Um die anderen Arten von Veröffentlichungen zu diesem Thema anzuzeigen, folgen Sie diesem Link: Teoretické modely.
Zeitschriftenartikel zum Thema „Teoretické modely“
Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an
Machen Sie sich mit Top-47 Zeitschriftenartikel für die Forschung zum Thema "Teoretické modely" bekannt.
Neben jedem Werk im Literaturverzeichnis ist die Option "Zur Bibliographie hinzufügen" verfügbar. Nutzen Sie sie, wird Ihre bibliographische Angabe des gewählten Werkes nach der nötigen Zitierweise (APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver usw.) automatisch gestaltet.
Sie können auch den vollen Text der wissenschaftlichen Publikation im PDF-Format herunterladen und eine Online-Annotation der Arbeit lesen, wenn die relevanten Parameter in den Metadaten verfügbar sind.
Sehen Sie die Zeitschriftenartikel für verschiedene Spezialgebieten durch und erstellen Sie Ihre Bibliographie auf korrekte Weise.
1
Zápotočná, Oľga. „Teoretické modely porozumenia textu a ich interpretácie v školskom vzdelávaní“. ORBIS SCHOLAE 9, Nr. 3 (01.02.2018): 13–26. http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2016.1.
Der volle Inhalt der Quelle
2
Adámek, Petr. „Teoretické modely působení umělecké intence na diváka a jejich experimentální ověření“. AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA 2019, Nr. 2 (14.09.2020): 169–75. http://dx.doi.org/10.14712/24647055.2020.9.
Der volle Inhalt der Quelle
3
Šrubař, Ilja. „Ke smyslu a konstrukci sociologických teorií“. Sociální studia / Social Studies 9, Nr. 1 (17.01.2012): 15–28. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-1-15.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Sociologie musí v principu odpovědět na Simmelovu otázku: „Jak je společnost vůbec možná“. Kazdou sociologickou – empirickou či teoretickou - výpověď je možno považovat za jeden z elementu možné odpovědi. Sociologické teorie nabízejí modely, kterými empirická zjištění získávají systematickou souvislost. Tyto modely musí ovšem zohlednit fakt, ze jimi prezentované souvislosti nejsou pouze vědeckými konstrukty, nýbrž i konstrukcemi každodenních aktérů, tedy konstrukty řídícími společnost již před vstupem vědy do ní. Sociologická teorie, jakož i sociologie v celku, si tedy musí být vědoma toho, ze vždy zůstává částí svého předmětu. To představuje jeden z jejích hlavních metodologických problémů. Sociologické teorie musí tedy odpovídat na základní otázky, týkající se konstrukce/konstituce sociálního řádu: 1. jak se orientuje sociální jednání; 2. v jakých procesech tato orientace vznikla, 3. jakými institucemi je tato orientace stabilizována a reprodukována; 4. co jsou faktory změny těchto struktur. To, kterou z těchto otázek sociologické teorie považují za výchozí, představuje jejich základní teoretické rozhodnutí, ovlivňující jejich další výstavbu a modelování společenských souvislostí. To, zdali sociologické výpovědi vůbec odpovídají na některé z těchto otázek s úmyslem ukázat jejich vzájemné propojeni a systematickou souvislost, pak odlišuje teorie od ostatních sociologických narativů.
4
Vidláková, J. „Změny v uvažování o participaci žáků: zahraniční inspirace“. Pedagogická orientace 22, Nr. 1 (21.02.2012): 5–22. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-1-5.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Tématem příspěvku je participace žáků na životě školy. Jedná se o aktuální téma české i zahraniční pedagogiky, o němž se s různou mírou intenzity diskutuje i píše v kontextu měnících se společenských podmínek a s nimi souvisejícími proměnami současné školy, pojetí výuky a pozice žáka v těchto procesech. Zabývat se budeme změnami v uvažování o participaci žáků v posledních letech, v jejichž důsledku vznikly v zahraničí nové modely participace žáků. Studie nabízí konkrétně přehled těch modelů participace žáků, v nichž jejich autoři kladou důraz na naslouchání žákům dospělými ve škole. Další část textu je věnována vymezení konceptu označovaného v zahraničí jako student voice (hlas žáků), který se objevuje v souvislosti s představenými modely. Součástí pokusu vymezit hlas žáků jsou také úvahy o vhodnosti používání spojení hlas žáků. V závěru předkládáme klíčové otázky týkající se participace žáků, jejichž teoretické i empirické uchopení u nás zatím absentuje. Studie je orientována především na výzkumníky zabývající se tímto tématem, avšak svým zaměřením přináší podněty a inspiraci i dalším odborníkům a pro školní praxi.
5
Chmel, Jan. „Zpravodajové a senáty: Vliv složení senátu na rozhodování Ústavního soudu České republiky o ústavních stížnostech“. Časopis pro právní vědu a praxi 25, Nr. 4 (18.12.2017): 739. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-4-9.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek se věnuje otázce, jaký vliv má složení senátu Ústavního soudu na rozhodnutí o ústavní stížnosti, konkrétně nakolik výsledek rozhodnutí závisí na míře vstřícnosti soudce zpravodaje a nakolik na míře vstřícnosti ostatních členů senátu. Tuto otázku nejprve zasazuje do kontextu obecné teorie senátního rozhodování a následně empiricky zkoumá v rozhodnutích Ústavního soudu. Na teoretické úrovni jsou formulovány tři základní účely senátního rozhodování: posílení legitimity rozhodnutí, eliminace chyb a dosažení promyšlenějšího rozhodnutí, a čtyři modely senátního rozhodování: konfliktní senát, strategický senát, kolegiální senát a formální senát. Objasněn je pojem a možné příčiny tzv. panelového efektu v senátním rozhodování. V rámci vlastního výzkumu je pak analyzováno, nakolik jsou uvedené funkce naplňovány v rozhodování Ústavního soudu, kterému z modelů se senáty Ústavního soudu nejvíce blíží a zda se v senátním rozhodování projevuje panelový efekt. Výzkum dospívá k závěru, že výsledek řízení o ústavních stížnostech závisí primárně na osobě soudce zpravodaje a jen minimálně na osobách dalších členů senátu. Senáty Ústavního soudu se proto nejvíce blíží formálnímu modelu fungování senátu a panelový efekt se v nich projevuje jen minimálně.
6
Šámal, Pavel, und Katarína Deáková. „Teoretické a praktické aspekty spojené se správou justice“. Časopis pro právní vědu a praxi 25, Nr. 3 (17.10.2017): 521. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-3-10.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek pojednává o teoretických a praktických aspektech spojených se správou justice. Po nastínění teoretických modelů správy soudnictví je podrobněji rozebrána podoba ministerského modelu fungujícího v Spolkové republice Německo a je poukázáno na negativní zkušenosti s fungováním soudních rad na Slovensku a v Maďarsku. Další část příspěvku analyzuje jednotlivé aspekty správy justice v České republice a v souvislosti s tím upozorňuje na nedostatky a úskalí současného modelu. Přestože absence Nejvyšší rady soudnictví nemusí představovat strukturální nedostatek systému, orgán typu Nejvyšší rady soudnictví podílející se na správě soudnictví, jehož působnost, odpovídající struktura a způsob ustavení jsou přesně vymezeny, může být vhodným aktérem k řešení nedostatků české justice. V závěru se článek zaměřuje na aspekty vytvoření a uspořádání nejvyšší rady soudnictví v České republice.
7
Sováriová Soósová, Mária. „ROY'S ADAPTATION MODEL AS A THEORETICAL FRAMEWORK IN NURSING RESEARCH“. Profese online 4, Nr. 2 (01.10.2011): 17–21. http://dx.doi.org/10.5507/pol.2011.012.
Der volle Inhalt der Quelle
8
Šubrt, Jiří. „Individualismus versus holismus: Nástin pokusu o řešení teoretického dilematu“. Sociální studia / Social Studies 9, Nr. 1 (17.01.2012): 29–44. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-1-29.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Individualistická a holistická linie sociologického výkladu jsou dvě základní tendence v sociálněteoretickém myšlení, ze kterých vyrůstá linie třetí, jež se snaží obě předchozí – jako dvě určité krajnosti – propojit dohromady v rámci jednoho výkladového modelu. Dějiny sociologie 20. století ukazují, že obě výkladové linie představují životaschopné badatelské strategie, která se přetransformovaly do mnoha konkrétních podob, do řady různých sociologických škol a směrů. Pro dosavadní snahy o překonání rozporu mezi individualismem a holismem, které lze v sociologii zaznamenat, je charakteristické nejčastěji to, že jejich proponenti volí strategii, umožňující během teoretického výkladu střídavě měnit „pozorovatelské stanoviště“ a sledované otázky nahlížet a vysvětlovat střídavě z obou pozic – individualistické i holistické. Proporce, v níž jsou obě perspektivy ve výkladech takových autorů zastoupeny, bývají rozdílné; někdy může mít výklad blíže k holismu (Boudrieu), jindy k individualismu (Berger a Luckmann). Jeden z nejambicoznějších pokusů o vyrovnání se s tímto letitým problémem představuje Giddensova teorie strukturace a paralelně vedle ní formulovaná a jí příbuzná koncepce sociálního realismu Roye Bhaskara a Margaret Archerové. Autor navrhované stati se pokusí v článku nastínit vlastní řešení této teoretické otázky, které je od uvedených koncepcí odlišné.
9
Benáček, Vladimír. „Reformy sociálně-ekonomických modelů v zemích EU: Teoretické přístupy“. Sociální studia / Social Studies 4, Nr. 3 (27.08.2007): 31–46. http://dx.doi.org/10.5817/soc2007-3-31.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Rozsáhlé reformy v zemích EU jsou reakcí na nové trendy objevující se ve světě po pádu komunismu, s nimiž je minulý vývoj "státu blahobytu" v západní Evropě často v konfliktu. Těmi trendy jsou: globalizace ekonomiky, politiky a kultury, koexistence transnacionální oligopolizace korporátního sektoru bezprecedentní vlnou fúzí a akvizicí se současnou revitalizací významu malých a středních podniků lokálního významu, divergence mezi postavením mezinárodně obchodovaných a neobchodovaných statků v národní ekonomice, rostoucí napětí mezi zastánci sociálně-politického internacionalismu a zastánci nacionalismu a lokálního izolacionismu, rostoucí váha občanské společnosti ve vztahu ke státu, změny v náhledech na správu veřejných statků, nutnost revize jak struktury, tak způsobu řízení veřejných financí. Odlišnosti ve výchozích stavech společností v EU a široká škála alternativ při volbě sociálně-ekonomických cílů reforem způsobují, že reformy nemohou mít uniformní charakter a ladění jejich detailů je konfrontováno se střety v zájmech různých aktérů.
