Um die anderen Arten von Veröffentlichungen zu diesem Thema anzuzeigen, folgen Sie diesem Link: Hodnocení dat.
Zeitschriftenartikel zum Thema „Hodnocení dat“
Geben Sie eine Quelle nach APA, MLA, Chicago, Harvard und anderen Zitierweisen an
Machen Sie sich mit Top-16 Zeitschriftenartikel für die Forschung zum Thema "Hodnocení dat" bekannt.
Neben jedem Werk im Literaturverzeichnis ist die Option "Zur Bibliographie hinzufügen" verfügbar. Nutzen Sie sie, wird Ihre bibliographische Angabe des gewählten Werkes nach der nötigen Zitierweise (APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver usw.) automatisch gestaltet.
Sie können auch den vollen Text der wissenschaftlichen Publikation im PDF-Format herunterladen und eine Online-Annotation der Arbeit lesen, wenn die relevanten Parameter in den Metadaten verfügbar sind.
Sehen Sie die Zeitschriftenartikel für verschiedene Spezialgebieten durch und erstellen Sie Ihre Bibliographie auf korrekte Weise.
1
Přádka, Miroslav, Jana Benčíková, Ludmila Hermannová und Michal Reimer. „VYUŽITELNOST A VÝZNAM DAT EXTERNÍHO HODNOCENÍ KVALITY: NÁKLADY PROCESU ŘÍZENÍ KVALITY A SOUVISEJÍCÍ DOPADY DO NÁKLADŮ NÁSLEDNĚ INDIKOVANÉ LÉČBY – REFLEXE LET 2015–2017“. Medsoft 2018 30, Nr. 1 (10.03.2018): 138–44. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2018_1_30_138_144.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
K nástrojům standardizace procesů lze použít také periodické externí hodnocení kvality, které je zdrojem dat jak o jednot-livých účastnících hodnotícího procesu, tak i zdrojem průře-zových informací o hodnoceném procesu u všech účastníků hodnocení. Příspěvek se zabývá možnostmi využití získaných dat z procesu externího hodnocení kvality stanovení nádoro-vých markerů karcinomů prsu bioptickou laboratoří za uplynulé období let 2015–2017.
2
Bendl, Stanislav, Hana Voňková, Ondřej Papajoanu und Eva Vaňkátová. „Analýza metodologických přístupů k výzkumu chování žáků ve školách: problematika neporovnatelnosti žákovského sebehodnocení“. Pedagogická orientace 28, Nr. 4 (28.12.2018): 627–62. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-4-627.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Problematika měření výstupů školního vzdělávání je velice podstatná jak pro výzkumníky, tak pro pedagogy z praxe. Můžeme rozlišit dva hlavní typy výstupů: výstupy v oblasti studijních výsledků (např. v matematice, informačních a komunikačních technologiích či dějepisu) a výstupy v oblasti chování (školní kázeň). Oba typy výstupů jsou ve škole hodnoceny a známkovány. Pokud bychom však nechali různé učitele hodnotit znalosti a dovednosti stejných žáků, jejich hodnocení by se nezřídka lišilo, což se týká i hodnocení chování žáků. Vyvstává tak následující otázka: Jak přesně měříme výstupy školního vzdělávání? Tato studie má následující cíle: (a) popsat běžně užívané metodologické přístupy k měření chování žáků ve školách a diskutovat jejich výhody a nevýhody. Konkrétně se studie zaměřuje na analýzu školní dokumentace, rozhovory, pozorování a dotazníková šetření. Sekce zabývající se školní dokumentací obsahuje empirickou analýzu školní dokumentace vybraných českých škol; (b) navrhnout inovativní přístup k měření chování žáků ve školách, který by kombinoval žákovské sebehodnocení a žákovské vzájemné hodnocení s metodou ukotvujících vinět s cílem zlepšení porovnatelnosti získaných dat.
