Inhaltsverzeichnis
Auswahl der wissenschaftlichen Literatur zum Thema „Výuka žáků s OMJ“
Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an
Machen Sie sich mit den Listen der aktuellen Artikel, Bücher, Dissertationen, Berichten und anderer wissenschaftlichen Quellen zum Thema "Výuka žáků s OMJ" bekannt.
Neben jedem Werk im Literaturverzeichnis ist die Option "Zur Bibliographie hinzufügen" verfügbar. Nutzen Sie sie, wird Ihre bibliographische Angabe des gewählten Werkes nach der nötigen Zitierweise (APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver usw.) automatisch gestaltet.
Sie können auch den vollen Text der wissenschaftlichen Publikation im PDF-Format herunterladen und eine Online-Annotation der Arbeit lesen, wenn die relevanten Parameter in den Metadaten verfügbar sind.
Zeitschriftenartikel zum Thema "Výuka žáků s OMJ"
1
Mužík, V., J. Šafaříková, V. Süss und Z. Marvanová. „Cesty ke zkoumání výuky tělesné výchovy: význam Analýzy didaktické interakce (ADI) a její modifikace (MADI)“. Pedagogická orientace 23, Nr. 2 (28.05.2013): 195–223. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-2-195.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Výuka tělesné výchovy je zkoumána z různých úhlů pohledu od poloviny minulého století. Pozornost je nejvíce věnována fyzickému zatížení žáků ve výuce, využití času vyučovací hodiny k aktivnímu pohybu žáků a didaktické interakci učitel–žák (žáci). Významnou roli ve zkoumání výuky tělesné výchovy hrají především interakční výzkumy, které se zabývají nejen kvantitativní, ale i kvalitativní charakteristikou výuky tělesné výchovy. Pro tato zkoumání byly vytvořeny četné metody založené především na pozorování. Mezi nimi hraje významnou roli metoda s názvem Analýza didaktické interakce (ADI), umožňující zdůvodňovat vztahy mezi interakcemi učitel–žák (žáci) a výsledky učení žáků. Zjednodušením metody ADI vznikla metoda Modifikovaná analýza didaktické interakce (MADI), která nachází uplatnění především v přípravě budoucích učitelů tělesné výchovy. Tato metoda poskytuje studentům objektivní zpětné informace o tom, jak učivo žákům předkládali a jak se ve výuce tělesné výchovy chovali. Metody ADI a MADI jsou tedy nejen vhodným nástrojem ke zkoumání výuky tělesné výchovy, ale i prostředkem k jejímu ovlivňování a zkvalitňování.
2
Šmejkal, Petr, Marek Skoršepa, Eva Stratilová Urválková und Pavel Teplý. „Chemické úlohy se školními měřicími systémy: motivační orientace žáků v badatelsky orientovaných úlohách“. Scientia in educatione 7, Nr. 1 (21.07.2016): 29–48. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.280.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Jedním z klíčových prvků výuky nejen přírodovědných předmětů je motivace žáků. Obecně se má za to, že vhodně volená motivace činí výuku zajímavější a efektivnější, zjednodušuje proces výuky, zapojuje více žáka do sledované problematiky a pomáhá zvýšit retenci získaných poznatků. K tomu, aby výuka mohla maximálně využít motivačního potenciálu vhodně volených prvků (např. vazba na „běžný život, práce s ICT, . . . ), je vhodné znát motivační orientace žáků a faktory, které je ovlivňují. V tomto ohledu se příspěvek zabývá sledováním motivačních orientací žáků při práci se školními měřicími systémy (anglicky MBL nebo probeware) v badatelsky orientovaných úlohách. Dalším motivačním prvkem je propojení úloh na praktický život. Pro studium a zhodnocení motivačních orientací žáci realizovali laboratorní cvičení, před a po laboratorním cvičení vyplnili dotazník založený na ověřených nástrojích pro jejich sledování: (i) Motivated Strategies for LearningQuestionnaire (MSLQ) a (ii) Intrinsic Motivation Inventory (IMI). Dotazníky byly statisticky zpracovány – analýzou úrovně reliability (Cronbachovo alfa), analýzou rozptylu (jednoprůchodová ANOVA) a shlukovou analýzou. Výsledky ukázaly, že většina žáků byla již před laboratorní prací dostatečně motivována, jejich motivace se po realizaci cvičení ještě zvýšila. Studované aktivity byly hodnoceny nadprůměrně, zvláště pak ty, které se vztahovaly bezprostředně k lidskému tělu (účinnost antacid) či medializovaným tématům (plynová chromatografie – methanolová aféra). Analýza rozptylu pak ukázala, že ze sledovatelných faktorů ovlivňující motivační orientace žáků je převážně škola, kterou žák navštěvuje, a potažmo učitel chemie. Naopak, minimálně ovlivňuje motivační orientace pohlaví či realizovaná aktivita. Práce na aktivitách a se školními měřicími systémy žáky ve většině bavila a celkově lze říci, že žáci jsou nakloněni implementaci měřicích systémů do výuky, které tak mají ve výuce přírodních věd nepochybně své místo.
