Um die anderen Arten von Veröffentlichungen zu diesem Thema anzuzeigen, folgen Sie diesem Link: Online služba.
Zeitschriftenartikel zum Thema „Online služba“
Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an
Machen Sie sich mit Top-16 Zeitschriftenartikel für die Forschung zum Thema "Online služba" bekannt.
Neben jedem Werk im Literaturverzeichnis ist die Option "Zur Bibliographie hinzufügen" verfügbar. Nutzen Sie sie, wird Ihre bibliographische Angabe des gewählten Werkes nach der nötigen Zitierweise (APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver usw.) automatisch gestaltet.
Sie können auch den vollen Text der wissenschaftlichen Publikation im PDF-Format herunterladen und eine Online-Annotation der Arbeit lesen, wenn die relevanten Parameter in den Metadaten verfügbar sind.
Sehen Sie die Zeitschriftenartikel für verschiedene Spezialgebieten durch und erstellen Sie Ihre Bibliographie auf korrekte Weise.
1
Seljak, Marta. „Online referenčna služba“. Organizacija znanja 7, Nr. 3-4 (2002): 69–73. http://dx.doi.org/10.3359/oz0234069.
Der volle Inhalt der Quelle
2
Maixnerová, Lenka, und Filip Kříž. „DIGITALIZACE FONDŮ A SBÍREK V NÁRODNÍ LÉKAŘSKÉ KNIHOVNĚ A MOŽNOSTI JEJICH ZPŘÍSTUPNĚNÍ“. Medsoft 2020 32, Nr. 1 (06.03.2020): 36–38. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2020_1_32_36_38.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Národní lékařská knihovna (NLK) od roku 2008 digitalizuje ze-jména starší monografie a periodika, které jsou ohrožené rozpa-dem nekvalitního kyselého papíru, poškozené častým používá-ním nebo nevhodným uložením. Zpřístupnění digitalizovaných dokumentů se řídí Autorským zákonem. Volná díla, na něž se nevztahují autorská ani nakladatelská práva, jsou zpřístupněna online. Autorsky chráněná díla, která jsou chráněna autorskými či nakladatelskými právy - 70 let od úmrtí autora a 50 let od vydání, noviny a časopisy 70 let od vydání - lze prohlížet a tisk-nout pouze lokálně na počítačích v NLK. NLK zpřístupňuje di-gitalizovaná díla prostřednictvím Digitální knihovny NLK, která je provozována v open source systému Kramerius. Celkem je nyní v Digitální knihovně NLK 1 705 415 digitalizovaných stran, z nichž 753 562 stran je volně přístupných.V letošním roce knihovny v ČR nabídnou uživatelům novou službu, tzv. zpřístupnění děl nedostupných na trhu, které je umožněno díky novele autorského zákona z roku 2017. Pro-střednictvím této služby budou moci uživatelé přistupovat k dosud nedostupným digitalizovaným knihám a časopisům, a to nejdříve z knihoven, které se ke službě připojí, a následně i vzdáleným přístupem. Uživatelé tak získají přístup ke knihám, které nejsou dostupné na trhu 6 měsíců, a k periodikům starším 10 let.V roce 2019 využilo Digitální knihovnu NLK přes 48 tisíc uži-vatelů, kteří si prohlédli přes 107 tisíc digitalizovaných stran. Obsah Digitální knihovny NLK je možné prohlížet na počítačích, tabletech i mobilních zařízeních. Digitalizované dokumenty NLK jsou též integrovány do České digitální knihovny, která zpřístupňuje digitalizovaný obsah českých knihoven z jednoho místa.
3
Sliwka, Rostislav. „Poskytovatel služeb sdílení obsahu online dle směrnice (EU) 790/2019“. Revue pro právo a technologie 11, Nr. 21 (30.06.2020): 91–128. http://dx.doi.org/10.5817/rpt2020-1-5.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Článek se zabývá pojmem poskytovatele služeb sdílení obsahu online (PSSOO), který byl do evropského práva zaveden směrnicí (EU) 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu (DSM směrnice). Postupně jsou rozebrány jednotlivé definiční prvky, ať už přímo uvedené v definici v čl. 2 DSM směrnice, tak vyplývající z navazujících recitálů odůvodnění DSM směrnice. Na praktických příkladech je dovozována aplikace jednotlivých kritérií v praxi. Ačkoliv definice PSSOO není ve všech ohledech jednoznačná, článek se snaží jednotlivá úskalí za pomoci judikatury Soudního dvora EU a dalších zdrojů rozebrat a nalézt možný praktický výklad daných definičních prvků.
