Zeitschriftenartikel: „Sociálno“

1

Šuhajdová, Ivana, und Alexandra Lengyelová. „Diapazón kompetencií sociálneho pedagóga v práci s rodinou v rozvodovom procese“. Sociální pedagogika / Social Education 8, Nr. 2 (15.11.2020): 115–29. http://dx.doi.org/10.7441/soced.2020.08.02.08.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Príspevok venuje pozornosť problematike rozvodovosti, opisuje dopad rozvodu na jednotlivých členov rodiny a postavenie dieťaťa. Cieľom príspevku je prostredníctvom analýzy legislatívnych možností poukázať nielen na kompetenčné možnosti sociálneho pedagóga na Slovensku v práci s rodinou v rozvodovom procese, ale zároveň aj opísať vybrané metódy a techniky, ktoré v práci s touto rodinou môže využívať tak v školskej, ako aj sociálnej oblasti. Na základe uvedenej analýzy môžeme konštatovať, že v práci s rodinou v rozvodom procese môže sociálny pedagóg zastávať nielen pozíciu školského sociálneho pedagóga, ale aj mediátora či pracovníka na oddelení sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately. Disponuje pritom širokou paletou odborných metód a techník nielen pre prácu s dieťaťom, ale aj samotnými rodičmi, pričom niektoré z uvedených metód sa prelínajú s metódami sociálnej práce. To svedčí o prepojenosti obidvoch vedných odborov a nevyhnutnosti skúmania vzájomnej kooperácie medzi sociálnym pedagógom a sociálnym pracovníkom v práci s rodinou v rozvodovom procese.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

2

Tomašovičová, Jana. „Sociálno-etické dôsledky neurovylepšovania“. Filozofia 76, Nr. 3 (19.03.2021): 181–94. http://dx.doi.org/10.31577/filozofia.2021.76.3.2.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

3

Ondrejkovič, Peter. „What are the social sciences, ambiguity and great variability of the meaning of the term "the social"“. e-Pedagogium 17, Nr. 1 (01.02.2017): 7–24. http://dx.doi.org/10.5507/epd.2017.002.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

4

Potůček, Martin. „Value anchorage of social forecasting“. Ergo 6, Nr. 2 (01.12.2011): 11–14. http://dx.doi.org/10.2478/v10217-011-0008-1.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Hodnotové ukotvení sociálního prognózováníStať rozebírá možné přístupy k identifikaci a uplatnění hodnotových východisek v sociálním prognózování. Zobecněním zkušeností z práce Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK a s využitím mezinárodních inspirací dospívá k závěru, že kritérium kvality a udržitelnosti života a jeho ekonomická, sociální, environmentální a bezpečnostní dimenze poskytují solidnější základ pro hodnotové ukotvení sociálních prognóz, vizí a strategií, než by tomu bylo v případě dosud často užívaného indikátoru - hrubého domácího produktu.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

5

Obrovská, Jana. „Spiritualita v nových sociálních hnutích: Případová studie neziskové organizace Embercombe“. Sociální studia / Social Studies 11, Nr. 1 (21.01.2014): 131–50. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-1-131.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Mnoho sociologických teorií předpokládá privatizovanou a sociálně bezvýznamnou povahu individualizovaných a de-institucionalizovaných forem spirituality. Tato práce se tomuto pojetí vzpírá: rozebírá alternativní spiritualitu zaměstnanců a dobrovolníků neziskové organizace Embercombe (UK) a ukazuje ji jako deprivatizovanou. Embercombe pořádá jak kurzy osobnostního rozvoje, tak environmentálně a sociálně zaměřené programy. Tato organizace je v práci vymezena jako součást sítě nového sociálního a náboženského hnutí (New Age) a tzv. holistického milieu. Na základě tříměsíčního zúčastněného a nezúčastněného pozorování, hloubkových rozhovorů, studia dokumentů a následné analýzy těchto dat rozebírám způsoby, kterými aktéři propojují vlastní spirituální růst s touhou po transformaci lokální komunity a širší společnosti. Alternativní spiritualitu vykládám jako kulturní zdroj, který tematizuje sociální a environmentální problémy přesahující privátní životy aktérů spjatých s kulturou organizace. Tento text je tedy příspěvkem ke studiu spirituality ve veřejné sféře (zejména v občanské společnosti) a jejího vztahu k sociální změně.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

6

Ondrejkovič, Peter. „What are the social sciences, ambiguity and large variability meaning of the term social II“. e-Pedagogium 17, Nr. 3 (01.09.2017): 7–26. http://dx.doi.org/10.5507/epd.2017.032.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

7

Lánský, Ondřej. „Postkolonialismus a dekolonizace: základní vymezení a inspirace pro sociální vědy“. Sociální studia / Social Studies 11, Nr. 1 (21.01.2014): 41–60. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-1-41.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Tato teoretická studie se zabývá některými metodologickými a teoretickými přínosy postkoloniálního myšlení pro současné sociální vědy a pro pochopení moderní společnosti a jejích významných vývojových trendů. Text tohoto článku nejprve představuje vybraná základní témata postkoloniálního myšlení a zároveň se pokouší obecný interpretační rámec postkolonialismu kontextualizovat pro české odborné prostředí a uzpůsobit jej pro použití v příslušné sociální analýze. Tento článek postupně představuje některá klíčová témata postkolonialismu: kritiku násilí vázaného na evropskou racionalitu, kritiku zobecněného rasismu a konečně zkoumání identity a subjektivity. Ústředním cílem textu je uchopit vyložené prvky a teorie, a poskytnout takto postkoloniálně informované sociálně-vědné nástroje pro zkoumání problému chudoby, rasismu a sociálního vyloučení v České republice.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

8

Zbudilová, Helena. „Sociálně kulturní animace ve Španělsku a Latinské Americe – historický náhled“. Pedagogická orientace 27, Nr. 4 (28.02.2018): 540–57. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2017-4-540.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Studie se zabývá fenoménem sociálně-kulturní animace ve Španělsku, která se v této části románského světa začala rozvíjet v pedagogickém a sociálním kontextu v 60. letech 20. století. Většina španělských odborníků hovoří o animaci ve smyslu sociálně kulturní animace, tj. v původním a nejrozšířenějším pojetí animace vůbec. Chápou ji jako druh komunitní činnosti (un tipo de acción comunitaria), jejímž hlavním cílem je vyvolat v jednotlivcích i skupinách aktivní participační postoj k procesu vlastního osobnostního a sociálního rozvoje. Text zachycuje nejvýznamnější vývojové momenty rozvoje sociálně-kulturní animace ve Španělsku od prvopočátků do doby současné s ohledem na její ukotvení v dobovém a společenském kontextu. Zaměřuje se na tři modality sociálně-kulturní animace ve Španělsku, které stanovil v 90. letech 20. století V. Ventoso Pérez a na aktuální situaci sociálně-kulturního animačního modelu ve Španělsku. Dále se zabývá otázkou profesionalizace animace a animátora, analyzuje aktuálně existující vzdělávací a profesionální profily sociálněkulturní animace ve Španělsku. Součástí textu je stručné přiblížení sociálně-kulturní animace v latinskoamerickém světě, resp. ve vybraných zemích hispánského světa (např. v Argentině, Ekvádoru a Mexiku) a určení základních shodných či rozdílných rysů se sociálně-kulturní animací španělskou.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