3
Čejková, Ingrid. „Žákovské hodnocení výuky na gymnáziu: Výpovědi sexty A“. Pedagogická orientace 28, Nr. 3 (15.10.2018): 408–34. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-3-408.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem předloženého textu je prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření zjistit, jak žáci gymnázia hodnotí výuku jednotlivých vyučovacích předmětů, a také načrtnout, zda žákovské hodnocení výuky může disponovat hybnou silou umožňující žákům ovlivňovat podobu výuky směrem k vyšší efektivitě a kvalitě. Tato problematika byla zkoumána za pomoci zúčastněného pozorování výuky a rozhovorů se žáky a vyučujícími jedné středoškolské třídy. Na základě analýzy získaných dat bylo zjištěno, že žáci jsou schopni hodnotit výuku z různých úhlů pohledu a brát při tom v potaz celou řadu prvků. Stěžejními prvky výuky, které žáci sledují, jsou například vlastnosti a jednání učitele, expertnost učitele, didaktické kompetence učitele a s tím související cíle, metody, efekty výuky atd. Žákovské hodnocení výuky je tedy výsledkem rozsáhlé analýzy jednotlivých prvků výuky a jejich opětovné syntézy, která ústí ve formulování finálního stanoviska.
4
Žák, Vojtěch. „Disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v České republice v letech 2004 až 2013 – přehled a analýza“. Scientia in educatione 6, Nr. 2 (13.12.2015): 35–50. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.235.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem této studie je analyzovat disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v posledních letech v České republice. Strategickým cílem je reflektovat vývoj a stav didaktiky fyziky, a přispět tak k jejímu rozvoji (a také k rozvoji dalších oborových didaktik). K výzkumu byl použit kvalitativní přístup, metodou sběru dat byla analýza jednotlivých disertačních prací. Analyzovány byly práce obhájené v letech 2004 až 2013 na některé z českých vysokých škol. Kromě základního přehledu, jako je zejména počet prací obhájených v jednotlivých letech, se studie soustřeďuje na analýzu metod sběru dat použitých v disertačních výzkumech, stupeň školy (vzdělávání), jehož problematiku práce řeší, fyzikální obsah a zaměření práce z hlediska vzdělávání. Ukazuje se, že počet obhájených prací se v posledních letech obecně zvyšuje. Nejčastěji používanými metodami sběru dat jsou dotazník a didaktický test. Práce se nejvíce zaměřují na střední školy (z nich nejčastěji na gymnázia) a zabývají se různými fyzikálními oblastmi. Jsou často zaměřeny na začlenění určitého fyzikálního nebo interdisciplinárního tématu do kurikula (např. biofyziky), na hodnocení a informační technologie.
5
Šindelář, Michal. „Sendvičová konstelace a well-being člověka: vhled do českého terénu“. Sociální studia / Social Studies 11, Nr. 3 (21.07.2014): 31–49. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-3-31.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Text představuje termín sendvičová generace (volně zaměnitelný s termínem sendvičová konstelace), shrnuje poznatky k tématu a skrze kvantitativní analýzu dat ISSP 2011–2012 Rodina a zdraví a Střední generace 2004 dat nabízí vhled do sendvičové konstelace v České republice. Poskytování péče staršímu členu rodiny je konstitutivním prvkem sendvičové konstelace, proto je věnována pozornost charakteristikám pečovatelů (pohlaví, věk, intenzita pečování) a výskytu pečovatelské role v populaci. Druhým tématem textu je vztah konstelace a wellbeingu člověka. Jsou prověřovány vliv reciprocity podpory a afektuální solidarity na hodnocení kvality vztahu s příjemcem podpory a konflikt mezi pracovní a soukromou sférou. V ČR jsou přibližně 4 % lidí v sendvičové konstelaci a tato konstelace je asociována s mírným konfliktem mezi pracovní a soukromou sférou. Podpora rodičům je asociována s pozitivním vlivem na wellbeing člověka, pokud je podpora vzájemná.