10
Koláček, Jakub. „Jan Kalenda: Formování evropských států: Autoři, modely a teoretická syntéza“. HISTORICKÁ SOCIOLOGIE 12, Nr. 1 (12.05.2020): 169–72. http://dx.doi.org/10.14712/23363525.2020.14.
Der volle Inhalt der Quelle
11
Pešková, Karolína, Michaela Spurná und Petr Knecht. „Teoretický model pro výzkum vnímání kurikulárních změn učiteli ZŠ“. ORBIS SCHOLAE 11, Nr. 2 (28.03.2018): 99–124. http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2018.271.
Der volle Inhalt der Quelle
12
Klausen, Søren Harnow. „Teoretisk erkendelse og læring“. Studier i Pædagogisk Filosofi 2, Nr. 2 (13.01.2014): 1. http://dx.doi.org/10.7146/spf.v2i2.13308.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The value and function of theoretical knowledge is an important and disputed issue, which has received surprisingly little scholarly attention. I attempt to clarify the notion of theoretical knowledge and examine its general relationship to learning. Theoretical knowledge is not necessarily distinguished by any particular content; the adjective “theoretical” can just as well signify a particular methodological approach or a way of dealing with a topic, including the way it is conceptualized. I further argue that theoretical knowledge can be merely implicit and non-propositional. Though I reject a radical constructivist view, according to which knowledge acquisition consists in socialization, it must be admitted that socialization and the acquisition of theoretical knowledge do turn out to go closely hand in hand, inasmuch as theoretical knowledge is often a precondition of successful socialization. Concepts, principles, models and symbolic systems support the acquisition of both theoretical and other kinds of knowledge, but also help the learner to find her way about in an environment that is already formed by theories and conceptual understandings. Theoretical knowledge is both a learning instrument and a tool for navigation
13
Brandtner, Michal, und Adam Boháček. „DATOVÉ STRUKTURY PRO Ú?ELY LCA S VYUŽITÍM BIM: REŠERŠE A TEORETICKÁ VÝCHODISKA“. Czech Journal of Civil Engineering 6, Nr. 2 (31.01.2021): 21–27. http://dx.doi.org/10.51704/cjce.2020.vol6.iss2.pp21-27.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Stavebnictví produkuje výrazné množství odpad? a zárove? se napl?ují kapacity skládek. Je nutné se zabývat efektivním využitím již použitých materiál?, které mají potenciál být znovu využity. Posuzování životního cyklu (Life Cycle Assessment – LCA) je metoda posuzování životního cyklu produktu nebo služby z hlediska jeho p?sobení na životní prost?edí. Informa?ní model budovy (BIM) obsahuje krom? geometrie i informa?ní ?ást, kterou je možné využít pro toto posouzení. Tyto data m?žou být použita pro inventuru životního cyklu (LCI) a poté pro samotné hodnocení. Cílem ?lánku je analyzovat p?edchozí p?ístupy a definovat, jakou datovou strukturu je nutné získat z BIM modelu pro ú?ely LCI konkrétního materiálu. Navrhovaná metodika je postavena na základ? informací z datové struktury standardizace negrafických informací modelu, zvaná (SNIM), která byla vyvinuta pro prost?edí ?eské republiky.
14
Rustand, Kari Anne. „En nivådelt modell for multimodal komposisjonsanalyse av digitalt medierte sakprosatekster“. Sakprosa 13, Nr. 1 (16.03.2021): 1–35. http://dx.doi.org/10.5617/sakprosa.8122.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
I denne artikkelen presenterer jeg en nivådelt modell for analyse av teksters komposisjon av flere meningsbærende uttrykksformer. Materialet er to norsk-faglige sakprosatekster, i analysen benevnt som bloggutsnitt, produsert av tredjeårs lærerstudenter i et digitalt læringsfellesskap. Modellen er selve objektet for studien, og analysene er hovedbidragene der modellen under-søkes. Sosialsemiotikk er den overordnede teoretiske anskuelsen for under-søkelsen. De meningsbærende uttrykksformene forstås dermed i sammenheng med den sosiale konteksten tekstene befinner seg i, og tolkes ut fra de sosio-teknologiske premissene for komposisjonene. Det teoretiske analyseverktøyet er forankret i Gunther Kress og Theo van Leeuwens videreutvikling av Michael Hallidays systemisk funksjonelle lingvistikk (SFL), nærmere bestemt begreper knyttet til visualitet og multimodalitet. Analysene er konkrete eksempler på hvordan den nivådelte modellen kan anvendes, og utfra analysefunn drøftes og begrunnes modellens relevans for å forstå komposisjonell meningsskaping.
15
Warpala, I. Wayan Sukra. „Mendesain Model Pembelajaran Dengan Menggunakan e-Learning: Suatu Kajian Teoretik“. Jurnal Nasional Pendidikan Teknik Informatika (JANAPATI) 1, Nr. 3 (08.12.2012): 182. http://dx.doi.org/10.23887/janapati.v1i3.9851.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Kegiatan atau praktik belajar dan pembelajaran yang berlangsung di sekolah sekolah pada saat ini dipengaruhi oleh dua aliran psikologi, yaitu aliran behavioristik dan kognitif. Teori belajar behavioristik dengan model hubungan stimulus – responnya, mendudukkan orang yang belajar sebagai individu yang pasif. Proses belajar ditempuh dengan cara drill atau pembiasaan-pembiasaan yang disertai dengan reinforcement untuk membentuk perilaku (sebagai hasil belajar). Di sisi lain, aliran kognitif berupaya menjelaskan proses belajar dan pembelajaran dengan berlandaskan pada peristiwa peristiwa internal pebelajar. Dengan kata lain, teori belajar kognitif lebih banyak mendeskripsikan apa yang terjadi dalam diri seseorang ketika ia belajar. Proses belajar dan pembelajaran dipandang sebagai suatu proses pemaknaan informasi baru atau pengalaman baru dengan jalan mengaitkannya dengan struktur informasi yang telah dimiliki. Proses belajar terjadi lebih banyak ditentukan oleh motivasi internal individu pebelajar dan keaktifan inilah menjadi unsur utama yang akan menentukan keberhasilan belajar dan pembelajaran.
16
Pletnikov, Victor. „CONCEPT AND TYPES OF MODELS OF MODERN DOMESTIC JURISPRUDENCE: TEORETICAL-LEGAL RESEARCH“. Research Yearbook. Institute of Philosophy and Law. Ural Branch of the Russian Academy of Sciences 16, Nr. 2 (Juni 2016): 121–35. http://dx.doi.org/10.17506/ryipl.2016.2.121135.
Der volle Inhalt der Quelle
17
Vašátková, Daniela. „Teoretická východiska politického brandingu: představení modelu voliče orientovaného na hodnotu značky a jeho metodologické ukotvení“. Středoevropské politické studie Central European Political Studies Review 19, Nr. 2 (01.08.2017): 164–88. http://dx.doi.org/10.5817/cepsr.2017.2.164.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Since the 1960s, voting behaviour in advanced democratic states has undergone substantial changes. From this period, the transformation of social structures, increased education, and the expansion of new technologies in the field of mass media, among other things, are evident. The transformation factors that affect the voter and his choice are sooner or later reflected in new theoretical concepts describing electoral behaviour, whether it was the theory of party identification, voter choice based on issues or rational choice. So far, however, none of the theories have adequately reflected the effect of consumer-style thinking on electoral behaviour. A new trend in political marketing – political branding – aims to correct precisely this deficiency. Due to the fact that the relevant research in the field of political branding and its impact on the voting behaviour of individuals is still in its infancy, we are faced with a lack of robust theoretical foundations. The text thus aims to clarify this situation by gathering and analysing existing branding concepts, pointing to their strengths and weaknesses. Also, it contributes to the theoretical discussion by linking research on political branding to existing theories of voting behaviour, asking whether the related branding concepts are able to explain the voting behaviour of voters as well as whether they are open to further amendments and modifications.
18
Rossi, Rossana Adele. „Riferimenti teoretici per l'interpretazione dei modelli di insegnamento della pedagogia“. EDUCATION SCIENCES AND SOCIETY, Nr. 2 (Januar 2020): 276–91. http://dx.doi.org/10.3280/ess2-2019oa8817.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The analyzes carried out on the teaching of pedagogy in the L19 degree programs show how the different core contents are declined according to modalities that vary according to the locations and references and belonging to the different schools of thought. The advanced interpretative hypothesis is that some differences are attributable to an idea of formation that can be traced back to the thought of authors such as Giovanni Gentile, John Dewey, and Martha C. Nussbaum. The goal is to show how theories and models in use in the different contexts involved, despite the different theoretical references, can contribute to the construction of a core curriculum suitable for those preparing to work as education and training professionals as long as measure the educational objectives and learning outcomes defined by the core content model defined in the framework of the TecoD Pedagogy project
19
Vîrgă, Delia. „Implicațiile factorilor cognitivi si de personalitate în luarea deciziilor – un model teoretico-explicativ“. Psihologia Resurselor Umane 6, Nr. 2 (23.01.2020): 75–89. http://dx.doi.org/10.24837/pru.v6i2.363.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
This study is aimed to show the influence of cognitive and non-cognitive factors on decisional efficiency through the design of a theoretical-explicative model and by testing it against reality. This model reflects the link between cognitive variables, personality variables and decisional performance.
The participants in this study (N=88) are managers in a IT&C company and have an average age of 32.3 years and a average working seniority of 8.6 years, 74.9% being males and 25.1 % being females.
The instruments used were California Psychological Inventory (CPI 260 items form), a questionnaire for assessing the decisional style, a decision making questionnaire, decisional skills test (BTPAC), and Raven standard test, Plus form, a questionnaire for assessing cognitive complexity and Melbourne decision making questionnaire. In order to evaluate decisional performance I developed an behaviorally anchored scale.