9

Oláh, Michal, und Lubomír Oláh. „Výskumná sonda sociálneho začlenenia vylúčených rómskych rodín v meste hnúšťa“. Edukacja • Terapia • Opieka 1 (31.12.2019): 96–113. http://dx.doi.org/10.52934/eto.63.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Základnými inštrumentmi sociálnej práce v sociálne vylúčených koɨ munitách Rómov (SVKR) sú primárne dáta a pravdivé veľmi konkrétne terénne údaje, umožňujúce po vhodnom spracovaní charakterizovať sledovanú skupinu obyvateľstva a prijímať rozhodnutia. Odborná verejnosť sa už viac-menej zhodla na štyroch najdôležitejších oblastiach nevyhnutného terénneho prieh skumu pri zisťovaní základných charakteristík SVKR pri ich značnej časovej i regionálnej variabilite a dynamike: Rodina a bývanie Ekonomický status a vzdelávanie Zdravotný stav Stupeň sociálneho začlenenia a integrácie Predložený príspevok sa zaoberá niektorými metodologickými otázkami zberu terénnych dát. Vysoký stupeň univerzálnosti navrhnutých postupov a zásad je demonštrovaný v reálnom teréne aplikovaním na konkrétnu komunitu mestského rozptýleného typu v meste Hnúšťa pre 4. Oblasť – stupeň sociálneho začlenenia a integrácie.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

10

Klapko, Dušan. „Prolínání mocenských diskursů v týdeníku Učitelské noviny: sociální inkluze romských žáků v českém školství“. Pedagogická orientace 26, Nr. 2 (01.07.2016): 202–27. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-2-202.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Cílem této výzkumné stati je analýza výpovědí o edukaci romských žáků jako žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, resp. žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Analýza výpovědí je zaměřena na diskursy utvářející školskou realitu z pohledu týdeníku Učitelské noviny. Výklad je zasazen do kontextu novely školského zákona, zabývajícího se sociální inkluzí. Pro metodologické účely byly použity nástroje diskursivní analýzy. V našem výzkumu jsme dospěli k analýze diskursivních pozic mluvčích, k výčtu mocenských diskursů, k popisu konstrukcí sociálně znevýhodněného prostředí romských žáků a k analýze strategií konstrukcí sociální reality z pohledu mluvčích.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

11

Urban, David, und Alena Kajanová. „Sociální opora u sociálně exkludovaných romských rodin“. Anthropologia integra 5, Nr. 2 (01.06.2014): 49–54. http://dx.doi.org/10.5817/ai2014-2-49.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Článek se věnuje tématu sociální opory u exkludovaných romských rodin. Téma bylo zpracováno na základě dat získaných v rámci terénního výzkumu ve vybraných romských rodinách žijících v exkludovaných lokalitách Jihočeského kraje. Data byla zpracována v programu Atlas.ti 7. Z výsledků vyplynulo, že je čerpána i poskytována především materiální forma sociální opory, kde jejím hlavním zdrojem - ať již reálným či anticipovaným, je rodina v místě bydliště. Od majoritních institucí opora očekávána není, je ale reálně využívána v různých podobách, včetně opory informační. Zdroje opory se mění s ohledem na generaci, kde v mladší generaci dochází k snižování mezigenerační ochoty pomoci.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

12

Lazar, Petr, und Petra Blahová. „Využití mentorství u mladých dospělých opouštějících ústavní a ochrannou výchovu při návratu do přirozeného sociálního prostředí“. Sociální pedagogika / Social Education 8, Nr. 2 (15.11.2020): 100–114. http://dx.doi.org/10.7441/soced.2020.08.02.07.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Předkládaný text má podobu teoretické studie. Cílem této studie je představit, jakým způsobem lze využít koncept sociální opory u mladých dospělých opouštějících ústavní a ochrannou výchovu pro usnadnění jejich návratu do přirozeného sociálního prostředí. V úvodu práce je popsán současný stav deinstitucionalizace péče o děti a mladistvé v České republice. Následuje problematika tranzice, tedy období samotného odchodu mladého dospělého zpět do přirozeného sociálního prostředí. Tranzice představuje pro mladé dospělé zvýšené nároky na jejich sociální fungování, což může vést k sociálnímu selhání a v extrémních případech i k sociální exkluzi; v této souvislosti se text opírá o typologii úspěšnosti tranzice podle Mikea Steina. Dále se studie zabývá vymezením a konceptualizací sociální opory a představuje 5D model sociální opory doplněný o mentorský model mladistvých od Jean Rhodes. Závěr textu se věnuje problematice mentorství s důrazem na mentorství mladistvých a diskutuje, zda se mentorství dá považovat za optimální druh sociální opory u mladých dospělých v tranzici.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

13

Barancová, Monika, Jana Bírová und Zdena Kráľová. „Vplyv Sociálno-Demografických Faktorov Na Výskyt Kontaktových Javov V Reči Slovákov Žijúcich V Španielsku“. Journal of Linguistics/Jazykovedný casopis 69, Nr. 2 (01.12.2018): 175–86. http://dx.doi.org/10.2478/jazcas-2019-0003.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Abstract This paper follows the tradition of sociolinguistic research of speech and it aims to examine the impact of some socio-demographic variables on the occurrence of the inter-lingual phenomena in Slovak utterances of Slovak immigrants in Spain. It is based on the theory of language contacts and focused on a synchronic aspect of the issue.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

14

Young, Iris Marion. „Serialita genderu: úvahy nad ženami jako sociálním kolektivem“. Sociální studia / Social Studies 5, Nr. 1 (02.02.2008): 121–42. http://dx.doi.org/10.5817/soc2008-1-121.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Tento článek rozvíjí nový teoretický přístup k genderu jako k sociální kolektivitě. Je zaměřen na nedostatky v konceptualizacích genderu v důsledku poststrukturalistických kritik esencialistických pohledů na gender. Snaží se vyhnout esencialismu, aniž by přitom přehlížel skutečnost, že gender je sociálně strukturovanou charakteristikou. Inspirován Sartrem navrhuje koncept seriality a jeho odlišení od konceptu sociální skupiny, a tím posun od zjednodušujícího pojetí genderu jako individuální identity směrem ke komplexnímu pochopení sociálních základů ženství.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

