Inhaltsverzeichnis
Auswahl der wissenschaftlichen Literatur zum Thema „Pedagogické působení“
Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an
Machen Sie sich mit den Listen der aktuellen Artikel, Bücher, Dissertationen, Berichten und anderer wissenschaftlichen Quellen zum Thema "Pedagogické působení" bekannt.
Neben jedem Werk im Literaturverzeichnis ist die Option "Zur Bibliographie hinzufügen" verfügbar. Nutzen Sie sie, wird Ihre bibliographische Angabe des gewählten Werkes nach der nötigen Zitierweise (APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver usw.) automatisch gestaltet.
Sie können auch den vollen Text der wissenschaftlichen Publikation im PDF-Format herunterladen und eine Online-Annotation der Arbeit lesen, wenn die relevanten Parameter in den Metadaten verfügbar sind.
Zeitschriftenartikel zum Thema "Pedagogické působení"
1
Švec, Vlastimil. „Aktivita a tvořivost v Maňákově pojetí a jeho pedagogické činnosti“. Pedagogická orientace 24, Nr. 5 (15.12.2014): 649–62. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-5-649.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem studie je charakterizovat Maňákovo pojetí aktivity a tvořivosti a nastínit, jak se toto pojetí projevuje v jeho pedagogické činnosti. V její první části je charakterizováno Maňákovo pojetí aktivity a tvořivosti. Druhá část si všímá kořenů tohoto pojetí a třetí se pokouší ukázat toto pojetí v jeho pedagogické činnosti. Zjištění plynoucí z kvalitativní analýzy lze shrnout do několika tezí. Jádrem Maňákova pojetí je triáda pojmů aktivita – samostatnost (samostatná práce) – tvořivost žáků. J. Maňák dospěl na základě svých výzkumů k tzv. principu postupnosti, který vyjadřuje požadavek, aby aktivita, samostatnost a tvořivost byly u žáků rozvíjeny postupně a respekto valy žákovy možnosti. Maňákovo pojetí aktivity a tvořivosti má kořeny již v období, kdy byl žákem, a dále v jeho teoretické, badatelské, ale i výukové činnosti. Promítá se do jeho pedagogického působení, které je založeno na Maňákových tacitních pedagogických znalostech a zkušenostech.
2
Valenta, P. „Symbolická moc médií jako pedagogický faktor“. Pedagogická orientace 24, Nr. 2 (03.05.2014): 244–58. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-2-244.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem teoretické studie je zmapovat symbolickou moc jako podmínku a zároveň hlavní prostředek edukačně socializačního působení médií. V úvodu studie je stručně představen koncept symbolické moci, z něhož autor vyvozuje existenci specifického „vzdělávacího programu“ médií. V druhé části je diskutována role státu v utváření symbolického prostředí a je argumentováno, že parametry „vzdělávacího programu“ médií dominantně definuje stát jako hegemon symbolické moci. Možnosti vytváření opozičních diskursů potenciálně narušujících symbolickou hegemonii státu a role, kterou v tomto procesu hraje mediální výchova, jsou tématem části následující. Na závěr příspěvku je pak formulována představa mediální gramotnosti jako sociální a občanské kompetence, která jednotlivcům umožní účinněji se zapojit do procesu veřejné komunikace a politického rozhodování. Oproti tradiční představě, že média jsou hegemonem symbolické moci, předkládá příspěvek teoreticky podloženou tezi, že symbolická moc médií je kontrolována státem, který určuje obsah a podoby veřejného diskursu. „Vzdělávací program“ médií je proto nastolován státem a odráží jeho potřeby kontrolovat vědění ve společnosti. S ohledem na tato zjištění by mediální výchova mohla rozšířit současné pojetí mediální gramotnosti o občanský a politický kontext. Pokud jsou média primárně doménou ovládání, vědomosti a dovednosti spojené s médii by měly vytvářet přesnější představu o způsobech uplatňování moci ve společnosti a formách emancipace vůči ní.
3
Klapko, Dušan. „Diskursivní analýza a její využití ve výzkumu edukačních jevů“. Pedagogická orientace 26, Nr. 3 (15.10.2016): 379–414. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-3-379.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Obsahem odborného textu je charakteristika diskursivní analýzy jako metodologického a vědního přístupu a teoretické ukotvení působení diskursů v sociální realitě v kontextu moci a vědění. Součástí výkladu je stručná charakteristika diskursivních přístupů. Na závěr výkladu prezentujeme možnosti využití přístupů diskursivní analýzy ve výzkumu z oblasti edukační reality. V širším smyslu je cílem sdělení popsat v oblasti pedagogického výzkumu aplikování transdisciplinárního přístupu za účelem komplexnějšího vysvětlení edukační reality. V užším smyslu je cílem sdělení prezentovat teoretické ukotvení diskursivní analýzy a její využití ve zkoumání edukační reality.