4
Badurina, Boris, und Marina Putnik. „Društvena uloga narodnih knjižnica u suvremenim društvima“. Vjesnik bibliotekara Hrvatske 63, Nr. 1-2 (29.01.2021): 337–64. http://dx.doi.org/10.30754/vbh.63.1-2.805.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cilj. Rad se temelji na istraživanju utjecaja kulturne različitosti na društvenu ulogu narodnih knjižnica u suvremenim multikulturnim društvima kakvo je i hrvatsko društvo. Cilj istraživanja bio je istražiti potencijale i ulogu narodnih knjižnica za promicanje interkulturnih vrijednosti u hrvatskom kulturno pluralnome društvu Metodologija. Dio istraživanja prikazanog u radu temelji se na metodi ankete. Anketiranje je provedeno online upitnikom na prigodom uzorku od ukupno 177 knjižničara visoke i više stručne spreme zaposlenih u narodnim knjižnicama u Republici Hrvatskoj. Prilikom obrade prikupljenih podataka korištene su deskriptivne i inferencijalne statističke metode. Glavno istraživačko pitanje bilo je: Koji su potencijali narodnih knjižnica za promicanje interkulturnih vrijednosti u društvu s postavljenom pretpostavkom da postojeći potencijali nisu dovoljno iskorišteni za promicanje interkulturnih vrijednosti u društvu. Rezultati. Rezultati istraživanja ukazuju na osjetljivost i osviještenost knjižničarske zajednice na različite kulturne potrebe građana u hrvatskom kulturno pluralnome društvu te o narodnoj knjižnici kao mjestu gdje se te potrebe realiziraju. Narodne knjižnice prepoznaju svoju ulogu kao važnog dionika u multikulturnom društvu, te percipiraju promicanje multikulturnih i interkulturnih vrijednosti kroz knjižnične službe i usluge kao jednim od zadataka narodnog knjižničarstva. Ipak rezultati pokazuju da potencijali nisu u potpunosti prepoznati. Originalnost. Dosadašnja istraživanja na području knjižničarstva u Hrvatskoj kretala su se u smjeru sagledavanja stanja u knjižnicama, i to u kontekstu prepoznavanja multikulturnih knjižničnih sadržaja u okvirima pružanja knjižničnih usluga kao što su primjerice izgradnje manjinskih jezičnih zbirki i tome slično. Također, dosadašnja istraživanja na području knjižničarstva nisu uzimala u obzir razlikovanje interkulturnih od multikulturnih službi i usluga te aktivnosti i programa. Značajan doprinos ovog istraživanja jest i u postavljanju okvira za kritičku valorizaciju teorijsko-metodoloških pristupa za buduća istraživanja interkulturnih tema u području knjižnične znanosti u Hrvatskoj. Predstavljeno istraživanje provedeno je u okviru izrade doktorskog rada. Istraživanje Knjižnice i kulturna različitost provedeno je za potrebe izrade doktorskog rada pod nazivom Knjižnice i kulturna različitost: uloga narodnih knjižnica u promicanju interkulturnih vrijednosti u Republici Hrvatskoj doktorske studentice Marine Putnik, pod mentorskim vodstvom Borisa Badurina. Rad je obranjen 14. lipnja 2019. godine na Sveučilištu u Zadru.