3
Janštová, Vanda, und Martin Jáč. „Výuka molekulární biologie na gymnáziích: analýza současného stavu a možnosti její podpory“. Scientia in educatione 6, Nr. 1 (01.07.2015): 14–39. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.145.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Molekulární biologie je rychle se rozvíjející vědní obor a s jejími metodami se setkáváme i v každodenním životě. Proto je důležité, aby byla zastoupena ve výuce biologie na gymnáziích. Jedním z cílů studie bylo analyzovat rozložení vzdělávacího obsahu molekulární biologie na úrovni gymnaziálních školních vzdělávacích programů (ŠVP) do jednotlivých ročníků a zjistit, která molekulárně biologická témata jsou v ŠVP zastoupena a jak často. Dalším cílem bylo otestovat srozumitelnost a atraktivitu pokročilých molekulárně biologických laboratorních cvičení určených pro žáky střední školy. ŠVP celkem 160 gymnázií ze všech krajů ČR byly hodnoceny z hlediska zařazení deseti tematických kategorií výukového obsahu molekulární biologie ve vyučovacích předmětech biologie, chemie a volitelných biologických a chemických seminářích. Data byla analyzována shlukovou analýzou a následným Ï2 testem nezávislosti. V letech 2011–2013 byly realizovány čtyři různé typy praktických cvičení z molekulární biologie, kterých se zúčastnilo 466 žáků středních škol. Cvičení probíhala buď na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, nebo na středních školách, vedl je vysokoškolský lektor nebo středoškolský učitel. Po ukončení cvičení žáci vyplnili reflektivní dotazník, ve kterém laboratorní cvičení zhodnotili. Získaná data byla zpracována pomocí analýzy rozptylu. Výsledky ukazují, že molekulárně biologická témata jsou do výuky na gymnáziích zařazena převážně izolovaně v posledním ročníku povinné výuky biologie či chemie. Řada témat je v rámci povinné výuky opomíjena, případně je zařazena pouze v povinně volitelných seminářích. Realizovaná molekulárně biologická cvičení byla žáky celkově hodnocena velmi kladně. Byly zjištěny rozdíly hodnocení cvičení v závislosti na typu cvičení, na vyučujícím a místě průběhu laboratorního cvičení. Na základě výsledků je možné doporučit více provázat učivo molekulární biologie a ostatních biologických oborů a zařazovat pokročilá laboratorní cvičení do výuky.
4
Rokos, Lukáš, und Michal Vančura. „Distanční výuka při opatřeních spojených s koronavirovou pandemií – pohled očima učitelů, žáků a jejich rodičů“. Pedagogická orientace, 01.12.2020, 122–55. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2020-2-122.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem prezentované studie bylo zjistit, jaké jsou pohledy aktérů vzdělávacího procesu na distanční výuku, která byla plošně zavedena ve spojitosti s epidemií koronaviru. Za tímto účelem byl připraven vlastní dotazník, který byl následně distribuován učitelům, rodičům a žákům vybrané základní školy v Jihočeském kraji. Celkem bylo od všech skupin respondentů prostřednictvím Google Forms získáno 522 dotazníků (29 od učitelů, 255 od rodičů a 238 od žáků). Bylo zjišťováno, jakým způsobem je zajištěna komunikace mezi jednotlivými skupinami respondentů, kolik času jim zabere příprava, plnění a kontrola zadaných úkolů, které předměty vnímají žáci jako nejobtížnější, ale zjišťován byl i subjektivní pohled všech skupin respondentů na distanční výuku. Ukázalo se, že na sledované škole bylo díky technickému zajištění zapojení žáků kompletní. Problémem však byla míra jejich zapojení a celková aktivita v distanční výuce. Učitelé pro komunikaci se žáky i rodiči používali různé platformy a aplikace, což se pro dlouhodobější řešení distanční výuky jeví jako nevhodné. Jako další riziko pro úspěšnou realizaci distanční výuky se jednoznačně jeví absence metodické podpory pro rodiče žáků. Ačkoliv vzhledem k náhlosti situace spolupráce na dané škole probíhala téměř bez obtíží, realizovaná sonda odkrývá oblasti, na které by se mohl zaměřit další pedagogický výzkum.