4
Němečková, Linda, und Lenka Pavlasová. „Pedagogická praxe studentů učitelství biologie z pohledu mentorských rozhovorů“. Scientia in educatione 10, Nr. 2 (10.01.2020): 20–43. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1564.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Pedagogická praxe je jednou z důležitých součástí přípravy budoucího učitele a klíčové místo v jejím průběhu zaujímají mentorské rozhovory mezi studentem a garantem praxe. Článek popisuje analýzu mentorských rozhovorů u studentů učitelství biologie, které byly vedeny s cílem zjistit, kterými aspekty výuky se studenti zabývají, které opomíjí a které jim případně působí potíže. Zaměřily jsme se na oborově specifické jevy v hodinách přírodopisu a biologie v pěti oblastech: cíle výuky, rozsah a obsah učiva, způsob práce s učivem/pomůckami, chyby učitele a žáků a oblíbenost témat a motivace. Respondenty výzkumného šetření byli studenti učitelství biologie (n = 35), kteří v rámci svého navazujícího magisterského studia absolvovali praxe na základních či středních školách. Nejčastěji studenti stanovovali pouze kognitivní výukové cíle a ty byly formulovány především pomocí obsahu učiva. Klíčové kompetence a aktivní slovesa byla při stanovení cílů použita v malé míře. Rozsah učiva byl nejčastěji určován kmenovou učitelkou příp. zvyklostmi dané školy, prezentované organismy poté nejčastěji pomocí učebnice. Velká část respondentů byla schopna uvést konkrétní chyby, kterých se při výuce dopustili, ovšem k chybám žáků se respondenti až na jednu výjimku nevyjadřovali. Jako nejběžnější způsob motivace žáků byla uváděna názornost použitím různých výukových pomůcek. Domníváme se, že zjištěné výsledky mohou přispět ke zkvalitňování přípravy studentů učitelství biologie zejména v oblasti vedení mentorských rozhovorů při souvislých pedagogických praxích.
5
Jirásek, Ivo. „Doxa a epistémé zážitkové pedagogiky“. Pedagogika 66, Nr. 2 (23.06.2016). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2015.736.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Příspěvek podává formou přehledové studie představu o vývoji oboru na pomezí pedagogiky, andragogiky a kinantropologie, totiž o výchově v přírodě a její proměně v moderní formy výchovy v přírodě, prázdninovou pedagogiku a zážitkovou pedagogiku. Příspěvek nejprve rekapituluje určitá klišé, mínění, a hodnocení, která se s oborem provazují dle autora neprávem (doxa), totiž neodlišování zážitkové pedagogiky v teorii a oboru praktického působení; v jejím pronikání do školního prostředí v neadekvátní podobě; v nedoceňování využití zážitku v pedagogickém diskursu; ve vnímání reflexe jako nezbytné součásti tohoto typu osobnostního rozvoje; ve vazbě na literární zdroje pouze z posledního čtvrtstoletí. Následně text nabízí ideje, které autor považuje za relevantní porozumění (epistémé), totiž že se zkušenost jako existenciální fakt může stát prostředkem osobnostního rozvoje; ta se vyznačuje holistickým rozměrem působení; nabízí rekapitulaci předchozích termínů označujících zkoumanou problematiku, na jejichž pozadí lze hlouběji porozumět historii a terminologickému vývoji oboru; a na závěr konstatuje nemožnost zařazení tohoto specifického pedagogického tématu (či dokonce oboru) do přehledné klasifikace pedagogických věd.
6
Bartoňková, Hana. „Instruktor praktického vyučování ve firmě: role a kompetence“. Pedagogika 70, Nr. 3 (04.10.2020). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2020.1680.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Příspěvek je zaměřen na oblast neformálního vzdělávání dospělých, konkrétně na oblast dalšího odborného vzdělávání. Jeho hlavním cílem je vymezit oblasti a indikátory pro identifikaci kompetencí instruktora praktického vyučování ve firmě, tedy v kontextu podnikového vzdělávání. Základní premisou je skutečnost, že instruktor praktického vyučování není pedagogickým pracovníkem v intencích zákona o pedagogických pracovnících (zákon č. 563/2004 Sb.). Je v pracovněprávním vztahu s organizací, ve které se koná odborný výcvik / odborná praxe. Vede odbornou přípravu žáků, kteří přicházejí na pracoviště vykonávat odborný výcvik nebo odbornou praxi, do jeho pracovní náplně tak spadá řada činností souvisejících s pedagogickým působením. Příspěvek je zpracován jako teoretická studie. V závěru příspěvku jsou na základě zpracování dostupných zdrojů k charakteristice a nárokům kladeným na instruktora praktického vyučování identifikovány oblasti a indikátory jeho kompetencí. Vyústěním textu je identifikace tří oblastí kompetencí instruktora praktického vyučování (osobnostní, odborné a pedagogické), přičemž každá je rozpracována do dílčích indikátorů směřujících do jednotlivých složek kompetence (charakteristiky osobnosti, znalosti, dovednosti/schopnosti). V textu je navržen postup pro měření uvedených indikátorů s využitím škály Hennessyové a Hicksové (2011) a s využitím kategorizace výzkumných postupů podle Lepiče a Kouckého (2012) a Mikkonena a kol. (2017).