The evaluation of cognitive competencies, defined in behavioral terms like decision making performance and cognitive complexity, together with the personality dimensions, help us to select managers with an increased adaptive orientation to organizational change and a better decisional performance
20
Macková, Alena. „Prodlužující se soužití s rodiči jako odkládání dospělosti?“ Sociální studia / Social Studies 8, Nr. 4 (16.10.2011): 13–28. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-4-13.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Teoretická stať se zabývá otázkou prodlužování soužití dospělých dětí se svými rodiči jako jedním z indikátorů prodlužování samotné tranzice k dospělosti, a tak také možnému odkládání dalších dílčích kroků v tranzici k dospělosti - jako je manželství či plození dětí. Ve spojení s dlouhotrvajícím soužitím s rodiči se vynořují termíny jako italští „mamma boys“, „parasite singles“, „co-residing adults“, „twixters“ či „hikikomori“ v Japonsku, kde je termín spojen se sociální izolací a stává se sociálním problémem. Stať poukazuje na neexistenci univerzálního vzorce načasování odchodů dětí z domácností rodičů, ale na podstatné rozdíly mezi regiony a sociální a kulturní podmíněnost. Text se soustředí na modely tranzice k dospělosti a s ní související vzorce opouštění domácnosti rodičů, kde na jedné straně stojí model brzký (severský) a pozdní (jižní). Sleduje jejich hlavní rysy, které mohou pomoci osvětlit důvody prodlužování tranzice k dospělosti.
21
Knain, Erik. „En språkfundert kompetansemodell for planlegging av undervisning“. Acta Didactica Norge 10, Nr. 1 (11.04.2016): 6. http://dx.doi.org/10.5617/adno.2380.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
I utdanningsvitenskapelig litteratur er ulike former for ”literacy” et vedvarende fokus både teoretisk og empirisk. I engelskspråklig naturfagdidaktisk litteratur brukes betegnelsen ”scientific literacy”. Jeg skisserer i denne artikkelen et planleggingsverktøy for undervisning som bygger på en eksplisitt teoretisk modell for deltakelse gjennom språk. Modellen er bindeledd mellom et generalisert kompetansebegrep og planlegging av undervisning ved at den knytter sammen de didaktiske spørsmålene hva, hvem, hvordan og hvorfor med en modell for funksjonell deltakelse. Modellen er spesielt relevant for et allmenndannende ”naturfag for alle”, men favner også et naturfag som fokuserer på utdanning av framtidas naturvitere. Artikkelen retter seg mot naturfag i skolen, men modellen bør kunne anvendes også i andre skolefag. Modellen peker mot et situert og transformativt kompetansebegrep.Nøkkelord: naturfag , kompetanse , diskurs , deltakelse, undervisning og læringAbstractVarious forms of literacy have long been the focus of educational discourses, not the least in science education where the term “scientific literacy” has been an enduring concern for decades. In this article I describe a tool for designing teaching based on a theoretical perspective on participation through language. The model connects a general conception of competence with the planning of teaching. To do so it drowe on the didactical questions of “what, who, how and why”. The model is particularly relevant in a “science for all” perspective but also for the educating of future science specialists. Although school science is the primary focus in this article, the model should be applicable to other school subjects as well. The model opens for a situated and transformative notion of competence.Keywords: scientific literacy, discourse, participation, teaching and learning
22
Šliogeris, Arvydas. „V. Solovjovo filosofinis idealios visuomenės modelis“. Problemos 10 (29.09.2014): 32–41. http://dx.doi.org/10.15388/problemos.1972.10.5488.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Straipsnyje nagrinėjamos rusų filosofo Vladimiro Solovjovo žmonijos istorijos raidos, visuotinybės sampratos. Aptariama XIX a. socialinių politinių idėjų įtaka filosofo mąstymui. Teigiama, kad V. Solovjovas jaunystėje studijavo Europos socializmo teoretikų veikalus, tačiau buvo nusistatęs prieš revoliucinius visuomenės pertvarkymo metodus. Jis pasisakė prieš reakcingą carinio režimo politiką, nacionalinę priespaudą, cenzūrą ir kitas patvaldinio despotizmo apraiškas. Sekdamas slavofilais, V. Solovjovas kūrė savitą ateities visuomenės modelį kaip kapitalizmo antipodą. Teigė, kad žmonijos istorijos vystymąsi lemia trys jėgos: vienijanti ir niveliuojanti, skaldanti ir pliuralistinė bei jėga, sutaikanti aukščiausiojo prado vienybę su laisvu atskirų formų ir elementų daugeriopumu. Visuotinybė yra idealaus, tobulo visuomeninio ryšio atspindys – dvasinės prigimties realybė, besąlyginė būtis ir kartu Dievo karalystė žemėje. Visuotinybės turinys nesiskiria nuo jos konkrečių apraiškų visuomeniniame gyvenime, gamtoje ir žmogaus dvasiniame gyvenime. Žmogus, kaip visuomeninė būtybė, yra individuali visuotinybės reiškimosi forma.
23
Mikulec, Borut. „Reteoretizacija priznavanja neformalno in priložnostno pridobljenega znanja“. Andragoška spoznanja 20, Nr. 4 (06.01.2015): 23–38. http://dx.doi.org/10.4312/as.20.4.23-38.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V prispevku izhajamo iz perspektive kritične teorije in postmodernizma v izobraževanju odraslih pri proučevanju ideje o priznavanju neformalnega in priložnostno pridobljenega znanja. Z vidika sodobnejših spoznanj v teoriji izobraževanja odraslih bomo pokazali, da so teoretiki in praktiki priznavanja polagali prevelike upe na filozofijo in metodologije, s katerimi naj bi ocenjevali, vrednotili, potrjevali in priznavali neformalno in priložnostno pridobljeno znanje. Na tej podlagi bomo osvetlili potrebo po reteoretizaciji »samoumevnih« predpostavk in »pozitivnih« učinkov, ki naj bi jih priznavanje neformalnega in priložnostno pridobljenega znanja imelo na posameznika in družbo. V ta namen bomo, (a), opredelili pojem priznavanja neformalno in priložnostno pridobljenega znanja, (b), predstavili različne ideje, modele in metode priznavanja, (c) poudarili izsledke novejših raziskav na tem področju, (d) utemeljili potrebo po reteoretizaciji priznavanja neformalno in priložnostno pridobljenega znanja in pokazali na možnosti nadaljnjega razvoja te ideje v izobraževanju odraslih.
24
Mishchenko, A., und G. Taradina. „THE ROLE OF SARCOMERE STRUCTURE IN CROSS-BRIDGES ACTIVITY SYNCHRONIZATION: TEORETICAL ANALISYS OF STEPWISE LENGTH CHANGES IN SPATIALLY EXPLICITE STOCHASTIC MODEL“. Visnyk of Lviv University. Biological series, Nr. 76 (01.08.2017): 3–14. http://dx.doi.org/10.30970/vlubs.2017.76.01.
Der volle Inhalt der Quelle
25
Sugiyama, Masakazu, Hiroki Ogawa, Yusuke Sato, Hitoshi Itoh, Jyun-ichi Aoyama, Yasuhiko Horiike, Hiroshi Komiyama und Yukihiro Shimogaki. „Examination of Surface Elementary Reaction Model for Chemical Vapor Deposition of Al UsingIn SituInfrared Reflection Absorption Spectroscopy: Teoretical Optimization Procedure (3)“. Japanese Journal of Applied Physics 41, Part 1, No. 2A (15.02.2002): 570–76. http://dx.doi.org/10.1143/jjap.41.570.
Der volle Inhalt der Quelle
26
Häggström, Margaretha, und Anna Udén. „Praxisteori i kölvattnet av breddad rekrytering – scaffoldingmodell som stöd för att förstå sambandet mellan teoretiska perspektiv och praktisk verksamhet“. Acta Didactica Norge 12, Nr. 1 (09.03.2018): 6. http://dx.doi.org/10.5617/adno.5457.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Som en följd av breddad rekrytering till högre utbildning har antalet studenter i Sverige fördubblats under de senaste tjugo åren. Studenterna utgör i flera avseenden en mer heterogen grupp än tidigare. Det ställer nya krav på våra utbildningar och på oss som undervisar. I denna artikel presenteras en modell för hur teoretiska perspektiv från högskoleförlagd lärarutbildning kan förstås och länkas samman med det praktiska arbetet i skolverksamhet. Modellen diskuteras med utgångspunkt i scaffolding theory. I texten framhålls inkludering och hur vi praktiskt kan arbeta för att inkludera alla studenter. Utgångspunkten är de svårigheter att länka samman teori och praktik många lärarstudenter ger uttryck för, och hur vi kan stödja studenter i sin lärprocess. Modellens potential som medierande verktyg diskuteras. När studenter aktivt använder modellen får de möjlighet att kritisera modellen som sådan men också de teorier och undervisningsmetoder de möter i den högskoleförlagda såväl som verksamhetsförlagda utbildningen. Därigenom kan studenter få en djupare förståelse för undervisningens komplexitet, vilket kan bidra till studentens utveckling av en egen professionell praxisteori baserad på vetenskaplig grund och beprövad erfarenhet.Nyckelord: breddad rekrytering, scaffolding, inkludering, praxisteori, undervis¬ningsmetoderPractice theory in the wake of widening participation:Using a scaffolding model as a support for understanding the link between theoretical perspectives and practical activities in teacher educationAbstractAs a result of widening participation in higher education, the number of students has doubled over the last twenty years in Sweden. Students are in many respects a more diverse group than in the past. Hence, new demands are being put on courses and lecturers. This article presents a model of how theoretical perspectives learnt from teacher education can be understood and be linked with practical training in schools. The model is discussed on the basis of scaffolding theory. This text stresses the importance of inclusion in education and how we can work on a practical level to include all students. The starting point is the difficulties many students express regarding linking theory and practice, and how we can support students’ learning processes. Finally, we discuss the model’s potential as a mediating tool for students and as a planning tool for teacher trainers. The area of application for this model is professional training courses in general, and teacher education in particular. When students actively use the model, they are given the opportunity to question and critically examine the model as such but also the theories and methods they encounter during their training. Thus, a deeper understanding of the complexity of teaching and learning may occur. This in turn may help students to develop a practice theory based both on research and on proven experience.Keywords: widening participation, scaffolding, inclusion, practice theory, teaching methods
27
Hadiyanto, Andy, Cendra Samitri und Siti Maria Ulfah. „Model Pembelajaran Bahasa Arab Multiliterasi Berbasis Kearifan Lokal Dan Moderasi Islam di Perguruan Tinggi Negeri“. Hayula: Indonesian Journal of Multidisciplinary Islamic Studies 4, Nr. 1 (29.01.2020): 117–40. http://dx.doi.org/10.21009/004.01.07.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Penelitian ini bertujuan untuk mengembangkan suatu pembelajaran bahasa Arab multiliterasi berbasis kearifan lokal di Perguran Tinggi Umum yang valid, efektif, efisien, dan praktis sehingga dapat dijadikan alternatif model pembelajaran lain yang diterapkan oleh dosen bahasa Arab. Penelitian ini menggunakan pendekatan kualitatif dengan pola “the dominantless dominant design” dan desain penelitian research and development (R & D). Penelitian dilakukan melalui dua tahapan: (1) Studi Pendahuluan (Exploration study), dan (2) Pengembangan model (Action Research. Pengumpulan data dengan wawancara, observasi, dokumentasi, angket (test), dan FGD. Hasil penelitian menunjukkan: 1) pembelajaran bahasa Arab masih terlalu bersifat behavioristik dan sekadar menghasilkan keterampilan berbahasa mekanistik, 2) Pembelajaran bahasa Arab multiliterasi harus memungkinkan mahasiswa agar dapat melakukan proses intensifikasi dan ekstensifikasi kemampuannya dalam berkomunikasi menggunakan bahasa Arab sehingga mengembangkan kemampuan dan keterampilan komunikasi menggunakan bahasa Arab secara mandiri dengan menggunakan multisumber dan media, 3) pembelajaran bahasa Arab multiliterasi yang mendudukan mahasiswa dalam konteks kehidupan riilnya harus diiringi dengan pemahaman dan keinsafan tentang pentingnya integrasi kearifan lokal Indonesia dalam proses pembelajaran, 4) Komponen dan sintaks model pembelajaran bahasa Arab multiliterasi berbasis kearifan lokal mengacu pada temuan empiris dan teoretik, yakni tujuan, metode, materi, serta evaluasi pembelajaran.