6
Kostková, K. „K rozvoji interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka“. Pedagogická orientace 23, Nr. 1 (28.02.2013): 72–91. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-1-72.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem studie je představit výzkumné šetření v oblasti hodnocení rozvoje interkulturní komunikační kompetence (dále ICC1) u studentů učitelství anglického jazyka pro základní školy v rámci studijního předmětu Intercultural Communicative Competence. Fenomén interkulturality klade nové nároky nejen na pedagogickou praxi, ale i výzkum. Zaměřujeme se tedy na tematiku interkulturní výchovy a vzdělávání s klíčovým cílem rozvoje ICC. Předpokladem pro výzkumné uchopení problematiky je konceptualizace konstruktu ICC a jeho následná didaktizace, tj. rozvoj a hodnocení. V rámci realizovaného výzkumného šetření jsme využili kvantitativního i kvalitativního přístupu ke sběru i analýze dat; jako techniky sběru dat byl využit dotazník YOGA Form a ohniskové skupiny, jejichž transkripty byly podrobeny obsahové analýze. Výzkumný soubor tvořilo 17 studentů učitelství anglického jazyka (15 žen a 2 muži; průměrný věk: 24 let). Cílem výzkumného šetření bylo odhalit, zda u studentů na základě absolvování studijního předmětu Intercultural Communicative Competence došlo k rozvoji jednotlivých dimenzí ICC a pokud ano, tak jakých dimenzí a v jaké míře. Výsledky výzkumu potvrdily, že u studentů došlo k rozvoji všech dimenzí ICC, avšak v různé míře. Signifikantní rozvoj byl zaznamenán v oblasti dimenzí znalostí a dovedností. V rámci dimenze povědomí a postojové pak došlo k iniciaci rozvojových tendencí, což s ohledem na obtížnost jejich didaktizace hodnotíme kladně, jelikož i podpora rozvoje reflektivního potenciálu studentů ve vztahu k rozvoji ICC (i iniciaci toho rozvoje) hraje důležitou roli. Na základě výsledků výzkumu diskutujeme možné implikace těchto výstupů, tj. zejména rozvoj dimenze znalostní a dovednostní, pro teorii i praxi.
7
Dlouhý, Martin, Josef Jablonský und Ivana Novosádová. „Use of data envelopment analysis for efficiency evaluation of czech hospitals“. Politická ekonomie 55, Nr. 1 (01.02.2007): 60–71. http://dx.doi.org/10.18267/j.polek.590.
Der volle Inhalt der Quelle
8
Vlčková, Miroslava, und Ludvík Friebel. „The Draft of Methodology for Assessment of Quality of Financial Accounting Data Using AHP Method“. Český finanční a účetní časopis 2015, Nr. 2 (01.06.2015): 58–69. http://dx.doi.org/10.18267/j.cfuc.443.
Der volle Inhalt der Quelle
9
Papoušková, Tereza, und Jan Papoušek. „Ústavní soudci v kvantitativní perspektivě“. Časopis pro právní vědu a praxi 25, Nr. 1 (10.04.2017): 73. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-1-5.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
V posledních letech se pozornost právnické obce zaměřuje nejen na judikaturu Ústavního soudu, ale i na konkrétní osobnosti, které za ní stojí, tedy na jednotlivé ústavní soudce, na jejich životní příběhy, názory a hodnoty. Dosud však chybí solidní důkaz toho, že jednotliví ústavní soudci k projednávaným věcem přistupují odlišně, a debata o příčinách těchto odlišností je tak nutně neukotvená. Její ukotvení ve výchozím zjištění, že se jednotliví ústavní soudci významně liší v relevantních kvantitativních kritériích, je cílem tohoto článku. V jeho rámci jsou na základě dat pokrývajících všechna konečná rozhodnutí Ústavního soudu vydaná v období od počátku činnosti Ústavního soudu České republiky do 30. 6. 2016 zodpovězeny otázky vztahující se k produktivitě a rychlosti jednotlivých soudců a jejich vstřícnosti vůči navrhovatelům. Heuristikou použitou pro hodnocení soudců dle těchto kritérií je přiřazení výsledku věci, doby jejího projednávání a konečného rozhodnutí v ní toliko jejímu soudci zpravodaji. Kromě žebříčků ústavních soudců dle jednotlivých kritérií (produktivity, rychlosti a vstřícnosti) článek nabízí také otázky, jež umístění jednotlivých ústavních soudců v těchto žebříčcích vyvolává, a podněcuje tak další výzkum.