15

Formánková, Lenka. „Ideály péče v kontextu nových sociálních rizik“. Sociální studia / Social Studies 7, Nr. 2 (08.04.2010): 69–92. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-2-69.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Teorie tzv. nových sociálních rizik otevírají kritickou diskusi schopnosti moderních systémů sociální politiky sloužit v postindustriální společnosti jako nástroj ochrany před chudobou a sociálním vyloučením. Život v postmoderní společnosti sebou nese tzv. nová sociální rizika, která souvisejí se změnou výrobních procesů a organizace práce, s globalizací výroby a také s masovým vstupem žen na trh práce. Postavení žen na pracovním trhu závisí na fungujícím systému programů a služeb, který umožňuje kombinaci práce a rodinného života. Pokud nejsou vhodná opatření sociálního státu dostupná, rodičovství s malými dětmi se stává možným rizikovým faktorem vzniku chudoby. V tomto textu je řešena otázka, do jaké míry se převládající socio-kulturní konstrukty kvalitní péče, ideály péče, jak je definuje Monique Kremer, podílejí na reprodukci sociálních rizik spojených s rodičovstvím. Z analýzy politik péče v České republice vyplývá, že opatření rodinné politiky zaměřené na rodiny s dětmi do tří let reprodukují ideál mateřské péče na plný úvazek. Volby, které politiky umožňují, snižují šance žen s malými dětmi na trhu práce. Tím je výrazně ohrožena ekonomická situace rodin s dětmi, zvláště pak rodiny matek-samoživitelek. Přes objektivní socio-ekonomické tlaky, které ohrožují rizikem ekonomické marginalizace rodiny s dětmi, je v rámci opatření české rodinné politiky konzervován tradiční genderový řád.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

16

Ševčíková, Stanislava, und Pavel Navrátil. „Sociální práce jako institucionalizace rizika v pozdně moderní době“. Sociální studia / Social Studies 7, Nr. 2 (08.04.2010): 115–33. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-2-115.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Riziko je tématem, které je hluboce spjato s historií vzniku a rozvoje sociální práce. Riziko bylo dokonce kontextuální podmínkou vzniku a rozvoje sociální práce jako moderní společenské instituce, která se na přelomu 19. a 20. století začala v USA a v západní Evropě rozvíjet jako profese, jejíž úkol byl mnohými spatřován právě v eliminaci důsledků dramatických společenských procesů vyvolávajících obavu, pocit rizika a nejistotu. V uplynulých 20 letech se téma rizika opět vrátilo do diskursu sociálních věd a s novými akcenty je tematizováno také v sociální práci. V našem příspěvku se zabýváme konceptem rizika jako inherentním aspektem sociální práce. Na základě 16 provedených rozhovorů se sociálními pracovníky a pracovnicemi analyzujeme přítomnost (vědomí) rizika a rizikovosti v jejich činnostech. Cílem příspěvku je identifikovat zdroje rizika v sociální práci a porozumět prožívání nejistoty, rizika a rizikovosti v činnostech sociálních pracovníků a pracovnic, kteří působí v oblasti sociálně právní ochrany dětí.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

17

Špaček, Ondřej. „Distinkce a bydlení v pozdně socialistické společnosti“. Sociální studia / Social Studies 11, Nr. 4 (21.10.2014): 51–70. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-4-51.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Způsoby bydlení a praktiky jeho budování představují jednu z výrazných a zároveň každodenních cest vyjadřování statusové pozice. Článek se pokouší z perspektivy spotřebních praktik rekonstruovat vztah mezi bydlením a sociálním prostorem v české společnosti pozdního socialismu. Na základě analýzy rozsáhlých reprezentativních šetření z let 1977 a 1984 hledá odpovědi na tyto otázky: (1) nakolik byla struktura bydlení tehdejší doby strukturována dimenzemi sociálního prostoru, konkrétně politickým, kulturním a ekonomickým kapitálem; (2) nakolik tento sociální prostor strukturoval preference v bydlení; a (3) jakou roli a pozici mezi praktikami bydlení mělo chataření a chalupaření. Za klíčovou dimenzi můžeme na základě dat považovat kulturní kapitál, který výrazným způsobem souvisel s migrací do měst, jeho nositelé častěji bydleli v bytech vyšší kvality a bylo u nich rozšířenější chataření a chalupaření. Diskuze poukazuje na možnou aplikovatelnost konceptů habitu a kulturního kapitálu při studiu rozdílů mezi městem a venkovem, a dále upozorňuje na problematičnost analýz preferencí v bydlení, které nezohledňují existující strukturu bytů.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

18

Škodová, Zuzana, und Petra Lajčiaková. „Impact of psychosocial training on burnout, engagement and resilience among students“. Central European Journal of Nursing and Midwifery 6, Nr. 3 (30.09.2015): 313–19. http://dx.doi.org/10.15452/cejnm.2015.06.0021.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

19

Dvořáčková, Jana. „„Knowledge is power“: Studium MBA v perspektivě Bourdieuho teorie kapitálů“. Pedagogická orientace 25, Nr. 1 (28.02.2015): 84–102. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-1-84.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Cílem této empirické studie, která vychází z ročního etnografického výzkumu na soukromé vysoké škole, je analyzovat, jaký význam má studijní program MBA v reprodukci sociálních diferencí. V první části je představeno teoretické pozadí studie, jímž jsou Bourdieuho koncepty kulturního, ekonomického, symbolického a sociálního kapitálu a jeho pojetí mechanismu sociální reprodukce skrze školské instituce. Druhá část příspěvku přibližuje klíčové rysy soukromé vysoké školy, kde se výzkum realizoval. Třetí část je věnována analýze manifestních cílů MBA programu, jímž je posílit kulturní a ekonomický kapitál studujících – rozvíjet jejich znalosti, kariérní perspektivy i úspěchy v podnikání. Vedle toho se zabývá MBA studiem coby zdrojem symbolického i sociálního kapitálu. Jak text ukazuje, MBA program je vedle prostředku získávání znalostí a dovedností současně prostorem konverze ekonomického kapitálu do kapitálu symbolického a sociálního. Ty následně zvyšují objem ekonomického kapitálu studujících, čímž dále upevňují jejich sociální pozici.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

20

Růžička, Michal. „Geografie sociální exkluze“. Sociální studia / Social Studies 3, Nr. 2 (19.07.2006): 117–32. http://dx.doi.org/10.5817/soc2006-2-117.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Sociální vyloučení jako forma a projev meziskupinových vztahů je nepozorovaným, ale zdánlivě neoddělitelným aspektem sociálního života v moderních městech. Proces socio-prostorové exkluze se dotýká lidí, kteří jsou pojímáni jako členové "odlišné" etnické skupiny. Lidé "odlišné etnicity", či Romové v socio-kulturním kontextu českých měst, jsou koncentrováni a odděleni v prostorově vyloučených místech. Tento proces se odehrává na lokální úrovni převážně skrze proces přidělování "sociálního bydlení". Lidé definovaní jako "odlišní" jsou umisťováni do míst, která zaujímají v prostorové imaginaci dané vylučující společnosti speciální pozici. Tato "jiná místa" nabývají podoby vězení, psychiatrických léčeben nebo, jako v tomto případě, městských ghett. Autor chápe vznik městských ghett v českých městech jako výsledek sociální a prostorové kontroly dominantního kulturního řádu prostřednictvím vylučování "jiných". "Jiný" či Rom v socio-kulturním prostředí českých měst obvykle zaujímá (nebo je umisťován) "jiná místa" v sociální a prostorové imaginaci exkludující společnosti. Tento proces exkluze nicméně není nazírán jako nevyhnutelný a dle autorova názoru jej lze regulovat inkluzivnějším a citlivějším urbánním plánováním a prostorovým managementem.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