5
Vala, Jaroslav. „Komenského spisy jako četba žáků základní školy?“ Pedagogika 67, Nr. 3 (23.12.2017). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2017.763.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cíle – Studie reaguje na aktuální diskusi o obsahu a celkovém pojetí literární výchovy na základních školách. Hlavním cílem je analýza čtenářské recepce osmi odlišných literárních ukázek žáky devátého ročníku základní školy, následné posouzení rozdílů v jejich čtenářském přijetí a zhodnocení adekvátnosti pro danou věkovou kategorii čtenářů.Metody – V kvantitativní části výzkumu jsme použili metodu sémantického diferenciálu a pomocí upravené a faktorovou analýzou ověřené posuzovací škály jsme zkoumali čtenářské prožitky 203 respondentů z hlediska tří faktorů: srozumitelnosti, hodnocení a působivosti. Kvalitativní část šetření jsme realizovali metodou ohniskových skupin. V pořízených audionahrávkách jsme sledovali, jak žáci vnímali jednotlivé texty a jak nad nimi uvažovali.Výsledky – Z reakcí žáků vyplývá, že náročný a pro ně nesrozumitelný jazyk znemožňuje sémantické vyznění některých literárních děl objevujících se v čítankách (J. W. Goethe: Faust, J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce). K jeho myšlenkovému poselství se přes vlastní text nedostanou. Žáci oceňovali především texty, které jsou schopni vztáhnout ke svému životu i dnešnímu světu.Závěry – Výsledky výzkumu mohou sloužit jako základní informace užitečné pro úvahy nad inovací obsahu výuky i nad jejím posunem směrem k potřebám a možnostem žáků. Setkávají-li se žáci s texty v dosahu své úrovně chápání, můžeme rozvíjet i jejich poznatkovou bázi, a to nejen ve vztahu k literární historii a teorii. Je žádoucí a užitečné ovlivňovat čtenářství dětí směrem k vyšší kvalitě. Zároveň však nesmíme ztratit kontakt s jejich bazálním porozuměním, jinak naše výuka ztratí sdělnost a opravdovost a stane se ryze formální.Klíčová slova: čtenářství, recepce textu, porozumění textu, literární výchova, čítanka.
6
Češková, Tereza. „Když potenciálně rozvíjející situace nerozvíjí: kritické didaktické incidenty v problémově orientované výuce“. Pedagogika 70, Nr. 2 (31.07.2020). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2020.1636.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Ukazuje se, že pro učitele jsou kompetence stále nesrozumitelné a ve výuce obtížně uchopitelné a že jejich rozvíjení u žáků je tím potenciálně omezeno. Tato studie se zaměřuje na kompetenci k řešení problémů, konkrétně pak na situace, které mají potenciál tuto kompetenci u žáků rozvíjet (tj. na problémově orientované situace, v jejichž jádru stojí problémově orientované úlohy). To, že učitel ve výuce využije problémově orientované učební úlohy, automaticky neznamená, že tím u žáků kompetenci k řešení problémů rozvíjí.Cílem článku je proto popsat, co způsobuje, že přestože výuka obsahuje úlohy nesoucí potenciál danou kompetenci rozvíjet, tento potenciál není využit.Metody. Zkoumáno je 19 výukových situací identifi kovaných v 10 vyučovacích hodinách přírodovědy, které stavěly na problémově orientovaných úlohách, avšak zároveň nebyly hodnoceny jako rozvíjející. Pomocí mikroanalytického přístupu metodou analýzy kritických didaktických incidentů jsou ukázány konkrétní podoby průběhu problémově orientovaných situací ve výuce s cílem pojmenovat opakující se jevy, kvůli nimž jejich potenciál není využit.Výsledky. Dominantní skupinou incidentů bylo přílišné vztahování aktivity na učitele, které se projevovalo tím, že učitel natolik žáky provázel řešením úlohy, že ji de facto řešil sám. Ve studii jsou podrobně ukázány mechanismy, jak a za jakých okolností k tomuto a dalším incidentùm docházelo. Pojmenování některých jevů, které oslabují rozvíjení klíčových kompetencí ve výuce, může pomoci ukázat, čeho se v praxi vyvarovat.