28
Susiwi, Ms, und Achmad Hinduan. „ANALISIS KETERAMPILAN PROSES SAINS SISWA SMA PADA “MODEL PEMBELAJARAN PRAKTIKUM D-E-H”“. Jurnal Pengajaran Matematika dan Ilmu Pengetahuan Alam 14, Nr. 2 (13.01.2015): 87. http://dx.doi.org/10.18269/jpmipa.v14i2.320.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Tujuan penelitian ini adalah untuk memperoleh informasi tentang keterampilan proses sains siswa SMA pada Model Pembelajaran Praktikum Diskriptif - Empiris Induktif - Hipotetis Deduktif (MPP D–E–H). Keterampilan berpikir yang tergolong keterampilan proses sains dan merupakan komponen penting dalam suatu penyelidikan meliputi: keterampilan ”merumuskan hipotesis”, keterampilan ”mengendalikan variabel”, dan keterampilan ”merancang percobaan”. Penelitian ini dilakukan dengan studi deskriptif teoretik, dan dilanjutkan dengan studi eksperimental pada implementasi pembelajaran. Penelitian dilaksanakan dengan melibatkan kelompok SMA-prestasi akademik tinggi, dan SMA-prestasi akademik sedang. Masing-masing kelompok SMA-Sedang maupun kelompok SMA-Tinggi dibagi menjadi kelas eksperimen dan kelas kontrol. Subyek penelitian seluruhnya berjumlah 216 siswa. Dalam penelitian ini digunakan subyek penelitian dari kelas eksperimen sebanyak 130 siswa, yang terdiri dari 43 siswa kelompok SMA-Sedang dan 87 siswa dari kelompok SMA-Tinggi. Adapun kelas kontrol sebanyak 86 siswa yang terdiri dari 43 siswa kelompok SMA-Sedang dan 43 siswa dari kelompok SMA-Tinggi. Untuk mengukur keterampilan proses sains tersebut diatas digunakan Lembar Kerja Siswa (LKS) yang berisi kemampuan-kemampuan yang dikembangkan dalam praktikum, dan disusun dalam bentuk pertanyaan yang terdiri dari 9 kelompok pertanyaan dengan 15 percobaan. Hasil penelitian menunjukkan bahwa melalui pembelajaran MPP D–E–H: kemampuan “merumuskan hipotesis”, kemampuan “mengendalikan variabel” dan kemampuan “merancang percobaan” dapat dicapai secara tuntas baik pada kelompok SMA dengan prestasi akademik sedang maupun kelompok SMA dengan prestasi akademik tinggi. Untuk itu perlu diadakan diskusi dengan asisten untuk menindak lanjuti hasil rancangan yang dibuat siswa, terutama untuk mengevaluasi perencanaan alat dan bahan, serta cara kerja sehingga percobaan tersebut aman dan efisien untuk dilaksanakan.
29
Andhika, Lesmana Rian. „Inovasi Birokrasi : Perspektif Analisis Hybrid Teori“. Jurnal Borneo Administrator 14, Nr. 2 (25.07.2018): 151–70. http://dx.doi.org/10.24258/jba.v14i2.349.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
This research attempts to illustrate, identify and disclose some relevant scientific literature findings to construct a theoretical conceptual concept of bureaucratic innovation; How conceptual theorists of other sciences can build the concept of bureaucratic innovation to achieve an understanding of bureaucratic innovation more holistically with hybrid models. The meta-theory method (the analysis of theory) is used, the literature and documents nationally and internationally are traced deductively. Results of this study reveals that hybrid theory allows the possibility that bureaucratic innovation can be elaborated from various disciplines of science. Hybrid theory model can explain various assumption that exist in bureaucracy. however, hybrid concept needs to be tested with empirical approach in order to be more coherent and constructive. Therefore, this research can be a source of limited theoretical conceptual knowledge of bureaucratic innovation outlined from some of the existing scientific literature.
Keywords: bureaucracy, innovation, hybrid model
AbstrakPenelitian ini lebih berupaya untuk mengambarkan, mengidentifikasi dan mengungkapkan beberapa temuan literatur ilmiah yang relevan untuk membangun konseptual teoritik inovasi birokrasi. Bagaimana konseptual teoretik dari ilmu pengetahuan lain dapat membangun konsep inovasi birokrasi agar mencapai pemahaman tentang inovasi birokrasi lebih holistik dengan model hybrid. Metode meta-theory (the analysis of theory) digunakan, literatur dan dokumen secara nasional dan internasional ditelusuri secara deduktif. Hasil penelitian ini mengungkapkan, inovasi birokrasi bisa dielaborasi dari berbagai disiplin ilmu pengetahuan. Model hybrid theory memungkinkan untuk itu, model ini dapat menerangkan berbagai asumsi yang ada dalam birokrasi, lebih lanjut konsep hybrid perlu diuji dengan pendekatan empiris agar lebih koheren dan konstruktif. Oleh sebab itu penelitian ini dapat menjadi sumber pengetahuan tentang konseptual teoritis inovasi birokrasi yang terbatas diuraikan dari beberapa literatur ilmiah yang ada.
Kata kunci: birokrasi, inovasi, hibrid model
30
Lubis, Maesaroh, und Nani Widiawati. „Integrasi Domain Afektif Taksonomi Bloom dengan Pendidikan Spiritual Al-Ghazali (Telaah Kitab Ayyuhal Walad)“. Journal Educative : Journal of Educational Studies 5, Nr. 1 (30.06.2020): 41. http://dx.doi.org/10.30983/educative.v5i1.3228.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
<p><em>Research on the affective domain in Bloom's taxonomy is began with the practical problem of the lack of attention to this domain, especially when it is compared to cognitive. The writer adopted the concept of spiritual education described by Al-Ghazali in Ayyuhal Walad scripture as a perspective and basis for the integration between Bloom's affective taxonomic which has been the source of theory for learning practices in Indonesia and the essence of Al-Ghazali 's spiritual education in this paper. This literature review used Al-Ghazali 's work in Majmu'at Rasa'il scripture as the primary source. This work has Bloom as the theoretical basis of learning designs as explained by Reigeluth in instructional-design theories and models. They recommend that education should be a medium for the opening of divine inspiration which enable to move students in practical action as a reflection of the usefulness of practical knowledge. In collecting the data, the writer used library research with stages: data collection, criticism, interpretation and writing. The finding shows that the integrative-holistic learning proposed by Al-Ghazali is practically illustrated through Bloom's learning design. He exemplifies that the objective of learning is to form the three domains holistically: affective, cognitive, and psychomotor</em></p><p><em><br /></em></p><p><em>Penelitian mengenai domain afektif dalam taksonomi <em>Bloom</em> diawali dari problem praktis tentang minimnya perhatian peneliti terhadap aspek ini terutama apabila dibandingkan dengan pada aspek kognitif. Dalam tulisan ini, penulis mencoba menjadikan konsep pendidikan spiritual yang dideskripsikan Al-Ghazali dalam kitab <em>Ayyuhal Walad</em> sebagai perspektif dan dasar perlu dilakukannya integrasi antara domain afektif taksonomi Bloom yang selama ini menjadi sumber teori bagi praktik pembelajaran di Indonesia dengan esensi pendidikan spiritual Al-Ghazali . Tulisan ini merupakan hasil penelaahan literatur dengan sumber primer karya Al-Ghazali yang tertuang dalam kitab Majmu’at Rasa’il. Teori B.S.Bloom menjadi dasar teoretik desain pembelajaran yang dijelaskan Reigeluth dalam teori-teori disain pembelajaran dan model-model yang merekomendasikan bahwa seyogyanya pendidikan menjadi media bagi terbukanya inspirasi ilahiyah yang mampu menggerakkan pelajar pada tindakan praktis sebagai refleksi kebermanfaatan ilmu yang ditekuninya. Dalam proses pengumpulan data, metode yang digunakan adalah metode studi pustaka yang terdiri atas beberapa tahapan, yaitu pengumpulan data, kritik, interpretasi dan penulisan. Penelitian ini menyimpulkan bahwa pembelajaran integratif-holistik yang diusung Al-Ghazali dalam prakteknya tergambar melalui rekayasa pembelajaran Bloom. Ia menggambarkan bahwa pembelajaran harus ditujukan pada pembentukan ketiga domain secara holistik, yaitu aspek afektif, kognitif dan psikomotik</em></p>
31
Ingemansson, Mary. „Djupläsning och lässtrategier“. Acta Didactica Norge 12, Nr. 2 (12.06.2018): 8. http://dx.doi.org/10.5617/adno.5627.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
SammanfattningTexten behandlar hur elever på svensk grundskolenivå i årskurs 1–8, med hjälp av olika lässtrategier, kan skaffa sig förmåga att djupläsa texter för att nå förståelse av både läsningen och det lästa. Den teoretiska och metodologiska basen hänvisar till den amerikanska läsforskning som har bedrivits av Judith A. Langer med ett stort forskarteam vid Albany University, USA. Djupläsningsmetoder förklaras och diskuteras. Artikeln diskuterar Langers “envisionment-building” begrepp och presenterar ett empiriskt material taget från en undersökning av lässtrategier hos elever i åldrarna 7–13. I Sverige har teorin operationaliserats av författaren i fortsättningsforskning i skolor. Den didaktiska läsutvecklingen från svenska skolor beskrivs. Resultat och diskussion handlar om hur barn och ungdomar kan skapa djup förståelse av text. De autentiska fasbaserade frågorna som används både muntligt och skriftligt vid djupläsning gör att innehållet blir grundligt diskuterat i samtal med lärare och kamrater. Omläsning visar sig vara viktigt. Genomförda textsamtal resulterar i ett mycket fördjupat läsande för eleverna. Motivationshöjande är att eleverna får agera socialt genom textsamtal vid tolkningen och att det ständigt sker en återkoppling från lärarens och kamraternas sida. Motivationen kan även öka om eleverna lyckas med alltmer utmanande texter. Djupläsning med fas¬baserade frågor är en effektiv lässtrategi för att skapa förutsättningar för djupläsning, som i sin tur ger förutsättning för bästa möjliga förståelse av läsningen såväl som det lästa. Läsmarkeringar under läsningens gång gör att läsningen blir långsammare och mer grundlig. Läsandets förutsättning, villkor och process kan sammanfattas i en modell skapad utifrån operationaliseringsprocessen.Nyckelord: djupläsning, textsamtal, lässtrategier, didaktik, läsmotivationClose reading and reading strategiesAbstractThe text discusses how Swedish pupils in primary and secondary school, aged 7–13, with the aid of different reading strategies, can improve their ability to close-read texts in order to gain a better understanding not only of the text but also of the reading process. The study is theoretically and methodologically anchored in the reading research of Judith A. Langer, University of Albany, USA. The study adapts and develops Langer’s concept of envisionment building. The empirical material includes a study of the reading strategies of Swedish pupils aged 7–13. In Sweden, these findings have been operationalized by the author as part of her continuing research in schools. The results and discussion address how children can acquire a deep understanding of texts. The authentic, stance-based questions, which are used both when students read aloud and silently, ensure that the content is properly discussed in text talks with teachers and other pupils. Re-reading is important. The text talks result in a close reading of the texts. The social interaction that is part of text interpretation, as well as the feedback students receive from one another and from their teacher, boost motivation. Motivation can also increase if the students succeed with more challenging texts. Close reading with stance-based questions is a very effective reading strategy, which enables the students to understand the text and the reading process. Taking notes while reading makes the reading slower and more thorough. The conditions, terms and process of reading are summed up in a model that describes what happens.Keywords: close reading, text talks, reading strategies, didactics, motivation for reading
