Um die anderen Arten von Veröffentlichungen zu diesem Thema anzuzeigen, folgen Sie diesem Link: V pracích.
Zeitschriftenartikel zum Thema „V pracích“
Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an
Machen Sie sich mit Top-49 Zeitschriftenartikel für die Forschung zum Thema "V pracích" bekannt.
Neben jedem Werk im Literaturverzeichnis ist die Option "Zur Bibliographie hinzufügen" verfügbar. Nutzen Sie sie, wird Ihre bibliographische Angabe des gewählten Werkes nach der nötigen Zitierweise (APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver usw.) automatisch gestaltet.
Sie können auch den vollen Text der wissenschaftlichen Publikation im PDF-Format herunterladen und eine Online-Annotation der Arbeit lesen, wenn die relevanten Parameter in den Metadaten verfügbar sind.
Sehen Sie die Zeitschriftenartikel für verschiedene Spezialgebieten durch und erstellen Sie Ihre Bibliographie auf korrekte Weise.
1
Pavlasová, Lenka. „Disertační práce se zaměřením na didaktiku biologie v České republice v letech 2004 – 2013“. Scientia in educatione 6, Nr. 2 (13.12.2015): 4–15. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.234.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Disertační práce je důležitým ukazatelem kvality doktorského studia. V předložené studii byl proveden kvalitativní výzkum 19 disertačních prací z didaktiky biologie obhájených v období let 2004–2013 metodou obsahové analýzy. Byly zkoumány tyto ukazatele: oborové téma, stupeň zkoumané školy, metody sběru dat při výzkumu, počet autocitací a jejich kvalita, případný praktický výstup do praxe a jeho charakter. Autory prací byly z 64 % ženy a z 36 % muži. Oborová témata byla zastoupena nevyváženě, některá byla zcela opomíjena (např. biologie hub). V pracích byly zkoumány všechny stupně školy: preprimární, primární, nižší a vyšší sekundární a vysokoškolský (0–3 a 5–6 podle ISCED97). Hlavní metodou sběru dat byl dotazník, následovaný obsahovou analýzou dokumentů, pozorováním, didaktickým testem a interview. Počet vlastních prací autora citovaných v disertační práci byl značně kolísavý. Práce, které obsahovaly malé množství autocitací, obsahovaly většinou ještě praktický výstup (didaktickou aplikaci) a nebyly výlučně výzkumné.
2
Klímová, Petra. „Adamův obraz v anglických encyklopedických pracích raného novověku“. Pro-Fil 14, Nr. 2 (26.01.2014): 25. http://dx.doi.org/10.5817/pf14-2-580.
Der volle Inhalt der Quelle
3
Chorvát, Ivan. „Turista a turizmus ako metafory pohybu a pohybu človeka v modernej společnosti. K niektorým vybraným koncepciám sociológie turizmu“. Sociální studia / Social Studies 3, Nr. 1 (03.01.2006): 111–28. http://dx.doi.org/10.5817/soc2006-1-111.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V současném světe jsme všichni turisty - takové a podobné myšlenky se objevují ve vícero pracích Zygmunta Baumana či Johna Urryho. Michel Maffesoli ve své práci O nomádství píše o návratě pudu bloudění, v důsledku kterého se z každého stává cestovatel neustále hledajíci nějaké „jinde“. I pro mnoho jiných autorů je turista modelem pro moderního člověka obecně (MacCannell) a turismus tím, co ztělesňuje u moderního člověka hledání smyslu a stává se symbolem světa, ve kterém žijeme. V tomto textu se pokusíme reflektovat význam cestování a turismu v současné západní společnosti prostřednictvím koncepcí a teorií, které nám může zprostředkovat sociologie turismu jako v rámci sociologie relativně nová a zatím ne tolik rozšířená disciplína.
4
Potužníková, E., V. Lokajíčková und T. Janík. „Mezinárodní srovnávací výzkumy školního vzdělávání v České republice: zjištění a výzvy“. Pedagogická orientace 24, Nr. 2 (03.05.2014): 185–221. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-2-185.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Přehledová studie pojednává o mezinárodních srovnávacích výzkumech v oblasti vzdělávání realizovaných v České republice v posledních dvaceti letech. Jejím cílem je informovat o tom, jak jsou výsledky mezinárodních výzkumů zpracovávány v domácí odborné literatuře a k jakým závěrům vedou. V první části studie stručně popisujeme, jakých mezinárodních výzkumů se Česká republika účastnila. V druhé části se zaměřujeme na témata, která byla v návaznosti na výsledky českých žáků zpracována ve vybraných domácích odborných časopisech a monografických pracích. Je možné konstatovat, že výsledky českých žáků v mezinárodních výzkumech lze považovat za poměrně konzistentní, i když v průběhu času dochází k určitým výkyvům. Závěrečná část přehledové studie naznačuje několik cest, jak by bylo možné s daty a výsledky mezinárodních výzkumů dále pracovat. Mezinárodní srovnávací výzkumy představují pro Českou republiku bohatý rezervoár dat, jehož potenciál by mohl být více využíván pro didaktiku v zájmu rozvíjení produktivní kultury vyučování a učení.
5
Němec, J. „Standardy závěrečných prací pedagogických oborů“. Pedagogická orientace 23, Nr. 4 (16.09.2013): 535–53. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-4-535.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Téma kvality závěrečných prací obhajovaných na vysokých školách je v kontextu občasných plagiátorských kauz stále živé. Studie zkoumá dokumenty fakult (standardy), které se svým tématem a obsahem váží k závěrečným pracím. Analyzovanou jednotkou jsou dokumenty z prostředí fakult, ústavů (kateder), které v ČR garantují a zajišťují pedagogické obory. Výchozí pozicí pro studii je popis proměny současného kontextu, především přechod na dvoustupňové studium, vzrůstající počet studentů v terciárním vzdělávání v uplynulém desetiletí, důraz na kvalitu a learning outcomes v kontextu konceptu přístupu zaměřeného na studenta a celostátního projektu Q-RAM. Celkem bylo analyzováno 24 dokumentů prostřednictvím strukturní obsahové analýzy s využitím formálních, obsahových, typizujících a stupnicových forem analýzy. Výsledkem je rozkrytí struktury dokumentů, které nám následně umožnilo popis jejich hlavních charakteristik. Jedno ze zjištění dokládá převahu procedurálních charakteristik těchto dokumentů na úkor zdůraznění obsahových náležitostí a oborových standardů, které by studentům jasnou a srozumitelnou formou sdělovaly, co od nich daná instituce očekává. Závěr studie konstatuje, že se jedná o téma, které garantům pedagogických oborů otevírá prostor pro koncepční a tvůrčí práci při vytváření relace mezi kompetencemi absolventů, výstupů učení jednotlivých disciplín a potřebou formulovat smysluplný standard závěrečné práce daného oboru.
6
Rusek, Martin. „Analýza disertačních prací z didaktiky chemie obhájených v České republice v letech 2003-2014“. Scientia in educatione 6, Nr. 2 (19.01.2016): 16–34. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.233.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Analýza disertačních prací z didaktiky chemie obhájených mezi lety 2003–2014 byla provedena v rámci iniciativy zaměřené na zvyšování úrovně doktorského studia v oborových didaktikách. Jedná se o snahu posílení pozice oborových didaktik přírodovědných předmětů v České republice. Prvním z kroků je analýza disertačních prací z didaktik přírodovědných oborů. Dalším plánovaným krokem je zřízení portálu pro snazší sdílení disertačních prací i jiných textů za účelem lepší návaznosti prací i spolupráce doktorandů. V daném časovém rozmezí bylo u nás obhájeno 39 disertačních prací z didaktiky chemie. Ty byly analyzovány s ohledem na tematické zaměření práce, stupeň škol, využité metody sběru dat a publikační činnost autorů disertačních prací. Počet obhájených disertací postupně vzrůstá. Práce jsou převážně zaměřeny na výuku chemie na gymnáziu, mezi nejčastěji se objevujícími tématy je edukační experiment, v poslední době i informační a komunikační technologie ve výuce. V závěru je text apelem na usnadnění sdílení disertačních prací a další podporu doktorského studia. Spolu se závěry akreditační komise uváděnými v textu může přispět ke zvyšování kvality doktorského studia.