10
Hlaďo, Petr. „Postoje univerzitních studentů pedagogicky orientovaných studijních programů k homosexualitě měřené na škále Homosexuality Attitude Scale“. Pedagogická orientace 25, Nr. 3 (19.07.2015): 438–64. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-3-438.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Cílem studie je zhodnotit postoje studentů pedagogicky orientovaných studijních programů k homosexualitě a zjistit, čím jsou ovlivněny. V příspěvku je argumentován význam tématu v rámci pedagogiky, podán přehled závěrů vybraných českých a zahraničních výzkumů vztahujících se k problematice postojů heterosexuálů k homosexualitě. Dále jsou prezentovány cíle, metodologie a poznatky z vlastního výzkumného šetření. V závěru jsou prezentována doporučení pro pregraduální vzdělávání budoucích pedagogů a podány návrhy pro další výzkum. Cílem výzkumu bylo zjistit postoje studentů pedagogicky orientovaných studijních programů k homosexualitě. Použitým výzkumným nástrojem byl dotazník Kiteové a Deauxové – Homosexuality Attitude Scale (Cronbachovo alfa = 0,91). Sběr dat proběhl v říjnu a listopadu 2014. Výběrový soubor je tvořen 1 140 respondenty. Studenti pedagogických studijních programů mají v průměrném hodnocení k homosexualitě poměrně pozitivní postoje (průměrné skóre HAS = 88,77 z teoretického rozmezí 12–105, nižší hodnota indikuje negativnější postoj k homosexualitě). Signifikantně negativnější postoje k homosexualitě byly zjištěny u mužů, studentů nižších ročníků studia a příslušníků římsko-katolické či jiné církve nebo náboženské společnosti. Z poznatků vyplývá potřeba formování postojů budoucích pedagogů k homosexualitě kombinací kognitivně-afektivních intervencí v rámci formálního vzdělávání.
11
Brady, Norman, und Agnieszka Bates. „The impact of marketisation on undergraduate curriculum in an English university: A Bernsteinian analysis“. Pedagogická orientace 24, Nr. 6 (24.11.2014): 903–18. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-6-903.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Kontext tohoto příspěvku tvoří marketizace terciárního vzdělávání v Anglii, která probíhá od devadesátých let dvacátého století a podle které je hlavní funkcí univerzity funkce ekonomická. Několik po sobě jdoucích vládních strategií zaštiťovalo tento přístup voláním po vytváření „užitečných“ poznatků a po zásobě šikovných absolventů, které potřebují firmy, aby mohly uspět v „globálních ekonomických závodech“. Terciární vzdělávání ve Spojeném království je nyní poháněno takovou dynamikou, ve které jsou univerzity nuceny soutěžit o studenty na kvazi-trhu, pro který je charakteristická rostoucí stratifikace a snížené financování státem. Tento příspěvek zkoumá dopad těchto změn v rámci případové studie kurikula bakalářského studia na ekonomické fakultě jedné z univerzit (a university Business School). Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vyučujícími v bakalářských 918 Norman Brady, Agnieszka Bates programech. Dále byla uskutečněna analýza dokumentů (např. specifikace studijních modulů, oficiální hodnocení a revize studijních programů, strategie fakulty apod.). K interpretaci výsledků byla využita bernsteinovská pedagogická teorie, především pak koncept rekontextualizace. Analýzy naznačují, že diskurzu na Business School dominují požadavky trhu vztahující se k maximalizaci generovaného příjmu. Výsledkem je rekontextualizace pedagogických vztahů jako formy řízení produktu, kterou doprovází řada nezamýšlených důsledků.
12
Kavenská, Veronika, und Hana Simonová. „Zkušenost s halucinogenní rostlinou ayahuasca v kontextu šamanského rituálu“. Anthropologia integra 5, Nr. 1 (01.01.2014): 51–63. http://dx.doi.org/10.5817/ai2014-1-51.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Výzkum je zaměřen na osoby, které se vydaly do amazonských pralesů užívat přírodní halucinogen ayahuasku v kontextu „šamanského“ rituálu. Tento jev popisovaný antropology od 70. let. 20. stol. jako tzv. „šamanský turismus“ je stále aktuálnější především mezi obyvateli zemí Evropy a USA. Našim cílem bylo zmapovat, jakým způsobem ayahuaskový šamanský turismus probíhá – motivaci osob, které tento druh zkušenosti vyhledávají, přínosy, rizika a následnou integraci této neobvyklé zkušenosti. Sběr dat probíhal v ČR a v peruánské Amazonii na místech známých jako centra ayahuaskového šamanského turismu (města Tarapoto a Iquitos) formou polostrukturovaných rozhovorů, screeningových dotazníků a zúčastněného pozorování. Získali jsme výpovědi 77 osob, které mají zkušenost s ayahuaskou v kontextu rituálu v pralesech Jižní Ameriky, především pak v Peru. Z rozhovorů vyplývá, že hlavní motivací pro užití ayahuasky byla zvědavost a touha po dobrodružství, léčba psychických problémů, potřeba sebepoznání, zájem o psychedelickou medicínu a terapii, spirituální rozvoj a nalezení životního směru. Přínosy byly vnímány především ve vztahu k sobě ve smyslu sebepoznání a sebepřijetí a v rovině duchovní, psychické, somatické a vztahové. Často byl zmiňován životní nadhled, spokojenost a ujasnění si životního směřování. Jako rizika byla uváděna nedůvěra v šamana či organizátora, zkreslení jimi poskytnutých informací a vystavení rizikové situaci. Většina respondentů považuje samotnou zkušenost za bezpečnou a náročné prožitky během sezení s ayahuaskou byly následně hodnoceny kladně ve smyslu zkvalitnění života. Výzkum byl hrazen ze dvou výzkumných projektů UP: IGA (SPP:432101021) a FPVČ (SPP: 452100061).