5
Kanajet, Karlo, und Hrvoje Jakopović. „Izvještavanje o krizi i krizno komuniciranje Agrokora u 2017. godini putem internetskih platformi Večernji.hr i Agrokor.hr“. Medijska istraživanja 25, Nr. 1 (12.07.2019): 55–82. http://dx.doi.org/10.22572/mi.25.1.3.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Krizu organizacije označava situacija u kojoj se narušavaju redovite procedure funkcioniranja, a svaki izlazak iz uobičajenog toka djelovanja može dovesti i do pojačanog interesa medija. Kriza za neke organizacije zapravo počinje u onom trenutku kada je mediji proglase. Slučaj krize koncerna Agrokor u 2017. godini izazvao je veliku pozornost medija. Ovim se radom stoga proučavao slučaj kroz medijsko izvještavanje o Agrokoru na internetskom portalu Večernji.hr, u vrijeme kada se koncern suočavao s krizom izazvanom fi nancijskim problemima. Na taj su se način utvrdila obilježja i odrednice medijskog izvještavanja o Agrokoru i krizi na internetskom portalu Večernji.hr. S druge strane, analiza je obuhvatila službe- na internetska priopćenja Agrokora na mrežnoj stranici Agrokor.hr kako bi se utvrdilo kako je koncern kroz službene online kanale odgovorio na krizu. Rezultati izvještavanja o slučaju Agrokor i njegovom kriznom komuniciranju daju uvid u obilježja medijskog izvještavanja u slučaju krize ovakvih razmjera i kriznom komuniciranju putem internetskih priopćenja. Istraživanje je pokazalo da se u medijskom portretiranju krize značajan naglasak stavlja na prvog čovjeka organizacije. Tako se na internetskom portalu Večernji.hr u promatranom razdoblju u gotovo svakoj drugoj objavi spominjao osnivač Agrokora Ivica Todorić. Također, više od trećine objava sadržavalo je brojke u kontekstu krize, poput visine duga koncerna. Što se tiče samog Agrokora, rezultati istraživanja pokazali su kako se organizacija u prvoj fazi suočavanja s krizom nije postavila aktivno. Službena internetska priopćenja na mrežnoj stranici Agrokor.hr, koja bi se ticala krize, izostala su, a poruke koje su putem portala Večernji.hr mogle doći do javnosti od strane koncerna sadržavale su elemente poricanja postojanja problema. Kako je kriza postajala sve složenija, Agrokor je bio prisiljen na promjenu komunikacije. Stoga se u drugoj fazi koristio konkretnim strateškim elementima kriznog komuniciranja kao što su sazivanje konferencije za medije, vidljivost prvog čovjeka organizacije, komunikacijska ujednačenost te preimenovanje.
6
Gusić, Mirela, Luka Bonetti, Anja Slovenc, Iva Mrak und Suzana Matić. „Stavovi i informiranost mladih osoba o stečenom oštećenju sluha“. Logopedija 7, Nr. 2 (28.12.2017): 70–76. http://dx.doi.org/10.31299/log.7.2.5.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Stečeno oštećenje sluha jedno je od najčešćih kroničnih stanja odrasle i starije dobi. Njegov snažan socioekonomski utjecaj razvijene zemlje nastoje umanjiti preventivnim aktivnostima, a jedna od najbitnijih je bolje informiranje javnosti o svim implikacijama, te senzoričke promjene na kvalitetu života. Pritom je najbitnije sustavno informiranje mladih osoba koje su, zbog nedostatka formalnih mehanizama zaštite, pod dodatnim rizikom stjecanja oštećenja sluha zbog čestog izlaganja rekreacijskoj buci. Promjena znanja ove subpopulacije o stečenom oštećenju sluha i njegovim posljedicama ima potencijal promjene njihovih stavova o prevenciji, te u konačnici i mijenjanje rizičnih ponašanja koja pridonose razvoju oštećenja sluha u odrasloj ili starijoj dobi. Zato je važno poznavati početna znanja i stavove mladih osoba o stečenom oštećenju sluha, radi uvida u potrebu aktivnog i sustavnog stručnog rada na njihovoj promjeni, s ciljem podrške prevenciji teškoća slušanja uzrokovanih bukom u ovoj rizičnoj subpopulaciji. U ovom su istraživanju, pomoću ad hoc online upitnika, ispitani stavovi 112 mladih osoba iz čitave Hrvatske o stečenom oštećenju sluha. U skladu s početnom pretpostavkom istraživanja, pokazalo se da su stavovi sudionika o oštećenju sluha uglavnom negativni ili nedovoljno diferencirani, što govori o potrebi sustavnijeg obrazovanja mladih osoba o fenomenu oštećenja sluha, s ciljem prevencije oštećenja sluha stečenog u odrasloj i starijoj dobi.