21

Mildnerová, Kateřina. „Local Conceptualisation of Health, Illness and Body in Lusaka, Zambia“. Anthropologia integra 1, Nr. 1 (01.01.2010): 13–23. http://dx.doi.org/10.5817/ai2010-1-13.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Zdraví/nemoc je sociálně a kulturně konstruovaná kategorie. V Zambii je nemoc chápána komplexně, v jejím kosmologickém a sociálním rozměru. Nemoc není konceptualizována pouze jako narušení fyzické a psychické integrity člověka, ale představuje v nejširším slova smyslu neštěstí nebo smůlu, jehož příčina má externí povahu a je spojována s konkrétní agresí a záměrem démonů, mstivých duchů nebo zlých čarodějů/nic. Místní věří, že tyto neviditelné síly prostupují celým jejich životem a významně ovlivňují zdraví, plodnost, bohatství a mezilidské vztahy. Na rozdíl od biomedicíny založené na karteziánském chápání těla a duše, chápou místní tělo a nemoc jako polysémantickou kategorii v níž jsou zahrnuty fyzické, psychické, duchovní, sociální i enviromentální aspekty. Lokální konceptualizace těla je založena na metaforickém spojení fyziologie člověka a ekologie (konkrétně ročních cyklů v přírodě) a bere v potaz tělesnou teplotu a fluiditu tělesných tekutin. Pro obyvatele Lusaky je zdraví (stejně jako bohatství) chápáno jako kvantitativní entita, která je distribuována na principu „omezeného dobra“. Věří se, že člověk může nabýt zdraví nebo bohatství jedině „na úkor“ jiného člověka, který tím pádem onemocní nebo přijde o své jmění. Proces onemocnění a léčení je tak vzájemně propojen a ovlivňuje se.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

22

Dimunová, Lucia. „AFFECT OF SOCIO-DEMOGRAPHIC CHARAKTERISTICS TO INCIDENCY OF BURNOUT SYNDROME OF NURSES STAFF IN SLOVAKIA“. Profese online 1, Nr. 2 (01.09.2008): 56–65. http://dx.doi.org/10.5507/pol.2008.006.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

23

Kanovský, Martin, und Monika Turanská. „Sociálna štruktúra v detskej skupine a sociálny habitus predškolských detí“. Sociální studia / Social Studies 11, Nr. 2 (21.04.2014): 13–26. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-2-13.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Cílem tohoto článku je empiricky prozkoumat různé způsoby, jak si předškolní děti ve svých vrstevnických skupinách vytvářejí, udržují a reprodukují svoje sociální vztahy, jak si je reprezentují a jak je udržována a reprezentována hierarchická sociální struktura v dětských vrstevnických skupinách. Naší závisle proměnnou je lineární hierarchické uspořádání, založené na zúčastněném pozorovaáí dyadických agonistických interakcí mezi dětmi. Našimi nezávisle proměnnými jsou exekutivní funkce dětí, stejně jako jejich socio-ekonomický status. Vzhledem k non-normálnímu rozložení byly použity robustní statistické metody. Výsledky ukazují, že exekutivní funkce významně pozitívně korelují s hierarchickým uspořádáním, ale nekorelují se socio-ekonomickým statusem. Vyplývá z toho, že děti si svoje exekutívní funkce rozvíjejí spíše ve svých vrstevnických skupinách a ne v rodinách.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

24

Potůček, Martin. „Toward the methodology of social forecasting“. Ergo 7, Nr. 1 (01.01.2012): 18–24. http://dx.doi.org/10.2478/v10217-012-0003-1.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

K metodologii sociálního prognózováníStať rozebírá přístup Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy k formování a uplatnění svébytné metodologie sociálního prognózování. Podstatným rysem tohoto přístupu je orientace na identifikaci klíčových problémů České republiky a cest jejich řešení a účast diferencovaných aktérů na tvorbě a uplatnění samotných prognóz. V letech 2000 - 2005 a 2006 - 2011 proběhly dva relativně samostatné prognostické cykly, které vyústily do návrhu modulárního přístupu k tvorbě vizí a strategií.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

25

Olejárová, Barbora, und Peter Čajka. „Impact of the Third-Countries Immigration on the Socio-Economic Stability of the EU Member States“. Geografické informácie 20, Nr. 2 (2016): 274–86. http://dx.doi.org/10.17846/gi.2016.20.2.274-286.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

26

Fafejta, Martin. „"Cikáni" – rasa, nebo způsob života?“ Sociální studia / Social Studies 4, Nr. 4 (27.11.2007): 93–111. http://dx.doi.org/10.5817/soc2007-4-93.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Stať analyzuje důvodové zprávy a rozpravy, které byly předneseny v Národním shromáždění republiky Československé při schvalování „Zákona o potulných cikánech a podobných tulácích“ v roce 1927. Primárním cílem bylo zjistit, jak v nich byl chápán termín „cikán“, zdali jako kategorie biologická (rasová) nebo sociální (způsob života, v tomto případě charakterizován potulkou). Zároveň byly analyzované texty studovány z hlediska tezí Foucaultovy knihy Dohlížet a trestat a Baumanovy práce Modernita a holocaust. Ústřední otázka zněla: Měly proslovy zákonodárců blíže k normalizační moci a disciplinaci (Foucault) a „cikánství“ bylo chápáno sociálně, nebo k zahradnické moci a kategoriálnímu vraždění (Bauman) a „cikánství“ bylo chápáno biologicky (rasově)? V závěru stať analyzuje české a slovenské předpisy a nařízení z doby, kdy na území bývalého Československa nastoupily ke slovu nacistické rasové teorie. Článek dospívá k závěru, že jak v daném zákoně, tak i v počátcích války sehrávaly podstatnou roli pro posouzení „cikánství“ ukazatele sociální, ne rasové.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

27

Božik, Roman. „Determining the self-concept of coordinators for drug addiction prevention and other social and pathological problems in the context of Slovakia“. e-Pedagogium 17, Nr. 3 (01.09.2017): 124–39. http://dx.doi.org/10.5507/epd.2017.042.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

28

Matějů, Petr. „The Roots of the Socio-Psychological Model of Social Stratification“. Czech Sociological Review 41, Nr. 1 (01.02.2005): 7–30. http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2005.41.1.02.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

29

Hájek, Martin. „Morální normalita a sociální struktura současné společnosti“. Sociální studia / Social Studies 9, Nr. 4 (19.10.2012): 67–85. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-4-67.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