Klíčová slova: neformální vzdělávání dospělých, další odborné vzdělávání, instruktor prak- tického vyučování, kompetence.
7
Jagošová, Lucie. „Na pomezí formálního a neformálního vzdělávání“. Pedagogika 70, Nr. 3 (04.10.2020). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2020.1713.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Muzea vědecky zpracovávají, dokumentují a zprostředkovávají historii i současnost vývoje přírody, člověka a lidské společnosti a zastřešují veškeré oblasti i obory působení člověka, od zaměření přírodovědného přes technické až po humanitní. Svým návštěvníkům zprostředkovávají obory a témata za efektivního využití atraktivních sbírkových předmětů či jejich substitutů a s ohledem na posilování vztahu návštěvníků k regionu a místnímu kulturnímu, technickému a přírodnímu dědictví. Edukační činností naplňují muzea potenciál optimálního, podnětného prostředí pro neformální vzdělávání, které pracuje s aktivizací návštěvníků, principem názornosti, hands-on přístupem, učením se z exponátů, autenticitou, zážitkovostí a prvky edutainmentu. Nabízejí různorodé formáty edukačních programů a didaktických prostředků pro různé cílové skupiny, k nimž patří děti, dospělí, senioři, rodiny, návštěvníci se speciálními potřebami, ale tradičně také školy a další organizace, které pracují s dětmi a mládeží. Náhledem do edukace v různorodém prostředí můžeme nacházet určité paralely, ale i specifické odlišnosti v profesních kompetencích muzejních pedagogů a učitelů, které mohou přispět k vzájemnému obohacování při jejich spolupráci.
Klíčová slova: neformální vzdělávání, učení v muzeu, muzejní pedagogika, muzejní pedagog.
8
Michek, Stanislav. „Využití aktivit podporujících profesní rozvoj a vnímání jejich překážek učiteli základních a středních škol“. Pedagogika 66, Nr. 4 (20.10.2016). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2016.316.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Anotace: V souvislosti s výsledky mezinárodního šetření TALIS 2013, se snahou o zavedení karierního řádu a důrazem na profesní rozvoj pedagogických pracovníků nabývají na významu otázky, jak se profesně rozvíjejí současní učitelé v ČR, jaké využívají aktivity podporující jejich profesní rozvoj a v čem vidí překážky svého profesního rozvoje. V příspěvku jsou představeny výsledky dotazníkového šetření. Do výzkumu se zapojilo 2 472 učitelů ze všech krajů ČR, všech typů a druhů škol regionálního školství. Výzkum ukázal rozdíly v preferenci aktivit podporujících profesní rozvoj učitelů v závislosti na typu školy, kde působí, dosaženém vzdělání, genderu učitelů a délce pedagogické praxe. Jako nejvýznamnější překážku uváděli učitelé kolizi aktivit profesního rozvoje se svým rozvrhem.Klíčová slova: Profesní rozvoj učitelů, překážky profesního rozvoje, učitelé.
Dissertationen zum Thema "Pedagogické působení"
1
BUCEK, Jakub. „Pedagogické působení Stanislava Libenského na pozadí jeho tvůrčí činnosti“. Master's thesis, 2017. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-381085.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
This practical-theoretic diploma thesis deals with a glass artist and a schoolmaster Stanislav Libenský. He taught students in every grade of glass education however the subject matter of this thesis is his work in tertiary education at Academy of Arts, Architecture & Design in Prague according to the historical context. The practical part of the thesis comprises a melted and cut glass sculpture called Kontakty (Touches) which is realized according to findings in theoretical part of the thesis.
2
Počtová, Lenka. „Vliv hudby na rozvoj osobnosti a využití muzikoterapeutických technik a prvků v pedagogické praxi“. Doctoral thesis, 2014. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-342357.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The thesis on "Influence of music in personal development and use of music therapy elements in educational practice" describes the music impact on human being and connection of musical and non musical realms of life of man and the world. This existing connectedness is a basis for searching for possibilities how to use the music in educational practice to support self understanding, personal and social development. The whole thesis consists of five theoretical and one empirical chapter. In the first chapter few key attributes of education that may support a young man in growing into authentic, integrated and social personality are described. One's own experience and reflective dialogue are considered the main means of this kind of educational process. Later some characteristics of art philetics and personal and social skills training are described for they bring inspiration for use of music and musical experience in educational practice. The second chapter sets forth the outlines and main characteristics of music therapy, music education and music philetics which can coincide with each other. The third chapter describes the music itself, its origin, qualities, meaning and certain effects that music brings into human life. The fourth chapter deals with impacts of music on man, his body, mental life, cognitive...