13
Laufková, Veronika. „Formativní hodnocení v praxi české základní školy“. Pedagogika 67, Nr. 2 (16.08.2017). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2017.424.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Některé výzkumy či dokumenty vzdělávací politiky ukazují, že kvalita hodnocení je v českých školách neuspokojivá a že je potřeba posílit roli formativního hodnocení, tj. zajistit, aby si učitelé osvojili dovednosti, které jim umožní zjistit, jak žáci učivu rozumějí. Tento text si klade za cíl popsat funkční podobu formativního hodnocení ve výuce 2. stupně ZŠ na záměrně vybrané škole a zjistit postoje žáků k této podobě hodnocení. K naplnění tohoto cíle byla zvolena jako výzkumná strategie deskriptivní případová studie. Metodami sběru dat byly zvoleny: analýza způsobů hodnocení školy v příslušných dokumentech, přímé pozorování školy, žáků a učitelky při výuce, hloubkový individuální rozhovor s učitelkou, rozhovory v ohniskových skupinách s devíti žáky pozorované třídy, hloubkový individuální rozhovor s mentorkou dané školy a analýza učitelských a žákovských dokumentů. Z výsledků je zřejmé, že přístup k formativnímu hodnocení na této škole ovlivnil pětiletý projekt, jehož cílem bylo zajistit, aby se v každé vyučovací hodině každé dítě učilo a dosahovalo maxima svého rozvoje, a mentorka poskytnutá škole. Silná stránka sledované učitelky byla potom v komunikaci s žáky, ve stanovování kritérií hodnocení s indikátory, v podávání zpětné vazby popisným jazykem, propracovaný systém sebehodnocení žáků a využívání vrstevnického hodnocení. Žáci zapojení do výzkumu byli motivováni v učení, nebáli se komunikovat, vyjadřovat své názory a poskytovat si zpětnou vazbu navzájem. Škola by tak mohla být příkladem dobré praxe pro implementaci formativního hodnocení v našem školském systému.Klíčová slova: formativní hodnocení, případová studie, zpětná vazba, mentoring, konstruktivismus, ISCED 2.
14
Ellederová, Eva. „Konstrukční výzkum učebnice pro výuku angličtiny pro specifické účely: Hodnocení pilotní verze učebnice“. Pedagogika 70, Nr. 1 (02.04.2020). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2019.1527.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Studie představuje metodologii konstrukčního výzkumu učebnice pro výuku angličtiny pro specifické účely (dále jen ESP) a seznamuje čtenáře s prvními výsledky výzkumného šetření. Cílem je vyhodnotit kvalitu pilotní verze učebnice a následně formulovat konstrukční principy týkající se změn, které je nutné provést v její celkové koncepci, a to za současné validace a vývoje teorií designu učebních materiálů pro výuku ESP. Pro sběr dat byly zvoleny dva typy metod: (1) dotazníkové šetření zaměřené na hodnocení učebnice učiteli a studenty a (2) pre-testování a post-testování znalostí a dovedností studentů před a po používání dané učebnice. Výsledky: Z výzkumného šetření vyplývají požadavky na přepracování učebnice tak, aby co nejlépe vyhovovala jako učební prostředek cílové skupině studentů, a také určité rozdílné a společné priority učitelů a studentů při volbě vhodných učebních materiálů. Dále výsledky výzkumu potvrdily některé z teorií designu učebnic pro výuku ESP. Závěry: Výsledky výzkumu představují východiska pro přepracování učebnice, po kterém bude její nová verze opět implementována do výuky a stejným postupem hodnocena její kvalita. Pro všechny autory učebních materiálů vyplývá doporučení ověřit kvalitu jejich pilotní verze prostřednictvím zpětné vazby ze strany učitelů, studentů a dalších zúčastněných, kteří se podílejí na tvorbě kurikula, popřípadě ověřováním znalostí a dovedností, které studenti používáním těchto materiálů získali.