7
Žák, Vojtěch. „Disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v České republice v letech 2004 až 2013 – přehled a analýza“. Scientia in educatione 6, Nr. 2 (13.12.2015): 35–50. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.235.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem této studie je analyzovat disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v posledních letech v České republice. Strategickým cílem je reflektovat vývoj a stav didaktiky fyziky, a přispět tak k jejímu rozvoji (a také k rozvoji dalších oborových didaktik). K výzkumu byl použit kvalitativní přístup, metodou sběru dat byla analýza jednotlivých disertačních prací. Analyzovány byly práce obhájené v letech 2004 až 2013 na některé z českých vysokých škol. Kromě základního přehledu, jako je zejména počet prací obhájených v jednotlivých letech, se studie soustřeďuje na analýzu metod sběru dat použitých v disertačních výzkumech, stupeň školy (vzdělávání), jehož problematiku práce řeší, fyzikální obsah a zaměření práce z hlediska vzdělávání. Ukazuje se, že počet obhájených prací se v posledních letech obecně zvyšuje. Nejčastěji používanými metodami sběru dat jsou dotazník a didaktický test. Práce se nejvíce zaměřují na střední školy (z nich nejčastěji na gymnázia) a zabývají se různými fyzikálními oblastmi. Jsou často zaměřeny na začlenění určitého fyzikálního nebo interdisciplinárního tématu do kurikula (např. biofyziky), na hodnocení a informační technologie.
8
Šaur, Josef. „K charakteristickým rysům literárněkritických prací P. V. Anněnkova“. Slavica litteraria, Nr. 2 (2017): 75–84. http://dx.doi.org/10.5817/sl2017-2-8.
Der volle Inhalt der Quelle
9
Parma, Tomáš. „Prof. Miloslav Pojsl's Bibliography (2005-2016)“. Studia theologica 18, Nr. 1 (01.03.2016): 185–94. http://dx.doi.org/10.5507/sth.2016.012.
Der volle Inhalt der Quelle
10
Trahorsch, Petr, Jan D. Bláha und Tomáš Janko. „Analýza výzkumů vizuálií v učebnicích na příkladu učebnic s geografickým obsahem“. Pedagogická orientace 28, Nr. 1 (30.04.2018): 111–34. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-1-111.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek je přehledovou studií, jejímž cílem je vymezit a kriticky zhodnotit metodologické přístupy výzkumů vizuálií v učebnicích s geografickým obsahem. Dalším cílem této studie je shrnout hlavní závěry vědeckých prací a naznačit perspektivy budoucího výzkumu. V rámci odborných prací je zřetelná terminologická nejednotnost označení pro netextovou – ilustrační složku učebnic. Celkem bylo analyzováno 92 studií bez časové a územní specifikace v českém a anglickém jazyce, které byly vyhledány v multioborových časopiseckých fulltextových databázích (konkrétně EBSCO, WoS, SCOPUS, ERIC, ProQuest a Geobibline) pomocí kombinace českých klíčových slov a jejich anglických ekvivalentů. Samotná analýza výzkumů ukázala, že ve výzkumech převládá expertní hodnocení využívající převážně kvantitativně orientované metody, mezi něž patří především kvantitativní obsahová analýza vizuálií; v rámci kvantitativně orientovaného uživatelského hodnocení má klíčový význam metoda dotazníku a didaktického testu. Dále bylo zjištěno nerovnoměrné zastoupení výzkumů vizuálií napříč stupni škol; opomíjenou oblastí výzkumu jsou učebnice pro věkové období ISCED 1. V rámci učebnic geografie mají klíčové zastoupení fotografie; ačkoliv mapy jsou jedněmi z typických geografických vizuálií, jejich podíl na celkovém počtu vizuálií v učebnicích je podle výsledků analyzovaných výzkumů relativně nízký.
11
Janoušková, Svatava, Lenka Hubáčková, Václav Pumpr und Jan Maršák. „Přírodovědná gramotnost v preprimárním a raném období primárního vzdělávání jako prostředek zvýšení zájmu o studium přírodovědných a technických oborů“. Scientia in educatione 5, Nr. 1 (30.06.2014): 36–49. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.67.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Přírodovědná gramotnost na úrovni nižšího i vyššího sekundárního vzdělávání stojí v centru zájmu odborné veřejnosti již několik desetiletí. V poslední dekádě můžeme zaznamenat výrazný nárůst počtu prací, které se věnují významu zahájení přírodovědného vzdělávání již v období preprimárního a raného primárního vzdělávání. Takové zahájení je spojováno s možným pozitivním rozvojem postojů k přírodním vědám v raném věku, což může mít příznivé dopady do budoucího osobního i profesního rozvoje jedince. Článek přináší analytický rozbor těchto prací. Na základě analýzy se autoři snažili nastínit ty aspekty přírodovědné gramotnosti, které jsou odborníky vnímány z hlediska možného rozvoje znalostí a dovedností dětí, stejně jako rozvoje jejich hodnot a postojů, jako stěžejní. Tyto aspekty byly zpracovány do Návrhu struktury přírodovědné gramotnosti preprimárního a raného primárního vzdělávání, která navazuje na již publikované přístupy k přírodovědné gramotnosti ve vyšších stupních vzdělávání v České republice. Cílem článku je přispět k diskuzi o možném prohloubení zájmu českých žáků o další studium přírodních věd i k diskuzi o možném posílení pozitivních postojů žáků k přírodním vědám.
12
Žák, Vojtěch, Martin Rusek und Lenka Pavlasová. „Úvodník k trojici článků věnovaným disertačním pracím v oboru didaktika biologie, fyziky a chemie“. Scientia in educatione 6, Nr. 2 (19.01.2016): 2–3. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.261.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Tři analýzy nabídnuté v tomto čísle časopisu Scientia in educatione jsou jedním z počátečních kroků širšího záměru, který by měl směřovat k vytvoření jakési databáze, sítě materiálů a odkazů, která by zahrnovala odborné publikace a jejich zdroje, které považujeme za relevantní v našich oborech. Těmito obory míníme didaktiku fyziky, didaktiku chemie, didaktiku biologie,příp. didaktiky dalších přírodovědných oborů.Autoři předložených analýz postupovali v zásadě podle shodné metodiky; každý ji ale uchopil do určité míry rozdílným způsobem. Autoři shodně shrnují počty disertačních prací obhájených v daných letech, pracoviště, na nichž byly práce vytvořeny, genderové zastoupení autorek a autorů, dále využité metody sběru dat a stupeň vzdělávání, na který jsou disertační práce zaměřeny.
13
Cunha, Daniela, Filipe Monteiro, Yasin Hamarat und Martin Čuta. „The Correlations between Handgrip Strength and Several Psychosomatic Features in Homo Sapiens – a Review“. Anthropologia integra 4, Nr. 2 (01.06.2013): 7–13. http://dx.doi.org/10.5817/ai2013-2-7.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Síla stisku ruky je velmi dobrým ukazatelem zdraví, výkonnosti kosterního svalstva a celkově je dobrým indikátorem zdravotního stavu a vitality. Testosteron je hormon, který je primárně zodpovědný za rozvoj sekundárních pohlavních znaků a zároveň má silný vztah k tělesné síle a zevním ukazatelům rozvoje skeletální svaloviny. Byla publikována řada prací, které poukazují na úzký vztah mezi testosteronem a agresí. Nebyl však doposud vysvětlen kauzální vztah mezi hladinou testosteronu a výsledným agresivním chováním, tedy konkrétní působení metabolitů testosteronu v specifických oblastech mozku. Na základě publikovaných experimentálních prací jsou diskutována některá možná/částečná vysvětlení působení testosteronu na vznik agresivního chování. Dále je diskutován vztah mezi silou stisku ruky a lidským sexuálním chováním – tedy sexuální dimorfismus v síle stisku, ženská percepce (v rozdílných fázích menstruačního cykly) stisku ruky u mužů a volba partnera ve vztahu k jeho fitness (jak je hodnocena dle síly stisku ruky, jež je dobrým ukazatelem hladiny testosteronu).