7
Cui, Peng, Yuan Xue und Yuexing Liu. „Manufacturing a ring spun slub yarn using multi-channel drafting technique“. Journal of Engineered Fibers and Fabrics 15 (Januar 2020): 155892502095851. http://dx.doi.org/10.1177/1558925020958518.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
In this paper, we propose a novel method for manufacturing a ring-spun slub yarn through multi-channel drafting using a computer numerically controlled (CNC) ring spinning frame. Through controlling the speeds of the feeding rollers, the apron rollers and the spindle, we can manipulate the blending ratio, linear density and twist of the spun yarn online, offering more degrees of freedom to configure fibers in the spun yarn. Furthermore, we develop a digital control system in conjunction with a CNC ring spinning machine, in which each CNC ring spinning machine serves as a drone machine that receives commands from a central computer. A self-developed management platform is designed to help the client manage these drone machines via online regulation. At last, a series of experiments are conducted to examine the impact of manufacturing parameters on the structures and properties of slub yarn. We found that the descriptive parameters that affect the breaking force of the slub yarn samples are the slub length, slub distance, slub multiplier, and roving ratio. The parameters that affect the breaking elongation are obtained as the slub length, slub distance, slub multiplier, and twist coefficient.
8
Mašina Delija, Dina, und Dunja Holcer. „Aktivnosti hrvatskih narodnih knjižnica na Facebooku u uvjetima proljetnog lockdowna 2020.“ Vjesnik bibliotekara Hrvatske 64, Nr. 1 (24.05.2021): 95. http://dx.doi.org/10.30754/vbh.64.1.859.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cilj. Cilj je rada predstaviti rezultate istraživanja načina na koji su knjižnice prihva- tile i koristile društvenu mrežu Facebook kao odgovor na izvanredne prilike koje je pro- uzročila pandemija nove bolesti COVID-19. Hrvatska je, kao i većina europskih država, u proljeće 2020., u vrijeme izbijanja pandemije, ušla u potpuni lockdown. Sve javne službe u Hrvatskoj, uključujući i narodne knjižnice, zbog pandemije morale su zatvoriti vrata korisnicima na 38 dana, počevši od 19. ožujka 2020. godine. Hrvatske narodne knjižnice suočile su se sa značajnim promjenama u svojem poslovanju jer su tradicio- nalne knjižnične službe morale u kratkom vremenu transformirati u virtualno okruženje, stvarajući i dijeleći raznolike digitalne sadržaje na Facebooku, često i na dnevnoj bazi.
Pristup/metodologija/dizajn. Rad istražuje aktivnosti narodnih knjižnica na Fa- cebooku, kojima su knjižnice nastavile služiti zajednici tijekom lockdowna. Prikazano istraživanje utemeljeno je na analizi objava narodnih knjižnica na Facebook stranicama. Provedeno je tijekom srpnja 2020. godine na 208 hrvatskih narodnih knjižnica, tj. na uzorku od 146 knjižnica koje su u istraživačkom razdoblju imale Facebook stranicu.
Rezultati. Rezultati istraživanja pokazali su da su hrvatske narodne knjižnice uspješ- no odgovorile na izazove u novoj, dotad nepoznatoj situaciji, pokazujući da su sposobne brzo se prilagoditi i na odgovarajući način koristiti digitalne tehnologije. Knjižnice su razvile inovativne prakse, postajući sve kreativnije. Rezultat je bio pregršt sadržaja, na Facebooku, ali i na drugim društvenim mrežama, namijenjenog najširoj publici, od radionica za djecu i odrasle, prenošenja uživo online događanja, do organizacije virtual- nih izložbi i prikupljanja relevantnih izvora informacija za istraživanje i učenje. Odaziv javnosti, odnosno uključivanje zajednice, bio je veći od očekivanog, uključujući slije- đenje, komentiranje i dijeljenje digitalnog sadržaja, kreiranog ili podijeljenog od strane narodnih knjižnica. Još jedan od učinaka izazvanog krizom bilo je ubrzano omogućava- nje novih digitalnih usluga narodnih knjižnica, primjerice mogućnost online učlanjenja i posudba e-knjiga.
Originalnost/vrijednost. Ovo istraživanje prvi put na jednom mjestu donosi ak- tivnosti hrvatskih narodnih knjižnica na Facebooku u izvanrednim okolnostima lock- downa, a rezultati mogu potaknuti ostale knjižnice da u svoje poslovanje uvrste primjere ovdje predstavljene dobre prakse.
