Um die anderen Arten von Veröffentlichungen zu diesem Thema anzuzeigen, folgen Sie diesem Link: Informační stánek.
Zeitschriftenartikel zum Thema „Informační stánek“
Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an
Machen Sie sich mit Top-15 Zeitschriftenartikel für die Forschung zum Thema "Informační stánek" bekannt.
Neben jedem Werk im Literaturverzeichnis ist die Option "Zur Bibliographie hinzufügen" verfügbar. Nutzen Sie sie, wird Ihre bibliographische Angabe des gewählten Werkes nach der nötigen Zitierweise (APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver usw.) automatisch gestaltet.
Sie können auch den vollen Text der wissenschaftlichen Publikation im PDF-Format herunterladen und eine Online-Annotation der Arbeit lesen, wenn die relevanten Parameter in den Metadaten verfügbar sind.
Sehen Sie die Zeitschriftenartikel für verschiedene Spezialgebieten durch und erstellen Sie Ihre Bibliographie auf korrekte Weise.
1
Kasl, František. „Kybernetický bezpečnostní incident a jeho ohlašování v rámci zabezpečení osobních údajů v kontextu internetu věcí“. Časopis pro právní vědu a praxi 28, Nr. 3 (29.09.2020): 429–47. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-3-7.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Příspěvek je věnován premise, že v moderní, stále propojenější společnosti dochází k rostoucímu obsahovému překryvu ohlašovacích povinností na základě právních rámců ochrany osobních údajů a kybernetické bezpečnosti. V obou případech jde o odraz chytré regulace, kdy stát využívá možností nabízených informačními a komunikačními technologiemi pro shromažďování aktuálních informací o situacích, které mohou vyžadovat reakci ze strany dozorových orgánů. V případě povinnosti ohlašovat porušení zabezpečení osobních údajů dle článku 33 obecného nařízení č. 2016/679, o ochraně osobních údajů, vůči Úřadu pro ochranu osobních údajů je směrodatný zásah do zpracovávaných osobních údajů. Povinnost hlášení kybernetického bezpečnostního incidentu dle § 8 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, vůči příslušnému bezpečnostnímu týmu CERT pak vzniká při zásahu do prvků informační infrastruktury povinných subjektů. Vzhledem k postupné digitalizaci přibývajícího množství činností a souvisejícím všudypřítomným zpracováváním osobních údajů dochází k rostoucímu prolínání těchto perspektiv. Autor tento vývoj vnímá jako příležitost pro úpravu de lege ferenda, kterou lze zvýšit přínos z takto sdělovaných informací pro dozorové orgány, chráněné fyzické osoby, i povinností vázané subjekty.
2
Soukup, Václav. „Kyberantropologie a kyberkultura“. Anthropologia integra 1, Nr. 2 (01.06.2010): 15–22. http://dx.doi.org/10.5817/ai2010-2-15.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem studie je teoretická deskripce a analýza kyberantropologie jako relativně nové antropologické disciplíny. Předmětem výzkumů kyberantropologie jsou (1) místa, kde jsou nové informační a komunikační technologie vytvářeny, (2) kyberprostor, v němž jsou informace umístěny a (3) sdílený způsob života uživatelů informačních systémů. Stimulem, který vedl ke vzniku kyberantropologie, byl prudce rostoucí vliv moderních komunikačních technologií na způsob života stále většího počtu obyvatel naší planety. Sociokulturní antropologové si uvědomili, že nové informační technologie, stejně jako vědecké poznatky v oblasti mediální komunikace, stále více ovlivňují fungování sociálních, ekonomických a politických systémů, stírají dříve nezpochybnitelné hranice mezi lidmi a stroji a vytvářejí nový typ virtuální reality – kyberprostor a kyberkulturu. Snaha antropologů popsat, analyzovat a interpretovat tento nový kulturní fenomén vedla ve svých důsledcích ke zrození nové tematické oblasti a subdisciplíny sociokulturní antropologie – kyberantropologie.
3
Bruthans, J. „Anaesthesia information management systems in the Czech Republic - Are they still just a calling of the future?“ Anesteziologie a intenzivní medicína 30, Nr. 1 (01.02.2019): 3–8. http://dx.doi.org/10.36290/aim.2019.001.