V debatách o povaze současné morálky bývá odkazováno na zánik tradiční morálky, na její estetizaci, další mluví o její privatizaci, bezzákladovosti a tekutosti. Málokdy je však současný stav dáván do souvislosti se sociální strukturou vyspělých společností. Inspirován Le Goffovou historickou analýzou vzniku představy očistce a Bourdieuovým konceptem kulturní allodoxie středních vrstev rozvíjím v textu durkheimovský argument, že stratifikace moderních masových společností má svou symbolickou analogii ve stratifikaci současného morálního prostoru. V něm jsou klasické binární kategorie dobra a zla vytlačovány do krajních pozic postihujících jen malou část jednání, zatímco majorita normativního hodnocení je činěna odkazem na mezilehlou kategorii legitimní normality. Ve své příspěvku se tak pokouším o kulturní sociologii, která by nerozdělovala kulturní významy a sociálně-strukturní účinky na dvě autonomní sféry příčinnosti. Vytvářím perspektivu, ze které je možné současnou morálku zasadit do širšího sociokulturního kontextu, který by bral v úvahu jak symbolickou proměnu (ztráta významu transcendentálních autorit), tak proměnu sociální (masová společnost).

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

30

Hamar, Eleonóra, und Csaba Szaló. „Vytvoření etnokulturních minoritních identit a jejich sociální inkluze“. Sociální studia / Social Studies 2, Nr. 1 (01.01.2005): 67–83. http://dx.doi.org/10.5817/soc2005-1-67.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Článek se soustřeďuje na praktický význam etnicity jako konstitutivního prvku etnokulturních identit. Na podkladu sociologie Pierra Bourdieu tvrdíme, že je zásadní reflektovat způsob, jakým praktický význam etnicity přispívá k sociální realitě etnokulturních identit, jak praktické vědění sociálních aktérů o etnicitě přispívá k jejich etnokulturní identitě. Přestože se zdá, že procesy formování etnokulturní identity bývají obvykle spjaty primárně s menšinami, ukazujeme, že k tomu, abychom mohli analyzovat formování etnokulturních identit menšin, je vždy nezbytné hovořit také o formování dominantních etnokulturních identit. Komplexní vztahy mezi různými etnokulturními identitami konstituují "pole etnicity". Coby nástroj sociální orientace na tomto poli není vnímání etnicity pouze vnímáním etnokulturní difierence, ale je také vnímáním etnokulturní distinkce. Politické strategie sociální inkluze skrze integraci menšinových etnokulturních identit nevyhnutělně modifikuje celou strukturu pole etnicity. Až donedávna dominující vnímání etnicity v české společnosti, které pohlíželo na menšiny jako na etnokulturní kolektivity a chápalo kulturní diverzitu české společnosti ve formě etnokulturní diverzity, vede k etnokulturnímu vymezení české národní identity. Pojímáním české národní identity jako dominantní etnokulturní identity jsou všechny ostatní etnokulturní identity, coby nezamýšlený důsledek této formy sociální inkluze, vylučovány z pomyslného etnokulturního společenství českého národa. Otázkou je, zdali dominantní instituce a diskurzy budou upřednostňovat toto vnímání etnicity oproti jiným sociálním identitám.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

31

Macková, Alena. „Prodlužující se soužití s rodiči jako odkládání dospělosti?“ Sociální studia / Social Studies 8, Nr. 4 (16.10.2011): 13–28. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-4-13.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Teoretická stať se zabývá otázkou prodlužování soužití dospělých dětí se svými rodiči jako jedním z indikátorů prodlužování samotné tranzice k dospělosti, a tak také možnému odkládání dalších dílčích kroků v tranzici k dospělosti - jako je manželství či plození dětí. Ve spojení s dlouhotrvajícím soužitím s rodiči se vynořují termíny jako italští „mamma boys“, „parasite singles“, „co-residing adults“, „twixters“ či „hikikomori“ v Japonsku, kde je termín spojen se sociální izolací a stává se sociálním problémem. Stať poukazuje na neexistenci univerzálního vzorce načasování odchodů dětí z domácností rodičů, ale na podstatné rozdíly mezi regiony a sociální a kulturní podmíněnost. Text se soustředí na modely tranzice k dospělosti a s ní související vzorce opouštění domácnosti rodičů, kde na jedné straně stojí model brzký (severský) a pozdní (jižní). Sleduje jejich hlavní rysy, které mohou pomoci osvětlit důvody prodlužování tranzice k dospělosti.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

32

Mareš, Petr, und Tomáš Katrňák. „Hodnota práce u české veřejnosti v letech 1991‒2008“. Sociální studia / Social Studies 7, Nr. 4 (09.10.2010): 121–43. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-4-121.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Tato stať se na základě dat z European Values Study (výběrové reprezentativní soubory 1991, 1999 a 2008) zabývá hodnotou práce v české společnosti v současné době i posunem, kterým hodnota práce a jejich aspektů prošly od roku 1991, kdy se Česká republika poprvé ocitla mezi evropskými společnostmi zkoumanými v rámci tohoto longitudinálního výzkumu, až k datu poslední vlny v roce 2008. Ukazuje, jak je populace České republiky segmentována z hlediska hodnoty, kterou přisuzuje práci s ohledem na hodnotu dalších sfér života (volný čas, sociální sítě, náboženství či politika), a z hlediska důležitosti, jaká je přisuzována jednotlivým aspektům práce (a s ohledem na vybrané sociálně demografické charakteristiky jednotlivých segmentů).

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

33

Hlaďo, P., und J. Balcar. „Sociálně-psychologické aspekty volby technického a humanitního studijního zaměření při tranzici žáků do maturitních oborů na středních školách“. Pedagogická orientace 22, Nr. 4 (14.10.2012): 544–64. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-4-544.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Vzdělání je jedním z významných faktorů, který spoluurčuje sociální status jedince a umožňuje zmenšování nerovností ve stratifikačním systému. Tematickým ohniskem příspěvku je volba střední školy, neboť významně predeterminuje jeho budoucí uplatnitelnost na trhu práce a šanci uspět v přechodu do terciárního vzdělávání. Prezentovány jsou dílčí závěry dotazníkového šetření, které bylo uskutečněno v roce 2010 mezi žáky 9. ročníků v okrese Ostrava (n = 1 032) a v jehož rámci byl zjišťován vztah mezi sociálně-psychologickými faktory (vzdělanostní aspirace žáků, postoje žáků ke vzdělání, struktura rodiny, vzdělání a zaměstnání rodičů, zájem rodičů o vzdělávání, studijní prostředí aj.) a rozhodnutím žáků pro vzdělávání v technických nebo humanitních oborech vzdělání ukončených maturitní zkouškou na středních školách.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