32
Elstad, Eyvind, Eli Lejonberg und Knut Andreas Christophersen. „Ungdomstrinn i utvikling: Hvilke faktorer påvirker læreres kollektive engasjement for å stimulere elevers skriftlige ferdigheter i skolefagene?“ Acta Didactica Norge 12, Nr. 3 (05.09.2018): 1. http://dx.doi.org/10.5617/adno.4689.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
I de siste årene har nasjonale utdanningsmyndigheter initiert flere skole-utviklingsreformer. En av disse reformene er «Ungdomstrinn i utvikling»: en nasjonal satsing med tilbud om støtte til lokalt utviklingsarbeid i klasseledelse, regning, lesing eller skriving. Et særpreg ved denne typen skoleutviklings-reformer er at kompetanse skal utvikles på kollektiv basis blant skolens personale på tvers av skolefag. En rekke utfordringer knyttet til design og gjennomføring har imidlertid blitt påpekt. Det er ledelsen på en skole som har ansvaret for å kommunisere reformens intensjoner og lede reformens arbeids-prosesser på skolen. Samtidig er det et kjennetegn ved læreryrket i Norge at lærerne har høy beslutningsautonomi. Med en slik bakgrunn er det interessant å studere styrkene i empiriske relasjoner mellom tydelig skoleledelse, lærernes opplevde autonomi og oppfattet nytte av å diskutere med kollegaer. Alle lærerne ved 5 ungdomsskoler deltok i en tverrsnittsundersøkelse basert på spørreskjema. Skolene disse lærerne arbeidet ved, deltok i en satsing på å stimulere skriving som grunnleggende ferdighet. Strukturell likningsmodellering ble brukt for å beregne styrken i de empiriske relasjonene mellom begreper som inngår i en teoretisk begrunnet modell. Begrepene baserte seg på flere indikatorer. Tydelig kommunisert lederskap er klart positivt relatert til lærernes kollektive diskusjon om skriving, som igjen er sterkt positivt relatert til lærernes kollektive vurdering av satsingen. Tydelig lederskap er derimot bare svakt, men positivt relatert til lærernes opplevde beslutningsautonomi, som igjen er svakt positivt relatert til lærernes kollegadiskusjoner. Imidlertid er ikke opplevd autonomi relatert til lærernes kollektive vurdering av satsingen. Implikasjoner for ledelse og for-bedringsarbeid drøftes.Nøkkelord: Ungdomstrinn i utvikling, kollektivt lærerengasjement, skoleledelse, opplevd autonomi, skolebasert kompetanseutvikling, utdanningsreformDevelopment at lower secondary level:Which factors influence teachers’ collective engagement for stimulating students’ writing skills in school subjects?AbstractIn recent years, Norwegian national education authorities have initiated several school improvement reforms. One of these is “Ungdomstrinn i utvikling” (Development at lower secondary level): a national reform which supports schools to encourage classroom management, numeracy, reading or writing. A characteristic of these school improvement reforms is that competencies are to be developed on a collective basis among school staff across school subjects. However, a number of challenges related to the design and implementation of “Ungdomstrinn i utvikling” have been identified. While the school administration is responsible for communicating the intentions of the reform and for its implementation, the teaching profession in Norway is characterized by teachers’ high level of decision autonomy. In this context, it is interesting to study the strengths of empirical relations between school leadership and the perceived autonomy of teachers as well as the perceived benefits of discussion with colleagues and the drive in teachers’ collective endeavor. All teachers at five secondary schools participated in a cross-sectional study based on a questionnaire. These schools all participated in an initiative to promote writing as a basic skill. Structural equation modeling was used to calculate the strengths of empirical associations between concepts from a theoretical model, based on several indicators. Clearly communicated leadership is strongly and positively related to the perceived benefit from discussions with colleagues about writing, which again is strongly and positively related to the drive of teachers’ collective endeavor. Clearly communicated leadership is only weakly, but positively, related to teachers’ sense of autonomy, which again is weakly, but positively, related to the drive of teachers’ collective endeavor. However, the teachers’ perception of autonomy is not related to the teachers’ overall perception of the school reform. Implications for leadership and improvement are discussed.Keywords: teachers’ collective engagement, lower secondary level, school leadership, perceived autonomy, school-based development of competencies, educational reform
33
Karlsen, Solveig, und Magne Olufsen. „To ulike utdanninger for skolens mellomtrinn. Er det samsvar mellom planverk og praksislæreres erfaringer med studentenes kompetanser på 1-7 og 5-10 utdanningene?“ Acta Didactica Norge 13, Nr. 1 (03.07.2019): 11. http://dx.doi.org/10.5617/adno.6441.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
I 2010 ble det ved UiT Norges arktiske universitet startet opp et nasjonalt pilotprosjekt (Pilot i Nord) med 5-årige integrerte masterutdanninger for trinn 1-7 og 5-10. I denne kvalitative sammenligningsstudien har vi intervjuet åtte praksislærere på mellomtrinnet (trinn 5-7) med veiledningserfaring fra begge disse utdanningene og undersøkt om de opplever kompetanseforskjeller mellom studentgruppene. For å belyse eventuelle forskjeller, har vi også gjort en sammenligning av utdanningene og en dokumentanalyse av emneplanene for pedagogikkfaget i begge utdanningene. Analysene viser at utdanningene var ulike blant annet når det gjaldt antall og omfang av skolefag og størrelse på pedagogikkfaget. Utdanningen for trinn 1-7 har et sterkt fokus mot pedagogikk og elevkunnskap, mens 5-10 utdanningen fokuserer mer på fag og fagdidaktikk. Praksislærerne erfarer fra praksisopplæringen at studentene ved 5-10 utdanningen har høyere faglig kompetanse, interesse for og identitet til sine valgte fag sammenlignet studenter fra 1-7 utdanningen. Studentene ved 1-7 utdanningen derimot oppleves å ha noe bedre teoretisk grunnlag i pedagogikk og elevkunnskap, og de fokuserer mer på pedagogiske prinsipper i praksisopplæringen. Praksislærerne erfarer også at det er forskjell i holdninger mellom studentgruppene til å undervise i fag i praksisopplæringen som de ikke har fått undervisning i på campus. Studentene ved 5-10 utdanningen er mer motvillige til dette. Studien viser at det er samsvar mellom oppbygging og innhold i de to utdanningene og hvilke kompetanser praksislærerne erfarer at studentene har. Denne artikkelen er i så måte et bidrag i debatten knyttet til hvordan ulike lærerutdanningsmodeller bidrar til studentenes kompetanser.Nøkkelord: grunnskolelærerutdanning, lærerkompetanser, lærerutdanning, praksisopplæring, lærerstudenterTwo different education programs for upper primary school. Is there correspondence between the curricula and the teacher mentors' experiences with students' knowledge in the 1-7 and 5-10 programs?AbstractIn 2010 UiT The Arctic University of Norway started two new teacher education programmes as a national pilot. The programmes were five-year integrated masters for grade levels 1-7 and 5-10. In this qualitative study we interviewed eight in-service teachers with experience of mentoring pre-service teachers (PSTs) in these two programmes. We explored the differences in types of knowledge between the two groups of students. To highlight prospective differences, we also compared the two teacher programmes and performed a document analysis of the pedagogy curriculum. The educational programmes had several differences: the grade levels 1-7 programme had higher emphasis on pedagogy and included courses in one more school subject, compared to the 5-10 programme. The latter programme had more emphasis on subject matter and didactic knowledge. The in-service teachers’ mentoring experiences revealed that the PSTs in the 5-10 programme had higher subject and didactic knowledge, showed more interest in and identified with their chosen subjects. The PSTs in the 1-7 programme appeared to have a better theoretical base in pedagogy and a greater focus on pedagogical principles in their school practice. The in-service teachers also experienced attitudinal differences between the PST groups when the PSTs were teaching subjects for which they were not formally trained from the campus. The PSTs in the 5-10 programme were more reluctant to do this. This study shows that there is consistency between the structure and content of the two teacher programmes and the in-service teachers’ experience of the type of knowledge that the students possess. This article thus contributes to the debate on how different teacher education models contribute to the teacher students' knowledge.Keywords: primary-secondary teacher education, teacher knowledge, pre-service teachers, school practice.