7
Robová, Jarmila, und Vlasta Moravcová. „Vývoj matematického vzdělávání v České republice po roce 1989“. Scientia in educatione 10, Nr. 3 (16.12.2019). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1292.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Výuka matematiky na základních i středních školách v České republice prošla za posledních třicet let výraznými změnami, které ovlivnily vzdělávání žáků a jejichž příčiny byly převážně vnějšího charakteru. Na přelomu 80. a 90. let minulého století u nás dochází k odklonu od množinového pojetí matematiky a s tím souvisejícímu následnému vydávání nových učebnic. Pro 90. léta je charakteristický pokles hodinové dotace výuky matematiky, změny v pojetí učiva (odklon od exaktních definic, snížení důrazu na používání symbolických zápisů či na zapamatování základních vztahů aj.). Ve vyučovacích metodách lze zaznamenat rostoucí příklon ke konstruktivismu, podporu projektového vyučování a masivní nástup digitálních technologií. Po roce 2000 výuku matematiky významně ovlivnily školské reformy, a to zejména zavedení rámcových, resp. školních vzdělávacích programů, zřízení státních maturit s výhledem na povinnou maturitu z matematiky na vybraných typech škol a zavedení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Příspěvek se na základě kvalitativní analýzy zejména kurikulárních dokumentů, učebnic matematiky a studia odborné literatury zabývá nejen příčinami a následky uvedených změn v uplynulých letech, ale zamýšlí se rovněž nad současným stavem i vývojovými tendencemi.
Dissertationen zum Thema "Výuka žáků s OMJ"
1
Vosáhlová, Daniela. „Vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem na českých a maltských školách“. Master's thesis, 2021. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-446308.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The master thesis focuses on education of immigrant pupils in Czech and Maltese schools. The aim of the thesis was to describe what particular measures the schools choose and what methods the teachers use to alleviate the impact of the language barrier in both environments and then to compare the results between each other. The research is of qualitative nature, with the research strategy being a multiple case study. The data collection was realised through observations in class, interviews with the school leadership, teachers and pupils and the analysis of digitalized materials. The case is represented by a particular school and the research was conducted at two schools in Czech and two schools in Maltese environment. The thesis consists of theoretical and practical part. The theoretical part aims its attention at the themes of appropriate approach towards the education of immigrant pupils, explanation of the Maltese education system, legislation of both countries on the issue of education of immigrant pupils and the theme of teacher training focused on education of these pupils provided at the Faculty of Education of Charles University. The practical part then develops the themes elaborated in the theoretical one and it mentions what findings the survey discovered. Last chapter of the thesis...
2
Žaloudková, Jitka. „Výuka čtení u žáků s vývojovými poruchami učení na málotřídní škole“. Master's thesis, 2012. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-307903.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
This master thesis deals with the questions of teaching the small school children to read. Particularly, there is paid attention to teaching children with reading disorders. The theoretical part of the thesis specifies the reading disorders and the methods of work which lead to the succesful training of the reading abilities. The practical part of the thesis subsumes working with children of the small school "ZŠ Josefa Suka" and the kindergarten "MŠ Křečovice,preparing materials for teaching reading to either children without any learning disabilites or those with disabilites and verifying the materials in practical training.
3
TUROŇ, Jan. „Srovnání výukových programovacích jazyků s ohledem na stupeň kognitivního vývoje studentů středních škol a žáků druhého stupně základních škol“. Master's thesis, 2015. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-253091.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Education of programming language is often included in Czech secondary education as a method of implementation of corresponding school standards. By the time of publishing this thesis, these standards are only vaguely defined, so the effect of teaching programming can't be objectively evaluated from the perspective of the standards. This thesis elaborates on the usability of educational programming languages with respect to cognitive level of secondary school students, which may be used as a founded source in defining standards of particular schools.