14
Bouša, Ondřej. „Dotazník rodičovského přijetí a odmítnutí/kontroly: Recenze metody“. TESTFÓRUM 3, Nr. 4 (24.09.2014): 18–21. http://dx.doi.org/10.5817/tf2014-4-23.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Z teoretického hlediska se jedná o velmi dobře zakotvený nástroj, z metodologického hlediska je aktuálně akceptovatelný s některými výhradami. I přes ně je možné dle mého mínění využívat nástroj nejen výzkumně, ale také v psychologické praxi. Nástroj by měl být aplikován spíše zkušenými psychology, tj. odborníky s ukončeným formálním vzděláním v oboru psychologie a jistou zkušeností s prací s rodinnými systémy.
15
Ferenčuhová, Slavomíra. „Od "krásneho mesta pre pracujúcích" k "europskému štandartu". Premeny obrazu ideálného mesta v plánovaní Brna 1951-2007“. Sociální studia / Social Studies 7, Nr. 3 (09.07.2010): 35–58. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-3-35.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek rozebírá rozdíly mezi představami o "ideálním městě" v komunistickém a post-komunistickém v urbánním plánování. Nejprve nabízí přehled akademických prací, které buď líčí ideje plánování za komunistického režimu, anebo popisují představy propagované v praxi plánování od 90. let 20. století v post-komunistických zemích. Ve druhém kroku text analyzuje reprezentace "ideálního města" v koncepcích plánování připravených pro město Brno v letech 1951, 1966, 1973, 2002 a 2007. Poznatky z literatury o "post/komunistickém" plánování ukazují na podobnost mezi urbánním plánováním v Brně a několika dalších městech. Srovnání idejí o žádoucím městském rozvoji pro město Brno během uplynulých šesti dekád však také poukazuje na určitou neměnnost reprezentací "ideálního města" v "komunistickém" a "post-komunistickém" plánování.
16
Duma, Paweł, und Daniel Wojtucki. „Die Abdeckerei und die Hinrichtungsstätte in Kamienna Góra (Landeshut) und Złotoryja (Goldberg), Polen. Zwei Beispiele dargestellt an Hand archäologischer und historischer Forschungen“. Anthropologia integra 10, Nr. 1 (28.06.2019): 33–43. http://dx.doi.org/10.5817/ai2019-1-33.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem příspěvku je představení výsledků výzkumů, které byly prováděny na bývalých popravištích v Kamenné Hoře a Zlotoryji (Dolní Slezsko, Polsko). V průběhu archeologických výzkumů v obou lokalitách byly nalezeny pozůstatky zděných šibenic o průměru od 5,2 do 7,5 m a také soubor různých kosterních částí. Ty byly předány k antropologické a archeozoologické analýze. Nejvíce kostí bylo objeveno ve velké jámě u šibenice v Kamenné Hoře. V případě Zlotoryji se nejvíce pozůstatků nacházelo uprostřed konstrukce. Během prací nebyly ani na jednom stanovišti nalezeny anatomické hroby přesto, že o ukládání těl na těchto místech informovaly písemné zdroje. Po ukončení výzkumů se započalo s bádáním v historických archívech. Současně analýza kostí ukázala, že jak kosti z vnitřku šibenice tak i z okolí patří hlavně zvířatům. V případě Kamenné Hory bylo lidských pozůstatků méně než 5 % z celého souboru, v případě Zlotoryji méně než 6 %. Celkově dominovaly kosti koní, psů, koček a skotu. Výzkumy ukázaly velmi důležitou sanitární funkci bývalých popravišť, která byla v mnoha městech využívána k zakopávání padlých zvířat z okolních obcí.
17
Mareš, J. „Neviditelná skupina aneb Co s postdoktorandy?“ Pedagogická orientace 23, Nr. 1 (28.02.2013): 5–26. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-1-5.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Sdělení si klade za cíl: (1) upozornit na situaci, kdy vysoké školy v České republice produkují desítky absolventů doktorského studia ročně a málo se zajímají o jejich další osud; (2) charakterizovat pojem postdoktorand a přiblížit výzkumy, které tuto skupinu vysokoškoláků zkoumají; (3) předložit údaje o absolventech doktorského studia pedagogiky v České republice; (4) diskutovat domácí kontext, který ovlivňuje uplatnění postdoktorandů; (5) shrnout zahraniční poznatky o systematické práci s postdoktorandy. V první části je charakterizována současná situace v ČR i v zahraničí. Druhá část příspěvku popisuje výzkumnou sondu o počtech úspěšných absolventů doktorského studia Pedagogika. Třetí část je věnována zamyšlení nad domácím kontextem, který ovlivňuje uplatnění postdoktorandů. Čtvrtá část shrnuje zahraniční zkušenosti se systematickou prací s postdoktorandy. Ukázalo se, že v letech 1999–2011 úspěšně dokončilo doktorské studium v programu Pedagogika v ČR 549 osob. Soustavná práce s postdoktorandy je na třech velkých českých univerzitách (Univerzita Karlova, Masarykova a Palackého) teprve v počátcích. Z uvedeného vyplývá, že v ČR bude třeba pravidelně sledovat, kde postdoktorandi pracují, nakolik se věnují vědecké činnosti a jak vypadá jejich kvalifikační růst. Kromě toho bude třeba (s oporou o zahraniční zkušenost) propracovat systém, který postdoktorandům umožní různými cestami se zdokonalovat ve svých znalostech a dovednostech.
18
Vystrčil, J., J. Fojt, H. Moravec und L. Joska. „Susceptibility of cobalt and nickel based alloys for bioaplication to nonuniform forms of corrosion“. Koroze a ochrana materialu 58, Nr. 1 (01.03.2014): 5–10. http://dx.doi.org/10.2478/kom-2013-0016.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Streszczenie Kobaltové a niklové slitiny jsou běžně používaným materiálem v zubním lékařství. Jedním z důvodů použití je snaha o nahrazení slitin drahých kovů, jejichž cena neustále vzrůstá. Slitiny navíc v porovnání se zlatem a jeho slitinami dosahují vyšších modulů pružnosti, což umožňuje zmenšení hmotnosti dentálních prací při zachování stejných pevnostních charakteristik. Práce byla zaměřena na studium korozního chování komerčně dostupných slitin niklu a kobaltu užívaných v bioaplikacích. Byla studována náchylnost k nerovnoměrným formám koroze a posouzen vliv mikrostruktury na charakter korozního napadení. Korozní chování slitin bylo hodnoceno v modelových tělních tekutinách s použitím elektrochemických technik. Materiály s výjimkou niklové slitiny s obsahem ceru vykazovaly dobrou korozní odolnost při potenciálech odpovídajících oxidačně redukčním potenciálům prostředí lidského organizmu. Výrazná korozní aktivita niklové slitiny s obsahem ceru byla dána přítomností neušlechtilé fáze bohaté na cer. Bylo prokázáno, že mikrostrukturní heterogenita studovaných materiálů má vliv na korozní chování.
19
Kepplová, Zuzana. „Čakanie na „našu“ Mohanty: Formovanie feministického diskurzu počas transformácie a jeho kritiky“. Sociální studia / Social Studies 11, Nr. 1 (21.01.2014): 11–39. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-1-11.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V tomto článku sleduji linii současné české feministické kritiky, která se zaměřila na vliv transformačních ideologií na ranou postsocialistickou feministickou teorii v Česku (v kontextu střední a východní Evropy). Dále si vypůjčuji přístup Kiosseva a Budena, abych prozkoumala transformační rétoriku zapuštěnou do raných prací českých a slovenských feministek. Tvrdím, že určité řečové obraty a tón řeči omezily jejich politickou představivost. Následně dávám tuto kritiku do souvislosti s pracemi zaobírajícimi se institucionalizací feministických diskurzů ve střední a východní Evropě, abych postihla určité mocenské linie, které strukturovaly proces zdomácňování feministických teorií a rodové/genderové analýzy. Na závěr konstatuji, že další analýza na průsečíku těchto dvou kritických přístupů by nám poskytla nové možnosti přístupu ke kategorii rodu/genderu poučené postsocialistickým kontextem, který ze své podstaty klade otázky o politickém kódování feministického projektu.