34
Samková, Libuše, Lukáš Rokos, Jan Petr und Iva Stuchlíková. „Teoretický model pro formativní hodnocení při badatelsky orientované výuce matematiky a přírodopisu“. Pedagogika 71, Nr. 1 (08.04.2021). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2020.1836.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Předkládaná teoretická studie se zaměřuje na otázky související s propojením formativního hodnocení a badatelsky orientované výuky ve školní praxi a k této problematice přistupuje společně pro matematiku a přírodovědné předměty (konkrétně přírodopis). Na základě společných rysů badatelsky orientované výuky v obou předmětech a s využitím teoretického modelu pro popis interakcí při poskytování okamžité zpětné vazby učitelem jsme vytvořili nový teoretický model pro popis interakcí při formativním hodnocení realizovaném během badatelsky orientované výuky. Výsledný teoretický model pro formativní hodnocení při badatelsky orientované výuce představujeme prostřednictvím sady schémat, která obecně popisují průběh výukového bloku s badatelskou úlohou z pohledu formativního hodnocení, a prostřednictvím nového tzv. double:ESRU modelu pro kódování různých typů interakcí, ke kterým dochází při formativním hodnocení. Možnosti teoretického modelu ilustrují podrobné analýzy dvou virtuálních výukových bloků s badatelskou úlohou (matematického a přírodopisného). Prezentovaný model nabízí pedagogickému výzkumu nástroj pro podrobnou přiléhavou analýzu formativního hodnocení při badatelsky orientované výuce, učitelům a budoucím učitelům nabízí nástroj pro podporu implementace formativního hodnocení a badatelského přístupu do jejich vlastní výuky. Vizualizace propojení obou přístupů a nezávislost modelu na školním předmětu by měly pomoci porozumět možnostem, které formativní hodnocení při badatelsky orientované výuce nabízí.
35
Dvořák, Dominik. „Vzdělávací obsah: ukazují Bernsteinova teorie a sociální realismus cestu z krize?“ Pedagogika 67, Nr. 3 (23.12.2017). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2017.774.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Teoretická studie poukazuje na dvě okolnosti, které limitují kvalitu obsahu vzdělávání: jde o absenci teorie vědění a o problémy s předáváním konceptuálně náročného kurikula části sociokulturně znevýhodněných žáků. Při překonávání obou problémů může být užitečné pozdní sociologické dílo Basila Bernsteina, jehož vybrané a u nás méně známé myšlenky jsou v článku načrtnuty. Dále je ukázáno, jak na tyto koncepty navazuje tzv. sociální realismus v pojetí M. Younga a skupiny Bernsteinových žáků. Jsou popsány dva modely kurikula, které vycházejí mj. z pojetí vědění jako systému vs. procesu. Nakonec je charakterizován smíšený model výuky, který kombinuje prvky tradiční a progresivní pedagogikya představuje slibnou cestu pro předávání konceptuálně náročného kurikula širokému spektru žáků.Klíčová slova: kurikulum, vzdělávací obsah, sociologie vzdělávání, sociální realismus.
36
Ondráček, Tomáš. „Apel na sobeckost nebo na rozumnost? Případová analýza s využitím Toulminova modelu argumentu“. FILOSOFIE DNES 10, Nr. 2 (18.06.2019). http://dx.doi.org/10.26806/fd.v10i2.276.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Příspěvek se zaobírá Toulminovým přístupem k argumentaci. Hlavním cílem je přitom představit tento přístup a ukázat jeho aplikaci na vybraném materiálu. Klíčová otázka poté zní: V čem je Toulminův přístup stále aktuální a co může při zkoumání argumentů přinést? Cíle i odpovědi na otázku je dosahováno ve dvou základních krocích. V prvním kroku je probrána teorie argumentu, jak ji Toulmin prezentuje především ve své knize The Uses of Argument. Ve druhém kroku je pak Toulminův přístup aplikován na vybraný materiál, konkrétně na videospot Přemluv bábu (2010). Pozornost je přitom věnována zejména modelu argumentu, doménové závislosti, logickým typům a druhům argumentu. V příspěvku je nakonec ukázáno, že Toulmin je stále diskutovaný a teoreticky podnětný, a také to, že jeho aplikace na vybraný materiál může poskytnout dobrá vodítka pro hodnocení tohoto materiálu i v případech, kdy toto hodnocení není možné udělat jednoznačně pomocí formálních nástrojů.
37
Gavora, Peter. „Cesta ke čtenářské gramotnosti: Znalost konvencí tištěného textu u dětí předškolního věku“. Pedagogika 70, Nr. 2 (31.07.2020). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2020.000.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Čtení nespočívá pouze v identifikaci písmen a chápaní jejich spojení ve slovech. Čtenář také musí znát grafické a formální vlastnosti knihy, směr čtení a další prvky, které se souborně nazývají konvence tištěného textu. K jejich osvojení dochází již v předškolním věku.Cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň znalosti konvencí tištěného textu u souboru českých dětí v předškolním věku (n = 142) a kterými faktory je tato úroveň podmíněna. Výzkumným nástrojem byl test vyvinutý M. M. Clayovou, který zjišťoval znalost 19 prvků tištěného textu. Druhým výzkumným nástrojem byl dotazník, v němž rodiče dětí popisovali gramotnostní prostředí domova.Výsledky. Podle očekávání výkon dětí v testu stoupal s věkem a zároveň se s věkem také zmenšovaly rozdíly mezi dětmi. Děti dosahovaly nejlepších výsledků v položkách, jež se týkaly chápání textu jako nositele příběhu, obálky knihy, identifikace velkého písmena a směru čtení.Regresní analýza zkoumala čtyři modely, které predikovaly výkon dětí v testu znalosti konvencí tištěného textu. Nejlepšími prediktory byly věk dětí, trvání čtení dítěti rodiči, alfabetické aktivity rodiče s dítětem a počet knih, které mělo dítě k dispozici. Zatímco první prediktor představuje zrání dítěte a kumulativní zkušenost s knihou v průběhu let, další tři prediktory charakterizují gramotnostní prostředí rodiny. Tyto čtyři prediktory objasnily 29,4 % celkové variance modelu. Oproti očekávání měla frekvence čtení dítěti slabý vztah ke znalostem konvencí textu.Závěry. Znalost konvencí textu se ukazuje nejen jako zajímavý teoretický rámec, ale i jako cenná diagnostická proměnná, která vypovídá nejen o důležitém prvku čtenářské pregramotnosti, ale také o gramotnostním prostředí rodiny.
38
Suranata, Kadek. „PENGEMBANGAN MODEL KONSELING LOGO UNTUK MENCEGAH PEYALAHGUNAAN NARKOBA, PSIKOTROPIKA DAN ZAT ADIKTIF LAINNYA PADA PARA SISWA DI BALI“. JPI (Jurnal Pendidikan Indonesia) 2, Nr. 2 (01.04.2013). http://dx.doi.org/10.23887/jpi-undiksha.v2i1.1416.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Penelitian ini bertujuan untuk mengembangkan model konseling logo untuk mencegah penyalahgunaan narkoba, psikotropika, dan zat adiktif lainnya (Napza) pada para siswa di Provinsi Bali. Secara lebih rinci, untuk: (1) mendeskripsikan kecenderungan penyalahgunaan napza para siswa di Bali, (2) mendeskripsikan persepsi siswa terhadap upaya pencegahan penyalahgunaan napza yang dilakukan di sekolah, (3) mengetahui validitas teoretik rancangan model konseling logo, (4) mengetahui pengaruh model konseling logo terhadap kecenderungan penyalahgunaan napza siswa. Penelitian pengembangan ini dilakukan melalui tujuh langkah pokok, yaitu: (1) research and information collecting, (2) planning, (3) developing preliminary form of product, (4) preliminary field testing and product revision, (5) main field test and product revision, (6) operational field test and product revision dan (7) dessemination implementation and institutionalization. Populasi penelitian terdiri dari pakar dan praktisi bimbingan konseling di sekolah serta para siswa pada SMP,SMA,SMK di Provinsi Bali. Sampel penelitian ditentukan dengan teknik multistage random sampel. Hasil penelitian menunjukkan bahwa: (1) sebanyak 64,15% dari 332 responden memiliki kecenderungan penyalahgunaan napza pada kategori sedang, 25,10% pada kategori tinggi, dan 10,25% pada kategori rendah, (2) sebanyak 81% siswa mempersepsikan telah dilakukan upaya pencegahan penyelahgunaan napza di sekolah dan 61% diantaranya mempersepsikan upaya pencegahan dilakukan oleh konselor sekolah, (3) uji validitas teoretik menunjukkan model konseling logo memiliki indek validitas yang baik (R sebesar 0,90); (4) terdapat perbedaan penurunan signifikan kecenderungan penyalahgunaan napza siswa yang mengikuti konseling logo dengan yang mengikuti konseling secara konvensional (t sebesar -19,654 p<0,05, dan pada amatan lanjut t sebesar -14,443 p<0,05). Penelitian akan dilanjutkan pada tahap II dengan fokus pada uji coba efektifitas model pada populasi yang lebih luas.
39
Suranata, Kadek. „PENGEMBANGAN MODEL TUTOR BIMBINGAN KONSELING SEBAYA (PEER COUNSELING) UNTUK MENGATASI MASALAH MAHASISWA FAKULTAS ILMU PENDIDIKAN UNDIKSHA“. JPI (Jurnal Pendidikan Indonesia) 2, Nr. 2 (04.10.2013). http://dx.doi.org/10.23887/jpi-undiksha.v2i2.2170.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Penelitian ini bertujuan untuk mengembangkan model tutor bimbingan konseling teman sebaya untuk membantu meminimalisasi masalah yang dialami mahasiswa di Fakultas Ilmu Pendidikan Undiksha Singaraja. Secara lebih rinci tujuan penelitian ini adalah: (1) mengidentifikasi masalah-masalah yang dialami mahasiswa FIP Undiksha, dan (2) mengetahui validasi teoretik rumusan model. Penelitian ini menggunakan pendekatan pengembangan (research & develovement) yang terdiri dari tujuh langkah pokok yaitu, (1) research and information collecting. (2) pllaning. merumuskan rencana penggunaan hasil penelitian, sasaran atau pengguna hasil penelitian, dan deskripsi komponen-komponen hasil penelitian serta, (3) develop preliminary form of product yaitu menyusunan draf uji coba hasil penelitian di lapangan (4) preliminary field testing and product revition yaitu melakukan evaluasi hasil penelitian untuk mengetahui apakah hasil penelitian dapat dikembangkan atau tidak (5) main field test and product revision yaitu melakukan uji kembali hasil-hasil yang telah dicapai, (6) operational field test and product revision yaitu mengkaji apakah hasil penelitian benar-benar dapat digunakan oleh praktisi pendidikan sebagai pelaksana dan pengembang pendidikan (7) dessemination implementastion and institutionalization, implementasi hasil-hasil penelitian melalui proses desiminasi di lembaga. Populasi penelitian adalah mahasiswa di Fakultas Ilmu Pendidikan Undiksha yang ditentukan dengan teknik proposional cluster random sampling serta pakar bimbingan konseling. Untuk mengidentifikasi masalah- masalah mahasiswa menggunakan instrumen alat ungkap masalah (AUM) jenis PTSDL seri mahasiswa selanjutnya data dianalisis menggunakan program komputer analisis AUM PTSDL versi 2011. Analisis validasi teoretik melibatkan dua orang pakar bimbingan konseling, data validasi dianalisis menggunakan teknik Geregory. Hasil penelitian menunjukkan: (1) masalah yang paling dirasakan mahasiswa FIP Undiksha berdasarkan hasil analisis AUM PTSDL adalah terkait dengan penguasaan keterampilan belajar dengan skor mutu 47,2 atau pada kategori rendah sedangkan rata-rata masalah yang dialami pada aspek keterampilan belajar ini adalah 22,5 atau pada kategori sedang. (2) hasil validasi model menggunakan nilai R sebesar 0,90 yang dapat bermakna bahwa model tutor bimbingan konseling teman sebaya layak dikembangkan lebih lanjut.