34

Santos, Diana, und Martin Čuta. „The usage of social networks by university students (A survey of Facebook use patterns among young people)“. Anthropologia integra 6, Nr. 1 (09.06.2015): 35–43. http://dx.doi.org/10.5817/ai2015-1-35.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Internetové sociální sítě (Facebook, MySpace, LinkedIn, Twitter, …) se staly skutečně významným jevem mezilidské komunikace a mají výrazný vliv na to, jakým způsobem mezi sebou lidé udržují spojení. V současnosti užívají sociální sítě milióny mladých lidí. Mezi nejaktivnější uživatele patří mládež ve věku 13-19 let. Z recentních studií vyplývá, že mládež tráví značnou část dne interakcemi na sociálních médiích a je třeba hledat fundované odpovědi na palčivou otázku vlivu sociálních sítí na vývoj mladých lidí. Jen málo je známo o základních údajích – v jaké míře, proč a jak mládež tyto sítě využívá. V rámci této studie se 561 univerzitních studentů různých národností zúčastnilo průzkumu, který pomáhá osvětlit aktivity mladých lidí v těchto internetových komunitách. Naše zjištění naznačují, že aktivní působení na sociálních sítích je pro tuto novou generaci zcela typické a že Facebook je nejčastěji využíván k udržení kontaktu, udržení se ve středu dění. Dále byl zjištěn silný vztah mezi užíváním Facebooku a závislostí na udržení sociálního kapitálu.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

35

Pavelková, Jaroslava. „People in Need: Characterization of Phenomenon“. Anthropologia integra 3, Nr. 1 (01.01.2012): 31–37. http://dx.doi.org/10.5817/ai2012-1-31.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Příspěvek je věnován problematice bezdomovců a žebráků. Podává základní informace o této sociální kategorii lidí zjevně chudých, žijících na okraji majoritní společnosti a vyznačujících se svým specifickým způsobem života. Jen dobře informovaný člověk je schopný pochopit složitou problematiku vzájemné tolerance a rovnosti všech lidí bez biologických a kulturních rozdílů (projevy rasismu, náboženské nesnášenlivosti, xenofobie a intolerance), včetně nezbytné péče o zdravotně postižené a sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Povinností každého jedince, který chce žít v humánní společnosti, je snažit se svým způsobem a možností pomáhat znevýhodněným spoluobčanům v jejich životě, k možnosti navrácení do stylu života majoritní společnosti. Nutností je i šíření empatie k těmto skupinám lidí, kteří se ne vlastní vinou často dostanou do těžké životní situace. Každý z nás si musí být vědom toho, že hranice mezi úspěchem, životním naplněním či nezdarem je křehká.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

36

Bašová, Silvia. „IMPULZY PRE PRÍŤAŽLIVÉ PÓLY STRETNUTIA“. Czech Journal of Civil Engineering 2, Nr. 1 (30.06.2016): 14–19. http://dx.doi.org/10.51704/cjce.2016.vol2.iss1.pp14-19.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Podnety pre stretnutia V priestore mesta sú veľmi dôležité faktory v procese navrhovania verejných priestranstiev. Sociálne impulzy pre vytváranie verejných priestranstiev podľa sociálnej štruktúry (spoločných priestorov pre deti a mládež, miest pre seniorov a miest pre každého) musia byť prijaté a integrované od designérov, architektov aj urbanistov. Význam kultúrnych impulzov je dôležitý pre interaktivitu kultúrnych aktivít a lokálnej participácie obyvateľov v oblasti umenia. Návštevníci vyhľadávajú možnosť atraktívneho zažívania priestoru, vitálne funkcie v parteri, priamu účasť na spoločenskom živote v exteriéri, stretnutia, oddych, relax, účasť na scéne deja na námestiach, tranzit námestím. Je dôležité poskytnúť komplexné využitie námestí a parkov ako multifunkčnú destináciu v súčasných mestách.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

37

Špaček, Ondřej. „Sport pro všechny? Sociální nerovnosti a sportovní aktivity“. Sociální studia / Social Studies 8, Nr. 1 (10.01.2011): 53–78. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-1-53.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Projevy sociálních nerovností ve sportování patří mezi klíčová témata sociologie sportu. U nás se jim ale zatím dostalo pouze nepatrné pozornosti. Pohled české sociologie na sport je nejčastěji implicitně zprostředkován skrz strukturně funkcionalistické paradigma, které zdůrazňuje především integrační a socializační aspekty sportu. Odlišná teoretická zarámování přitom říkají, že sociální nerovnosti se ve sportu mohou nejen projevovat, ale sport také může být součástí mechanismů reprodukce nerovností. Tento příspěvek se pokouší sledovat rozdíly ve sportování české populace s ohledem na základní sociodemografické dimenze, s důrazem na význam sociálního statusu a genderu. Několik analýz, které se na tyto otázky zaměřilo, přitom ukázalo na propastné rozdíly ve sportování různých skupin české populace. Česká odnož mezinárodního hnutí „Sport pro všechny“ tuto problematiku prakticky nereflektuje a možné sociální nerovnosti ve sportování a potažmo i v podpoře sportovních činností přechází. Závažnost tohoto problému umocňuje i to, že kromě sociálních nerovností může sport napomáhat i vytváření nerovnosti ve zdravotním stavu, a tím být jedním ze stěžejních mechanismů, kterým se vytváří zdravotní rozdíly mezi sociálními vrstvami. Pro širší posouzení stavu nerovností v české populaci je diferenciace sportovních aktivit v českém prostředí srovnána na základě mezinárodních šetření se stavem ve vybraných zemích EU.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

38

Mentel, Andrej. „Kultúrny kapitál a formovanie edukačného poľa v Bosne a Hercegovine počas rakúsko-uhorskej okupácie“. Sociální studia / Social Studies 11, Nr. 2 (21.04.2014): 27–50. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-2-27.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Článek analyzuje sociální důsledky vytváření centralizovaného školského systému v Bosně a Hercegovině během rakousko-uherské okupace (1878-1918). Ve smyslu koloniální politiky Benjamina von Kállaya je vytvoření centralizovaného školského systému jednou ze zásadních podmínek ekonomického a sociálního rozvoje. Tento projekt však vedl k různým odlišným trajektoriím založeným na příslušnosti k jednotlivým etno-religiózním skupinám produkujícím odlišný habitus. Muslimská populace ztratila svou dosavadní dominantní pozíci ve společnosti, zatímco srbsko-pravoslavná část městského osídlení začala získávat prestiž a společenský vliv. Daný vývoj interpretuji na základě popisu dynamiky edukačního pole. V této studii formuluji hypotézu odlišných druhů lingvistického kapitálu, pričemž ten starší byl generovaný a oceňovaný na poli islamské učenosti, kdežto ten novější se vytvářel v nově vytvořeném systému státního školství.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