20
Pyšňáková, Michaela. „Mainstreamová kultura mládeže“. Sociální studia / Social Studies 4, Nr. 1-2 (24.03.2007): 237–50. http://dx.doi.org/10.5817/soc2007-1-2-237.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Navzdory rozšířenému používání pojmu „mainstream“ není jeho přesné vymezení v terminologii empirických výzkumů jednoduché. Článek rozebírá důvody těchto terminologických obtíží. Prostřednictvím mapování studií zkoumajících vztah mezi mainstreamem a kulturou mládeže rozvíjí koncept mainstreamové kultury mládeže, jenž vychází z analýz klasických prací dvou základních směrů spadající pod tzv. kulturální studia: subkulturního pojetí (CCCS) a pojetí populární kultury, s důrazem na klubovou kulturu (MIPS). V důsledku konfrontace opozičních teoretických perspektiv (strukturalistické a kulturální) je definice mainstreamu – co mainstream je a kdo jej tvoří – nejasná. Strukturalistická perspektiva kladoucí důraz na subkultury mládeže definuje mainstream jako dominantní (střední třída) kulturu dospělých, zatímco kulturální perspektiva zkoumá mládež jako formace klubových kultur a odlišuje ji od mainstreamové populární kultury. Článek představuje teoretický rámec mainstreamové kultury mládeže a pokouší se překlenout rozdíly v obou přístupech. V rámci propojení strukturalistické a kulturální perspektivy není možné nahlížet na mainstream, zejména ve spojitosti s mladými lidmi, jako na monolitickou a jednolitou skupinu „druhých“. Mainstreamová kultura mládeže naopak představuje prostor rozvíjející sociální a kulturní rozdíly.
21
Berg, Ed van den. „Didaktická znalost obsahu v laboratorní výuce: Od práce s přístroji k práci s myšlenkami“. Scientia in educatione 4, Nr. 2 (20.12.2020): 74–92. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.86.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Před 35 lety se objevil první přehled výzkumů o efektivitě laboratorní výuky (Bates, 2008). Dospěl k závěru, že neexistují důkazy o tom, že by studenti se zkušeností s prací v laboratoři dosahovali lepších konceptuálních nebo procesních dovedností v porovnání se studenty bez těchto zkušeností. Následovala řada přehledů s podobnými výsledky (Hofstein, Lunetta, 1982, 2004; Lunetta et al, 2007; Hodson, 1993; Dillon, 2008), ty ale byly dosud většinou ignorovány. Výzkum ukázal, že laboratorní výuka – podobně jako je tomu u jiných výukových metod – často nedosahuje proklamovaných cílů a mnohá laboratorní cvičení a praktika nejsou efektivní, i když jsou náročná jak na čas učitelů a studentů, tak na potřebné vybavení. Článek analyzuje důvody neuspokojivých výsledků laboratorní výuky a podává náměty, jak ji zefektivnit. Mnohé návrhy jsou vlastně triviální, ale přesto nejsou většinou učitelů využívány. Již dlouho přitom někteří autoři referují i o úspěšných aktivitách v laboratorní výuce (např. Reif, St. John, 1979; Etkina et al, 2010), v praxi však zatím stále převažují tradiční a méně úspěšné přístupy.
22
Janák, Dušan. „I. A. Bláha a počátky sociologie města u nás“. Sociální studia / Social Studies 3, Nr. 2 (19.07.2006): 11–32. http://dx.doi.org/10.5817/soc2006-2-11.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Text se zabývá sociologií města I. A. Bláhy, zakladatele brněnské katedry sociologie. Bláhova sociologie města je průkopnickou prací v českém kontextu a originálním příspěvkem ke světové sociologické teorii zaobírající se městem. Jeho práce přináší první český empirický výzkum města stejně jako první českou urbánní sociologickou teorii. Jeho sociologický funkcionalismus je svébytným teoretickým přístupem ke studiu města, hned vedle historické analýzy M. Webera, psychologického pohledu G. Simmela a ekologického pojetí příslušníků Chicagské školy.
23
Marhánková, Jaroslava Hasmanová. „Aktivní stárnutí jako idea, nástroj a kapitál. Kde hledat kořeny úspěchu konceptu aktivního stárnutí?“ Sociální studia / Social Studies 11, Nr. 3 (21.07.2014): 13–29. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-3-13.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V současné gerontologii a dalších příbuzných vědách tematizujících otázky stárnutí pravděpodobně najdeme jen málo tak vlivných konceptů, jakým je aktivní stárnutí. Spojení „aktivní stárnutí“ si vydobylo své pevné místo jako rámec pro široké spektrum témat spojených se životem starší generace (důkazem budiž i název tohoto tematického čísla). Zároveň se stalo významným sloganem zastřešujícím sociální politiku (nejen) stárnoucí Evropy. Tento text se zamýšlí nad tím, jak si vysvětlovat popularitu tohoto konceptu a jeho příbuzných variací ve formě pozitivního, úspěšného či zdravého stárnutí v sociálních vědách i v konkrétní sociální politice. Za cíl si klade snahu odpovědět na to, jaké faktory stojí za úspěchem aktivního stárnutí jako teoretického konceptu a formy sociální politiky. V první části textu je koncept aktivního stárnutí nahlížen skrze perspektivu prací Murray Davis, která se zamýšlí nad kořeny úspěchu klasických sociologických teorií. Druhá část textu poukazuje na to, že důvody úspěchu aktivního stárnutí je potřeba hledat především v nových možnostech, které tento způsob uvažování nabízí pro sociální politiku, práci se seniory a seniorkami i pro seniory a seniorky samotné.
24
Simonová, Jaroslava. „Charakteristiky dobré základní školy z pohledu rodičů“. Pedagogická orientace 27, Nr. 1 (15.04.2017): 136–59. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2017-1-136.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Přes poměrně velké množství prací, které se v mezinárodním kontextu věnovaly zkoumání rodičovských preferencí, neexistuje univerzální shoda na tom, co je pro rodiče při výběru školy nejdůležitější. Obvykle si rodiče cení výsledků vzdělávání, socioekonomického složení žáků, možnosti komunikace a zapojení do života školy nebo tříd s menším počtem žáků, sdílených hodnot a stylu výuky. Cílem stati je popsat charakteristiky dobré školy z pohledu českých rodičů s využitím dat získaných v longitudinálním šetření CLoSE od reprezentativního vzorku 2008 rodičů dětí v předškolním věku, a to pomocí obsahové analýzy a deskriptivních statistik, a porovnat informace zjištěné metodou otevřeného a uzavřeného dotazování. Rodiče očekávají, že škola bude poskytovat jim a jejich dětem individualizovaný přístup orientovaný nejenom na dobré vzdělávací výsledky, ale především na co nejlepší kvalitu života, a umožní jim podílet se na utváření podoby školního vzdělávání svých dětí.
25
Mareš, Jiří. „Školní psycholog jako výzkumník: zamyšlení nad možnostmi“. Pedagogická orientace 26, Nr. 1 (02.04.2016): 5–23. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-1-5.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Přehledová studie v první části konstatuje, že školní psychologové na celém světě mají v náplni práce nejen poskytovat psychologické služby žákům, učitelům a rodičům, ale také se aktivně zapojovat do výzkumu. Druhá část předkládá novou typologii školních psychologů: (1) ti, co působí na vysokých školách; (2) ti, co současně působí jak na vysoké škole, tak v terénu; (3) ti, co se připravují na dráhu školního psychologa jak na vysoké škole, tak v terénu; (4) ti, co působí jen v terénu. Třetí část studie upozorňuje, že zrušením rezortního ústavu, který se zabýval školním poradenstvím, se zredukovala výzkumná základna školní psychologie. Izolované snahy učitelů na katedrách psychologie českých vysokých škol nemohou tento deficit nahradit. Čtvrtá část se věnuje zájemcům, kteří se teprve připravují na profesi školního psychologa. Jejich pregraduální nebo postgraduální příprava končí mj. obhajobou kvalifikační práce. Studie porovnává témata obhájených kvalifikačních prací v ČR s tématy v USA a upozorňuje na témata, která jsou u nás opomíjena. Pátá část si všímá školních psychologů, kteří již působí na základních a středních školách. S oporou o koncepci S. Štecha uvádí čtyři základní typy výzkumných činností, které mohou školní psychologové ve škole realizovat. Závěr studie zní: školní psychologie u nás vstupuje do nové vývojové etapy, v níž je třeba posílit roli školního psychologa jako badatele školy. Bude to výhodné jak pro obor samotný, tak pro české školství.
26
Ducháčková, Michaela. „Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi“. Mezinárodní vztahy 53, Nr. 2 (14.09.2018): 67–70. http://dx.doi.org/10.32422/1560.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací, světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P, nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.