40
Vasiliauskaitė, Deimantė. „Optimalaus vertybinių popierių portfelio sudarymo ypatumai“. Ekonomika 67, Nr. 2 (01.12.2004). http://dx.doi.org/10.15388/ekon.2004.17387.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Paprastai finansinėje literatūroje portfelio sudarymas yra traktuojamas griežtai teoriniu lygmeniu. Pagal Markowitz modelį investuotojas turi tam tikras galimybes, ir jis pasirenka geriausią portfelį, remdamasis abejingumo kreivėmis ir efektyvumo riba. Kita vertus, CAPM modelis yra pristatomas kaip išradinga idėja, kuri supaprastina ir padaro efektyvų Markowitz modelį. Daugelis teoretikų ir net praktikų apibendrina šiuos modelius kaip nepritaikomą teoriją. Tai yra tiesiog racionalus elgesys, kurio dažniausiai galima tikėtis, susipažinus su sudėtingais skaičiavimo metodais.Tyrimo tikslas - pritaikyti praktiškai minėtus optimizavimo modelius, kuriuos galėtų pakartoti kiekvienas investuotojas, t. y. pratęsti tai, ką darė tokie autoriai: Slack (1972); Merton (1973) ir vėliau Levy ir Sarnat (1982); Elton ir Gruber (1995) ir Senninga (1997). Jie teigė, kad optimalus portfelis gali būti surastas maksimizuojant nuolydį linijos, kuri jungia nerizikingos palūkanų normos tašką su efektyvia riba. Kai yra pasiekiama maksimali liestinė, tada minėta linija yra vadinama kapitalo rinkos tiese (CML), kuri yra efektyvios ribos liestinė.Tyrimo objektas - vertybinių popierių rinka.Tyrimo metodai - mokslinės literatūros analizė ir sintezė, kiekybiniai matematiniai ir statistiniai duomenų apdorojimo metodai.
41
Kjekshus, Lars Erik. „Ledelse og styring i helsesektoren – en balansekunst mellom tillit og kontroll“. Nordisk Administrativt Tidsskrift 97, Nr. 1 (23.12.2020). http://dx.doi.org/10.7577/nat.4090.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Tillit blir sett på som gullet i nordisk arbeidsliv. Samtidig hevdes det at nye styringsreformer som mål- og resultatstyring har skapt en tillitskrise i forholdet mellom arbeidsgiver og arbeidstakere i offentlig sektor og at det er behov for en tillitsreform. Det er imidlertid uklart hva slike reformer skal inneholde og hvordan de vil virke i praksis. I denne artikkelen presenterer en analytisk modell som kan bidra til å forstå betydningen av ulike styring- og ledelsesideal, situasjonsdefinisjon, kontekst og grad av målenighet som viktige faktorer for tillit i arbeidslivet. Det empiriske grunnlaget for artikkelen er offentlige dokumenter og publiserte studier av styringsreformene i sykehussektoren. Empirien blir i denne sammenhengen brukt for å eksemplifisere og utdype en analytisk modell for forståelse av tillit i arbeidslivet og framsette hypoteser som vil kunne testes empirisk. Det teoretiske utgangspunktet er forståelsen av offentlige organisasjoner som komplekse virksomheter med inkonsistente mål og sammensatte ledelsesideal. I denne sammenhengen skiller jeg mellom fagledelse og profesjonell ledelse. I realiteten vil ikke ledelsesidealene finnes i en rendyrket form. Sektorer med sterke profesjonsnormer og autonomi er særlig sårbare for at styring og kontroll fører til mistillit, og slike sektorer har derfor behov for mer balanserte ledelsesidealer.
42
Hansson, Kristofer, und Charlotte Petersson. „Den sårbara gemenskapen“. Sociologisk Forskning 58, Nr. 1–2 (04.06.2021). http://dx.doi.org/10.37062/sf.58.22106.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
När covid-19-pandemin nådde Sverige mobiliserade kvinnojourerna snabbt eftersom de visste vad en nedstängning av samhället skulle kunna betyda för kvinnor och barn som lever under hot och med våld i sina hem. På kort tid kom myndigheternas rekommendationer om att arbeta hemma, upprätthålla social distans och undvika resor att minska möjligheterna till rörlighet. Detta gjorde det särskilt svårt för kvinnor som levde under hot och kontroll att komma i kontakt med myndigheter och kvinnojourer. Syftet med denna artikel är att förstå hur relationen mellan samhället och kvinnor som är utsatta för hot och våld i hemmet under pandemitider ser ut. Analysen utgår från en teoretisk modell för ”det immunitära livet”, för att förstå förhållandet mellan individ och samhälle. Studien består av telefonintervjuer som genomfördes våren 2020 med personal vid fem olika kvinnojourer. Ett viktigt resultat i studien är att misshandlade kvinnor under pandemin riskerar att berövas möjligheterna att skapa viktiga relationer med samhället, något som exempelvis kvinnojourer annars möjliggör.
43
Havíř, Josef. „Časová rezidua odečtů P vln ze severokorejské jaderné exploze z roku 2017 a jejich příspěvek k problematice nehomogenit litosféry ve střední Evropě“. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 26, Nr. 1-2 (04.12.2019). http://dx.doi.org/10.5817/gvms2019-1-2-103.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Laterální nehomogenity v zemském nitru významně ovlivňují časy příchodů seismických vln odečtené na stanicích při seismickém monitorování. Pozorované časy odečtů se liší od předpokládaných časů odvozených na základě globálních rychlostních modelů, přičemž zjištěné rozdíly jsou nazývány časovými rezidui (Tr). V článku je demonstrována problematika vztahu nehomogenit a časů detekce seismických vln na příkladu signálu severokorejské jaderné exploze ze září 2017. Šlo o silnou explozi (magnitudo mb počítané z objemových vln přesáhlo hodnotu 6), jejíž signál byl vzhledem k ostrému začátku a výrazné amplitudě první výchylky podélných vln výjimečně vhodný pro studium časových reziduí. Spolu s dobrou znalostí polohy hypocentra exploze dává zmíněný seismický jev mimořádnou příležitost k pozorování časových reziduí, které jsou zatíženy jen malou chybou a které tak jsou spolehlivějším odrazem vlivu litosférických nehomogenit, než jaký poskytují data jiných seismických jevů. Pro studium časových reziduí v prostoru střední Evropy byla použita data několika stovek seismických stanic. Vyšší kladné hodnoty časových reziduí Tr (tedy zpoždění času detekce oproti modelovému předpokladu), jejichž příčiny jsou stručně diskutovány v tomto článku, byly zjištěny v z. a s. části Západních Karpat a ve v. části Panonské pánve. Naopak výrazně záporné hodnoty časových reziduí byly pozorovány v širokém prostoru Jižních vápencových Alp a v. části Pádské nížiny. Pro regionální a globální seismické monitorování stanicemi situovanými ve střední Evropě (a především na území České republiky) je významným fenoménem především významné (až více než sekundové) zpoždění odečtů, oproti teoretickým odečtům plynoucím z modelu IASPEI, v západní části Západních Karpat. Toto zpoždění je způsobeno souběžně nejen mocnými polohami flyšových sedimentů, ale další příčiny lze hledat ve spodní kůře a nejsvrchnějších partiích pláště.
44
Wibowo, Buddi. „METODE PENGUKURAN PROBABILITAS KEBANGKRUTAN BANK DAN ANALISIS HUBUNGANNYA DENGAN DIVERSIFIKASI SUMBER PENDAPATAN: KASUS PERBANKAN INDONESIA“. Matrik : Jurnal Manajemen, Strategi Bisnis dan Kewirausahaan, 16.03.2017. http://dx.doi.org/10.24843/matrik:jmbk.2017.v11.i01.p05.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrak Metode pengukuran probabilita kebangkrutan bank adalah masalah riset klasik. Metode pengukuran menggunakan analisis diskriminan dan model logit seperti Altman’s Z score dan Model Ohlson tidak memiliki dasar teoretik keuangan yang memadai karena variable-variabel yang ada di dalam model dipilih secara arbitrer dan sangat tergantung pada data yang digunakan utuk mengestimasinya. Model Merton adalah model pengukuran probabilita default yang diakui secara luas sebagai model yang memiliki dasar teroretik yang kuat namun memiliki masalah tersendiri pada implementasinya karena variabel yang digunakannya bersifat unobservable. Probabilita default sendiri dipengaruhi oleh tingkat diversifikasi pendapatan bank. Beberapa riset menghasilkan kesimpulan yang bertentangan. Pada perbankan Indonesia hubungan antara kedua variable tersebut bersifat kuadaratik (U shape) dimana diversifikasi yang natural awalnya dapat menurunkan probabilita default bank, namun sampai suatu titik diversifikasi yang terlampau tinggi justru mendorong probabilita default menjadi naik. Kata Kunci: Bank, Risiko, Probabilitas Kebangkrutan, Diversifikasi, Abstract Bank’s probability of default measurement method is one of the classic research problem. The measurement methods using discriminant analysis and logit models such as Altman's Z score and Ohlson Model do not have adequate financial theoretical foundation because variables in the models are chosen arbitrarily and depend heavily on the data used in estimation. Merton’s model of default probability is a measurement model that is widely recognized as a model that has a strong theoretical basis but has its own problems in its implementation because it uses unobservable variables. Default probability itself is influenced by the level of income diversification. Some research resulted in conflicting conclusions. We show that in Indonesian banking industry, relationship between these two variables are quadratic (U shape) which show natural diversification can reduce the bank’s probability of default, until reach a infelction point that too high diversification would encourage the probability of default to be increased Key word: Bank, Risk, Probability of Default, Diversification
45
Videbaek, Solvej, Nikolaj Bøgh, Ellen Hollands Steffensen und Søren Gullaksen. „Apps i anatomiundervisningen - perspektiver for et nyt learning design“. Tidsskriftet Læring og Medier (LOM) 9, Nr. 15 (18.05.2016). http://dx.doi.org/10.7146/lom.v9i15.23081.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Dansk
Formålet med denne artikel var at diskutere, hvordan Learning Design kan anvendes ved implementering af mobile platforme i undervisningen på universitetsniveau. Med udgangspunkt i teoretiske modeller og undervisernes overvejelser diskuteres brug af Learning Design og implementering informationsteknologi med afsæt i anvendelse af applikationer til tablets og smartphones i anatomiundervisningen på Aarhus Universitet. Sekundært præsenterer artiklen resultater fra et pilotprojekt i anatomiundervisningen på medicinstudiet, Aarhus Universitet, der viser, at de studerende er positivt indstillede over for informationsteknologi i undervisningen, at de er teknologiparate, og at anatomiapplikationerne forbedrer de studerendes oplevelse af tredimensional forståelse. Ved anvendelse af et veltilrettelagt Learning Design kan undervisningssessioner og kurser designes til i højere grad at anvende informations- og uddannelsesteknologi i integrerede læringsforløb.