9
Jurić, Tado, Lucija Kardaš und Anja Bakota. „Medijska analiza sadržaja online medija o fenomenu suvremenog iseljavanja iz Hrvatske“. Crkva u svijetu 55, Nr. 3 (11.12.2020): 453–94. http://dx.doi.org/10.34075/cs.55.3.3.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
U radu su predstavljeni rezultati istraživanja analize hrvatskih online medija (web portali) o temi iseljavanja iz Hrvatske. Istraživani su koncept i slika o iseljavanju Hrvata gledani/prikazivani kroz prizmu medija u Hrvatskoj. Tema „iseljavanje iz Hrvatske” analizirana je u člancima sljedećih hrvatskih web portala: Večernji list, 24 sata i Index.hr te Deutsche Welle, međunarodnom njemačkom javnom medijskom servisu. Analiza medija provodila se od listopada 2018. do siječnja 2019. Mediji su izabrani po kriteriju čitanosti te opsega i dostupnosti medijskim publikama. Korištena je zadana matrica istraživanja podijeljena u šest kategorija gdje su se na navedenim portalima analizirali članci metodom analize diskursa. Analizom medijskog sadržaja kodirana su i kategorizirana 152 analizirana članka. Prema zadanim kategorijama istraživane su: opće značajke članaka, vrijednosna orijentacija, odnos autora prema iseljavanju i zastupljenost pojma u članku, naslovi, grafički prikazi u člancima te komentari čitatelja na članak. Većina objavljenih tekstova o iseljavanju iz Hrvatske napisana je u negativnom kontekstu. Članci pak o pozitivnim iskustvima preseljenja i odlaska u drugu državu zaista potiču daljnje iseljavanje, odnosno neodlučne potiču na razmišljanje o opciji iseljavanja. Zaključujemo kako mediji koji djeluju u Hrvatskoj jesu pristrani pri prikazivanju teme iseljavanja, jer je vidljivo da su stavovi, odabir osoba za razgovore i citate kao i subjektivnost prisutni u većini članaka. S druge strane, svakako uočavamo i pozitivnu ulogu koju igraju mediji u hrvatskom društvu, čemu svjedoči činjenica da su mediji otvorili više ključnih društvenih tema od samih institucija i službi kojima je to u opisu posla te da svakako djeluju i kao konstruktivan društveni korektiv.
10
Lesenková, Eva, und Klára Mašková. „ON-LINE TUTORIÁLY V UŽIVATELSKÉ PODPOŘE KNIHOVNICKO-INFORMAČNÍCH SLUŽEB VE ZDRAVOTNICKÝCH KNIHOVNÁCH ČR“. Medsoft 2018 30, Nr. 1 (10.03.2018): 111–14. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2018_1_30_111_114.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
111MEDSOFT 2018DOI: Lesenková Eva, Mašková KláraON-LINE TUTORIÁLY V UŽIVATELSKÉ PODPOŘE KNIHOVNICKO-INFORMAČNÍCH SLUŽEB VE ZDRAVOTNICKÝCH KNIHOVNÁCH ČRON-LINE TUTORIÁLY V UŽIVATELSKÉ PODPOŘE KNIHOVNICKO-INFORMAČNÍCH SLUŽEB VE ZDRAVOTNICKÝCH KNIHOVNÁCH ČREva Lesenková, Klára MaškováAnotaceTutoriály umožňují uživateli rychlý a efektivní návod pro orien-taci ve zvoleném tématu a získání velkého množství dovedností a zkušeností během krátké doby a bez učitele.Cílem příspěvku je upozornit na různé formy a témata, kte-rým se online tutoriály v českých zdravotnických knihovnách věnují a představit jejich přehled. Tento příspěvek vychází z ba-kalářské práce, která byla obhájena v lednu 2018 na ÚISK FF UK pod názvem “Analýza tutoriálů pro vyhledávání v informačních zdrojích českých zdravotnických knihoven”, jejíž součástí byla analýza četnosti využívání jednotlivých forem tutoriálů [3]. Ana-lýza ukázala, že nejčastěji jsou používány screenshoty, slidecas-ty a videa. Z hlediska obsahu byly tyto tutoriály rozděleny do pěti tematických skupin, v kterých dominovalo zpracovávání elektronických informačních zdrojů a vyhledávání. Vlastní tu-toriály vytvářelo a na webových stránkách prezentovalo pouze devět zdravotnických knihoven (z celkového počtu 124) a dal-ších pět knihoven odkazovalo na tutoriály z externích zdrojů.Rozmanitost knihovnicko-informačních služeb knihoven může vést k jejich nepřehlednosti a znesnadnit tak uživatelům