27
Ducháčková, Michaela. „Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi“. Mezinárodní vztahy 53, Nr. 2 (14.09.2018): 67–70. http://dx.doi.org/10.32422/mv.1560.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací, světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P, nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.
28
Šmídová, Iva. „„Postav dům…“: Česká rodinná odysea – začátek“. Sociální studia / Social Studies 8, Nr. 4 (16.10.2011): 105–23. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-4-105.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Stať zachycuje osudy 26 mladých rodin z Brna a okolí zhruba pět let poté, co se jim narodilo první dítě. Analýza a následná prezentace v textu se snaží vymezit oblasti, kde lze v empirické praxi (podle výpovědí komunikačních partnerek a partnerů) odhalit rozpouštění genderově duálního světa, i ty, které naopak zůstávají jeho baštami. Deskriptivní, explorativní část výzkumu zaznamenala, kolik dětí mají, kdo a jak dlouho s nimi zůstává doma, kdy se pečující rodič, nejčastěji matka, vrátil do placeného zaměstnání – a jak tyto zkušenosti popisují a vysvětlují. Dále se zaměřuje na dělbu/sdílení prací souvisejících s jejich společným životem a vyjednávání o tomto uspořádání, včetně jeho vývoje od stadia představ (zachycených v 1. fázi výzkumu v zimě 2005-2006), prvních zkušeností (2. fáze výzkumu, letní období 2006) až po dnešní stav a jeho hodnocení partnerkami i partnery (3. fáze výzkumu – léto 2010) s výhledem do budoucna. Paralelně výzkum monitoruje životní dráhy tohoto segmentu populace mladých brněnských rodičů, např. kolik párů/rodin se rozpadlo a jak funguje rodičovství a komunikace aktérů po rozpadu těchto párů nebo další témata dle aktuálních životních konstelací komunikačních partnerek a partnerů.
29
BOGOCZOVÁ, Irena. „Szkice z dialektologii języka czeskiego 3. Czeska dialektologia od połowy XX w. i jej aktualne zadania“. Bohemistyka, Nr. 2 (10.09.2018): 144–62. http://dx.doi.org/10.14746/bo.2017.2.4.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek Česká dialektologie od pol. 20. stol. a její aktuální úkoly je přehledem toho, čím se zabývala česká dialektologie od konce 2. světové války po současnost. Autorka se zaměřuje na významné badatele a jejich díla, na základní úkoly (projekty), na vývoj českého dialektologického myšlení obecně. Okrajově se dotýká nové politické a společenské situace v poválečném Československu, která přinesla změny také na jazykové mapě této země. Z celostních (komplexních) prací autorka upozorňuje hlavně na Nástin české dialektologie Jaroslava Běliče a na kolektivní dílo Český jazykový atlas (díl I–VI). Výběr dílčích témat i literatury zohledňuje do jisté míry potřeby a preference polského bohemisty.
30
Voňková, Hana, Ondřej Papajoanu und Stanislav Bendl. „Aplikace metody ukotvujících vinět v pedagogickém výzkumu: přehled literatury a metodologická doporučení“. Pedagogická orientace 26, Nr. 3 (15.10.2016): 537–59. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-3-537.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Dotazníková šetření se (sebe)hodnoticími položkami jsou v pedagogickém výzkumu využívána často. Respondenti však mohou na tyto položky odpovídat rozdílně, tj. volit jiné škálové kategorie, přestože jejich objektivní situace je stejná. Metoda ukotvujících vinět nabízí řešení tohoto problému. Odpovědi na tyto položky koriguje o rozdílné užívání škály a činí je tak porovnatelné. Tento příspěvek si klade dva cíle. Zaprvé poskytnout přehled do této chvíle publikovaných prací z oblastí pedagogického výzkumu, ve kterých byla tato metoda aplikována. Zadruhé shrnout metodologická doporučení týkající se správné formulace a užití ukotvujících vinět. Metoda byla zatím úspěšně aplikována při měření nečestného chování žáků, ICT znalostí a dovedností, spokojenosti rodičů se školou, řízení třídy učitelem a podpory žáků ze strany učitele. Ukazuje se, že respondenti s různými charakteristikami skutečně užívají škálu rozdílným způsobem a že korigování dat s využitím metody ukotvujících vinět může pomoci vysvětlit některá paradoxní zjištění o vztahu vybraných proměnných. Naše metodologická doporučení pro využívání vinět se týkají podpory základních předpokladů metody, diskriminační síly vinět, počtu vinět, obsahové relevance a jazykové složky vinět. Na základě shrnutí dosavadního rozšíření a přínosu této metody pedagogickému výzkumu diskutují autoři možnosti jejího dalšího využití pro měření pedagogických konceptů.
31
Kubiatko, M., K. Švandová, J. Šibor und J. Škoda. „Vnímání chemie žáky druhého stupně základních škol“. Pedagogická orientace 22, Nr. 1 (21.02.2012): 82–96. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-1-82.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Výzkumných prací týkajících se zkoumání postojů žáků k chemii není mnoho. Ve většině případů se jedná o výzkumné práce zaměřené na vliv genderu na utváření postojů k uvedenému předmětu. V předkládané studii byl kromě vlivu genderu zjišťován i vliv ročníku, oblíbeného předmětu a celkový postoj žáků k chemii. Výzkumný vzorek byl tvořen 379 žáky druhého stupně z osmi českých základních škol. Poměr děvčat a chlapců byl přibližně vyrovnaný. Více žáků bylo z osmého ročníku (n = 236) a žáků s oblíbeným přírodovědným předmětem bylo 102. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník obsahující 25 škálovaných položek Likertova typu. Použitím faktorové analýzy byly položky rozděleny do 4 dimenzí: Zájem o chemii, Význam chemie, Budoucí život a chemie, Chemické experimenty. Na zjištění rozdílů u jednotlivých proměnných byl použit t-test pro nezávislé výběry. Významný rozdíl byl zjištěn pouze u proměnné oblíbený předmět ve prospěch žáků s chemií jakožto oblíbeným předmětem. Děvčata dosahovala pozitivnějšího postoje k chemii než chlapci. Žáci obou ročníků dosáhli přibližně vyrovnaného skóre. Na závěr jsou navrženy možnosti dalšího směřování výzkumu v této oblasti.
32
Rigel, Michal. „Za které životy netruchlíme? Uražení a ponížení v díle Judith Butlerové“. FILOSOFIE DNES 8, Nr. 1 (08.12.2016): 85–120. http://dx.doi.org/10.26806/fd.v8i1.219.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Úvodní část kritické stati stručně představuje autorku a prezentuje strukturu a obsah knihy Rámce války: za které životy netruchlíme?. Zohledněn je širší kontext a zvláštní ohled je věnován představení dosavadní publikační činnosti Judith Butlerové. Cílem je poukázat na to, že tematické zaměření a hlavní ideová východiska knihy mají v celém díle autorky nepopiratelnou kontinuitu.Následující pasáže se zaměřují na zprostředkování vybraných myšlenek více do hloubky, s důrazem zejména na rozbor autorčiny pozice k fenoménu my a oni a vztahu já k druhému. Kromě toho je pozornost věnována i konceptu rámování, v jehož osvojení tkví zvláštní význam pro porozumění hlavním autorčiným závěrům. Hlavní výhrady a polemika příležitostně prostupují celou prací, závěr poskytuje pouze shrnutí. The introductory part of the critical essay briefly introduces the author and presents the structure and content of the book Frames of War: When is Life Grievable?. Special regard is given to the broader context, particularly to referring to other works of Judith Butler that have already been published. The purpose is to point out the fact that the thematic interest and ideological basis of the book are deeply rooted and have undeniable continuity across Butler`s work. The following passages aim to present selected ideas in more detail, with a special focus on the analysis of the author's position to the Us and Them phenomenon or relation between Self and the Other. Besides this, attention is paid to the explanation of the concept called framing, in order to understand its particular importance for drawing key conclusions of the author. Major objections and reasons for disputation occasionally appear throughout the essay, the final part offers summary only.