39

Heinz, Walter R., und Helga Krüger. „Životní běh: Inovace a úkoly sociálního výzkumu“. Sociální studia / Social Studies 4, Nr. 1-2 (24.03.2007): 157–77. http://dx.doi.org/10.5817/soc2007-1-2-157.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Autoři se ve svém článku zaměřují na zkoumání životního běhu a s tím související společenské změny. Poukazují na rychlé společenské změny v posledních desetiletích. Životní běh představuje hlavní sféru integrace jednotlivce do společnosti, ale i hlavní sféru napětí mezi nimi. Rozvoj osobnosti se stává jak projektem, tak odrazem společnosti a společenských požadavků. S postupující modernizací se nejenom v Severní Americe, ale také v Evropě uspořádání životního běhu stává stále dynamičtějším, méně standardizovaným a více v režii jedince samotného. Analýza moderního životního běhu se proto snaží zjistit, do jaké míry ztratily biografie své determinující rámce, mezi něž patřil sociální původ, gender, věk a etnická příslušnost, a zdůrazňuje, jak se utváření prostřednictvím strukturálních sil přesunuje k sociálním procesům vyjednávání mezi jednotlivcem, sociálními sítěmi, strukturami příležitostí a institucemi.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

40

Popper, Miroslav. „Vymedzenie noriem, prvopočiatky morálky a vzájomná dôvera“. FILOSOFIE DNES 7, Nr. 1 (27.12.2015): 22–38. http://dx.doi.org/10.26806/fd.v7i1.187.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Príspevok pozostáva z troch častí. Prvá časť sa zaoberá taxonómiou a kritériami klasifikácie rôznych druhov noriem. Poukazuje na to, že rozdiel medzi dvoma najdôležitejšími druhmi kooperačných noriem – sociálnymi a morálnymi – je skôr kvantitatívneho než kvalitatívneho charakteru a navrhuje trojdimenzionálny model ich diferenciácie. Druhá časť je venovaná morálnym normám a zdôvodňuje dominantnú rolu emócií pre vznik a fungovanie morálky, ktorá zohráva kľúčovú rolu pri ochrane spoločnosti pred najnebezpečnejšími sociálnymi konfliktami. V tretej časti sa argumentuje, že vzájomná sociálna dôvera, nevyhnutná pre medziľudskú kooperáciu, sa postupne vytvára zdola nahor, najskôr na úrovni najbližšej rodiny a postupne sa rozširuje na ďalšie okolie. Pre jej zvýšenie a udržanie sú nevyhnutné sociálne a morálne normy, ktoré tiež historicky vznikali najskôr v lokálnych spoločenstvách a až postupne sa šírili do širších sociálnych celkov. Príspevok upozorňuje na možné negatívne konzekvencie plynúce z podceňovania roly sociálnych a morálnych noriem a snahy riadiť sa namiesto nich len legislatívnymi normami, spočívajúce v oslabení sociálnych väzieb.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

41

Chudý, Štefan, Pavel Neumeister und Alena Jůvová. „Development competences of social pedagogue on university study (program Social pedagogy)“. e-Pedagogium 13, Nr. 1 (01.02.2013): 30–46. http://dx.doi.org/10.5507/epd.2013.004.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

42

Kaščák, Ondrej, und Branislav Pupala. „Deti medzi emancipáciou a sociálnou využiteľnosťou: nová sociológia detstva a „našepkaná emancipácia““. Sociální studia / Social Studies 9, Nr. 2 (18.04.2012): 13–29. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-2-13.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Při aktuálním zkoumání dětí a dětství lze identifikovat dvě zásadní „paradigmata“ uplatňující se jednak na akademické a taktéž na školskopolitické úrovni. Jednu tvoří diskurz nové sociologie dětství vyvíjející se od 90. let 20. století, druhou tvoří neoliberální diskurz o vzdělávání prosazující se zejména ve vědách o výchově a ve školské politice v posledních deseti letech (v kontextu střední Evropy). Obě pracují s emancipační logikou aktivního, autonomního a svých práv si vědomého dítěte aktivně se angažujícího v sociálním životě. Nová sociologie dětství soustřeďuje tuto argumentaci na zrovnoprávnění dětské perspektivy ve výzkumu a v sociálním životě (i ve vztahu k dospělým), vycházeje přitom hlavně ze sociálněkonstruktivistických teorií, neoliberální diskurz emancipuje děti ve vztahu k autonomnímu budování jejich „lidského kapitálu“ a jejich aktivní nasměrovanosti na životní úspěch – odvolávajíc se taktéž na výzkumy sociálního konstruktivismu. V sociologii se uvedené diskurzy prolínají a otevírají zásadní otázky o povaze dětského bytí a dětství v současnosti a zejména otázku o skutečné autonomii dětí a povaze jejich emancipace. Výsledkem analýzy je pochybnost o faktickém zrovnoprávnění a hypotéza o mizení dětství překrývajícím se s paralelním mizením dospělosti v ideologii celoživotního vzdělávání.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

43

Urbanová, Svatava. „Komiksové trilogie o životě Romů a romské identitě (romipenu) – knihy s hybridními žánrovými znaky“. Bohemistyka, Nr. 1 (15.03.2020): 83–114. http://dx.doi.org/10.14746/bo.2020.1.5.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

K lepšímu porozumění romské mentalitě a romské kultuře mohou posloužit nejen příběhy o Romech (např. Děvčátko, rozdělej ohníček od Martina Šmause), tvorba romských autorů, psaná v češtině nebo romštině, vydávaná např. v nakladatelství KHER, ale také portréty romských postav. Dvě komiksové trilogie O přibjehi (2010) a Nejisté domovy (2016) zpracovávají řadu aktuálních společenských problémů, přitom podloží jsou sociologické průzkumné sondy a autentické narativy jednajících postav. Zpracování látky je zpřístupněno umělecky, navíc komiksově, v obrazovém narativu. U zrodu projektů stojí romistka Markéta Hajská a sociální antropoložka Máša Bořkovcová, které pro spolupráci získaly přední komiksové tvůrce (např. Vojtěcha Maška). Vzniklo postupně šest svazků s pozoruhodným obsahem, pojednávající o šesti osudech Romů odlišného generačního a sociálního původu. Zaujmou svou civilností, autenticitou, věcností, přitom vedou čtenáře k lepšímu pochopení romipenu (romské identity), vynikají odlišným výtvarným rukopisem a hybridností žánrových znaků.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

44

Blažková, Martina, und Richard Macků. „Socioedutainment v prostředí letního tábora? Nevyužitá příležitost!“ Pedagogická orientace 27, Nr. 4 (28.02.2018): 558–74. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2017-4-558.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Text se zabývá obecným přesahem dětských táborů do běžného života jeho účastníků s důrazem na potenciál, který dětský tábor má pro rozvoj v období mladšího školního věku. Pojednává krátce o ideových kořenech dětských táborů, které jsou typické pro český kontext. Klíčovým tématem, které autoři příspěvku otvírají, je teorie socioedutainmentu. Tento koncept autoři staví na tzv. edutainmentu a rozšiřují tak chápání pojmu na sociální rozměr osobnosti, přičemž za základní metodu pro rozvoj osobnosti je považována hra. Hra pojímaná teorií sociedutainmentu jako činitel umožňující učit se sociálním dovednostem v sociálním prostředí. Celý koncept následně propojují s procesem socializace. Druhá část příspěvku popisuje koncept socioedutainmentu pomocí empirické sondy provedené mezi bývalými účastníky dětských táborů. Autoři využili pro získání dat polostrukturované rozhovory s bývalými účastníky dětských táborů a s rodiči těchto účastníků. Pro zpracování dat byla využita rámcová analýza. Autoři popisují detailní postup rámcové analýzy dat včetně jejího teoretického zakotvení. Následně předkládají podrobný popis zjištěných informací. Výstupy jsou autory vzájemně propojovány a zobecňovány, a přináší tak komplexní popis zjištění celého šetření. Zjištění jsou autory prezentována odděleně pro danou skupinu respondentů, což autorům následně umožňuje zjištění vzájemně porovnávat a poukázat tím na shody či neshody v pojetích obou skupin respondentů. V závěru příspěvku autoři shrnují zjištění z empirického šetření a staví je do kontrastu s realitou skutečných dětských táborů a tím, jak instruktoři těchto táborů využívají prostředků pro dosažení edukačního potenciálu tábora.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