jejich využívání. Tutoriály mohou nejen pomoci uživateli v ori-entaci a knihovnám v propagaci různých typů služeb, ale plní především funkci vzdělávací. Jejich tvorba se s novými techno-logiemi stává čím dál tím jednodušší, je však důležité správně zvolit jejich formu. Každá z forem má své klady a zápory, každá je vhodná k jinému účelu. Sami uživatelé pak mohou mít různé preference ve způsobech učení, tudíž je možné využít více fo-rem tutoriálů k jednomu tématu.Národní lékařská knihovna od roku 2010 ve spolupráci s UK provozuje e-learningové kurzy pro neformální vzdělávání lé-kařských knihovníků. Od roku 2018 se tyto kurzy, na které si již uživatelé zvykli ve formě využívající multimediální prvky, rozšíří o další novinku: on-line tutoriály.
11
Eichholz, Nina. „Erschließung, Digitalisierung und Internetpräsentation im Projekt „Die Notenbestände der Dresdner Hofkirche und der Königlichen Privat-Musikaliensammlung aus der Zeit der sächsisch-polnischen Union“ der SLUB Dresden“. Bibliotheksdienst 50, Nr. 2 (01.02.2016): 210–25. http://dx.doi.org/10.1515/bd-2016-0023.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Zusammenfassung: Gegenstand des jüngsten musikbezogenen DFG-Projekts der SLUB Dresden sind die überlieferten Notenbestände der Dresdner Hofkirche und der Königlichen Privat-Musikaliensammlung aus der Zeit der sächsisch-polnischen Union (1697–1763). Die 1.500 Musikalien werden zunächst umfassend mit Angaben zu Kopisten, Wasserzeichen und Provenienzen sowie durch zahlreiche Incipits für die RISM-Online-Datenbank erschlossen. Ein mehrschrittiger Workflow führt schließlich zur Volldigitalisierung der Bestände. Auf diese Weise wird für die musikalische Praxis wie Forschung eine effektive Infrastruktur zur Beschäftigung mit den Quellen der international bedeutenden Sammlungen geschaffen.
12
Komenda, Martin, und Matěj Karolyi. „PŘEDSTAVENÍ NÁRODNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO INFORMAČNÍHO PORTÁLU“. Medsoft 2020 32, Nr. 1 (06.03.2020): 18–20. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2020_1_32_18_20.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) představuje systematickou cestu Ministerstva zdravotnictví ČR ke zlepšení komunikace a důvěryhodnosti prezentovaných informací smě-rem k veřejnosti. Publikací pouze plně prověřeného, garanto-vaného a metodicky standardizovaného obsahu se NZIP stane stěžejním komunikačním kanálem, který zprostředkuje po-třebné informace z oblasti zdravotní péče, prevence a podpory zdraví nejen pro státní správu, ale zejména pro širokou laickou iodbornou veřejnost. V přímé návaznosti na národní strategic-ký rámec Zdraví 2030, který mimo jiné směřuje k zajištění sys-tematické informovanosti v oblasti ochrany zdraví a zdravého životního stylu včetně posílení zdravotní gramotnosti, NZIP prezentuje původní autorský obsah provázaný na existující ověřené online zdroje napříč odbornými portály z oblasti čes-kého zdravotnictví. Primární ambicí projektu NZIP je zamezit roztříštěnosti informací a zajistit správnou interpretaci garan-tovaných materiálů prostřednictvím jednotné komunikační platformy. Ta bude určena především pro propagaci a využívání služeb ve zdravotnictví v souladu se strategickou podporou zdraví, astrategickými záměry resortu. NZIP přináší zvýšení důvěry laické i odborné veřejnosti k zdravotnickým informa-cím, zvýší zdravotní gramotnost populace a plošně zjednoduší přístup k dostupným online zdrojům, čímž mimo jiné přispěje k propagaci zdravého životního stylu a preventivních programů garantovaných státem. Konferenční příspěvek představí aktu-ální stav portálu nzip.cz společně s metodickým a technickým pozadím, které tvoří základní schéma spolupráce odborných garantů, autorského kolektivu, interních i externích recenzentů, vývojového týmu a Vědecké a řídící rady NZIP.