4
Coufalová, Barbora. „Porovnání výsledků učení žáků s průměrným a podprůměrným prospěchem v hodinách vedených frontálně s hodinami vystavěnými na principech dramatické výchovy“. Master's thesis, 2017. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-354558.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
This diploma thesis is focused on pupils with average and below-average school results. The author of the thesis compares two teaching methods - drama teaching education and frontal teaching with modern teaching methods (in the thesis this method is being referred to as traditional education). The aim of the thesis is to find out which of these two methods pupils mentioned above prefer. In order to achieve this aim in the empirical part, the author of the thesis used both methods while teaching and compared the results - the amount of information that the pupils managed to remember from the lessons from the methods had been used. A questionnaire was used to validate the research results. The theoretical part is devoted to a lower school pupil and his ability to study. Then the author of the thesis is focused on Czech school system after 1989, especially on approaches of a school / a teacher to a pupil. To drama education, which is very important for this thesis, the whole chapter was devoted. The final part of the theoretical part is devoted to research methods. In the practical part, the conditions of the realization of the author's research, its realization and reflection are being mentioned. In the conclusion, the results from the obtained data are presented.
5
Jirásková, Anna. „Výuka angličtiny na českých středních školách z pohledu bilingvních žáků, kteří mají anglofonního rodiče či žili v anglofonní zemi“. Master's thesis, 2015. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-336511.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
(in English) The present thesis explores the issue of teaching heritage language learners and returnee students in English as a foreign language (EFL) classes in Czech secondary schools. The aim of the thesis is to examine the experiences of heritage language learners and returnees in the EFL classroom, their strengths and weaknesses in English, their attitude towards English language learning in terms of potential anxiety and motivation, as well as heritage language learners' wishes in relation to language instruction. These issues are investigated from the perspective of the students themselves. The theoretical part reviews the relevant literature on heritage language acquisition and teaching, and on the effects of experience abroad on language acquisition. Moreover, it is complemented by discussions of differentiated instruction and language education for the gifted, two areas which can prove helpful in terms of finding suitable solutions to the problems encountered by the target population in foreign language classes. The empirical part is qualitative and consists of the analysis of in-depth semi-structured interviews with three participants, gymnázium students from Prague. Insights are provided about the interconnectedness of the students' life experiences, their general beliefs about language...
6
Čanigová, Gabriela. „Výuka orientovaná na rozvoj jazykových dovedností žáků s odlišným mateřským jazykem - přínosy a zápory použití v práci se třídou v hodinách Prvouky 2. ročníku ZŠ“. Master's thesis, 2021. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-445794.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Gabriela Čanigová Teaching focused on the development of foreigners` language skills - benefits and disadvantages at work with class in Science in 2nd grade ABSTRACT The work will deal with the development of language skills of pupils with different mother tongue and evaluation of the possible benefits of including such focused activities in teaching the whole class. As many research surveys show, weakened language skills in the mother tongue are not only for pupils with a different mother tongue. Adjusting teaching to pupils with different foreigners language could enrich other pupils as well. On the other hand, it is possible that these activities will be too simple for most pupils, which could lead to a loss of interest. Another possible risk appears to be time consuming, which could lead to the need to reduce the scope and possibly the content of education. The research will be carried out in two research groups in the form of experimental teaching of selected topics of the subject Prvouka. In the experimental group the teaching (explanation, work with text, etc.) will be adapted to the language skills of pupils with different foreigners language. Such oriented education will emphasize an increased level of graphic visualization of the content of teaching and creation of space for communication and...
7
Bobková, Kamila. „Integrace žáka s těžkým zrakovým postižením v hodinách českého jazyka“. Master's thesis, 2011. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-300135.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The work gives a comprehensive overview of the education of students with severe visual impairment, focusing on teaching language education. Currently, more and more advancing the concept of integration / inclusion of pupils with special educational needs in mainstream education are the teachers in mainstream schools subject to requirements that the process of integration / inclusion of these pupils were able to cope. It is therefore necessary that the teachers have to orientate in this field, and especially to know who can work with, who to turn to. To create a homogeneous group within the class is very appropriate for the pupil with severe visual impairments to participate in any activities with their peers, under which, inter alia, the work also comes with teaching aids. To support such a common activity, I made a technical cooperation tactile teaching materials focusing on language education. You can also use the intact classmates in the classroom, which could eliminate the differentiation of students "without " and "with" special educational needs as much as possible.