Der volle Inhalt der Quelle
4
Komenda, Martin, und Matěj Karolyi. „PŘEDSTAVENÍ NÁRODNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO INFORMAČNÍHO PORTÁLU“. Medsoft 2020 32, Nr. 1 (06.03.2020): 18–20. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2020_1_32_18_20.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) představuje systematickou cestu Ministerstva zdravotnictví ČR ke zlepšení komunikace a důvěryhodnosti prezentovaných informací smě-rem k veřejnosti. Publikací pouze plně prověřeného, garanto-vaného a metodicky standardizovaného obsahu se NZIP stane stěžejním komunikačním kanálem, který zprostředkuje po-třebné informace z oblasti zdravotní péče, prevence a podpory zdraví nejen pro státní správu, ale zejména pro širokou laickou iodbornou veřejnost. V přímé návaznosti na národní strategic-ký rámec Zdraví 2030, který mimo jiné směřuje k zajištění sys-tematické informovanosti v oblasti ochrany zdraví a zdravého životního stylu včetně posílení zdravotní gramotnosti, NZIP prezentuje původní autorský obsah provázaný na existující ověřené online zdroje napříč odbornými portály z oblasti čes-kého zdravotnictví. Primární ambicí projektu NZIP je zamezit roztříštěnosti informací a zajistit správnou interpretaci garan-tovaných materiálů prostřednictvím jednotné komunikační platformy. Ta bude určena především pro propagaci a využívání služeb ve zdravotnictví v souladu se strategickou podporou zdraví, astrategickými záměry resortu. NZIP přináší zvýšení důvěry laické i odborné veřejnosti k zdravotnickým informa-cím, zvýší zdravotní gramotnost populace a plošně zjednoduší přístup k dostupným online zdrojům, čímž mimo jiné přispěje k propagaci zdravého životního stylu a preventivních programů garantovaných státem. Konferenční příspěvek představí aktu-ální stav portálu nzip.cz společně s metodickým a technickým pozadím, které tvoří základní schéma spolupráce odborných garantů, autorského kolektivu, interních i externích recenzentů, vývojového týmu a Vědecké a řídící rady NZIP.
5
Komenda, Martin, und Matěj Karolyi. „PŘEDSTAVENÍ NÁRODNÍHO ZDRAVOTNICKÉHO INFORMAČNÍHO PORTÁLU“. Medsoft 2020 32, Nr. 1 (06.03.2020): 27–29. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2020_1_32_27_29.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Národní zdravotnický informační portál (NZIP) představuje systematickou cestu Ministerstva zdravotnictví ČR ke zlepšení komunikace a důvěryhodnosti prezentovaných informací smě-rem k veřejnosti. Publikací pouze plně prověřeného, garanto-vaného a metodicky standardizovaného obsahu se NZIP stane stěžejním komunikačním kanálem, který zprostředkuje po-třebné informace z oblasti zdravotní péče, prevence a podpory zdraví nejen pro státní správu, ale zejména pro širokou laickou iodbornou veřejnost. V přímé návaznosti na národní strategic-ký rámec Zdraví 2030, který mimo jiné směřuje k zajištění sys-tematické informovanosti v oblasti ochrany zdraví a zdravého životního stylu včetně posílení zdravotní gramotnosti, NZIP prezentuje původní autorský obsah provázaný na existující ověřené online zdroje napříč odbornými portály z oblasti čes-kého zdravotnictví. Primární ambicí projektu NZIP je zamezit roztříštěnosti informací a zajistit správnou interpretaci garan-tovaných materiálů prostřednictvím jednotné komunikační platformy. Ta bude určena především pro propagaci a využívání služeb ve zdravotnictví v souladu se strategickou podporou zdraví, astrategickými záměry resortu. NZIP přináší zvýšení důvěry laické i odborné veřejnosti k zdravotnickým informa-cím, zvýší zdravotní gramotnost populace a plošně zjednoduší přístup k dostupným online zdrojům, čímž mimo jiné přispěje k propagaci zdravého životního stylu a preventivních programů garantovaných státem. Konferenční příspěvek představí aktu-ální stav portálu nzip.cz společně s metodickým a technickým pozadím, které tvoří základní schéma spolupráce odborných garantů, autorského kolektivu, interních i externích recenzentů, vývojového týmu a Vědecké a řídící rady NZIP.