13
Komenda, Martin, und Matěj Karolyi. „PŘEDSTAVENÍ NÁRODNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO INFORMAČNÍHO PORTÁLU“. Medsoft 2020 32, Nr. 1 (06.03.2020): 27–29. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2020_1_32_27_29.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) představuje systematickou cestu Ministerstva zdravotnictví ČR ke zlepšení komunikace a důvěryhodnosti prezentovaných informací smě-rem k veřejnosti. Publikací pouze plně prověřeného, garanto-vaného a metodicky standardizovaného obsahu se NZIP stane stěžejním komunikačním kanálem, který zprostředkuje po-třebné informace z oblasti zdravotní péče, prevence a podpory zdraví nejen pro státní správu, ale zejména pro širokou laickou iodbornou veřejnost. V přímé návaznosti na národní strategic-ký rámec Zdraví 2030, který mimo jiné směřuje k zajištění sys-tematické informovanosti v oblasti ochrany zdraví a zdravého životního stylu včetně posílení zdravotní gramotnosti, NZIP prezentuje původní autorský obsah provázaný na existující ověřené online zdroje napříč odbornými portály z oblasti čes-kého zdravotnictví. Primární ambicí projektu NZIP je zamezit roztříštěnosti informací a zajistit správnou interpretaci garan-tovaných materiálů prostřednictvím jednotné komunikační platformy. Ta bude určena především pro propagaci a využívání služeb ve zdravotnictví v souladu se strategickou podporou zdraví, astrategickými záměry resortu. NZIP přináší zvýšení důvěry laické i odborné veřejnosti k zdravotnickým informa-cím, zvýší zdravotní gramotnost populace a plošně zjednoduší přístup k dostupným online zdrojům, čímž mimo jiné přispěje k propagaci zdravého životního stylu a preventivních programů garantovaných státem. Konferenční příspěvek představí aktu-ální stav portálu nzip.cz společně s metodickým a technickým pozadím, které tvoří základní schéma spolupráce odborných garantů, autorského kolektivu, interních i externích recenzentů, vývojového týmu a Vědecké a řídící rady NZIP.
14
Kocourek, Jana, und Hans-Peter Hasse. „95 Autographe der Reformationszeit. Eine Online-Ausstellung mit Schätzen der Handschriftenabteilung der SLUB anlässlich des Reformationsjubiläum 2017“. Sächsische Heimatblätter 63, Nr. 2 (01.04.2017): 182–83. http://dx.doi.org/10.52410/shb.bd.63.2017.h.2.s.182-183.
Der volle Inhalt der Quelle
15
Mihaljević, Jasminka, Gordana Gašo und Ljiljana Siber. „Nabavna politika i izgradnja knjižničnih zbirki u visokoškolskim knjižnicama Sveučilišta Josipa Jurja Strossmayera u Osijeku“. Vjesnik bibliotekara Hrvatske 63, Nr. 1-2 (29.01.2021): 131–59. http://dx.doi.org/10.30754/vbh.63.1-2.783.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cilj. Rad prikazuje stanje i promjene u nabavnoj politici kao važnoj fazi u procesu izgradnje zbirki u visokoškolskim knjižnicama Sveučilišta Josipa Jurja Strossmayera u Osijeku temeljom longitudinalnog istraživanja provedenog tijekom ožujka 2015. i ožujka 2019. godine. Istraživanje ima za cilj utvrditi na koji se način provodi nabava prema vrsti građe i obliku nabave, ima li značajnijih promjena u izgradnji knjižničnih zbirki u promatranom razdoblju te postoje li pisani dokumenti fakulteta i knjižnice kojima je uređena izgradnja knjižničnih zbirki, na koji se način provodi kontinuirana i sustavna nabavna politika i koliko matična ustanova unutar koje djeluju knjižnice na Sveučilištu u Osijeku utječe na donošenje odluka u upravljanju zbirkama i koji je najbolji način njihova rješavanja. Metodologija. Istraživanje je provedeno uz pomoć kvantitativnih i kvalitativnih metoda. Kvantitativni podatci dobiveni su online anketnim upitnikom koji je sudionicima istraživanja bio dostupan putem poveznice proslijeđene elektroničkom poštom. Sudionici istraživanja voditelji su visokoškolskih knjižnica pri