Auswahl der wissenschaftlichen Literatur zum Thema „Analýza mezí zdrojů“

Cílem tohoto textu je analyzovat dopady vlivu EU na české ženské skupiny. První sekce definuje teoretická východiska stati. Druhá sekce popisuje proměnu politického kontextu – domácí struktury politických příležitostí – v České republice v souvislosti s přístupovým procesem. Třetí sekce se zaměřuje na dopad změn ve financování ženských skupin, které od konce 90. let stále více spoléhají na evropské zdroje. Čtvrtá sekce podává analýzu transnacionální spolupráce, pro niž poskytlo nové příležitosti východní rozšíření EU. Závěr shrnuje základní zjištění stati.

Elektronické informační zdroje (e-časopisy, e-knihy, databáze) patří mezi základní nepostradatelné pilíře výzkumu a vývoje, ČR za nř plánuje vy-dat v letech 2013-2017/8 přes 3 mld. Kč. Současně však celosvětově do-chází k velké diskusi a posunům v oblasti odborného publikování směrem k tzv. otevřenému přístupu (Open Access). Zejména Evropská unie v následujících letech silně podpoří Open Access v oblasti odborného publikování (finanční podporou i donucením v rámci pravidel nových programů). Jaké praktické důsledky to bude mít pro výzkumné institu-ce v oblasti chemie, je ukázáno na příkladu pilotního projektu VŠCHT Praha. Analýza vyhodnocuje, jak jsou jednotlivé možnosti Open Access blízké zvyklostem autorů v oblasti chemie. Vyplývá z ní, že autoři zatím jednoznačně preferují tzv. zlatou cestu (gold Open Access). Výsledky pilotního projektu naznačují vhodnost centralizace podpory zlaté cesty Open Access na národní úrovni.

V současnosti narůstá význam platforem pro sdílení videí, které mají velké množství uživatelů včetně učitelů. Cílem této studie je zjistit, jak se promítá publikování vzdělávacích videí na YouTube do profesního sebepojetí učitelů. Pro zodpovězení této otázky je využito kvalitativní metodologie, konkrétně designu vícepřípadové studie explorativního charakteru. Pro studii jsou záměrně vybrány dva odlišné případy učitelů. Hlavním kritériem výběru je jejich vysoká publikační aktivita na YouTube (30 a více videí) a sledovanost videí (400 000 a více zhlédnutí), s tím je spojená informační bohatost jejich kanálů. Zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory s učiteli. K triangulaci těchto dat slouží data zveřejněná učiteli na jejich YouTube kanálech (videa a komentáře), která jsou zpracována prostřednictvím netnografické metodologie. Při kvalitativní analýze jsou využity analytické metody zakotvené teorie. Výsledky studie ukázaly, že vybraní učitelé začali YouTube využívat, aby lépe zprostředkovali obsah výuky svým žákům. Pozitivní reakce na jejich videa od uživatelů YouTube mimo okruh jejich žáků postupně ovlivňuje jejich chování na YouTube. Nejvýraznějším znakem profesního sebepojetí vybraných učitelů je pozitivní sebeoceňování, které se utváří na základě interakcí na YouTube a promítá se i do jejich pedagogické činnosti.