3
Chalupová, Zuzana. „Marie Kučerová-Herbstová, zakladatelka dětské opery v Čechách“. Master's thesis, 2021. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-446014.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
This diploma thesis deals with the important composer from Kutná Hora, the author of several pieces for children and especially the creator of children's opera Marie Kučerová-Herbstová (1896-1962). The individual chapters deal with composer's personal life, professional activities, ties to Kutná Hora as well as her work and provide closer look at the children's operas she created.
4
Hříbal, Jakub. „Klima školní třídy“. Master's thesis, 2016. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-354109.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The Master thesis depicts a social climate in a classroom in Liberec region. The thesis is divided into two larger topic parts - theoretical part where basic terminology connected to the topic is explained and practical part. Theoretical findings introduce issues of classroom climate which partially originates from a larger superior topic of a school climate. The aim of the first part is to introduce each involved party that influences classroom climate daily and engages in measuring the climate. It answers why is important to watch and measure this phenomenon at school. The second part of the thesis describes practical usage of findings from the theoretical part. It deals with a quality research and comparison of results at selected primary schools in Liberec region. It examines differences which appear in a particular classroom in relation to school culture. Research results serve to realization of classroom climate at each school. The research was led in the sixth grades of each school and standardised questionnaire was used to measure the classroom climate MCI. KEYWORDSs: School Climate, Classroom Climate, Teacher, Pupil, Parent, Quality Research, Primary School, School Culture, Questionnaire MCI Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
5
KURČÍKOVÁ, Martina. „Klima třídy na 1. stupni základní školy“. Master's thesis, 2011. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-55198.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The thesis is divided into two parts - theoretical and practical. The theoretical part deals with terms related to its main theme ? the social climate of the classroom. This is especially the concepts of environment lighting, climate, atmosphere, teaching communication and socialization. The thesis focuses on explaining the formation process of class change its stakeholders, especially students and teachers, the possibilities of class climate and provides a brief overview of research results so far analyzed interested professionals. Marginally provides information on the developmental psychology of children younger than school age, school social climate and social climate of the teaching staff. The practical part focuses on research into the social climate in real classrooms. Studies were conducted at third, fourth and fifth classes of three elementary schools in the South region, using a standardized questionnaire "My class inventory?. The content of the practical work is to introduce readers to the used diagnostic method, the interpretation of the award process questionnaires, the completion and analysis of results of research in particular. The research results are presented graphically and accompanied by commentary. Finish their part of the practical conclusions that have been raised prior to the compilation of hypotheses.
6
MACHÁČKOVÁ, Lenka. „Profesní profil pedagoga pracujícího s dětmi a mládeží ve volném čase“. Master's thesis, 2008. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-49578.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The degree work outlines the professional profile of the educator working with children and young people in their free time. The introductory chapter explains the basic concepts and focuses on the characteristics of the theory of teacher´s profession, personality, values and key competences. The historical development describes education, and the concept of educator in its historical context. The next chapter focuses on the professional possibilities of the free-time educator. His or her educational activities are defined by the brief survey of institutions and facilities where children and young people spend their free time. The final part concentrates on the overall evaluation of the free-time educator. The professional profile contains certain individual qualities as well as theoretical and practical abilities.
7
SLANAŘOVÁ, Lucie. „Dítě s diagnózou ADHD na prvním stupni (kasuistická studie)“. Master's thesis, 2008. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-50231.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
This thesis deals with child problems with ADHD/ADD at Primary school and their next diagnosis.The aim of the theoretical part was to focus on the latest and available knowledge in the sphere of education and upbringing. Some thematical plans were analysed and they consider of ADHD/ADD and Specific learning disorders.The aim of the practical part was the analysis of school experience with children with ADHD/ADD. The problem was assessed from many points of view through casuists and interview with children, teachers, parents or assistents. That comes from the theoretical part.
Bücher zum Thema "Pedagogické působení"
1
Erika, Vonková, und Masarykova univerzita v Brně. Katedra filosofie a občanské výchovy., Hrsg. Jan Patočka, Češi a Evropa: Sborník prací z konference ... uspořádané Katedrou filosofie a občanské výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně k 50. výročí působení Jana Patočky na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Brno: Masarykova univerzita, 2000.
Den vollen Inhalt der Quelle finden