6
Havlík, Adam. „Žádám o vyslovení absolutního zákazu Odbor zahraničního tisku jako součást informační politiky ministerstva vnitra“. Securitas Imperii: Journal for the Study of Modern Dictatorships 38, Nr. 1 (30.06.2021): 146–67. http://dx.doi.org/10.53096/sfew4109.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Studie se zabývá útvarem federálního ministerstva vnitra (FMV), který měl v 70. a 80. letech 20. století na starosti kontrolu zahraničního tisku, oficiálně objednávaného z ciziny československým státem nebo individuálně importovaného jeho občanům. Zahraniční tisk a šíření informací v něm obsažených představovaly pro vládnoucí Komunistickou stranu Československa (KSČ) potenciální riziko, a proto podléhal poměrně přísné kontrole. V rámci Státní bezpečnosti (StB) dohlížel nad tiskovinami směřujícími do země tzv. odbor zahraničního tisku (OZT). Jeho zaměstnanci pracovali mj. v utajení na poštách, kde prověřovali balíčky se zahraničními časopisy a knihami a závadné tituly vyřazovali z oběhu. Podíleli se tak na cenzuře a usměrňování toku informací, aby byl v souladu s představami vládnoucí KSČ. Studie se zaměřuje na mechanismy, na kterých stálo fungování tohoto odboru. Zároveň sleduje i personální složení OZT a s ním i sociální profil těch, kteří se podíleli na jeho chodu.
7
Maixnerová, Lenka, und Eva Valdmanová. „ODBORNÉ ZDRAVOTNICKÉ E-KNIHY, MOŽNOSTI JEJICH VYUŽITÍ V KNIHOVNÁCH A STATISTIKY JEJICH VYUŽITÍ“. Medsoft 2020 32, Nr. 1 (06.03.2020): 39–42. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2020_1_32_39_42.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V nabídce elektronických informačních zdrojů (EIZ) knihoven jsou odborné e-knihy již řadu let, ale teprve v posledních letech se významně rozšířily i v ČR. Kromě zahraničních e-knih jsou nyní k dispozici i české e-knihy, které vydávají zejména univer-zitní nakladatelství a nakladatelství Grada. E-knihy mohou být do knihoven pořizovány pouze tehdy, pokud jsou ošetřeny tzv. knihovní licencí (jež umožňuje jejich využívání v knihovně), což stále řada nakladatelství neumožňuje. V roce 2019 se prostřed-nictvím CzechElibu podařilo sjednotit a schválit metody vyka-zování statistik využívání EIZ, a to včetně e-knih. Pro e-knihy byly schváleny metodiky Counter R5.NLK nabízí e-knihy na 4 platformách: BookPort, Thieme, Eb-scoHost a SpringerLink. Přístup k e-knihám je stále malým seg-mentem celkového množství nabízených informačních služeb NLK (okolo 900 e-knih), ale z hlediska využívání do budoucna je určitě významnou službou.
8
Kofránek, Jiří, und Richard Papík. „VOLNÉ SDÍLENÍ ODBORNÝCH ČLÁNKŮ – SCI-HUB PIRÁTSTVÍ NEBO TREND?“ Medsoft 2018 30, Nr. 1 (10.03.2018): 107–10. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2018_1_30_107_110.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Informační technologie zásadně mění dosavadní způsob pu-blikování odborných sdělení i vydavatelské obchodní modely. Prudce se rozšiřuje podíl open-source časopisů. Zároveň vzni-kají komunity, jejíž členové si vzájemně vyměňují publikované články a obcházejí tak placené časopisecké přístupy. Vznikají také i pirátské komunity, které zásadním způsobem narušují autorská práva vydavatelů – jako např. Sci-Hub, těžko se ale tomu dá bez přispění tvrdých restrikčních opatření garantova-nými státem zamezit. Ve vědecké komunitě tak vzniká obdobná situace, jako i v minulosti s pirátským kopírováním písní a filmů. Řešením v budoucnu nebude tvrdá restrikce, ale změna vydava-telské obchodní politiky.