33
Šmejkal, Petr, Marek Skoršepa, Eva Stratilová Urválková und Pavel Teplý. „Chemické úlohy se školními měřicími systémy: motivační orientace žáků v badatelsky orientovaných úlohách“. Scientia in educatione 7, Nr. 1 (21.07.2016): 29–48. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.280.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Jedním z klíčových prvků výuky nejen přírodovědných předmětů je motivace žáků. Obecně se má za to, že vhodně volená motivace činí výuku zajímavější a efektivnější, zjednodušuje proces výuky, zapojuje více žáka do sledované problematiky a pomáhá zvýšit retenci získaných poznatků. K tomu, aby výuka mohla maximálně využít motivačního potenciálu vhodně volených prvků (např. vazba na „běžný život, práce s ICT, . . . ), je vhodné znát motivační orientace žáků a faktory, které je ovlivňují. V tomto ohledu se příspěvek zabývá sledováním motivačních orientací žáků při práci se školními měřicími systémy (anglicky MBL nebo probeware) v badatelsky orientovaných úlohách. Dalším motivačním prvkem je propojení úloh na praktický život. Pro studium a zhodnocení motivačních orientací žáci realizovali laboratorní cvičení, před a po laboratorním cvičení vyplnili dotazník založený na ověřených nástrojích pro jejich sledování: (i) Motivated Strategies for LearningQuestionnaire (MSLQ) a (ii) Intrinsic Motivation Inventory (IMI). Dotazníky byly statisticky zpracovány – analýzou úrovně reliability (Cronbachovo alfa), analýzou rozptylu (jednoprůchodová ANOVA) a shlukovou analýzou. Výsledky ukázaly, že většina žáků byla již před laboratorní prací dostatečně motivována, jejich motivace se po realizaci cvičení ještě zvýšila. Studované aktivity byly hodnoceny nadprůměrně, zvláště pak ty, které se vztahovaly bezprostředně k lidskému tělu (účinnost antacid) či medializovaným tématům (plynová chromatografie – methanolová aféra). Analýza rozptylu pak ukázala, že ze sledovatelných faktorů ovlivňující motivační orientace žáků je převážně škola, kterou žák navštěvuje, a potažmo učitel chemie. Naopak, minimálně ovlivňuje motivační orientace pohlaví či realizovaná aktivita. Práce na aktivitách a se školními měřicími systémy žáky ve většině bavila a celkově lze říci, že žáci jsou nakloněni implementaci měřicích systémů do výuky, které tak mají ve výuce přírodních věd nepochybně své místo.
34
Mareš, J. „Přehledové studie: jejich typologie, funkce a způsob vytváření“. Pedagogická orientace 23, Nr. 4 (16.09.2013): 427–54. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-4-427.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Studie seznamuje čtenáře s tím, jak napsat kvalitní přehledovou studii, která by shrnula soudobé poznatky o zvoleném výzkumném tématu. Cílem studie je předložit typologii přehledových studií; charakterizovat různé funkce, jež mohou jednotlivé typy přehledových studií plnit; ukázat, jak se má postupovat při výběru témat, při přípravě podkladů a při vlastním sepisování přehledové studie. V první části je představeno 11 typů přehledových studií, jak těch obecně známých, tak i méně známých. Ve druhé části je podán stručný přehled žánrů, které nepatří do kategorie přehledových studií. Třetí část charakterizuje rozdílné funkce, které přehledové studie plní (usnadňují porozumění předkládanému výzkumu, jsou přínosem pro autora studie, pro vývoj oboru, pro ostatní badatele). Čtvrtá část textu přibližuje problémy, před nimi stojí autor při volbě tématu pro přehledovou studii a nabízí možná řešení. Pátá část shrnuje postup při přípravě podkladů pro přehledovou studii (rešerše literatury, zúžení prvotního výběru prací, kritické čtení, analýza textů, tvorba přehledových tabulek). Šestá část nabízí rady, jak postupovat při samotném sepisování přehledové studie. Tam, kde je to účelné, jsou vedle doporučení, jak správně postupovat, zmiňovány i typické chyby, jichž by se měl autor vyvarovat. Ve vyspělých zemích mají zájemci k dispozici tři typy materiálů, které učí studenty a mladé vědecké pracovníky, jak mají psát přehledové studie. Jsou to doporučení, která lze nalézt na webových stránkách univerzit (obvykle v rámci tzv. Writing Centres), jsou k dispozici časopisecké články na toto téma anebo vycházejí obsáhlejší příručky. V České republice zatím takový soubor doporučení nebyl k dispozici. Předkládaný přehled se snaží tuto mezeru zaplnit. Kromě obecných rad a doporučení je přehled doplněn konkrétními ukázkami.
35
Maldjieva, Viara. „Składniowy model synchronicznego opisu słowotwórstwa – podstawy i zastosowanie“. Slavia Meridionalis 13 (01.05.2015): 19–39. http://dx.doi.org/10.11649/sm.2013.001.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
A syntactical model of synchronic word formation description – basics and appliedThis article attempts to briefly present the basic postulates, their implications and the resulting opportunities for an approach to word formation, which is defined here as syntactic. It has been already tested in a confrontative description of Polish and Bulgarian word formation (Cf. V. Maldjieva, Słowotwórstwo. Gramatyka konfrontatywna bułgarsko polska, Vol. IX, Warszawa, 2009).The basic postulate is assumed to be the presence of a structural isomorphism between the language units sentence and lexeme, i.e. the same combinatorial rules license both the combinations of lexemes within the sentence and the combinations of morphemes within the lexeme. Another postulate, that is basic for the research, is the relative autonomy of the semantic and syntactic structures of the language units. In regard to word formation it means that, in this case semantic and formal derivatives should be distinguished in analogy to the sentence syntax, that distinguishes the concept structure (sentence) and formal structure (sentential expression).Składniowy model synchronicznego opisu słowotwórstwa – podstawy i zastosowanieArtykuł stanowi próbę zwięzłego przedstawienia podstawowych założeń i ich implikacji oraz wynikających z nich możliwości zastosowania podejścia do słowotwórstwa, które określa się w tym miejscu jako składniowe. Cząstkowe propozycje, interpretacje szczegółowych zjawisk językowych oraz sugestii, których uporządkowanie i rozwinięcie legły u podstaw tego podejścia, zawarte są w różnych pracach prof. Stanisława Karolaka [por. Karolak 2001a, b, c; 2002]. Próbę konsekwentnego zastosowania składniowego modelu do interpretacji zjawisk z zakresu słowotwórstwa w języku polskim i bułgarskim podjęto zaś w opracowaniu konfrontacji słowotwórczej tych języków [Maldjieva 2009], do którego będę się w głównej mierze odwoływać w niniejszej pracy.