45

Schavel, Milan. „Centrain special features of social advisory activity and supervision in social work“. Kontakt 7, Nr. 1-2 (29.06.2005): 81–86. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2005.016.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

46

Kraus, Blahoslav, und Iva Junová. „Generace z pohledu sociální pedagogiky a sociální patologie“. SOCIOLÓGIA A SPOLOČNOSŤ / SOCIOLOGY AND SOCIETY 4, Nr. 1 (07.06.2019): 13–29. http://dx.doi.org/10.17846/ss.2019.4.1.13-29.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

47

Ježková, Věra. „Sociálně-ekonomické a kulturní zázemí žáků a rostoucí role žen ve společnosti jako dvě významné sociální determinanty školního vzdělávání v Německu“. ORBIS SCHOLAE 3, Nr. 1 (23.02.2018): 35–44. http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2018.243.

Der volle Inhalt der Quelle

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

48

Horyna, Břetislav. „Memoria jako kategorie záchrany“. Sociální studia / Social Studies 7, Nr. 1 (08.01.2010): 27–42. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-1-27.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Studie tematizuje paměť (memoria), rozpomínání, vzpomínku a sebevědomí jako soubor psychických výkonů, jemuž se moderním slovem říká identita. Vzpomínku jako obsah paměti pociťuje a vybavuje si subjekt ve svém vědomí. Znamená to ale, že vzpomínka skutečně náleží subjektu? Určujícím vztahem k individuálně subjektivním vzpomínkám je cynismus makrologické kolektivní či ještě lépe národní paměti. Protože se dosud žádná vědní disciplína nedokázala zmocnit monopolu nad pamětí a vzpomínkou, není pro práci na vytváření obsahu tzv. kolektivní či národní paměti potřebná žádná speciální vědecká kvalifikace. Paměť se působením externích vlivů (politických, náboženských, vědeckých atd.) stává úložným prostorem epizodických vzpomínek, jež procházejí procesem generalizace a stávají se sémantickými modely pro výklad a zdůvodnění toho, co je většinou z mocenských důvodů chápáno jako nezbytné v současnosti. Konceptualizace vzpomínky jako sociálního zprostředkování minulosti není nutná pro minulost, avšak neobejde se bez ní současnost. Vzpomínka je to, co zapadá do konceptu. Je-li paměť sociální konstrukt, který dosáhne toho, že je účelově akceptován, anebo se naopak stává formou odporu proti deformacím minulosti a zejména současnosti, je vzpomínka snadno jazykově analyzovatelný diskursivní výkon.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

49

Fraňková, Eva, und Naděžda Johanisová. „Udržitelný nerůst. Nový zastřešující koncept v environmentální argumentaci?“ Sociální studia / Social Studies 10, Nr. 1 (23.01.2013): 13–34. http://dx.doi.org/10.5817/soc2013-1-13.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Přes dvacet let trvající dominance pojmu udržitelného rozvoje v environmentální argumentaci vedla podle mnoha autorů k devalvaci jeho významového obsahu a ztrátě jeho schopnosti motivovat potřebnou změnu chování na úrovni jednotlivců i celé společnosti. O oživení radikálního étosu se pokouší koncept udržitelného nerůstu (sustainable degrowth), který získává váhu v rámci eko-sociálního hnutí i akademické debaty v posledním desetiletí. Udržitelný nerůst můžeme definovat jako demokratický, sociálně spravedlivý a environmentálně přínosný proces postupného snižování objemu produkce a spotřeby, které přispívá k lidské spokojenosti. Nerůstová argumentace vychází z širokého spektra myšlenkových zdrojů včetně environmentální etiky, ekologické ekonomie či kritiky rozvoje. Hnutí nerůstu se vyvíjelo po roce 2000 ve své aktivistické i akademické formě zejména ve Francii, Itálii a Španělsku, v menším rozsahu pak v mnoha dalších zemích. Svým apelem na celospolečenskou změnu se nerůst liší od konceptů dobrovolné skromnosti či tzv. downshiftingu, a může být interpretován jako přechodná fáze k tzv. ekonomice ustáleného stavu. Jedním z klíčových argumentů nerůstového hnutí je kritika ekonomismu a depolitizace veřejného prostoru. Otevřenou otázkou zůstává, co by mělo současný, na ekonomicko-růstové logice založený, systém nahradit.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

50

Šutor, Lukáš. „Ľudové čarodejné rozprávky vo výskume kľúčových osobností sociálnej a kultúrnej antropológie“. Anthropologia integra 9, Nr. 2 (05.12.2018): 21–28. http://dx.doi.org/10.5817/ai2018-2-21.

Der volle Inhalt der Quelle

Annotation:

Štúdia prináša prehľad vybraných momentov výskumu ľudovej čarodejnej rozprávky z perspektívy kľúčových osobností sociálnej a kultúrnej antropológie od klasického evolucionizmu po súčasnosť s prihliadnutím na dejiny antropológie umenia. Najväčší prínos antropologického prístupu je v jeho transkultúrnej šírke a schopnosti vidieť slovesný folklór v celostnom kontexte: s akceptáciou biologických a ekologických faktorov, v psychologickej perspektíve, v sémantickom a performatívnom prepojení s rituálmi, náboženskými predstavami a sociálnym prostredím. Dôležité informácie priniesli terénne antropologické výskumy živých vystúpení rozprávačov v menej komplexných kultúrach. Z historickej perspektívy sme pomenovali tri fázy výskumu: hľadanie pôvodu, hľadanie podstaty a hľadanie kultúrneho kontextu ľudovej čarodejnej rozprávky. V štúdii upozorňujeme aj na paralelné výskumy v príbuzných odboroch. V závere vyjadrujeme presvedčenie o nemožnosti striktného oddeľovania disciplín, akými sú antropológia, folkloristika, filológia, lingvistika, literárna veda, ale aj prírodovedných disciplín, a to predovšetkým všade tam, kde majú spoločný predmet výskumu.

APA, Harvard, Vancouver, ISO und andere Zitierweisen

Zeitschriftenartikel zum Thema „Sociálno“

Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an