Klíčová slova: konstrukční výzkum, učebnice pro výuku angličtiny pro specifické účely, iterace, konstrukční principy, kategoriální systém hodnoticích kritérií, dotazníkové šetření, didaktický test.
15
Bartáková, Irena, Martin Chvál und Patricia Martinková. „Predikční validita zkoušek zakončujících středoškolské vzdělávání a přijímacích testů na vysoké školy“. Pedagogika 68, Nr. 1 (02.05.2018). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2017.1016.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Abstrakt: Přehledová studie mapuje vybrané výzkumy predikční validity zkoušek zakončujících středoškolské vzdělávání a přijímacích testů na vysoké školy. Predikční validita je důležitou vlastností testu a vyjadřuje jeho schopnost předpovídat budoucí úspěch. Mezi nejužívanější prediktory patří právě výsledky v přijímacích testech a hodnocení ze středních škol, přičemž porovnávání jejich vlivu je jedním z často diskutovaných témat. Ač existuje několik kritérií akademického úspěchu, nejčastěji je využíván studijní průměr během prvního ročníku studia, postup do druhého ročníku nebo úspěšné dokončení studia. Analyzované studie jsou rozděleny do kapitol podle jejich hlavního cíle, od studií zaměřujících se na středoškolské zkoušky ke studiím zjišťujícím predikční validitu přijímacích zkoušek. Dalším kritériem řazení je země původu dat. Samostatná část je věnována výzkumům v České republice. Ze studií jednoznačně vyplývá, že využití přijímacích testů i prospěchu ze střední školy je v rámci přijímacích řízení na vysoké školy opodstatněné. Oba tyto parametry dokáží předpovědět, zda student bude ve studiu úspěšný i zda studium zdárně dokončí, přičemž nejlepších výsledků bývá dosaženo při zohlednění obou těchto parametrů současně.Klíčová slova: predikční validita, průměr známek, středoškolský prospěch, přijímací testy, prediktor, akademický úspěch, prospěch na VŠ.
16
Hloušková, Lenka. „Využívání služeb kariérového poradenství žáky středních odborných škol“. Pedagogika 69, Nr. 2 (27.07.2019). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2018.849.
Der volle Inhalt der QuelleAnnotation:
Význam služeb kariérového poradenství je obvykle spojován s jednotlivci, ale v této studii je pozornost zaměřena na jeden ze společenských cílů těchto služeb, konkrétně na otázku, jak mohou služby kariérového poradenství přispívat k sociální spravedlnosti ve společnosti. Cílem je identifi kovat roli služeb kariérového poradenství při střetu se sociálními nerovnostmi. Metoda: Text vychází z dat sbíraných dotazníkem v průběhu března a dubna 2018 mezi žáky posledních ročníků denní formy studia na středních odborných učilištích a středních odborných školách v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Role kariérového poradenství jsou rozkrývány na základě charakteristik žáků a statisticky významných rozdílů mezi těmi, kteří služeb využili, a těmi, kteří služeb nevyužili, stejně tak jako s oporou o korelace mezi pohlavím, subjektivním hodnocením vzdělávacích výsledků, typem ukončení studia, vzdělávacími aspiracemi a využíváním služeb. Výsledky: Z 3096 respondentů se s odborníkem radilo 14 % žáků. Častěji služeb využili žáci, kteří v průběhu svého studia změnili školu, kteří hodnotili své studijní výsledky na prvními stupni klasifi kační stupnice, deklarovali zlepšování studijních výsledků v průběhu studia, a ti, kteří mají představu o své studijní nebo/i pracovní budoucnosti. Naopak žáci, kteří hodnotí své studijní výsledky jako dostatečné nebo nejsou se svými výsledky spokojení, častěji plánují využít služeb odborníka. Jednorázově poradce vyhledali častěji ti, kteří nespojují svou budoucnost s dosavadním oborem studia, ale mají aspiraci dosáhnout vyššího stupně vzdělání, než které právě končí. Závěr: Uvedená zjištění naznačují, že kariérové poradenství má potenciál přispívat k sociální spravedlnosti prostřednictvím tří rolí, které se odvíjí od charakteristik žáků-klientů a jejich důvodů vyhledání služby.