36
Uberman, Marta Agnieszka. „Pedagogiczne kryteria poznania i oceny rysunków dziecka w perspektywie modelu obrazowania figuratywnego“. Lubelski Rocznik Pedagogiczny 40, Nr. 1 (16.04.2021): 55. http://dx.doi.org/10.17951/lrp.2021.40.1.55-69.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
<p><strong>Wprowadzenie</strong>:<strong> </strong>Błądzenie po omacku, nadmierne teoretyzowanie, subiektywność poznania i oceny twórczości rysunkowej dziecka, zamiast stymulować, motywować i wzmacniać jego poczucie wartości, obniża je i uzależnia od osób dorosłych. Brak wymiernych kryteriów poznania skutkuje powierzchownymi analizami, pochopnymi diagnozami i nieadekwatnymi dla rozwoju i możliwości dziecka ocenami.<strong> Cel badań</strong>:<strong> </strong>W artykule dokonano analizy literatury przedmiotu z zakresu twórczości rysunkowej dziecka w okresie obrazowania figuratywnego, skupiając uwagę na ukazaniu jakości wizualnych formy plastycznej mogących służyć jako wymierne kryterium dla pedagogicznego poznania i obiektywnej oceny dziecięcych rysunków. Udzielono odpowiedzi na pytania: na jakie jakości wizualne formy plastycznej należy zwrócić uwagę? Jak rozwojowo różnicują się pojęcia linii i kształtu, koloru i plamy kolorystycznej, przestrzeni i układu kompozycyjnego? Jakich w związku z tym nabywa nowych cech formalnych rysunek dziecka? <strong>Stan wiedzy</strong>:<strong> </strong>Kompleksowo zagadnienie poznania i oceny rysunków dziecka podjął w latach 60-tych XX wieku Stefan Szuman. Pewne odniesienia do problematyki można odnaleźć w pracach V. Lowenfelda i W. L. Brittaina, R. Arnheima, S. Popka i in. Pedagogicznemu poznaniu i ocenie rysunków dziecka może służyć opis rozwoju formy plastycznej zawarty w modelu obrazowania figuratywnego M. Uberman.<strong></strong></p><p><strong>Podsumowanie</strong>: Pedagogiczne poznanie i ocena dziecięcej twórczości plastycznej powinna mieć charakter obiektywny, dlatego wymaga elementarnej wiedzy o dziecka i wymiernych kryteriów analizy formy plastycznej.<strong></strong></p>
37
Krčmarská, Lucie, Hana Růčková, Kristýna Černá und Václav Dorazil. „Comparison of Costs of Rehabilitation Works on Central Mine Waste Bank of Jan Šverma Mine in Žacléř / Srovnání Nákladů Vynaložených Na Dokončení Rekultivačních Prací Centrálního Odvalu Dolu Jan Šverma V Žacléři V Jednotlivých Letech“. GeoScience Engineering 57, Nr. 4 (01.12.2011): 9–16. http://dx.doi.org/10.2478/gse-2014-0032.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstract This article pays particular attention to the evaluation of costs associated with the rehabilitation of the Central Mine Waste Bank of the Jan Šverma Mine in individual years. It mentions briefly the present state of the Central Mine Waste Bank and describes in short the works performed so far on the mine waste bank. Furthermore, the article describes specific types of rehabilitation; the description of partial operations is provided as well. The above-mentioned costs are quantified in a tabular summary for the years 2008 - 2011. These works were ordered by the Ministry of Industry and Trade through the state enterprise Fuel Combine Ústí nad Labem, which had absorbed the former state enterprise East Bohemian Coal Mines in Trutnov [1]
38
Rokos, Lukáš, und Vladislava Vomáčková. „Hodnocení efektivity badatelsky orientovaného vyučování v laboratorních pracích při výuce fyziologie člověka na základní škole a nižším stupni gymnázia“. Scientia in educatione 8, Nr. 1 (04.07.2017). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.365.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo porovnání efektivity badatelsky orientované výuky (IBSE) a klasických laboratorních prací, při kterých žáci pracují podle návodu od učitele,v rámci vybraných témat z fyziologie člověka. Tento příspěvek prezentuje výsledky studie sledující vliv IBSE na znalosti a dovednosti žáků na základní škole a žáků nižšího cykluvíceletého gymnázia. K měření úrovně znalostí a dovedností byl použit pretest a dva posttesty. Byl zjištěn statisticky průkazný efekt typu výuky u žáků gymnázia na rozdílod žáků na základní škole. IBSE mělo pozitivní vliv u žáků nižšího cyklu osmiletého gymnázia, kteří se signifikantně zlepšili zejména v dovednostní části testu.
39
Mach, Jan. „Zpřístupňování vysokoškolských kvalifikačních prací v roce 2014“. ProInflow 6, Nr. 2 (27.01.2015). http://dx.doi.org/10.5817/proin2014-2-5.
Der volle Inhalt der Quelle
40
Janštová, Vanda, und Petr Novotný. „Didaktický výzkum jako součást závěrečných prací studentů učitelství biologie“. Scientia in educatione 8, Nr. 2 (20.12.2017). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.629.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Opakovaně se objevují apely, že škola má žáky vést mimo jiné ke kritickému myšlení, práci s literárními zdroji, badatelsky orientované výuce a plánování experimentů. Těmi, kdo má tyto přístupy a metody zprostředkovávat, jsou učitelé. Je proto důležité, aby budoucí učitelé rozeznávali důvěryhodné zdroje literatury, kriticky vyhodnocovali informace a v neposlední řadě měli správnou představu o tom, jak probíhá pedagogický a didaktický výzkum. I když není nutné ani možné, aby učitelé z praxe prováděli didaktický výzkum, je vhodné, aby znali metody a trendy, které jim pomohou aktualizovat a zefektivnit výuku. Myslíme si, že jednou z možných cest jak získat představu o úspěchu přípravy učitelů v naznačených doménách, je analýza absolventských prací studentů učitelství. Provedli jsme proto kvalitativní analýzu všech prací obhájených na našich domovských katedrách za poslední tři roky (n = 199) doplněnou o porovnání zastoupení metod a přístupů mezi absolventy dvou kateder, které se věnují přípravě budoucích učitelů biologie na Univerzitě Karlově. Didaktický výzkum obsahovalo 60 prací, absolventi k získání dat nejčastěji volili dotazník, který ale často nebyl pilotně ověřen. V řadě prací chyběly údaje o výběru respondentů. Absolventi obou kateder se lišili pouze v míře použití statistických testů. Zjištění jsou dále diskutována.
41
Savard, Annie, und Lucie DeBlois. „Výčet všech možných případů: Analýza žákovských prací“. Scientia in educatione 4, Nr. 1 (26.10.2013). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.44.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Pokud žákům při výuce pravděpodobnosti nabídneme pestrý výběr kontextů, umožníme jim, aby se učili usuzovat v oblasti ”neurčitost‘, což může přispívat k rozvoji jejich kritického myšlení. Článek předkládá studii o tom, jak žáci čtvrtého ročníku rozvíjejí v kombinatorice strategie vyjmenovávání pomocí kritického myšlení. Žáky vyučoval student učitelství. Analýza práce žáků ukázala, jaké postupy používali. To znamená, že prezentované výsledky pocházejí ze sekundární analýzy. Ukazují, že mají-li se u žáků rozvíjet důmyslnější strategie pravděpodobnostního usuzování, musí jim k tomu být poskytnuto dostatek příležitostí. Studie zároveň ukázala, že kritické myšlení je pro rozvoj takového usuzování na jedné straně nezbytné a na straně druhé se jím též rozvíjí.
42
Mareš, Jiří. „Jaké jsou role učitele v e-learningu?“ Pedagogika 66, Nr. 2 (23.06.2016). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2015.704.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Souhrn: Přehledová studie shrnuje dosavadní snahy o poznání různých rolí učitele v případech, kdy učitelovo vyučování a studentovo učení – alespoň z části – probíhá ve virtuálním prostředí. Cílem této studie je najít odpověď na dvě otázky: Mění role učitele v situacích e-learningu oproti tradiční výuce? Pokud ano, jakých hlavních podob učitelovy role nabývají? V první části studie je vysvětlen vztah mezi pojmy role - funkce – kompetence i používaná terminologie. Jádro studie tvoří tzv. systematický přehled prací publikovaných v letech 1995-2015. Vyhledávací strategie identifikovala 49 prací v angličtině a francouzštině a 11 prací v češtině. Podrobnější výklad o učitelových rolích je strukturován do čtyř oddílů: 1. teoreticky stanovené role, 2. role stanovené kvalitativními výzkumy, 3. role zjištěné kvantitativními výzkumy, 4. role identifikované smíšenými výzkumy. Závěry: Učitelova role je pojem multidimenzionální (má dimenzi pedagogickou, sociální, manažerskou, technologickou). Při e-learningu přibývá učitelských rolí, neboť kromě zvládnutí pedagogických rolí, musí učitel nově zvládnout role technické a technologické. Oproti tradiční výuce se role učitele v e-learningu posouvají k rolím typu: aktér změny, tvůrce pozitivního klimatu výuky, facilitátor učení, kouč, poradce, dokonce i spolustudující; do pozadí ustupuje dominantní role člověka řídícího průběh výuky; nově se objevují role projektanta, vývojáře, experta na technologie, technika reagujícího na technické problémy. Nelze ovšem zapomínat na skutečnost, že mnohé učitelovy role jsou kontextově podmíněné. Existuje též koncepční problém. Většina autorů ve svých úvahách postupuje tak, že ze znalosti výsledné podoby interakce učitel-studenti při e-learningu (jež je výsledkem určitých hardwarových a softwarových omezení) odvozují, které role za této konstelace může učitel plnit. Lze však postupovat i jinak: už ve chvíli, kdy projektujeme nový počítačový systém, který je určen pro vzdělávání lidí, bychom si měli předem stanovit, které role má plnit učitel a které role počítačový program. Klíčová slova: učitel, sociální role, klasifikace rolí, distanční učení, e-learning, on-line učení, výzkum
43
Kupsová, Blanka, Vladimír Pavlík, Jan M. Horáček, Petr Lašák, Václav Šafka, Jana Fajfrová und Karin Boušová. „OCCUPATIONAL DISEASES AND JOB CATHEGORIZATION IN THE CZECH REPUBLIC IN YEARS 2010-2019“. Military Medical Science Letters, 02.03.2021. http://dx.doi.org/10.31482/mmsl.2021.006.