Na první pohled patrnou přednost Grassiho testu představuje jeho zamýšlená jednoduchost, která se projevuje v relativně snadné, jednoznačné a časově úsporné administraci řešení úloh. V případě interpretace výsledků jsou rovněž vymezena kritéria, která determinují základní strukturu hodnocení. Větší nároky na schopnosti a zkušenosti administrátora však vyžaduje kvalitativní analýza chování a posouzení validity, které jsou nezbytnou součástí závěrečné syntézy a interpretace zjištění. Kvalitativní hodnocení jako předpoklad pro využití celého potenciálu testu, zdůrazňované například v Thomasově studii, tedy zmíněnou jednoduchost podstatně problematizuje (Thomas, 1963).Užitečný je dále princip testu, v jehož základu stojí 4 úrovně řešení úloh reflektující schopnosti percepce prostorových vztahů, postižení logických vazeb i abstrakce, které mají navíc prokazatelný vztah k IQ (Grassi, 1947). Dosažený čas dále vypovídá o psychomotorickém tempu.Autoři české verze naznačují dobrou citlivost Grassiho testu pro detekci vznikajícího organického poškození již v raném stádiu jeho vývoje, kdy některé jiné psychologické i neurologické nástroje selhaly, což však opírají pouze o zjištění výše uvedené neadekvátně reportované validizační studie (Koubek & Roušalová, 1992). V současné době navíc toto tvrzení nemusí být relevantní.Problematickou vlastností metody může být závislost výkonu na aktuálním rozpoložení a motivaci pacienta. I přesto však byla Grassim i autory české verze testu zjištěna dostatečně vysoká reliabilita ve smyslu stability v čase.Původní Grassiho test, na rozdíl od jeho české verze, dále postrádá údaje pro zachycení vztahu mezi testovým skórem a IQ, přestože na něm zakládá interpretaci výsledků.Předmětem kritického zvážení při rozhodování o použití Grassiho testu by měla být také skutečnost absence přinejmenším u nás dostupných aktuálních norem a informačních zdrojů o této metodě obecně.S ohledem na zmíněná pozitiva a negativa vnímám Grassiho test jako relativně spolehlivý a užitečný psychodiagnostický nástroj, který může významně přispět k rozpoznání organicity a být impulsem pro další vyšetření za účelem specifikace diagnózy. V kontextu českého prostředí je však přinejmenším jednodušší zvolit metody (BVRT, TMT, Kohsův test), které jsou u nás více rozpracovány, případně disponují aktuálnějšími informacemi (Svoboda, Humpolíček, & Šnorek, 2013).

Opakovaně se objevují apely, že škola má žáky vést mimo jiné ke kritickému myšlení, práci s literárními zdroji, badatelsky orientované výuce a plánování experimentů. Těmi, kdo má tyto přístupy a metody zprostředkovávat, jsou učitelé. Je proto důležité, aby budoucí učitelé rozeznávali důvěryhodné zdroje literatury, kriticky vyhodnocovali informace a v neposlední řadě měli správnou představu o tom, jak probíhá pedagogický a didaktický výzkum. I když není nutné ani možné, aby učitelé z praxe prováděli didaktický výzkum, je vhodné, aby znali metody a trendy, které jim pomohou aktualizovat a zefektivnit výuku. Myslíme si, že jednou z možných cest jak získat představu o úspěchu přípravy učitelů v naznačených doménách, je analýza absolventských prací studentů učitelství. Provedli jsme proto kvalitativní analýzu všech prací obhájených na našich domovských katedrách za poslední tři roky (n = 199) doplněnou o porovnání zastoupení metod a přístupů mezi absolventy dvou kateder, které se věnují přípravě budoucích učitelů biologie na Univerzitě Karlově. Didaktický výzkum obsahovalo 60 prací, absolventi k získání dat nejčastěji volili dotazník, který ale často nebyl pilotně ověřen. V řadě prací chyběly údaje o výběru respondentů. Absolventi obou kateder se lišili pouze v míře použití statistických testů. Zjištění jsou dále diskutována.

The main theme of the dissertation work are allocations of sources in regular dialysis treatment in ethical context. The aim of the work is detection, description and understanding to ethical problems forming in context with questionable allocation of sources in regular dialysis treatment. The theoretical part of the work is concentrated on mapping above mentioned problems from various point of view. By the help of analysis of pertinent literature it is referred to historical determination and social-economic context of difficult allocation of rare sources in health service, which subsequently caused development of specific ethical problems in clinical practice of dialysis treatment. Above mentioned ethical problems are discussed chronologically, namely from the first using of a dialysis device up to now, when this therapy is considered to be a standard clinical method. The practical part of the work contains results of high-quality research, the aim of which was to explore the experience of respondents with allocation of resources in regular dialysis treatment and so in ethical context. The dates for the research were obtained by the help of expert dialogues, the method of interpretative phenomenological analysis was used to the analysis of dates. The results of the research is the interpretation...