9
Borej, Jiří. „ZÁKLADNÍ INFRASTRUKTURA ELEKTRONICKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ ČR“. Medsoft 2018 30, Nr. 1 (10.03.2018): 12–17. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2018_1_30_12_17.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Základní infrastrukturou elektronizace zdravotnictví je myšlen soubor informačních systémů a datových zdrojů, které posky-tují centrálně sdílené služby garantované státem. Článek se od-kazuje na klíčové procesy ve zdravotnictví, jejichž elektronizace tyto služby vyžaduje a uvádí sadu pravidel, kterými se bude rozvoj centrálně budované infastruktury řídit. Cílem článku je znázornit vzájemnou provázanost infrastrukturních služeb a poukázat na potřebu koordinace při přípravě a tvorbě nových elektronizovaných agend a tomu odpovídajících informačních systémů. Důraz je kladen na využívání informačních zdrojů re-sortu zdravotnictví a datové základny České republiky. Infrastruktura elektronického zdravotnictví je sada kompo-nent, které slouží pacientům a účastníkům v systému zdravot-nictví, aby mohli v elektronickém světě využívat elektronické služby a usnadnili si tak komunikaci při zajišťování jejich běž-ných agend, styku s poskytovateli zdravotních služeb a organi-zacemi spravující jejich zdravotní data. Článek uvádí a akcentuje klíčové komponenty architektury, které jsou základem pro rozvoj elektronizace a vztahuje je prio-ritám stanovených akčním plánem elektronizace.
10
Matejka, Ján, Alžběta Krausová und Vojen Güttler. „Biometrické údaje a jejich právní režim“. Revue pro právo a technologie 9, Nr. 17 (30.06.2018): 91–129. http://dx.doi.org/10.5817/rpt2018-1-5.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Rozvoj moderních technologií ICT předpokládá mimo jiné efektivní, důkazně i bezpečnostně spolehlivý nástroj umožňující identifikaci či autentizaci uživatelů služeb informační společnosti. Tyto verifikační nástroje mají zpravidla podobu buď toho, co má osoba u sebe (např. USB token), nebo toho, co zná (typicky přihlašovací údaje), případně toho, čím daná osoba je (tj. biometrická charakteristika). Poslední z uvedených prostředků nabývá v moderních technologiích stále více na významu, a to zejména pro svou praktičnost (dostupnost a neměnitelnost). Zároveň však představuje zvláštní a privilegovanou kategorii osobních údajů, jejíž použití je silně limitováno předpisy veřejného práva. Existuje zde tak určitě konflikt mezi veřejným zájmem (či i zájmem jednotlivců) na práci s biometrickými údaji na straně jedné a řadou dalších práv, včetně práva na ochranu soukromého života, na straně druhé. Cílem tohoto článku je tak zmapovat současný český právní rámec regulující zpracovávání biometrických údajů pro různé účely; v souvislosti s tím se bude rovněž zabývat možným využitím biometrických prostředků, a to jak v oblasti práva veřejného, tak i soukromého. Příspěvek tak analyzuje jednotlivé právní režimy zpracování této privilegované kategorie dat, přičemž zároveň se snaží najít či blíže identifikovat existující právní mantinely a konflikty souvisejících režimů zpracování vyplývající z české i evropské právní úpravy.
11
Řiháček, Tomáš, und Dana Juhová. „Monitorování účinnosti v psychoterapii a poradenství“. TESTFÓRUM 5, Nr. 7 (21.01.2016): 1–13. http://dx.doi.org/10.5817/tf2016-7-99.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Ve výzkumu psychoterapie a poradenství se v posledních letech prosazuje tzv. na praxi orientovaný výzkum, jehož cílem je zkoumat proces a efekt psychoterapeutických a poradenských intervencí v podmínkách běžné praxe. V terapeutických a poradenských zařízeních v západním světě se stále častěji začínají používat softwarové systémy průběžně monitorující efekt nabízené péče. Výzkumy ukazují, že používání zpětnovazebních informací z těchto systémů má pozitivní vliv na účinnost terapeutické a poradenské praxe. V tomto příspěvku budou nastíněny principy fungování těchto systémů a dále budou shrnuty přínosy i limity rutinního monitorování účinnosti a jeho implementace do praxe.In psychotherapy and counseling research, practice-oriented research has been gaining momentum recently. Its aim is to study the process and the outcome of psychotherapy and counseling interventions in routine practice. In the Western world, therapeutic and counseling facilities are increasingly beginning to use software systems to continually monitor the effect of treatment offered. Research evidence shows that using this outcome information as feedback has a positive impact on the effectiveness of therapy and counseling practice. In this paper, the principles upon which these systems work will be summarized, as well as the benefits and limitations of routine outcome monitoring and its implementation into practice.