Der volle Inhalt der Quelle
44
Balowski, Mieczysław. „Vědecko-výzkumná práce poznaňské bohemistyki“. Bohemistyka, Nr. 3 (13.01.2020). http://dx.doi.org/10.14746/bo.2019.3.11.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Autor popisuje vědecký výzkum prováděný na Katedře slovanských jazyků a literatur Univerzity A. Mickiewicze v Poznani. Popisuje také výzkumné národní a mezinárodní projekty a granty. Celek je doplněn bibliografií prací zaměstnanců katedry.
45
Čtrnáctová, Hana, und Marta Klečková. „Doktorské studium v oblasti didaktiky chemie – vývoj a současnost“. Scientia in educatione 1, Nr. 1 (26.10.2013). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.10.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Příspěvek je věnován vývoji oboru zaměřeného na chemické vzdělávání z hlediska jeho institucionalizace v rámci vědecké přípravy a doktorského studia. Charakterizuje tyto formy studia, jejich význam a dosažené výsledky. První část příspěvku je věnována vědecké přípravě v oboru Teorie vyučování chemii, která zde existovala od 70. let 20. století. Ve druhé části příspěvku se zaměříme na význam doktorského studia pro rozvoj oboru chemické vzdělávání a na charakteristiku kvantitativních a kvalitativních ukazatelů doktorských studijních programů Vzdělávání v chemii a Didaktika chemie v České republice. Toto studium bylo akreditováno v r. 2003 na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a v r. 2007 na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. V příspěvku uvádíme hlavní parametry a požadavky tohoto studia, zaměření doktorských prací od r. 2004 do současnosti a jejich přínos pro další vývoj oboru.
46
Mareš, Jiří. „Pro výzkumy komunikačních struktur ve výuce neplatí: Jak prosté, milý Watsone!“ Pedagogika 66, Nr. 3 (21.07.2016). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2016.288.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Autor polemizuje s takovým pojetím českých výzkumů výukové komunikace, které jsou založeny primárně na komunikační struktuře IRF/IRE. Předkládá čtenářům dvě tvrzení: 1. výběr zahraničních badatelů a interpretace jejich názorů na strukturu výukové komunikace učitel-žáci je v řadě domácích prací zjednodušující, 2. používání struktury IRF/IRE jako hlavního deskriptivně-analytického nástroje při zkoumání výukové komunikace redukuje bohatství dění, jež se ve skutečnosti ve výuce odehrává. Výklad nejprve popisuje, jak jsou v českém prostředí reflektovány výsledky výzkumů Sinclaira, Coultharta a Mehana. Poté charakterizuje empirické výzkumy pracovníků Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Všímá si metodologických aspektů těchto výzkumů a závěru jejich monografie, v němž se konstatuje, že většina komunikačních struktur na 2. stupni českých základních škol začíná otázkou učitele, pokračuje odpovědí žáka a končí zpětnou vazbou od učitele (komunikační struktura IRF/IRE). Polemická studie končí 11 otázkami, které upozorňují, že tento badatelský přístup s sebou přináší rizika výrazného zjednodušení reálné výukové komunikace.Klíčová slova: výuková komunikace, komunikační struktury, struktura IRF/IRE, pedagogický výzkum, polemika
47
Novotný, Petr, Vanda Janštová, Romana Schubertová und Karolína Kotvaltová Sezemská. „Národní odborné časopisy a analýza H-indexu členů jejich redakčních rad“. Pedagogika 71, Nr. 2 (30.07.2021). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2021.1904.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Národní časopisy jsou důležitým prostředkem pro pěstování dialogu o směřování jednotlivých oborů. Členové redakčních rad těchto časopisů mohou ovlivnit kodifikaci měřítek prací publikovaných v daném oboru, bývají proto označováni jako gatekeepers, tedy „strážci brány vybírající, který obsah a forma vědeckého sdělení jsou přijatelné“. Abychom si vytvořili alespoň přibližnou představu o složení redakčních rad, můžeme využít scientometrické údaje. Ačkoli jsou obdobné analýzy u zahraničních periodik běžné, v našem národním prostředí jsme takovou studii nedohledali. U modelového souboru českých a slovenských časopisů z oblasti pedagogiky a didaktiky biologie jsme proto v databázi WOS vyhledali H-index členů redakčních rad a porovnali domácí a zahraniční členy z pohledu tohoto kritéria. H-index se nám podařilo dohledat u většiny domácích a zahraničních členů, neúplnost dat byla způsobena nejednoznačností interpretace a přiřazení dat dostupných v databázi WOS. Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův–Wallisův testu. Pomocí Mannova–Whitneyho U-testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test). Mezi některými časopisy jsme prokázali statisticky významné rozdíly v H-skóre (průměrný H-index členů redakčních rad), pro tuto analýzu jsme použili Kruskalův-Wallisův testu. Pomocí Mannova-Whitneyho U testu jsme ukázali, že faktor indexace časopisu v databázi Scopus nemá signifikantní vliv na H-skóre časopisu. Příspěvek zahraničních členů redakčních rad k H-skóre časopisu byl, v porovnání s příspěvkem domácích členů, signifikantně vyšší pouze u tří časopisů, u ostatních byl příspěvek domácích a zahraničních členů vyrovnaný (zde jsme použili Pearsonův chí-kvadrát test).
48
Dvořáková, Michaela. „Odkud se berou – dětská pojetí oběhu peněz“. Pedagogika 71, Nr. 2 (30.07.2021). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2020.1850.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Studie uvádí do problematiky vývoje dětských pojetí ekonomických vztahů, konkrétně oběhu peněz v období primárního vzdělávání. Představuje teoretický rámec výzkumu dětských pojetí a předkládá dosavadní výzkumná zjištění. Cílem bylo ve vztahu k teoretickému rámci získat a interpretovat vlastní výzkumná data k dětským pojetím oběhu peněz a porovnat výsledky s podobně zaměřenými zahraničními výzkumy z posledních 30 let. Metoda – Data byla získána z polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na dětská pojetí oběhu peněz. Transkripty rozhovorů byly kódovány a dětská pojetí následně kategorizována podle míry jejich komplexnosti a kompatibility dílčích myšlenek. Výsledky – V obou částech výzkumu dětská pojetí vykazují tendenci aplikovat na ekonomickou sféru vlastní sociální zkušenost. Oborově specifická pojetí odkazující k představě trhu práce nebo oběhu peněz ve společnosti byla vázána na zkušenost žáka s prací rodičů nebo na jiné konkrétní příklady více než na věk dotazovaných. Závěry – Elicitovaná pojetí trhu práce a oběhu peněz mohou přispět oborové didaktice společenských věd jako východisko pro proces konceptuální změny. Výsledky nabízejí varianty neúplných, chybných konceptů nebo ukazují na jejich absenci a dávají podněty pro iniciaci konceptuální změny ve výuce.
49
Veselík, Petr, und Kateřina Víchová. „SIMULACE ZÁSAHU SLOŽEK INTEGROVANÉHO ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU PŘI REÁLNÉ DOPRAVNÍ NEHODĚ“. Perner's Contacts 16, Nr. 1 (30.06.2021). http://dx.doi.org/10.46585/pc.2021.1.1671.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek je věnovaný problematice záchranných a likvidačních prací složek integrovaného záchranného systému při reálné dopravní nehodě bez přítomnosti nebezpečných látek. V dnešní době se stále častěji setkáváme s mimořádnými událostmi různého charakteru, kdy významnou část zahrnují právě dopravní nehody. Teoretické i praktické poznatky ukazují, že zajištění požadované úrovně spolupráce záchranných složek může přispět ke snížení ztrát na lidských životech a snížení poškození zdraví účastníků zasažených mimořádnou událostí. Cílem článku je simulace společného zásahu složek integrovaného záchranného systému při reálné dopravní nehodě. K dosažení uvedeného cíle je použita síťová analýza, konkrétně metoda kritické cesty, která představuje sled vzájemně závislých činností s nejmenší časovou rezervou. Získané výsledky demonstrují jednu z možných variant optimalizace zkoumané činnosti složek integrovaného záchranného systému při řešení dopravní nehody.