English
The purpose of the this study was to discuss how Learning Design can be used when implementing mobile learning devices in education at universities. Based on theoretical models and the teachers’ thoughts and reflections, the use of Learning Design and implementation of information technology is discussed on the basis of using tablets and smartphones with anatomy specific applications in anatomy courses at the School of medicine, Aarhus University, Denmark. Secondarily, the results from a pilot project including tablets in anatomy teaching are presented, showing that the students have a positive attitude towards information technology in education, that they are used to using information technology in education, and that anatomy applications improve the students’ understanding of anatomy in three dimensions. By application of a well-designed Learning Design, teaching sessions can implement information- and educational technology in a combination of in-class and out-of-class.
46
Hansen, Jens Jørgen, und Kirstin Remvig. „Online lektiehjælp – Udvikling af en vejledningsdidaktik med pædagogisk designforskning som metode“. Tidsskriftet Læring og Medier (LOM) 9, Nr. 15 (18.05.2016). http://dx.doi.org/10.7146/lom.v9i15.23123.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Lektievejledning er en pædagogisk praksis i rivende udvikling med fokus på at støtte elever i at forstå og håndtere udfordringer i deres lektiearbejde. Lektievejledning er på den politiske dagsorden i skole og ungdomsuddannelser og tilbydes både internt af uddannelsesinstitutionerne samt af private og offentlige aktører. Men lektievejledning er ikke etableret som et teoretisk felt eller som en særlig vejledningskompetence. Der er således behov for at begrebsliggøre og udvikle teori om, hvad lektievejledning er, og hvordan vejledningsformen didaktisk kan håndteres. Mere konkret er ud-fordringen at udvikle et nuanceret fagsprog samt en modellering af feltet til forklaring af lektievejledningens komplekse praksis med det mål at udvikle og kvalificere lektievejledning som pædagogisk teori og pædagogisk prak-sis.
Denne artikel præsenterer resultatet af et forskningsprojekt, hvis mål er at udvikle en vejledningsdidaktik, herunder metoder, modeller og materialer for lektievejledning i regi af Lektier Online. Lektier Online er en organisation ved Statsbiblioteket i Århus, der tilbyder en online lektiecafe, hvor bl.a. gymnasie-elever kan få hjælp af frivillige universitetsstuderende. Dette didaktiske de-sign er et eksempel på, hvordan digitalisering og ny teknologi er en katalysator for udvikling af nye innovative læringsmiljøer og læringstilbud, der åbner fleksible og stedsuafhængige rum for læring, giver mulighed for samspil med aktører uden for skolens formelle rammer, og som er båret af integration af digitale teknologier i læringssituationen. Artiklen beskriver forskningsproces-sen med at indkredse en vejledningsdidaktik for lektiehjælp samt udviklingen, konceptualiseringen, afprøvningen og evalueringen af en række vejlednings-modeller på grundlag af forskningsmetoden Pædagogisk designforskning og dens tradition for brugerdreven innovation. Artiklen beskriver for det første resultatet af forskningsprocessen i form af koncepter og modeller som: Lektie-vejlederens kompetenceprofil, Vejledningskompasset, Vejledningens scener og Vejledningsstrategimodellen – og evalueringen af disse modellers pædagogiske værdi. For det andet demonstrerer artiklen, hvordan forskerteamet metodisk har fortolket og udmøntet den pædagogiske designforsknings metode til ud-vikling af en vejledningsdidaktik.
--
Homework counselling is a fast growing pedagogical practice where focus is on supporting students in understanding and handling challenges in their homework. Homework counselling is on the political agenda in schools and secondary schools and is offered both internally by the educational institutions as well as private and public operators. Homework counselling however is not established as a theoretical field or as a specific counselling competence. Hence there is a need to conceptualise and devel-op theories about what homework counselling is and how the form of counselling can be handled didactical. In concrete terms the challenge is to develop a nuanced terminology and a modelling of the field to explain the complex practices of homework counselling with the aim to develop and qualify homework counselling as a pedagogical theory and pedagogical practice.
This article presents the result of a research project, which aim is to devel-op a counselling didactic, including methods, models and materials for homework counselling within the framework of Homework Online. Home-work Online is an organisation at the State Library in Aarhus, Denmark, which offers a place for online homework guidance where i.a. secondary school students can get help from volunteer university students. This didactical design is an example on how digitisation and new technology acts as a catalyst for developing new innovative learning environments and possibilities for learning, which opens flexible and spaces for learning irrespective of place, allowing interactions with external operators outside the formal school framework, and based on digital technology integration in the learning situation. The article describes the research process by in-creasing a counselling didactic for homework guidance plus the develop-ment, the conceptualisation, the testing and the evaluation of a number of counselling models based on the research method pedagogical design re-search and it’s tradition for user driven innovation. The article describes firstly the results of the research process in form of the concepts and mod-els: The Competence Profile of the Homework Counsellor, The Counselling Compass, The Counselling Scenes and The Counselling Strategy Model – and the evaluation of these models’ pedagogical value. Secondly the article demonstrates how the research team have interpreted and implemented the pedagogical design research method in the development of a counsel-ling didactic.
47
Hatlevik, Ida Katrine Riksaasen, Kirsti Lyngvær Engelien und Doris Jorde. „Universitetsskolers bidrag til utvikling av lærerutdanningen ved Universitetet i Oslo“. Acta Didactica Norden 14, Nr. 2 (13.05.2020). http://dx.doi.org/10.5617/adno.7913.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
For å styrke kvaliteten på praksisopplæringen i lærerutdanningen og fremme FoU-kompetansen i skolene, har Kunnskapsdepartementet (2017) løftet frem etablering av utvidede partnerskap mellom lærerutdanningsinstitusjoner, skoler/barnehager og skole-eiere, som et sentralt strategisk grep. Artikkelen bidrar med ny kunnskap om hvordan utvidede partnerskap kan fremme kvalitetsutvikling av mer enn bare studentenes praksisopplæring. Universitetet i Oslo har ti års erfaring med utvidet partnerskap i form av universitetsskolesamarbeid med utvalgte ungdoms- og videregående skoler. Sam-arbeidet tar utgangspunkt i at universitet og skoler har ulike tilnærminger til læreres profesjonskunnskap. Begge tilnærmingene er essensielle, og til sammen gir de et godt utgangspunkt for å utforme og gjennomføre en god lærerutdanning. Artikkelen gir eksempler fra UiOs universitetsskolesamarbeid. Den analyserer disse i lys av indika-torer på velfungerende partnerskapssamarbeid mellom lærerutdanningsinstitusjon og praksisfelt, kvalitetsarbeid relatert til utvikling og vedlikehold av utdanningstilbud, og god lærerutdanning. Analysen av eksemplene viser for det første at i et velfungerende partnerskap kan universitetsskoler medvirke i kvalitetsarbeid i lærerutdanningen ved å være sentrale bidragsytere i forvaltning av lærerutdanningen, utvikling av studie-program, emner, undervisnings-, vurderings- og praksisformer, og gjennomføring av undervisning på campus så vel som i praksis. For det andre viser eksemplene at tett samarbeid med universitetsskoler om studentenes læring på campus og i skolen kan gjøre utdanningens kunnskapsgrunnlag, undervisning og vurderingsformer mer profesjonsrelevante, og gi studentene gode rollemodeller for profesjonsutøvelse, også på campus. Videre bidrar artikkelen med et teoretisk rammeverk av kvalitetsindikatorer som kan brukes i utforming av nye utvidede partnerskap og til analyse av eksisterende.
Nøkkelord: utvidede partnerskap, universitetsskoler, kvalitetsarbeid, relevans, utdanningskvalitet
The contribution of university schools to the development of Teacher Education at the University of Oslo
AbstractEstablishment of close and committed partnerships between teacher education institutions, a few selected teacher education schools (university schools), and school owners is an important strategy put forth by the Department of Education (2017) to strengthen the quality of practice in teacher education as well as to increase research-based development in schools. In this article, we provide new knowledge of how partnerships with university schools are able to promote quality improvement in various parts of the teacher education program. The University of Oslo has ten years of experience working with university school relationships in which both types of institutions have unique and complementary ways of looking at and working with teacher professionalism in teacher education. The article provides examples from this partnership, analyzing them in light of indicators of: well-functioning partnerships between the teacher education institution and practice schools; quality work related to the development of study programs for teacher education; and good teacher education. The article’s main findings are that in a well-functioning partnership, university schools are able to influence the quality of teacher education programs by contributing to the management of study programs, including courses, teaching, evaluation and practice forms on campus and within school practice. In addition, close connections between school and campus promote professional relevance for teacher education students and provide good role models for understanding the professionalism of becoming a teacher. The article also provides a theoretical framework of quality indicators that may be used in analyzing partnerships between teacher education intuitions and schools.
Keywords: close and committed partnerships, teacher education schools, quality work, relevance, educational quality