fakultetima, akademijama i odjelima, sastavnicama Sveučilišta u Osijeku. U istraživanju 2015. godine sudjelovalo je 13, a u istraživanju 2019. godine 15 ispitanika. Kvalitativni podatci dobiveni su polustrukturiranim intervjuom provedenim tijekom listopada 2020. godine. U intervjuu je sudjelovalo 5 voditelja visokoškolskih knjižnica i 1 djelatnik Službe nabave Gradske i sveučilišne knjižnice Osijek. Rezultati. Rezultati upitnika upotrijebljeni su za raspravu na zajedničkom sastanku voditelja visokoškolskih knjižnica Sveučilišta u Osijeku o koristima istraživanja u pogledu mogućnosti za postavljanje matrice ili okvira za pisanu politiku nabave kao faze u procesu izgradnje zbirki u visokoškolskim knjižnicama. Na temelju analize provedenog istraživanja konkretizirani su zaključci koji upućuju na mogućnosti izgradnje kvalitetnijih knjižničnih zbirki na lokalnoj i na nacionalnoj razini kroz zajedničku suradnju. Originalnost/vrijednost. Doprinos je rada u mogućnosti postavljanja kriterija koji mogu poslužiti kao temelj za organizaciju i nabavu knjižničnih zbirki u svim visokoškolskim knjižnicama, uz uvažavanje različitosti među pojedinim fakultetima, kao i mogućih rješenja politike koordinirane nabave matičnog Sveučilišta.
16
Pyontyk, Lilia, und Natalia Romanyshyn. „CONCORDANCE AS A TOOL FOR STUDYING THE CONCEPTUAL STRUCTURE OF POLITICAL TEXTS“. Young Scientist 11, Nr. 87 (2020). http://dx.doi.org/10.32839/2304-5809/2020-11-87-102.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
The article highlights the main directions of application of corpus approach in modern linguistics (scientific and theoretical research, lexicography, linguodidactics). The article presents the possibilities of concordance technologies as a tool for studying the conceptual structure of a political text. Concordance is considered as a way of elaborating an array of corpora of texts of Ukrainian political discourse in 2014-2020. The aim of the article is to reveal the method of using the technology of stacking political texts corpora and concordances to build a nominative field of certain concepts. The study was based on corpora of political texts, which cover the issues of language, language policy, language law and the status of the Ukrainian language as the state language in Ukraine (printed publications: «Hazeta po-ukrainsky», «Holos Ukrainy», «Dzerkalo tyzhnia», «Tyzhden», «Ukrainskyi tyzhden»; electronic publications: www. bagnet.org («Bagnet»); www.censor.net.ua; www.comments.ua (Information and analytical portal «Komentari»); expres.ua («Ekspres-online»); www.focus.ua («Focus»); www.gazeta.ua; www.dt.ua («Dzerkalo tyzhnia»); www.slovoidilo.com («Slovo i dilo»); www.svoboda.org.ua; www.tsn.ua («Televiziina sluzhba novyn»); www.tyzhden.ua («Tyzhden») and others. The object of analysis was the concept LANGUAGE in the Ukrainian political discourse of 2014-2020. The subject of analysis is the specifics of explicit verbalization of the concept LANGUAGE. Concordances allow to analyze different contexts, to deduce the value of a keyword semantics on their basis, to model a nominative field (direct / indirect nomination) of the studied concept of LANGUAGE. The main task of the concordance is to display all cases of use of the word registered in the texts. Unlike the dictionary, which puts the dictionary article in the main place, the concordance gives examples - the right and left contexts of the word. Concordances are used to solve the following linguistic problems: - comparison of different possibilities of using the same word, - analysis of keywords, - analysis of frequency of words and phrases, - search and research of phrases and idioms, - search of translation, for example, terminology, - creation of lists words (used when publishing).