12
Huptych, Michal, und Lenka Lhotská. „REPREZENTACE A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ GENETICKÉHO VYŠETŘENÍ: NÁVRH SYSTÉMU PERSONÁLNÍ GENETICKÁ KARTA“. Medsoft 2020 32, Nr. 1 (06.03.2020): 16–21. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2020_1_32_16_21.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V tomto příspěvku bychom chtěli popsat prvky potřebné ke komplexní a v klinické praxi využitelné reprezentaci výsledků genetického vyšetření. Tuto reprezentaci využíváme v návrhu systému pracovně nazvaném Personální genetická karta, který je připravován v rámci spolupráce CIIRC ČVUT a firmy Mediware a.s. Genetické informace jsou v posledních letech stále častěji uvažovány v medicínských procesech i v oblastech, které nejsou přímo napojeny na lékařskou péči, ale se zdravím úzce souvisí, jako je např. nutriční poradenství. Velkým tématem je správné využití genetických informací ve vhodné formě. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že samotné genetické vyšetření je pouze začátkem a je nutné k němu připojit také informace z něho vy-plývající, jako jsou například predispozice k chorobám, známé metabolizace léků či intolerance k různým látkám – jinými slovy klinickou interpretací a doporučeními, které by měly být nedíl-nou součástí komplexní reprezentace genetického vyšetření. Pro ukládání informací genetické vyšetření existuje několik široce používaných databází, jako jsou např. HGNC, NCBI RefSeq, NCBI dbNSP, HGVS a další. Struktura reprezentace genetické in-formace by měla umožňovat provázání těchto kódování s odka-zem na příslušný zdroj kódu a získává tak zároveň i informace a znalosti obsažené v těchto databázích. Jako vhodný slovník pro popis měření a výsledku genetické analýzy se ukazuje být řízený slovník LOINC® (www.loinc.org), který představuje ověřený způsob reprezentace klinických a laboratorních analýz a je využíván v mnoha zemích světa. Tento systém umožňuje velmi komplexní reprezentaci genetického vyšetření. V oblasti interpretací genetických vyšetření existuje také již několik ucelených databází jako jsou např. PharmGKB, která se zaměřuje primárně na farmakogenetiku. Právě v oblasti farmak-ogenetiky je přínos využívání genetické analýzy nejvíce patrný a má vysoký potenciál. Proto jsou naše záměry namířena hlavně do oblasti farmakogenetiky a jejího provázání s farmakokine-tikou a farmakodynamikou za účelem co nejlepší administrace léků a minimalizace rizik.
13
Huptych, Michal, und Lenka Lhotská. „REPREZENTACE A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ GENETICKÉHO VYŠETŘENÍ: NÁVRH SYSTÉMU PERSONÁLNÍ GENETICKÁ KARTA“. Medsoft 2020 32, Nr. 1 (06.03.2020): 7–12. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2020_1_32_7_12.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V tomto příspěvku bychom chtěli popsat prvky potřebné ke komplexní a v klinické praxi využitelné reprezentaci výsledků genetického vyšetření. Tuto reprezentaci využíváme v návrhu systému pracovně nazvaném Personální genetická karta, který je připravován v rámci spolupráce CIIRC ČVUT a firmy Mediware a.s. Genetické informace jsou v posledních letech stále častěji uvažovány v medicínských procesech i v oblastech, které nejsou přímo napojeny na lékařskou péči, ale se zdravím úzce souvisí, jako je např. nutriční poradenství. Velkým tématem je správné využití genetických informací ve vhodné formě. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že samotné genetické vyšetření je pouze začátkem a je nutné k němu připojit také informace z něho vy-plývající, jako jsou například predispozice k chorobám, známé metabolizace léků či intolerance k různým látkám – jinými slovy klinickou interpretací a doporučeními, které by měly být nedíl-nou součástí komplexní reprezentace genetického vyšetření. Pro ukládání informací genetické vyšetření existuje několik široce používaných databází, jako jsou např. HGNC, NCBI RefSeq, NCBI dbNSP, HGVS a další. Struktura reprezentace genetické in-formace by měla umožňovat provázání těchto kódování s odka-zem na příslušný zdroj kódu a získává tak zároveň i informace a znalosti obsažené v těchto databázích. Jako vhodný slovník pro popis měření a výsledku genetické analýzy se ukazuje být řízený slovník LOINC® (www.loinc.org), který představuje ověřený způsob reprezentace klinických a laboratorních analýz a je využíván v mnoha zemích světa. Tento systém umožňuje velmi komplexní reprezentaci genetického vyšetření. V oblasti interpretací genetických vyšetření existuje také již několik ucelených databází jako jsou např. PharmGKB, která se zaměřuje primárně na farmakogenetiku. Právě v oblasti farmak-ogenetiky je přínos využívání genetické analýzy nejvíce patrný a má vysoký potenciál. Proto jsou naše záměry namířena hlavně do oblasti farmakogenetiky a jejího provázání s farmakokine-tikou a farmakodynamikou za účelem co nejlepší administrace léků a minimalizace rizik.
