí, dovedností, schopností a postojů týkajících se užívání mateřského (prvního) jazyka v kontextu různorodých komunikačních událostí při produkci a recepci psaných i mluvených komunikátů a při analýze a interpretaci jejich jazykových vlastností.
42
Kapustka, Katarína, Jan Eigner, Marek Parkman, Milan Řezáč, Antonín Přichystal, Petr Pokorný, Lenka Lisá et al. „Pozdně paleolitické a mezolitické osídlení Šumavy: možnosti výzkumu, datování a interpretace Late Palaeolithic and Mesolithic Settlement of Šumava: The Possibilities of Research, Dating and Interpretation“. Památky archeologické, 07.12.2020, 5–59. http://dx.doi.org/10.35686/pa2020.1.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The main objective of the article is to present knowledge of newly discovered sites in the mountainous environment of Šumava (Bohemian Forest). The fieldwork in 2011–2019 identified a total of 30 new sites that can be dated to the Late Palaeolithic and Mesolithic periods. The research of prehistoric settlement of the mountainous regions of Bohemia remained a neglected topic for many years. The presence of hunters-gatherers in the mountains in the Mesolithic was documented by isolated finds from the Ore Mountains and a far greater number from Šumava in south Bohemia. This study presents the result of research conducted in three identified locations: in the floodplains of the Roklanský Stream, the Upper Vltava (Moldau) and the Křemelná Stream. The article documents that the network of sites in this space is relatively dense. Although remnants of intact situations are documented in rare cases, the dating of the majority of sites is based solely on lithic assemblages of varying size. Due to the fragmented condition of the obtained material, we discuss the extent to which it is possible to set the survey results in the broader context of central European Mesolithic settlement and present additional thoughts on the density, character and structure of the settlement of central European mountain ranges. Late Palaeolithic, Mesolithic, lithics, mountain settlement, subsistence strategy, Šumava (Bohemian Forest)
43
Janoušková, Svatava, Pavel Teplý und Hana Čtrnáctová. „Vývoj přírodovědného vzdělávání v České republice od roku 1989“. Scientia in educatione 10, Nr. 3 (16.12.2019). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1254.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V posledních 30 letech prochází český vzdělávací systém řadou změn. Po delší době stagnace vzdělávacích přístupů, realizace jednotného školství a centralizace vzdělávání, založené na tzv. učebních osnovách, došlo v 90. letech k výrazné transformaci vzdělávací soustavy. Za jednu z nejvýznamnějších změn této transformace lze považovat vznik nových škol a postupné zvyšování autonomie škol díky uvolnění učebních osnov. V průběhu posledních 30 let lze také v českém prostředí pozorovat významnou proměnu paradigmatu přírodovědného vzdělávání, která je do značné míry dána otevřeností vzdělávacího systému k novým, globálním trendům ve vzdělávání.
Cílem článku je zmapování vývoje paradigmatu přírodovědného vzdělávání v posledních 30 letech. Předmětem tematické kvalitativní analýzy budou relevantní strategické a koncepční dokumenty MŠMT (např. dlouhodobé záměry vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, vládní strategie v oblasti vzdělávání, i dílčí strategie související s přírodovědným vzděláváním) a další dokumenty tvořené organizacemi jakými jsou např. Výzkumný ústav pedagogický v Praze (nyní Národní ústav pro vzdělávání), či Česká školní inspekce. Na základě těchto dokumentů chceme demonstrovat širší kontext přírodovědného vzdělávání. V druhé části článku se na základě analýzy cílového zaměření kurikul v oblasti přírodovědného vzdělávání od roku 1989 chceme zaměřit na proměnu cílů v oblasti přírodovědného vzdělávání, soustředit se chceme také na promítání alternativních metod a postupů výuky do kurikul přírodních věd. Výběr vhodných dokumentů pro analýzu a jejich objektivní interpretace jsou do značné míry zaručeny týmem autorů, kteří se na řadě reformních kroků přímo nebo poradenstvím podíleli a mohou tak analýzu obohatit expertním pohledem na danou problematiku.