14
Kavenská, Veronika, und Hana Simonová. „Zkušenost s halucinogenní rostlinou ayahuasca v kontextu šamanského rituálu“. Anthropologia integra 5, Nr. 1 (01.01.2014): 51–63. http://dx.doi.org/10.5817/ai2014-1-51.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Výzkum je zaměřen na osoby, které se vydaly do amazonských pralesů užívat přírodní halucinogen ayahuasku v kontextu „šamanského“ rituálu. Tento jev popisovaný antropology od 70. let. 20. stol. jako tzv. „šamanský turismus“ je stále aktuálnější především mezi obyvateli zemí Evropy a USA. Našim cílem bylo zmapovat, jakým způsobem ayahuaskový šamanský turismus probíhá – motivaci osob, které tento druh zkušenosti vyhledávají, přínosy, rizika a následnou integraci této neobvyklé zkušenosti. Sběr dat probíhal v ČR a v peruánské Amazonii na místech známých jako centra ayahuaskového šamanského turismu (města Tarapoto a Iquitos) formou polostrukturovaných rozhovorů, screeningových dotazníků a zúčastněného pozorování. Získali jsme výpovědi 77 osob, které mají zkušenost s ayahuaskou v kontextu rituálu v pralesech Jižní Ameriky, především pak v Peru. Z rozhovorů vyplývá, že hlavní motivací pro užití ayahuasky byla zvědavost a touha po dobrodružství, léčba psychických problémů, potřeba sebepoznání, zájem o psychedelickou medicínu a terapii, spirituální rozvoj a nalezení životního směru. Přínosy byly vnímány především ve vztahu k sobě ve smyslu sebepoznání a sebepřijetí a v rovině duchovní, psychické, somatické a vztahové. Často byl zmiňován životní nadhled, spokojenost a ujasnění si životního směřování. Jako rizika byla uváděna nedůvěra v šamana či organizátora, zkreslení jimi poskytnutých informací a vystavení rizikové situaci. Většina respondentů považuje samotnou zkušenost za bezpečnou a náročné prožitky během sezení s ayahuaskou byly následně hodnoceny kladně ve smyslu zkvalitnění života. Výzkum byl hrazen ze dvou výzkumných projektů UP: IGA (SPP:432101021) a FPVČ (SPP: 452100061).
15
Ševčík, Karel. „Finanční gramotnost v projektovaném kurikulu Austrálie“. Scientia in educatione 8, Nr. 1 (04.07.2017). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.385.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Fenoménu finanční gramotnosti je v současnosti v celosvětovém měřítku věnováno stále více pozornosti. Důvodem je nejen nedávná finanční krize, ale především narůstající finanční problémy, jež mají vliv na život jednotlivců. I proto se neustále zvyšuje počet států, jenž implementují prvky finančního vzdělávání do svých národních kurikul. Jedním ze států, které mají dlouholetou zkušenost s danou problematikou, je i Austrálie, v níž je finanční gramotnost u žáků rozvíjena formou samostatného předmětu. Jádro studie tak představuje analýzu rozvoje konceptu finanční gramotnosti v australském projektovaném kurikulu, která je založena na metodě informační analýzy. Studie má ambici podpořit reflexi a nabídnout inspiraci pro rozvoj finanční problematiky v českém kurikulu. Dílčím výstupem je pak vytvoření návrhu kategoriálního systému, na základě poznatků získaných z analýzy australského kurikula a dalších dostupných studií. Výsledky šetření ukazují, že finanční gramotnost je kromě samostatného předmětu zastoupena také v rámci předmětu matematiky, a to již od počátečních stupňů vzdělávání. Za vhodné považují autoři také přístup k tématům finanční problematiky z perspektivy obsahové a dovednostní.